Pirátských útoků bylo za pololetí nejméně od roku 1992. Somálští piráti přitom zajali 94 procent všech rukojmích na moři

Globální statistika pirátství letos vypadá jako úspěch — a zároveň jako varování. Tatáž pololetní zpráva Mezinárodního námořního úřadu, která hlásí nejméně útoků na lodě od roku 1992, připisuje drtivou většinu zajatých námořníků jediné oblasti světa. U Afrického rohu přibývá únosů celých lodí i s posádkami a v našem přehledu slovenských a českých zdrojů o tom zatím vyšla jediná zpráva. Medzinárodná obchodná komora ↗ iROZHLAS ↗

Dvě čísla ze stejné zprávy

Mezinárodní námořní úřad zveřejnil pololetní zprávu 9. července. Za prvních šest měsíců roku eviduje 38 pirátských útoků a loupeží na moři. Pro srovnání, za stejné období loni jich bylo 90 a v roce 2024 šedesát. Z letošních incidentů bylo 27 lodí přepadeno, pět uneseno, na tři lodě útočníci stříleli a tři útoky zůstaly ve fázi pokusu. Ředitel úřadu Michael Howlett to označil za povzbudivé číslo, které odráží vytrvalé úsilí. Medzinárodná obchodná komora ↗

Stejná zpráva ale obsahuje také údaj o lidech. Piráti za pololetí zajali 67 námořníků, dvěma vyhrožovali a jednoho zranili. A právě zde se pořadí obrací: za 94 procent zajatých členů posádek jsou podle úřadu odpovědní somálští piráti. Medzinárodná obchodná komora ↗

Tato dvě čísla měří dvě různé věci. Počet incidentů říká, kolikrát někdo vnikl na palubu — v drtivé většině případů šlo o vniknutí bez zajetí posádky. Somálský model je jiný: unese se celá loď i s posádkou, odtáhne se k pobřeží a měsíce se čeká na výkupné. Proto několik somálských únosů váží ve statistice rukojmích více než desítky přepadení jinde.

Čtyři lodě u severního pobřeží

Jak to vypadá v praxi, popsala operace Atalanta, tedy námořní mise Evropské unie u Afrického rohu. Ve zprávě z 29. července vyjmenovala čtyři unesené lodě, které tehdy kotvily u severního pobřeží Somálska. EUNAVFOR Atalanta ↗

Tanker HONOUR 25 pod vlajkou Palau unesli 21. dubna, na palubě bylo 17 lidí, většinou Pákistánců, a vezl ropné produkty do Mogadiša. Nákladní loď SWARD pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevisu přepadli 26. dubna, měla 15 členů posádky, převážně Syřanů, a vezla hnojivo do Mombasy. Tanker EUREKA pod vlajkou Toga unesli 2. května, na palubě bylo dvanáct lidí, z toho osm Egypťanů. Tanker ASANA pod tanzanskou vlajkou unesli 17. července asi 65 námořních mil jihozápadně od jemenské Mukally, na palubě bylo 22 lidí, polovina z nich Indové. EUNAVFOR Atalanta ↗

Atalanta k jejich poloze dodala, že „čtyři unesená plavidla kotví u severního pobřeží Somálska, uvnitř teritoriálních vod a velmi blízko pobřeží". To je podstatné, protože v teritoriálních vodách nemůže cizí válečná loď zasáhnout bez souhlasu Somálska. EUNAVFOR Atalanta ↗

Od té doby čísla dále rostla. Horseed Media 9. září uvedlo, že pirátské skupiny drží šest obchodních lodí a více než devadesát námořníků. Tento údaj se opírá o starší hlášení, které předcházelo osvobození lodi Lutuf koncem srpna. Za osm Egypťanů zadržovaných od května podle téhož zdroje únosci požadují deset milionů dolarů. Horseed Media ↗

Unesená loď jako nástroj k dalšímu únosu

Guardian, který o návratu pirátů napsal v úterý, přinesl detail ukazující, jak se útoky řetězí. Britský deník hovořil s místními představiteli a ti popsali, že pirátské skupiny používají k dalším přepadením lodě, které už dříve ukořistily. The Guardian ↗

