Jak se ze Sweet Caroline stala hymna stadionů od Bostonu po Wembley
Videa
Sweet Caroline vyšla v roce 1969 a od té doby prožila dva zcela odlišné životy, každý zhruba po třicet let. Až do konce devadesátých let to vypadalo, že skladba skončí v zaprášených koutech oldies kompilací pro AM rádia — jako sympatický, ale trochu krotký artefakt z téhož léta jako Woodstock. Pak se staly dvě věci naráz. Kritika začala Neila Diamonda přehodnocovat, protože generace recenzentů, která jeho tvorbu odbývala jako kýč, postupně odešla a mladší autoři se ho začali zastávat. A Sweet Caroline se v obratu, který nikdo nečekal, stala „jock jam". Far Out Magazine ↗
Jock jam bylo krátkodobé označení pro hlasitou, syrovou hudbu, kterou se v devadesátých letech rozproudilo publikum na amerických stadionech a v halách — věci jako Whoomp! (There It Is) od Tag Team, Pump Up the Jam od Technotronic či Unbelievable od EMF. Vydavatelství Tommy Boy Records se spojilo se sportovní sítí ESPN a od roku 1995 vydávalo sérii jock jam kompilací. Neil Diamond se sice na žádnou z těch desek nikdy nedostal, ale mezi jejich skladby se i tak vklínil jako stálice stadionových playlistů. Far Out Magazine ↗
Prvním dílkem skládačky byly pravděpodobně americké středoškolské a univerzitní dechové kapely, které od šedesátých let přepracovávaly staré melodické hity na dechové aranžmá a hrály je o přestávkách basketbalových a fotbalových zápasů. Tam patrně velké davy poprvé zpívaly „bah bah bah" mimo skutečný koncert. Když už se píseň se sportem spojovala na amatérské úrovni, bylo jen otázkou času, kdy po ní sáhnou profesionálové: Carolina Panthers, tehdy nová franšíza NFL, ji do stadionového playlistu údajně zařadili už v roce 1996 — patrně jen pro podobnost slov Caroline a Carolina. Far Out Magazine ↗
Nejlépe zdokumentovaná je ale bostonská větev, a začíná se náhodou. Do Fenway Parku skladbu poprvé pustila v roce 1997 zaměstnankyně Amy Tobey, která měla na starosti hudbu — a to jen proto, že její známá právě porodila dceru jménem Caroline. Tobey ji pak hrávala pověrčivě: pouze mezi sedmou a devátou směnou a pouze tehdy, když Red Sox vedli. Pevným zvykem se píseň stala až v roce 2002, kdy do vedení klubu přišel Charles Steinberg. Nařídil ji pouštět v každém zápase v polovině osmé směny bez ohledu na stav, protože veselá hudba podle něj patří do chvíle, kdy jde domácí tým pálkovat. Boston.com ↗
Bostonské publikum k ní navíc přidalo vlastní text, dnes všudypřítomné „so good, so good, so good". Nikdo neví s jistotou, odkud se vzalo, ale jedna z teorií vede až do podzimu 1986, kdy na halloweenském běhu Monster Dash v Bostonu vystoupil místní zpěvák Pat Benti s coverovou kapelou Sha-Boom. „V podstatě to bylo medley, které začínalo skladbou I'm A Believer," vzpomínal Benti. „Na Monster Dash, před asi patnácti tisíci lidmi v kostýmech, jsem ohlásil skladatele Neila Diamonda a pustil se do Sweet Caroline. A pak jsem začal improvizovat a hodil jsem tam to ‚so good, so good, so good'." Jeho spoluhráč Tony Baglio to v roce 2025 potvrdil. Far Out Magazine ↗
Verze se „so good" se stala hymnou Boston Red Sox přesně v době, kdy se tým proměnil z věčných poražených na několikanásobné šampiony World Series. Definitivně se do městské paměti zapsala v roce 2013, kdy po bombovém útoku na Bostonském maratonu ji lidé přijali jako symbol soudržnosti; prodeje singlu vyskočily a Neil Diamond ji přijel na Fenway zazpívat osobně. Far Out Magazine ↗
