Město bez policie, bank a internetu
V sobotu ráno poslal místní novinář agentuře AFP jedinou větu: „Bojovníci a vůdci TPLF opouštějí Mekele.“ Vládní budovy a policejní stanice zůstaly bez bezpečnostního personálu a ozbrojené členy fronty viděli obyvatelé odcházet z města. Der Standard ↗Obyvatelé agenturám popisovali především strach z mezidobí – z toho, co přijde po odchodu jedné moci a před příchodem druhé. Jeden se obával o vládní a veřejný majetek, druhý to řekl přímočaře: „Bezpráví se ve městě může rozšířit a bojím se i o svůj život. Chci, abychom se co nejrychleji vrátili k zákonu a pořádku.“ Až v sobotu večer hlásily humanitární zdroje, že vládní vojska je vidět na několika místech ve městě. Boje přímo z centra hlášeny nebyly, mimo něj však podle obyvatel i podle Der Standardu zaznívala střelba. Al Jazeera ↗
První konkrétní krok přišel u letiště: provládní milice oznámila jeho obsazení v pátek a v sobotu to agentuře Reuters potvrdily tři zdroje, mezi nimi jeden obyvatel města. Letiště Alula Aba Nega leží zhruba deset kilometrů východně od centra a bylo jedním ze tří, která fronta v regionu obsadila 23. září, kdy se boje rozhořely. Al Jazeera ↗
Postup vládních sil na Mekele a hromadný odchod tigrajských bojovníků shrnula francouzská veřejnoprávní televize TV5MONDE v reportáži z 3. října. Komentář je ve francouzštině, záběry ukazují letiště a přístupové cesty k městu.
Ověřit cokoli z Mekele je přitom téměř nemožné. Telekomunikační sítě v Tigraji jsou masivně narušeny, bankovní služby v regionu jsou podle BBC vládou pozastaveny a přístup k internetu je odříznut – a není jasné ani to, kdo odpojení nařídil. V regionu žije šest až sedm milionů lidí. BBC ↗
V roce 2020 to vypadalo přesně takto
Vstup vládních vojsk do Mekele není v této válce nový obraz. Totéž se stalo na konci roku 2020: armáda město obsadila, fronta se stáhla do hor, přešla k partyzánskému boji a v polovině roku 2021 si Mekele vzala zpět. Válka potom pokračovala ještě zhruba rok a půl. ORF ↗A předseda fronty Debretsion Gebremichael naznačil, že by se scénář mohl opakovat. Ve videoposlání zveřejněném ve čtvrtek řekl, že jeho strategií je udeřit na nepřítele tam, kde si to zvolí oni – rakouská ORF to četla jako ohlášený přechod k partyzánské taktice. Téhož dne připustil, že federální jednotky obsadily části regionu, a dodal, že jeho síly zaútočí včas. Al Jazeera ↗
Válka z let 2020 až 2022 si podle odhadu Africké unie vyžádala kolem 600 tisíc životů. Ukončila ji až Pretorijská dohoda z listopadu 2022, kterou zprostředkovala právě Africká unie. Boje se po měsících napětí obnovily 23. září a obě strany se navzájem obviňují, že dohodu porušila ta druhá. Fronta tvrdí, že reagovala na federální ofenzívu včetně dronových úderů, vláda říká, že první zaútočili Tigrajci poté, co obsadili letiště v regionu. Kdo boje začal, zůstává sporné. NOS ↗ BBC ↗
Přečtěte si také: Vedení Tigraje ohlásilo novou válku s etiopskou vládou. Tigrajské síly obsadily letiště v Mekele, proti premiéru Abiymu se spojili i bývalí nepřátelé
Tigrajci proti Tigrajcům
Nejméně čitelným prvkem tohoto kola je, že proti frontě nestojí jen federální armáda, ale i ozbrojená skupina složená ze samotných Tigrajců. Tigrajské mírové síly bojují na straně Addis Abeby a koncem září oznámily, že obsadily Alamatu – město u jižní hranice regionu, které podle Al Jazeery slouží jako zásobovací uzel pro vojáky, palivo i potraviny. Odtud se dalo postupovat na sever k Mekele. Al Jazeera ↗Velitel této skupiny ve čtvrtek na sociálních sítích prohlásil, že síly TPLF byly zničeny. Ověřit se to nepodařilo. Šéf etiopské redakce Al Jazeery Arabic Mohammed Taha Tawakel k tomu poznamenal, že federální armáda dává Tigrajským mírovým silám plnou podporu, původní fronta však stále drží několik měst a udržuje kontakt s Eritreou podél více než 800 kilometrů hranice. Podle něj to otevírá vyhlídku, že se konflikt bude stále víc měnit ve vnitřní boj mezi samotnými Tigrajci. Al Jazeera ↗
Na druhé straně fronty je seskupení stejně nové. Sedm ozbrojených a politických skupin oznámilo 20. září alianci, jejímž deklarovaným cílem je odstranit vládu Abiye Ahmeda a nastolit přechodnou vládu. Patří do ní i amharská milice, která bojuje u Lalibely – poutního místa se skalními kostely z 13. století, kde podle BBC minulý týden uvízlo 33 zahraničních turistů. BBC ↗
Válka, která tlačí na tři hranice najednou
Boje se z Tigraje rozlily do sousedních regionů Amhara a Afar. Právě Afar je citlivým bodem: vede jím koridor do Džibutska, přes který prochází většina etiopských dovozů včetně paliva. Vnitrozemská Etiopie jiný významný přístup k moři nemá – a právě o něj se vede samostatný spor. Abiy Ahmed opakovaně žádá pro zemi suverénní přístup k Rudému moři a jako cíl se zmiňuje eritrejský přístav Assab, ačkoli ještě v březnu prohlásil, že kvůli moři do války nepůjde. Asmara jeho požadavek odmítá a jeho obvinění označila za záminku k útoku. Al Jazeera ↗ Africanews ↗Proč se tuto válku nedá číst jen jako etiopskou vnitřní záležitost, rozebírá dvanáctiminutová analýza německé DW News z 1. října – zaměřuje se právě na propojení Afrického rohu s Rudým mořem. Je v angličtině.
