Nad pět šálků kávy denně škodí kostem, píše studie. Její vlastní test tuto hranici nepotvrdil

Slovenská a česká média přinesla za poslední dva týdny desítku článků o kávě a v některých zazněla konkrétní hranice, nad pět šálků denně káva škodí kostem. Přesně tak to píšou i autoři australské studie, o kterou se opírají, ačkoliv celková souvislost mezi kávou a hustotou kostí jim nevyšla vůbec a jejich vlastní test tuto hranici nepotvrdil. Zjednodušení tedy nezačíná v redakcích, ale ve shrnutí samotné práce.

Co australská práce skutečně říká

Studii podepsali Ryan Yan Liu a Enwu Liu z Flinders University a vyšla 23. listopadu loňského roku v časopise Nutrients. Vychází z americké Study of Osteoporotic Fractures, která od osmdesátých let sleduje 9 704 žen ve věku 65 let a více. Po vyloučeních zůstalo ze čtyř kontrolních návštěv 24 638 pozorování a analytický vzorek byl sledován v průměru 8,1 roku. Nutrients ↗

Celková souvislost mezi spotřebou kávy a hustotou kostí se nenašla. Hranice pěti šálků pochází z doplňkové analýzy křivky, která spotřebu nad pět šálků denně vizuálně naznačila jako možnou souvislost s nižší hustotou. Testy přitom neprokázaly významný nelineární vztah ani u kávy, ani u čaje, hodnoty pro nelinearitu byly všechny nad 0,05. Není to tedy potvrzená hranice škodlivosti, ale trend, který lze v grafu vidět a statistika ho nepotvrdila. Nutrients ↗

Do shrnutí se však tato výhrada nedostala. V abstraktu i v závěru autoři píšou, že spotřeba nad pět šálků denně může být pro hustotu kostí škodlivá, ačkoliv o vlastním testu se tam už nezmiňují. Stejná práce tak na dvou místech zní jinak, opatrně ve výsledcích a rezolutně ve shrnutí, které čte nejvíc lidí. Nutrients ↗

Podobně opatrně je třeba brát i údaj o alkoholu, který se přes slovenské články šířil jako varování pro ženy pijící alkohol. Jde o celoživotní příjem alkoholu a autoři sami píšou, že podskupinové nálezy jsou pravděpodobně poddimenzované, mohou být náhodné a slouží především k tvorbě hypotéz. Nutrients ↗

Druhá polovina téže práce se týká čaje a je nejlépe doloženou částí. Ženy, které čaj pily, měly při poslední kontrole vyšší hustotu v oblasti celého kyčle, konkrétně 0,718 oproti 0,715 gramu na centimetr čtvereční. Rozdíl je tedy tři tisíciny a autoři přiznávají, že pro rozhodování o jednotlivé pacientce je pod hranicí významnosti, zároveň však tvrdí, že z epidemiologického a veřejnozdravotního hlediska může mít smysl i tak malý posun. Vzorek tvořily téměř výlučně bílé Američanky a v údajích bylo mnoho chybějících hodnot. Nutrients ↗

Tisková zpráva ji zopakovala

Tisková zpráva Flinders University z 11. prosince loňského roku převzala přesně to ze závěru. Píše, že pití více než pěti šálků denně se spojovalo s nižší hustotou kostí, což naznačuje, že nadměrný příjem může být škodlivý. O testu nelinearity v ní není nic. Flinders University ↗

Slovenské pokrytí přišlo o devět měsíců později a převzalo stejnou podobu. TV Markíza 8. září napsala, že vědci odhalili odvrácenou stránku nadměrného pití kávy. TV Markíza ↗ Pravda o tři dny dříve volila opatrnější sloveso, příliš mnoho kávy podle ní může škodit kostem, a v textu dodává, že jedna až tři kávy denně zřejmě nejsou důvodem k obavám. Pravda ↗ V ani jednom případě se však čtenář nedozví, že ta pětišálková hranice je ve studii jen pozorováním z grafu.

Finská studie měří něco jiného

Druhá práce, o které se ve stejném období psalo, vyšla 16. července v odborném časopise European Journal of Nutrition a pochází z Univerzity v Oulu. Vědci v ní zpracovali údaje 2 264 lidí ve věku 46 let, které od narození sleduje severofinská kohorta ročníku 1966. European Journal of Nutrition ↗

Účastníky rozdělili do čtyř skupin podle počtu šálků, nula, jedna až dvě, tři až čtyři a pět a více. Skupiny s vyšší spotřebou měly v průměru méně celkového i vnitrobřišního tuku a více kosterní svalové hmoty, ačkoliv index tělesné hmotnosti měly srovnatelný. U mužů k tomu přibyl příznivější profil glukózy a inzulinu. Univerzita v Oulu ↗

