Nizozemští dopravci stávkovali za invalidní dávky. Vlaky stály 24 hodin a vláda podle uniklých dokumentů část škrtů už stáhla

Od druhé hodiny v noci nejel v Nizozemsku ani jeden vlak kromě letištní linky mezi Amsterdamem, Schipholem a Hoofddorpem, která jezdila čtyřikrát za hodinu. Část dopravců nevypravila ani jeden autobus, tramvaj či metro a přes amsterdamský záliv IJ přestaly jezdit trajekty. Čtyřiadvacetihodinovou celostátní stávku ohlásil odborový svaz FNV už koncem července, a to ne kvůli mzdám dopravních zaměstnanců, ale kvůli plánu vlády ušetřit 6,5 miliardy eur na sociálním zabezpečení. NOS ↗ NRC ↗

Stávka přitom přišla týden poté, co z rozpočtových dokumentů uniklo, že menšinový kabinet premiéra Roba Jettena velkou část těchto škrtů stahuje. Odbory to považují za nedostatečné a žádají, aby úspory na sociálním zabezpečení zmizely úplně. NOS ↗

Proč do stávky šli právě dopraváci

Volba veřejné dopravy nebyla náhodná. FNV ji zdůvodnil tím, že lidé v tomto odvětví mají kvůli fyzické náročnosti práce nadprůměrnou šanci skončit na invalidní dávce WIA. „Musí se moci spolehnout, že když se jim nepodaří, existuje pomoc,“ uvedl představitel FNV pro regionální dopravu. Svaz zároveň dodal, že stávkuje i za cestující a za všechny, kteří se jednou mohou ocitnout odkázáni na sociální síť, tedy i za vlastní partnery, děti a přátele. NOS ↗ NOS ↗

Spor běží od jara. Tři odborové centrály, FNV, CNV a VCP, daly vládě 11. května ultimátum do konce května, aby stáhla škrty v podpoře v nezaměstnanosti WW, v invalidních dávkách WIA a zrychlené zvyšování věku odchodu do důchodu AOW. Předseda FNV Hans Spekman tehdy odmítl s vládou vůbec jednat a šéf CNV Hans van den Heuvel řekl, že kabinet jde na sociální systém „tupou sekerou“. Podle plánu má maximální délka podpory v nezaměstnanosti klesnout ze dvou let na jeden, výměnou za vyšší částku, a invalidní dávka se má snížit určitým skupinám příjemců. Odbory přitom netvrdí, že systém netřeba měnit. Shodují se s vládou, že příliš mnoho lidí zůstává mimo trh práce a mohli by se na něj vrátit rychleji, jen podle nich se toho nedosáhne krácením dávek. „Náš sociální systém se nesmí vyprazdňovat,“ řekl předseda CNV Hans van den Heuvel. NRC ↗ NOS ↗

Dopraváci nebyli první ani poslední. Vlaky stály už 24. června, tehdy čtyři hodiny. Minulý pátek přestaly na téměř osm hodin pracovat přístavy v Rotterdamu, Amsterdamu a Zeelandu, přičemž stávka začala záměrně v 11.15, aby se zátěž rozdělila mezi denní a večerní směnu. Štafetu přebírá 10. a 11. září hutnictví, po něm mají následovat odpadové hospodářství, úklidové služby a stavebnictví. NOS ↗ NOS ↗ NOS ↗

Z přístavu přišla i nejplastičtější výpověď o tom, čeho se stávkující bojí. Misja Vos, který na lodích upevňuje kontejnery a podle vlastních slov ho bolívá například rameno a loket, řekl regionální stanici Rijnmond, že chce pracovat do pětašedesáti, ale bojí se, co bude, až vypadne. „Používají nás jako brojlera. Jenže brojlera po šesti týdnech vysvobodí z trápení. Nás se snaží dojit co nejdéle,“ řekl. NOS ↗

Co vláda stáhla týden před stávkou

Menšinová koalice D66, VVD a CDA se na rozpočtu dohodla na poslední chvíli 31. srpna, po víkendu a části noci jednání. Bez podpory opozice nemá v parlamentu většinu, takže cílem dohody bylo podle lídra CDA Bontenbala „dobré podání ruky opozici". NOS ↗

Už druhý den se obsah dohody dostal ven. Podle dokumentů, které získal RTL Nieuws, vláda plánované škrty v sociálním zabezpečení z velké části vrací zpět. Definitivně padla úspora na důchodech ve výši 2,8 miliardy eur, škrtnuté je snížení maximálního denního vyměřovacího základu za 824 milionů a zkrácení podpory v nezaměstnanosti ze dvou let na jeden se odkládá, což je dalších 684 milionů. Na opravu kupní síly má jít 1,5 miliardy eur a daň pro vysoké příjmy stoupne o 750 milionů. NOS ↗

Tady je jádro sporu. Uniklý seznam jmenuje důchody i podporu v nezaměstnanosti. Invalidní dávky WIA v něm jmenované nejsou. NOS k přístavní stávce napsal, že vláda chce na sociálním zabezpečení nadále ušetřit miliardy a že o přesné podobě se ještě diskutuje. Z toho vyplývá, že odbory nestávkovaly za nic. Stávkovaly právě za položku, u které ústupek potvrzen nebyl. NOS ↗

