Telenor podle policie dával juntě data zákazníků. Čelí obvinění z možné účasti na zločinech proti lidskosti

Norská policie v úterý obvinila telekomunikačního operátora Telenor z možné účasti na zločinech proti lidskosti v Myanmaru a zároveň z porušení sankční legislativy. Vyšetřovatelé tvrdí, že jeho myanmarská dcera opakovaně vydávala vojenské juntě historická provozní data svých zákazníků a že firma následně prodala celou dceru včetně sankcionovaného odposlechového zařízení bez povolení ministerstva zahraničí. Obviněna je pouze společnost, ne konkrétní lidé — a Telenor je přitom z necelých 54 procent ve vlastnictví norského státu.

Co přesně policie tvrdí

Obvinění má dvě samostatné větve a vedou je dva různé útvary. Kripos, norská národní kriminální ústředna, obvinila Telenor z účasti na zločinech proti lidskosti. PST, policejní bezpečnostní služba, ho obvinila z porušení sankční legislativy — konkrétně z toho, že prodal sankcionované dozorové zařízení bez povolení ministerstva zahraničí. E24 ↗

Vymezené období je úzké a přesné: od 1. února 2021, tedy ode dne vojenského převratu, do 25. března 2022, kdy se uzavřel prodej myanmarské dcery. V tomto okně podle vyšetřovatelů Telenor Myanmar opakovaně předával armádnímu režimu historická provozní data o svých zákaznících — v době, kdy režim vedl rozsáhlé represe proti civilistům. Aftenposten ↗

Policie ve stejný den provedla prohlídku v centrále Telenoru ve Fornebu. Aftenposten ↗

⚠️ Důležité rozlišení: obviněna je společnost, ne jednotlivci. Norská média to uvádějí výslovně — nikdo z vedení ani z bývalého vedení není v této fázi obviněn. E24 ↗

Telenor: „nemožná situace bez dobrých alternativ"

Firma obvinění věcně nekomentovala, ale popsala, v jakém postavení se podle ní nacházela. Její komunikační šéf David Fidjeland to řekl takto: „Vojenský převrat byl tragédií pro lidi v Myanmaru, kde jsme čelili nemožné situaci bez dobrých alternativ. Zaměstnancům hrozilo uvěznění, mučení nebo smrt, kdyby vojenské příkazy nebyly splněny." Aftenposten ↗

Telenor zároveň uvedl, že chce s vyšetřováním plně spolupracovat. NRK ↗

To je jádro sporu: zda je nátlak na místní zaměstnance omluvou pro vydání dat, nebo naopak důvodem, proč se měla firma z země stáhnout dříve a jinak. Rozhodnuto není — policie zatím obvinila, obžalobu nepodala.

Případ, který jednou už zapadl prachem

Chronologie je na tomto případu nejzajímavější, protože obvinění nepřišlo najednou.

Červen 2023 — trestní oznámení pro zakázaný transfer dozorového zařízení podalo samo norské ministerstvo zahraničí. Bezpečnostní služby případ tehdy odložily pro nedostatek důkazů. E24 ↗

Prosinec 2024 — organizace Justice For Myanmar a ICJ Norway podaly vlastní trestní oznámení na Telenor a na vedení jeho myanmarského provozu, a to za porušování norských sankcí v letech 2018 až 2022. Podle nich Telenor instaloval a udržoval odposlechové zařízení pro státní dozorové centrum, které po převratu převzala armáda; šlo o systémy typu Lawful Interception Gateway. Justice For Myanmar ↗

Mezitím norský národní kontaktní bod pro směrnice OECD konstatoval, že Telenor při odchodu z Myanmaru nevykonal náležitou prověrku lidskoprávních rizik a že se má podílet na nápravě následků — doporučil mu zejména podporu a financování mechanismu digitální bezpečnosti, ne výplatu individuálních náhrad. Business & Human Rights Resource Centre ↗

15. září 2026 — obvinění a razie.

Mezi oznámením ministerstva a obviněním jsou tedy více než tři roky. Kdy přesně bezpečnostní služby případ odložily a co v důkazní situaci od té doby přibylo, policie nezveřejnila.