Nejvíc pozornosti přitáhly hormony a právě tam je výsledek nejméně přímočarý. Muži s vyšší spotřebou měli vyšší celkový i biologicky dostupný testosteron, u celkového vychází na jednu denní šálku rozdíl 0,29 nanomolu na litr. Zároveň měli vyšší SHBG, tedy bílkovinu, která pohlavní hormony v krvi váže, a nižší volný testosteron i index volných androgenů. U žen se souvislost s celkovým testosteronem neukázala, zůstal jen vyšší SHBG a nižší volný testosteron. Živě ↗

„Kávu pijí každý den miliony lidí, a přesto stále víme překvapivě málo o tom, jak souvisí s naším metabolismem a hormony," uvedl hlavní autor Luca Verroest. Podle něj z výsledků vyčníval hormonální podpis, který nezmizel ani po zohlednění BMI a faktorů životního stylu. Univerzita v Oulu ↗

Podstatné je, že hranice pěti šálků tu znamená něco úplně jiného. Není to bod, za kterým se něco zhoršuje, ale nejvyšší srovnávací kategorie. Stejné číslo ve dvou pracích tedy nehovoří o témže a ani jedna z nich nedokazuje příčinný vztah. Finští autoři to píšou doslova, průřezový design kauzální závěr vylučuje a obrácenou příčinnost nelze vyloučit. Hormony měřili jednou, spotřebu si účastníci uváděli sami a ačkoliv typ kávy zaznamenali u 96 procent z nich, druh zrna, stupeň pražení, podrobnosti přípravy ani přísady jako mléko a cukr nesbírali. Finsko je navíc země s nejvyšší spotřebou kávy na světě, přibližně 11,8 kilogramu na osobu ročně podle European Coffee Report za roky 2022 a 2023. European Journal of Nutrition ↗

Co z toho platí pro šálek, který máte před sebou

Ani jedna z těch prací se sama o sobě nedá přeložit na doporučení, praktické rady ale ve stejném období zazněly od lékařů. Gastroenterolog Ladislav Kužela uvádí jako bezpečný denní limit pro zdravé dospělé přibližně 400 miligramů kofeinu ze všech zdrojů, což je zhruba tři až pět šálků, ačkoliv přesný přepočet závisí na velikosti a přípravě. Rozhoduje podle něj i to, jak se člověk cítí. „Pokud po další kávě pociťujete bušení srdce nebo se necítíte dobře, je třeba přestat," říká. Připomíná, že účinek kofeinu je v těle cítit ještě šest hodin, takže na pozdní kávu je třeba myslet kvůli spánku. Při zhoršeném refluxu se podle něj vyplatí nejprve zjistit, s čím člověk kávu pil, často je viníkem těžké jídlo k ní. SME ↗

Urolog Ján Švihra vyvrací asi nejrozšířenější mýtus. Běžné množství kávy podle něj organismus významně neodvodňuje, kofein působí mírně močopudně, ale voda obsažená v kávě tuto ztrátu zpravidla víc než vykompenzuje, a při pravidelném pití se navíc vytváří tolerance. Do pitného režimu se káva započítat dá, ne však jedna ku jedné. Startitup ↗

Pozornost se přesouvá k přísadám

Podobný posun od nápoje k jeho okolí platí i u obav z rakoviny. Americký portál Parade oslovil dva onkology a oba hovoří o tom, co si do kávy přidáváme. Klinická onkoložka Asma Dilawari upozorňuje na nemléčné kávové smetany, které často obsahují ztužené oleje, přidaný cukr nebo sladidla, sama je však za zásadní zdravotní problém neoznačuje. Onkolog a hematolog Jitesh Joshi k tomu dodává, že silný přímý důkaz o tom, že samotné smetany, přídatné látky nebo umělá sladidla způsobují rakovinu, chybí. Rozhoduje podle něj dlouhodobý jídelníček, ne jedna láhev smetany. Startitup ↗

Do stejné kategorie patří načasování vůči jídlu. Káva může zhoršit vstřebávání nehemového železa, tedy toho z rostlinných zdrojů a z obohacených potravin, a zmiňuje se i u vápníku a zinku. Jednotný časový odstup výzkum zatím neurčil, takže rozumnější je nepít ji přímo k takovému jídlu, než dodržovat konkrétní počet minut. Dobré noviny ↗

Kde ji máte doma položenou

Na chuti se mezitím podepisuje něco úplně přízemního. Podle Luka Daltona ze společnosti Contact Coffee Co je jednou z největších chyb skladování zrn hned vedle konvice, topinkovače nebo samotného kávovaru. Vypadá to jako nejlepší místo, ale teplo a pára z těchto spotřebičů podle něj způsobí, že káva ztratí čerstvost mnohem rychleji. Skříňka nad sporákem je ze stejného důvodu špatné místo jako polička u rychlovarné konvice. T3 ↗

Ilustrační foto: espresso na kuchyňské lince. Autor Daniel Case, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.