Addis Abeba obviňuje z podpory povstalců Eritreu, Egypt a Súdán. Všechny tři země to odmítají. Spor se přenesl do diplomacie: Etiopie zavřela velvyslanectví v Asmaře a vyhostila eritrejské diplomaty, Eritrea na to 1. října přerušila vztahy úplně. Addis Abeba vyhostila i egyptského diplomata a Káhira odpověděla stejným krokem. Africká unie vyzvala všechny tři země k „maximální zdrženlivosti“. El País ↗
Téhož čtvrtka konflikt pravděpodobně poprvé zasáhl i hlavní město: v Addis Abebě hlásili výbuch u ministerstva obrany. Vláda se k němu nevyjádřila. Al Jazeera ↗
Co víme o civilní ceně a co ne
U Alamaty zahynulo během tří dnů bojů nejméně 52 civilistů, řekli BBC zdroje z místní nemocnice. Mezi oběťmi byly děti včetně třídenního dítěte, matky i pastýři dobytka, dvanáct lidí zemřelo při jediném zásahu tržiště. Lékaři bez hranic uvedli, že do nemocnic, které v Tigraji podporují, přijali více než 700 zraněných. BBC ↗Amnesty International v pátek oznámila, že od obnovení bojů dostává věrohodné zprávy o ničení civilních objektů dělostřeleckou palbou a nálety a o zintenzivněných nucených odvodech. Etiopská armáda zároveň tvrdí, že v regionu Amhara zabila kolem 270 tigrajských bojovníků a více než 200 zranila – jde o její vlastní údaj, který nikdo nezávisle nepotvrdil. Al Jazeera ↗
Opatrnost je na místě i u čísel, která znějí přesně. BBC z Tigraje reportovat nemůže, spojení s regionem je přerušeno a francouzská France24 upozornila, že kolem obnovených bojů se šíří dezinformační vlna. Téměř vše, co dnes o Mekele víme, pochází od jednotlivých obyvatel, humanitárních pracovníků a jednoho místního novináře. France24 ↗
Nobelův výbor se ozval devět dní před novou cenou
Abiy Ahmed dostal Nobelovu cenu za mír v roce 2019 – za úsilí o smíření s Eritreou po dvou desetiletích konfliktu. Válka, kterou proti frontě vedl v letech 2020 až 2022, jeho pověst mírotvůrce výrazně poškodila.Ve středu, tři dny předtím, než se boje přiblížily k Mekele, řekl tajemník Nobelova výboru Kristian Berg Harpviken agentuře AFP: „Vývoj v Etiopii od roku 2020 je jednoznačně velmi negativní a nejnovější vypuknutí konfliktu samozřejmě vyvolává hluboké znepokojení.“ Udělení ceny za chybu nepovažuje – „v žádném případě“, dodal – a připomněl, že výbor už v minulosti vydal prohlášení, kterým Abiyho jako státního lídra implicitně vyzval, aby jednal v souladu s hodnotami, na nichž cena stojí. TASR ↗
Nobelovu cenu za mír pro rok 2026 oznámí Norský Nobelův institut v pátek 9. října v 11.00. Nobel Peace Prize ↗
Co sleduje hotinfo
- Etiópska vláda alebo armáda oficiálne potvrdila, že ovláda Mekele
- Tigrajský ľudovo-oslobodzovací front zaútočil mimo doterajšej frontovej línie
- V Tigraji sa obnovila telefónna sieť, internet alebo bankové služby
- Doložilo sa priame zapojenie Eritrey, Egypta alebo Sudánu do bojov
- Africká únia zvolala nové rokovania o Pretórijskej dohode
*Ilustrační fotografie: ulice v Mekele, 2013. Autor MarcD., Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.*







