Dvě kapitoly ano, třetí ne
Na čtvrtkové mezivládní konferenci Černá Hora předběžně uzavřela kapitolu 16 o daních a kapitolu 22 o regionální politice a koordinaci strukturálních nástrojů, takže má předběžně uzavřených 25 z 33 kapitol a zbývá jí osm. Irské předsednictví chtělo uzavřít i kapitolu 15 o energetice, chorvatský souhlas však chyběl. Podle černohorského portálu Vijesti, který se odvolává na nejmenované zdroje, Záhřeb zabránil i předběžnému uzavření kapitoly 14 o dopravní politice a od prosince 2024 brání uzavření kapitoly 31 o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. N1 Hrvatska ↗ Vijesti ↗Státní tajemnice Andreja Metelko-Zgombićová důvod popsala tak, že Podgorica k energetické kapitole přiložila dokumenty, které na vnější hranici chorvatského teritoriálního moře zakreslují černohorský kontinentální šelf. Podle ní je to v rozporu s protokolem z roku 2002, který potvrdil chorvatskou pravomoc na pevnině poloostrova a zavedl dočasný režim na přiléhajícím moři. Proti černohorskému vymezení oblastí pro průzkum ropy a plynu Záhřeb namítal už v roce 2014, o rok později protestovala proti chorvatskému tendru Podgorica. Index.hr ↗ N1 Hrvatska ↗
Osm požadavků Záhřebu
Mezi chorvatskými požadavky je vrácení školní lodi Jadran, hranice u Prevlaky, osud 14 nezvěstných chorvatských občanů, stíhání válečných zločinů, odškodnění bývalých vězňů tábora Morinj a majetková práva chorvatských rodin. Dva jsou splněny: černohorská vláda přejmenovala městský bazén v Kotoru, který nesl jméno Zorana Gopčeviće, a dodatečně schválila pamětní desku v bývalém táboře Morinj. Loď a hranici Záhřeb podle Vijesti přímo spojuje s kapitolou 31. Vijesti ↗Ministr zahraničních věcí Ervin Ibrahimović v parlamentu řekl, že vláda posoudí každý požadavek samostatně a ty, které nejsou „podložené právem", nepřijme. Odmítl, že by u lodi Jadran, hranice či odškodnění ustoupila na úkor zájmů země. N1 Hrvatska ↗
Premiér Andrej Plenković na středečním vzpomínkovém pochodu ve Vukovaru řekl, že Záhřeb ve svých požadavcích vůči Srbsku a Černé Hoře neustoupí a že Podgorica „přesně ví", co od ní čeká. Od Černé Hory chce informace o 14 lidech nezvěstných od roku 1991 na jižní frontě. Novi list ↗
Hranice, o které se podle Záhřebu nejedná
Chorvatsko se odvolává na Badinterovu komisi, podle níž se hranice bývalých jugoslávských republik staly mezinárodními hranicemi. Potvrzení bývalé republikové hranice „není otázka vymezení", řekla Metelko-Zgombićová, ale „otázka hodnot", tedy toho, zda Černá Hora přijímá zásady mezinárodního práva. O moři je Záhřeb ochotný jednat později. Ministr spravedlnosti Bojan Božović, který byl 15. a 16. listopadu v Záhřebu na jednání delegací o hranici, jí napsal, že Podgorica odmítá jednostranné určení hranice a je připravena vypracovat návrh dohody o hranici na pevnině i na moři. Index.hr ↗Ministryně pro evropské záležitosti Maida Gorčevićová v Bruselu ujistila, že Černá Hora Badinterovy zásady přijímá a chorvatskou územní celistvost respektuje, ale hranici na pevnině i na moři chce řešit společně. „Pokud řešení nenajdeme, budeme mít arbitráž nebo nějaký mezinárodní soud," dodala. Večernji list ↗
Archivní reportáž Al Jazeery Balkans o sporné námořní hranici u Prevlaky (v srbochorvatštině):
Chorvatsko to zná z druhé strany
Slovinsko od prosince 2008 blokovalo chorvatská přístupová jednání pro spor o hranici, který se vlekl od rozpadu Jugoslávie v roce 1991 a týkal se zejména Piranského zálivu. V září 2009 se premiéři Borut Pahor a Jadranka Kosorová dohodli na odblokování jednání a spor později předložili mezinárodní arbitráži. Al Jazeera ↗Záhřeb v roce 2015 od arbitrážní dohody odstoupil po odhalení nepřípustných kontaktů slovinské strany s rozhodcem. Tribunál i tak pokračoval a v roce 2017 přiznal většinu Piranského zálivu Slovinsku, Chorvatsko nález odmítlo. Pahor nyní pro Klix.ba poznamenal, že bilaterální otázky rozšiřování zatěžovaly vždy, „i mezi námi a Chorvatskem", a německý státní ministr pro Evropu Gunther Krichbaum řekl, že sousedské spory do rozšiřování nepatří, protože na to slouží arbitrážní řízení. RFE/RL ↗ Klix.ba ↗ N1 Hrvatska ↗
Co je ve hře
Černá Hora jedná od června 2012 a podle eurokomisařky Marty Kosové je na cestě stát se v roce 2028 28. členem Unie. HotInfo o tom, že ji Komise považuje za připravenou, psalo začátkem listopadu. Ekonom Branimir Jovanović z vídeňského institutu wiiw pro Die Presse řekl, že spory s Chorvatskem i pochybnosti Nizozemska se podle něj vyřeší, větší riziko vidí při ratifikaci přístupové smlouvy ve Francii. Die Presse ↗Limity tohoto pohledu
Výhrady ke kapitole o energetice vysvětlila chorvatská státní tajemnice veřejně, o kapitolách 14 a 31 informovaly Vijesti s odvoláním na nejmenované zdroje. Chorvatská média, z nichž článek čerpá nejvíce, rámcují spor jako otázku mezinárodního práva, černohorská strana jako podmiňování vstupu bilaterálními požadavky. Vijesti ↗Co sleduje hotinfo
- Černá Hora předložila Chorvatsku návrh dohody o hranici na souši i na moři
- Záhřeb podpořil předběžné uzavření kapitol o energetice a o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice
- Černá Hora předběžně uzavřela všechny přístupové kapitoly do konce roku 2026
*Foto: Prevlaka, Modzzak (Prevlaka.JPG), Wikimedia Commons, volné dílo*







