Belgie stopuje demontáž a otevírá jednání o státním převzetí
Belgická vláda ve čtvrtek oznámila exkluzivní jednání s francouzskou skupinou ENGIE o možném převzetí všech jejích jaderných aktivit v zemi a s okamžitou platností pozastavila probíhající demontážní práce. Premiér Bart De Wever dohodu zveřejnil přes síť X a ve společném prohlášení s ENGIE vysvětlil, že krok má zemi zajistit „bezpečnou, dostupnou a udržitelnou energii, s menší závislostí na dovozu fosilních paliv a větší kontrolou nad vlastními dodávkami". Strany chtějí rámcové podmínky transakce dojednat do 1. října 2026, zatím ale nejde o závazný prodej. NOS ↗Belgie má sedm reaktorů ve dvou elektrárnách — čtyři v lokalitě Douel u holandské hranice a tři v Tihange blízko Lüttiche, asi 50 kilometrů vzdušnou čarou od německé hranice. V provozu jsou už jen dva: Douel 4 a Tihange 3. Po energetické krizi z roku 2022 vláda prodloužila jejich životnost do roku 2035 a podle španělského deníku El Mundo by ji belgický stát chtěl u dvojice provozovaných bloků prodloužit až do roku 2045. U pěti odstavených bloků včetně sporného Tihange 2, kde experti v roce 2012 objevili tisíce tzv. vodíkových vloček v reaktorové tlakovací nádobě (média je popisovala jako mikrotrhliny), má pozastavení demontáže ponechat státu otevřené možnosti dalšího posouzení. Der Standard ↗
ENGIE se stahuje z jádra, na demontáž má rezervováno přes 8 miliard
Francouzská skupina ENGIE, která belgické reaktory provozovala přes dceru Electrabel, se z jaderné energetiky stahuje plánovaně. Šéf belgické divize Vincent Verbeke v roce 2025 vyhlásil, že jaderná energie už nepatří mezi „strategické ambice" skupiny — koncern se přeorientovává na obnovitelné zdroje a flexibilní kapacity. Od nynějška má stát převzít celý jaderný park včetně personálu, dceřiných společností, aktiv i závazků, zejména povinností odstavení a likvidace. El Mundo, který cituje belgický deník Le Soir, píše, že ENGIE má na demontáž rezervováno přes 8 miliard eur, ale mezi stranami existuje spor o dalších přibližně 2,9 miliardy — nejde tedy o cenu převzetí, ale o spor okolo zvýšení historických rezerv. El Mundo ↗Od exitu z roku 2003 zpět k jádru
Belgický zákon o postupném uzavření jádra přijal parlament v roce 2003 — původně měl poslední reaktor zhastnout do konce 2025. Energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu však donutil vládu prodloužit dva nejmladší bloky a v květnu 2025 belgická poslanecká sněmovna zákon o jaderném exitu úplně zrušila. Vláda Barta De Wevera, jejíž lídr je předsedou vlámsko-nacionalistické N-VA známé pro-jadernou linií, podle Spiegelu uvažuje také o stavbě nových reaktorů, přestože konkrétní plány zatím neexistují. Spiegel ↗Belgie není sama. Západní Evropa mění postoj k jádru
Belgický obrat je nejradikálnější, ale ne ojedinělý. V Nizozemsku po vypuknutí války v Iránu v červnu 2025 veřejné mínění prudce přešlo na stranu jádra — podle průzkumu pro deník Algemeen Dagblad si 56 procent Nizozemců přeje, aby jaderná energie hrála ve výrobě elektřiny větší roli, a jako jeden z hlavních důvodů uvádějí vyšší ceny energií. teraz.sk ↗Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol v polovině dubna v rozhovoru pro deník La Stampa doporučil také Itálii, aby zvážila svůj zákaz jaderné energie ze dvou referend v letech 1987 a 2011 — zemi jinak hrozí, že se pro vysoké ceny plynu vrátí k uhlí. teraz.sk ↗
V Německu podle březnového průzkumu YouGov a institutu Sinus 53 procent občanů považuje odstavení posledních tří reaktorů v roce 2023 za chybné rozhodnutí, přestože jádro v budoucím energetickém mixu podporuje jen 39 procent. Pravda ↗ Předseda poslaneckého klubu CDU/CSU v Spolkovém sněmu Jens Spahn se otevřeně postavil za restart německých atomů, přestože kancléřka Friedrich Merz exit dlouhodobě označoval za „nezvratný". Die Zeit ↗
Kořeny belgického obratu sahají už ke krizi po ruské invazi na Ukrajinu a do stejného tlaku vstupuje také nestabilita po válce s Iránem: výkonný ředitel IEA varoval, že obnovení produkce ropy a plynu na Středním východě potrvá zhruba dva roky a Evropa zatím stojí před jednou z největších energetických krizí v moderních dějinách. Středoevropské země — Slovensko, Česko, Maďarsko — přitom svou jadernou strategii nikdy neopustily a žádné politické exity se zde nepřijímaly; současné investice do nových bloků jsou vůči západoevropskému obratu spíše potvrzením kontinuity než změnou kurzu.
Co sleduje hotinfo
- Zda vláda De Wevera dosáhne s ENGIE závazné dohody do 1. října 2026 a jaké budou finální finanční podmínky převzetí celého jaderného parku.
- Zda se k belgickému kroku připojí Německo — Spahnova linie v CDU/CSU vs. Merzem veřejně deklarovaný „nezvratný" exit.
- Zda italská vláda Giorgie Meloniové formálně otevře debatu o zrušení zákazu jádra po Birolovým výzvě.