Ministr sociálních věcí Vijlbrief nad stávkou vyjádřil politování a vzkázal, že z rozpočtu předloženého na Prinsjesdag bude vidět, že vláda kritiku odborů vyslyšela. „Raději mluvit než stávkovat," řekl. FNV mu odpověděl, že „sociální zabezpečení není pokladnička vlády" a že zaměstnanci i zaměstnavatelé na něj léta platili odvody. NOS ↗

Premiér Jetten přitom už začátkem června v parlamentu připustil, že vláda je ochotná miliardovou úsporu „případně" snížit, ale až když bude na stole věcná dohoda se sociálními partnery a opozicí o budoucnosti WW a WIA. „Dveře jsou dokořán," řekl tehdy a dodal, že čísla nejsou rozhodující. Zrychlené zvyšování důchodového věku kabinet stáhl ještě předtím, právě v naději, že odbory posadí za stůl. Nestalo se. NOS ↗

Den, který na silnicích téměř nebyl cítit

Automobilový klub ANWB varoval, že ranní špička bude hustší. Nebyla. Správce silnic Rijkswaterstaat napočítal ve vrcholu 206 kilometrů kolon, což označil za „trochu rušnější" než v běžnou středu. „Vypadá to tak, že velmi mnoho lidí si přizpůsobilo denní plán a pracuje z domova. Rozhodně nevyrazili hromadně na silnice," řekl mluvčí ANWB agentuře ANP. NOS ↗

Přesunulo se to jinam. Platformy pro sdílení aut hlásily prudký nárůst, SnappCar mluví o tisících jízd navíc a MyWheels o téměř čtyřnásobku oproti běžné středě. NOS ↗

Improvizovalo se i jinak. Amsterodamská základní škola De Zeeheld si objednala vyhlídkovou loď, protože sedm jejích učitelů bydlí v Amsterdamu-Noord a běžně dojíždí do práce trajektem. Loď kromě nich vyzvedla i čtyři žáky, které neměl kdo přivézt, a zbylá místa dostali učitelé z okolních škol. V Sittardu zase jezdila linka 332, protože její řidič není v odborech a za stávku by nedostal náhradu mzdy. „Asi nebudu vozit moc lidí, protože většina počítá s tím, že nejezdím. Ale stejně tu sedím, jinak nedostanu zaplaceno," řekl regionální stanici L1. NOS ↗ NOS ↗

Že se den obešel bez dopravního kolapsu, si obě strany vykládají po svém. Deník De Telegraaf dal do titulku výrok poslance vládní VVD, podle kterého jsou stávky ve veřejné dopravě „dost asociální". De Telegraaf ↗ Sdružení rotterdamských přístavních firem Deltalinqs zase vzkázalo, že takové rozhovory patří k jednacímu stolu v Haagu a že stávka poškozuje dodávky, na kterých společnost běží, navíc v době, kdy přístav i tak zápasí s geopolitickou turbulencí. NOS ↗

Čím se nizozemský spor liší

Slovenská ani česká média o stávce nepsala. Stojí za pozornost ze dvou důvodů, a ani jeden není o vlacích.

První je povaha stávky. Zaměstnanci veřejné dopravy zastavili zemi kvůli pojištění, které se netýká jejich výplatní pásky, ale toho, co přijde, až jim tělo přestane stačit na práci. Je to solidární stávka za dávku, kterou většina stávkujících nikdy pobírat nebude. Odbory to takto přímo neřekly, mluví o stávce za cestující a za vlastní rodiny, ale vychází to nastejno.

Druhý je mechanika menšinové vlády. Jettenův kabinet nemá většinu v žádné z komor a hlasy si musí kupovat položku po položce. Právě proto se dala důchodová úspora stáhnout, když bylo třeba získat opoziční Pro, a sleva na benzínové spotřební dani zase vydrží o rok déle kvůli pravicovým JA21 a SGP. Sociální zabezpečení se v takovém rozpočtu nestává politickým programem, ale měnou. Lídr Pro Klaver po úniku řekl, že miliardové škrty v textu stále vidí a že kompromis běžným lidem nepomůže. NOS ↗

Limity tohoto pohledu

Vše, co o stažených škrtech víme, pochází z úniku do RTL Nieuws, který potvrdily zasvěcené zdroje. Oficiální dokumenty přijdou až na Prinsjesdag 15. září a do té chvíle není známo, kolik z původní částky vládě reálně zůstalo. Tvrzení, že invalidní dávky nejsou mezi staženými položkami, je proto tvrzením o uniklém seznamu, nikoli o hotovém rozpočtu. Maximální denní vyměřovací základ, jehož snížení vláda škrtla, je přitom společný pro více dávek, takže hranice mezi „staženo" a „ponecháno" nemusí být tak ostrá, jak se z výčtu jeví. Zdroje to ale takto explicitně neuvádí, je to náš závěr.

Text stojí převážně na veřejnoprávním NOS a deníku NRC. Zpravodajství ze dne stávky se opírá o agenturu ANP a regionální stanice, což dává plastické detaily, ale ne reprezentativní vzorek. Z deníku De Telegraaf jsme měli k dispozici titulek, ne text, protože jeho vydavatel blokuje automatický přístup. Totéž platí pro Trouw, AD a de Volkskrant, a proto je v článku necitujeme, ačkoli stávku pokrývaly.

Co sleduje hotinfo

Ilustrační foto: nástupiště stanice Utrecht Centraal s poschoďovým vlakem NS na archivním snímku z roku 2015. Foto: Sebastiaan ter Burg / Wikimedia Commons, CC BY 2.0