Do Evropy se dostala vlastní cestou a na Britských ostrovech se dodnes vede spor, komu vlastně patří. Severoirští fanoušci ji zpívají od roku 2005, kdy jejich tým porazil Anglii. Angličané si ji osvojili až na mistrovství Evropy 2020: po vítězství nad Německem pustil wembleyský diskžokej Tony Perry místo tradičního Vindaloo právě Sweet Caroline a skladba doprovázela anglický tým po zbytek turnaje až do finále. Na klubových tribunách, u fanoušků Aston Villy a Chelsea, přitom zněla už dávno předtím. Severní Irové nesli tu výpůjčku nelibě — moderátor Eamonn Holmes tehdy Angličanům vzkázal, ať si najdou vlastní píseň. Goal ↗
Je to učebnicový příklad písně, kterou její publikum přepsalo. Diamond do partitury žádné „so good" nenapsal, Boston si ho tam přidal sám — a právě v té podobě ji dnes zná celý svět, od baseballových stadionů přes fotbalové tribuny až po hokejové haly.
Na SuperMusic.cz je text Sweet Caroline, pokud si někdo chce to „so good" nacvičit dřív, než ho na tribuně strhne dav.
Ilustrační foto: Neil Diamond zpívá Sweet Caroline v polovině osmé směny Utkání hvězd MLB 16. července 2013. Foto: slgckgc / Wikimedia Commons, CC BY 2.0
Jock jam bylo krátkodobé označení pro hlasitou, syrovou hudbu, kterou se v devadesátých letech rozproudilo publikum na amerických stadionech a v halách — věci jako Whoomp! (There It Is) od Tag Team, Pump Up the Jam od Technotronic či Unbelievable od EMF. Vydavatelství Tommy Boy Records se spojilo se sportovní sítí ESPN a od roku 1995 vydávalo sérii jock jam kompilací. Neil Diamond se sice na žádnou z těch desek nikdy nedostal, ale mezi jejich skladby se i tak vklínil jako stálice stadionových playlistů. Far Out Magazine ↗
Prvním dílkem skládačky byly pravděpodobně americké středoškolské a univerzitní dechové kapely, které od šedesátých let přepracovávaly staré melodické hity na dechové aranžmá a hrály je o přestávkách basketbalových a fotbalových zápasů. Tam patrně velké davy poprvé zpívaly „bah bah bah" mimo skutečný koncert. Když už se píseň se sportem spojovala na amatérské úrovni, bylo jen otázkou času, kdy po ní sáhnou profesionálové: Carolina Panthers, tehdy nová franšíza NFL, ji do stadionového playlistu údajně zařadili už v roce 1996 — patrně jen pro podobnost slov Caroline a Carolina. Far Out Magazine ↗
Nejlépe zdokumentovaná je ale bostonská větev, a začíná se náhodou. Do Fenway Parku skladbu poprvé pustila v roce 1997 zaměstnankyně Amy Tobey, která měla na starosti hudbu — a to jen proto, že její známá právě porodila dceru jménem Caroline. Tobey ji pak hrávala pověrčivě: pouze mezi sedmou a devátou směnou a pouze tehdy, když Red Sox vedli. Pevným zvykem se píseň stala až v roce 2002, kdy do vedení klubu přišel Charles Steinberg. Nařídil ji pouštět v každém zápase v polovině osmé směny bez ohledu na stav, protože veselá hudba podle něj patří do chvíle, kdy jde domácí tým pálkovat. Boston.com ↗