Od konce dubna napočítal Guardian osm únosů somálskými piráty, z toho dva během dvou srpnových týdnů. Konkrétně: nákladní loď Lutuf pod kamerunskou vlajkou přepadli 17. srpna asi tři námořní míle od pobřeží u rybářského městečka Maraya. Přiblížila se k ní právě SWARD — tatáž loď na přepravu cementu, kterou piráti unesli v dubnu a od té doby z ní udělali mateřskou loď. Osm ozbrojenců z ní přešlo na Lutuf a přemohlo jeho ozbrojenou ochranku. The Guardian ↗

Lutuf vezl vybavení pro tureckou vojenskou základnu v Mogadišu. Podle odborného serveru Maritime Executive šlo o loď z roku 1995 s nosností 1400 tun a s desetičlennou posádkou — šest Indů, jeden Turek, jeden Gruzínec a dva srbští příslušníci ochranky. Maritime Executive ↗

Jak se Lutuf dostal na svobodu, závisí na tom, kdo mluví

Loď se dostala na svobodu koncem srpna, ale výklady se rozcházejí a stojí za to je odlišit.

Somálské ministerstvo obrany oznámilo společnou operaci s Tureckem, která trvala deset dní a při níž zahynulo čtrnáct pirátů a byly zničeny čtyři jejich čluny. Resort podle Al Jazeery uvedl, že „vytrvalý tlak ze strany jednotek nakonec přinutil zbývající piráty plavidlo opustit". O osudu posádky ani o vlastních ztrátách nic nedodal. Al Jazeera ↗

Turecké ministerstvo obrany počet zabitých pirátů potvrdilo a podle Maritime Executive Ankara odmítla zaplatit výkupné. Únosci měli podle nepotvrzených zpráv nejprve požadovat deset milionů dolarů a později částku snížit na dva. Maritime Executive ↗

Místní představitelé včetně Mohameda Mubaraka, který vede puntlandský úřad pro koordinaci bezpečnosti, však Guardianu řekli, že výkupné ve výši 2,5 milionu dolarů zaplaceno bylo. A varovali, že právě takové platby motivují k dalším únosům. The Guardian ↗

Která verze je blíže pravdě, zatím z veřejných zdrojů rozhodnout nelze. Nepřímý signál ale Guardian zaznamenal v Galkayo, obchodním uzlu ve středním Somálsku: obyvatelé hovoří o tom, že po případu Lutuf se v místní ekonomice začaly točit peníze výrazně více než dříve, vzrostla spotřeba stimulantu khat a na silnicích přibylo drahých terénních vozů. Během předchozí vlny pirátství takové peníze provázely pobřežní města po několik let. The Guardian ↗

Co umožnilo návrat pirátů

Zdroje popisují souběh několika příčin — mezinárodních konfliktů, domácího prostředí i rostoucích schopností samotných pirátů.

První příčinou je přesun válečných lodí jinam. Matthew Reisener, hlavní poradce pro národní bezpečnost think-tanku Center for Maritime Strategy, napsal 16. července, že íránské operace v Hormuzském průlivu a útoky jemenských Húsíů v Rudém moři umožňují pirátství „znovu vzkvétat". Napsal: „Námořnictva, která kdysi bojovala proti pirátství u Afrického rohu, přesunula své zdroje na obranu lodí v těchto kritických vodách a zároveň tyto konflikty přitáhly námořní dopravu blíže k somálskému pobřeží, čímž vznikl prostor pro oportunistické piráty." The Guardian ↗

Druhou příčinou je změna tras. Reisener v červencové analýze uvedl, že přibližně 70 procent dopravy, která před útoky Húsíů procházela Rudým mořem, bylo odkloněno kolem mysu Dobré naděje. The Guardian ↗