Komu Telenor Myanmar prodal

Právě to je část, která dává sankční větvi obvinění smysl. Telenor Myanmar měl přes 18 milionů zákazníků. Kupcem byla libanonská skupina M1 Group, která se na prodeji dohodla v červenci 2021 — ale ve výsledné struktuře skončilo 80 % dcery v rukou myanmarské společnosti Shwe Byain Phyu, kterou aktivisté označují za propojenou s armádou. Transakce se uzavřela 25. března 2022. Justice For Myanmar ↗

Jinými slovy: podle obvinění Telenor nepředal juntě jen data, ale i infrastrukturu, kterou lze data sbírat — a udělal to bez povolení, které sankční režim vyžadoval.

Proč to není „první případ svého druhu"

U takového obvinění se nabízí označit ho za bezprecedentní. Není. Nejbližší paralela je francouzská: výrobce cementu Lafarge čelí ve Francii obvinění z účasti na zločinech proti lidskosti v Sýrii za platby ozbrojeným skupinám včetně Islámského státu, aby udržel v provozu svou tamní továrnu. Vyšetřovací komora toto obvinění jednou zrušila, Kasační soud ho obnovil a francouzský soud ho v lednu 2024 potvrdil. France 24 ↗

Rozdíl je v povaze plnění. Lafarge platil peníze. Telenor podle obvinění poskytoval data a technologii — tedy přesně to, čím se dnes v telekomunikacích podniká. Pokud by norský soud tuto větev potvrdil, důsledek by se netýkal jedné firmy v jedné zemi, ale každého operátora, který má síť pod autoritářskou vládou a dostane od ní příkaz.

Slovenská a česká vazba

Telenor na Slovensku podnikal a dnes se na to už téměř zapomnělo. Jeho dcera Nextra s.r.o. — původně zapsaná jako TELENOR INTERNET s.r.o. — působila na slovenském trhu od ledna 1999 jako poskytovatel internetu, měla přes 50 zaměstnanců a 31 přístupových bodů po celé zemi a v lednu 2000 koupila bratislavského providera IPN, zakládajícího člena sítě PubNet. Telenor ji ve vlastní tiskové zprávě označil za „hrot" svých internetových služeb pro evropský firemní trh. Telenor ↗ Vedle ní tu fungoval i Telenor Networks; obě firmy Telenor později prodal. SME ↗

Větší vazba je však česká. V roce 2018 prodal Telenor celé své středoevropské portfolio — mobilní sítě v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře — české skupině PPF za 2,8 miliardy eur. Transakce se uzavřela 31. července 2018, šlo o přes 9 milionů zákazníků a přibližně 3 500 zaměstnanců. Yettel ↗ Od 1. března 2022 fungují maďarská, bulharská a srbská síť pod značkou Yettel. PPF ↗ Černohorskou PPF prodala maďarské skupině 4iG a ta se ve stejný den přejmenovala na One — Yettel se jí tedy netýká. PPF ↗

Myanmar a střední Evropa tedy patří do stejné vlny odchodů jednoho operátora z trhů, které přestal považovat za své. Rozdíl je, komu je prodal a s jakým vybavením.

Limity tohoto pohledu

Obvinění není rozsudek. Norská policie zveřejnila, z čeho Telenor viní, ne důkazy. Firma vinu neuznala a popisuje situaci jako vynucenou.

Jak dopadne kvalifikace „účast na zločinech proti lidskosti", se z dnešních zdrojů předvídat nedá. Případ Lafarge ukazuje jen to, že taková kvalifikace může v průběhu řízení padnout a znovu se vrátit. O síle důkazů proti Telenoru z toho nevyplývá nic a citované zprávy srovnání obou větví neobsahují.

Propojení Shwe Byain Phyu s armádou nedokumentují jen aktivisté. Americké ministerstvo financí firmu 31. ledna 2024 sankcionovalo za podporu vojenského konglomerátu MEHL a popsalo jejich společné obchody a dělení zisků. US Treasury ↗ Sankční rozhodnutí však není soudní rozsudek.

Výši možné sankce norská média neuvedla a my jsme ji nedohledali; z citovaných zdrojů se nedá říct, čemu firma reálně čelí.

Co sleduje hotinfo

*Ilustrační foto: centrála Telenoru ve Fornebu, Wikimedia Commons. Autor: Bjoertvedt. Licence CC BY-SA 4.0.*