Bostonské publikum k ní navíc přidalo vlastní text, dnes všudypřítomné „so good, so good, so good". Nikdo neví s jistotou, odkud se vzalo, ale jedna z teorií vede až do podzimu 1986, kdy na halloweenském běhu Monster Dash v Bostonu vystoupil místní zpěvák Pat Benti s coverovou kapelou Sha-Boom. „V podstatě to bylo medley, které začínalo skladbou I'm A Believer," vzpomínal Benti. „Na Monster Dash, před asi patnácti tisíci lidmi v kostýmech, jsem ohlásil skladatele Neila Diamonda a pustil se do Sweet Caroline. A pak jsem začal improvizovat a hodil jsem tam to ‚so good, so good, so good'." Jeho spoluhráč Tony Baglio to v roce 2025 potvrdil. Far Out Magazine ↗
Verze se „so good" se stala hymnou Boston Red Sox přesně v době, kdy se tým proměnil z věčných poražených na několikanásobné šampiony World Series. Definitivně se do městské paměti zapsala v roce 2013, kdy po bombovém útoku na Bostonském maratonu ji lidé přijali jako symbol soudržnosti; prodeje singlu vyskočily a Neil Diamond ji přijel na Fenway zazpívat osobně. Far Out Magazine ↗
Do Evropy se dostala vlastní cestou a na Britských ostrovech se dodnes vede spor, komu vlastně patří. Severoirští fanoušci ji zpívají od roku 2005, kdy jejich tým porazil Anglii. Angličané si ji osvojili až na mistrovství Evropy 2020: po vítězství nad Německem pustil wembleyský diskžokej Tony Perry místo tradičního Vindaloo právě Sweet Caroline a skladba doprovázela anglický tým po zbytek turnaje až do finále. Na klubových tribunách, u fanoušků Aston Villy a Chelsea, přitom zněla už dávno předtím. Severní Irové nesli tu výpůjčku nelibě — moderátor Eamonn Holmes tehdy Angličanům vzkázal, ať si najdou vlastní píseň. Goal ↗
Je to učebnicový příklad písně, kterou její publikum přepsalo. Diamond do partitury žádné „so good" nenapsal, Boston si ho tam přidal sám — a právě v té podobě ji dnes zná celý svět, od baseballových stadionů přes fotbalové tribuny až po hokejové haly.
Na SuperMusic.cz je text Sweet Caroline, pokud si někdo chce to „so good" nacvičit dřív, než ho na tribuně strhne dav.
Ilustrační foto: Neil Diamond zpívá Sweet Caroline v polovině osmé směny Utkání hvězd MLB 16. července 2013. Foto: slgckgc / Wikimedia Commons, CC BY 2.0
🔥 Mohlo by vás zajímat
Hudba
Druhým koncertem v kariéře Crosby, Stills & Nash byl Woodstock
Far Out Magazine se ptá, zda existuje děsivější začátek kariéry. Trojice šla na pódium ve tři ráno.
📰
Chorvatská politika
Anglicko prišlo pre zranenia o 5 hráčov, medzi nimi sú Rice či Palmer
Anglicko čakajú na prelome septembra a októbra v A-divízii Ligy národov zápasy proti úradujúcim majstrom sveta zo Španielska, stretnú sa aj s Chorvátskom a dvak …
📰
Slovensko
Hubert na Slovensku končí. Aký bol jeho 200-ročný príbeh
Prešporskí vinári boli mimo Francúzska prví, kto prišiel s výrobou šumivého vína.
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Francouzská vláda představila úsporný rozpočet na rok 2027

Vyšetřují incident na palubě letu Flydubai z Dubaje do Tel Avivu

Signal Festival připomene 90. výročí narození Václava Havla
Lev XIV. sloužil v Paříži mši pro 700 tisíc lidí

Aleksandar Vučić oznámil odchod z prezidentského úřadu

Rumunské protidronové systémy neprošly přejímacími testy. Den poté spadl u Suceavy dron, stíhačky F-16 ho nesestřelily

Francouzská nakladatelství řeší první kauzu s AI. Důkaz zatím není, autorovi však našli cizí věty ve starých textech

René Benko má pravomocný trest dva a půl roku za podvodný úpadek. Odvolání nepodala obžaloba ani obhajoba