K tomu se přidává domácí prostředí. Guardian připomíná, že pozornost somálských i zahraničních úřadů se soustřeďuje na pašování zbraní do Jemenu prostřednictvím sítí, které podle pozorovatelů jednají ve prospěch Íránu, a analytici podle něj naznačují, že část těchto sítí se stále více propojuje se somálským islamistickým hnutím al-Šabáb, které znovu rozšiřuje území pod svou kontrolou a hledá kontakty na jemenské Húsíe. Jde o hodnocení analytiků, nikoli o zjištění vyšetřovatelů. The Guardian ↗

Třetí příčinou je technika. Podle somálských představitelů, které cituje Guardian, používají pirátské skupiny satelitní internet Starlink od SpaceX k vyhledávání cílů a k rychlé komunikaci mezi sebou. Ani jeden z dostupných zdrojů k tomu nepředkládá technický důkaz ani nezávislé ověření, jde tedy o tvrzení úřadů, nikoli o prokázaný fakt. Odborný server Lloyd's List v této souvislosti hovoří o „schopnější a přizpůsobivější" somálské hrozbě, která odhaluje slabiny v dosavadních ochranných opatřeních dopravců. The Guardian ↗ Horseed Media ↗

Somálský parlament na to reagoval ve středu. Horní komora schválila 29 hlasy bez jediného hlasu proti nový zákon proti pirátství a únosům, který nahrazuje úpravu z roku 1975 a zavádí tresty od pěti do dvaceti let. Podle ministerstva spravedlnosti jde o „zásadní krok k posílení námořní bezpečnosti a ochraně důležitých obchodních tras". Zákon ještě potřebuje podpis prezidenta Hasana Šejka Mahmúda. Horseed Media ↗

Proč to sledovat i odtud

Operace, která tyto lodě dnes sleduje, je evropská. Atalanta funguje od roku 2008 pod velením Evropské unie, její operační velitelství sídlí od roku 2019 ve španělské Rotě a Slovensko je jedním z členských států, které se podílejí na jejích společných nákladech. Právě její hlášení jsou dnes hlavním veřejným zdrojem informací o tom, kolik lidí je u somálského pobřeží v zajetí.

Že nejde jen o sledování, ukázal případ z 1. července. Na loď MV Golden Arsenal asi 110 námořních mil severovýchodně od Bosasa podle hlášení zaútočili ozbrojenci s puškami a raketomety, posádka se zamkla v bezpečnostní místnosti a prostřednictvím koordinačního centra Atalanty odpověděly jihokorejské námořnictvo, indická fregata INS Trikand a Combined Maritime Forces. Indická jednotka loď prohledala a potvrdila, že na palubě nezůstal žádný z útočníků. Nikdo nebyl zraněn. EUNAVFOR Atalanta ↗

Druhým důvodem je cena. Trasa přes Suezský průplav je nejkratší cestou pro přepravu zboží z Asie do Evropy a objížďka kolem Afriky ji prodlužuje o týdny. Pokud se k riziku v Rudém moři přidá riziko u somálského pobřeží, zúží se prostor, kudy lze plout bezpečně — a vyšší náklady na pojištění a přepravu se mohou promítnout do cen dováženého zboží.

A třetím důvodem je precedens. Britští akademici Anja Shortlandová a Federico Varese, kteří somálské pirátství zkoumali v roce 2014, napsali v květnu, že další vývoj závisí na tom, jak současné únosy skončí. „Piráti jsou závislí na výkupném, které reinvestují a kterým lákají mladé muže do smluv, kde odměna závisí na úspěchu únosu. Rychlé a štědré platby mohou osvobodit zajaté lodě. Povedou však k rostoucímu riziku pro všechny ostatní." Zároveň pochybují, že by dnes někdo zopakoval misi z let 2011 a 2012, kdy světová námořnictva vynakládala na protipirátské operace více než miliardu dolarů ročně. Jejich závěr zní, že ačkoli se pirátství projevuje na moři, vyřešit ho lze pouze na pevnině. The Guardian ↗

Ilustrační fotografie: kontrolní tým z amerického raketového křižníku USS Anzio prověřuje podezřelý člun v Adenském zálivu, červenec 2011. Foto: Bryan Weyers / U.S. Navy, public domain