Co říká El Español
Deník popisuje galerii tvůrců, kteří Číně dělají bezplatnou reklamu: Hector Chen ukazuje statisícům sledujících luxusní byty, kanál Solkuno elektromobily s technologiemi Huawei, „Un Té Con Teresa" čistou a bezpečnou infrastrukturu a péči o seniory, „Las chinas latinas" zase pití teplé vody jako recept na zdraví. El Español ↗El Español to však nerámuje jako triumf Pekingu. Cituje analytičku manipulace Shianu Pérez-Cheng, podle níž „chinamaxxing je nový orientalismus" — západní projekce vlastních tužeb na vzdálenou zemi — a která zároveň zdůrazňuje, že tento proud „působí organicky a není dirigován z Pekingu". Je to prý „úrodná politická půda, z níž může vyrůst pozitivní vnímání Číny". El Español ↗
A přidává čísla, která růžový výklad rozbíjejí: průměrný disponibilní příjem v Číně je podle deníku kolem 5 500 eur ročně, lidé si z vlastní kapsy platí téměř třetinu zdravotních výdajů a venkovští důchodci pobírají 14 až 26 eur měsíčně. Obraz výkladní skříně, uzavírá El Español, není totéž co země za ní. El Español ↗
Co je jiné než slovenské a české pokrytí
Slovenská a česká média čínský vliv obvykle spojují s konkrétními kauzami — zadržený špion v Praze, spor o 5G nebo nákup továren. Španělský pohled ukazuje subtilnější mechanismus. Evropská rada pro zahraniční vztahy chinamaxxing rovnou nazývá „novým zdrojem čínské měkké síly" a její analytička Alicja Bachulska to shrnuje větou: „Čína se nezměnila — změnilo se západní vnímání." ECFR ↗Druhý rozdíl: španělský případ ukazuje i to, co se stane, když Peking propagandu opravdu řídí. Na začátku roku 2025 firma Graphika popsala čínskou operaci z rodiny kampaní nazvaných Spamouflage (z anglického spam), která po ničivých povodních ve Valencii naklonovala madridskou organizaci Safeguard Defenders, falešnými účty vyzývala k „pádu španělské vlády" a posměšně překrucovala jméno regionálního politika Carlose Mazóna. Podle Graphiky to bylo poprvé, kdy taková čínská operace otevřeně žádala svržení cizí vlády. Newtral ↗
Kontrast je poučný: zatímco tuto hlučnou řízenou operaci analytici odhalili, organický obdiv funguje sám od sebe. To, co nedokáže nařídit, může Peking nanejvýš podpořit — placenými cestami influencerů a multikanálovými sítěmi (MCN), které skrývají jeho stopu, jak upozorňuje Foreign Policy. Foreign Policy ↗ Jen na jednom táboře v roce 2024 čínská asociace veřejné diplomacie shromáždila přes 30 zahraničních blogerů z 25 zemí a požádala je, aby své zážitky natáčeli a sdíleli online. VOA ↗
Limity tohoto pohledu
El Español je liberálně-konzervativní deník kritický vůči autoritářským režimům a jeho rámování hrozbu podtrhuje; čísla o čínské chudobě cituje bez podrobné metodiky, takže je berte jako ilustraci, ne jako audit. Část analytiků navíc tvrdí opak hlavní obavy: Washington Post připomíná, že o skutečnou měkkou sílu nejde — mladí lidé na Západě nečtou čínské knihy ani nesledují čínské seriály, jen přebírají estetiku. Washington Post ↗ A magazín Fortune dodává, že chinamaxxing je „spíše obžaloba Ameriky než milostný dopis Pekingu" — výraz zklamání z domácích poměrů, ne obdivu k čínskému modelu. Fortune ↗ Pravda je zřejmě někde mezi: ne kampaň, ale úrodná půda.Co sleduje hotinfo
- Zda se estetický trend překlopí do politických postojů mladých voličů v EU — průzkumy vnímání Číny oproti USA u generace Z.
- Reakce EU na influencerské sítě a MCN: vymáhání pravidel transparentnosti placené státní propagandy na platformách.
- Zda se podobné „organické" vlny objeví i ve slovenském a českém prostoru, kde prokremelské sítě působí zatím hruběji a řízeněji.
- Další zjištění o operacích typu Spamouflage cílených na španělský a středoevropský prostor.







