Test 36 balení těstovin našel kadmium ve 34 z nich. Ani jedno nebylo nad limitem pro tvrdou pšenici. Časopis, který měřil, stát ruší

Francouzský spotřebitelský magazín 60 Millions de consommateurs poslal do laboratoře 36 balení těstovin a kadmium našel ve 34 z nich. Ani jedna naměřená hodnota přitom nepřekročila limit pro tvrdou pšenici, s nímž magazín výsledky porovnává. Právě v tom je podle autorů testu jádro problému, a ne v tom, že by některá značka porušila pravidla. RMC Conso ↗

Co test našel

Redakce porovnala 18 balení penne a 18 balení špaget napříč cenovými hladinami, od italských a francouzských značek přes privátní značky řetězců až po bezlepkové a proteinové řady. Zcela bez kadmia byly jen dvě položky, obě bezlepkové penne privátních značek francouzských obchodů Leclerc a U. Nejvyšší hodnoty naměřili v celozrnné řadě značky Barilla, kde penne obsahovaly 0,066 miligramu na kilogram a špagety 0,071. Hned za nimi skončily penne značky Combino, tedy privátní těstovinové řady řetězce Lidl. RMC Conso ↗

Značka sama o sobě verdikt nedává. Ve stejném testu patřily bezlepkové špagety Barilly k těm s nejnižším obsahem a celozrnné penne značky Delverde měly 0,009 miligramu, tedy téměř osmkrát méně než nejhorší položka. Rozdíly redakce připisuje původu pšenice, protože kadmium je přirozenou součástí půdy a jeho množství v zrnu závisí na tom, na jakém poli vyrostlo. Nadnárodní firmy přitom nakupují obilí z různých zemí podle řady, trhu a ročníku. RMC Conso ↗

Tady je potřeba jedna přesnost. Evropská unie nestanovuje limit kadmia pro hotové suché těstoviny, ale pro zrno, z něhož se vyrábějí. Pro tvrdou pšenici je to 0,18 miligramu na kilogram a pro ostatní obilniny 0,10. Nejvyšší hodnota z testu tak skončila na necelých 40 procentech hranice platné pro surovinu. EUR-Lex ↗

Proč je to navzdory limitům téma

Argument redakce nestojí na jednom balení, ale na součtu. Šéfredaktorka Sylvie Metzelardová v úvodníku připomíná, že kadmium se v těle hromadí postupně, usazuje se hlavně v ledvinách a vylučuje se velmi obtížně. Magazín proto počítá modelový příklad, v němž dítě o hmotnosti 40 kilogramů sní pět porcí po 60 gramech suchých těstovin týdně a přijme asi 21 mikrogramů kadmia. To je víc než pětina tolerovatelné týdenní dávky, kterou stanovil Evropský úřad pro bezpečnost potravin, a to jen z těstovin. Tomu výpočtu přitom odpovídá nejvyšší naměřená hodnota z testu, tedy jde o horní okraj, ne o průměr. RMC Conso ↗

Zbytek dávky přitom přichází z běžných věcí, které nikdo nepovažuje za rizikové. Kadmium je i v chlebu, bramborách či čokoládě, takže podle magazínu se k hranici dá dostat při úplně normálním jídelníčku. Z toho vyplývá i adresát celého čísla. Úvodník se neobrací na nakupujícího, který si má vybrat jiné balení, ale na stát. „Kdy začneme problémy veřejného zdraví považovat za to, čím jsou, a přestaneme je dělat neviditelnými?" ptá se Metzelardová. RMC Conso ↗

Spor se ve Francii nevede o těstoviny, ale o hnojiva

Test nepřichází do prázdna. Poslanec a agronom Benoît Biteau předložil 14. dubna spolu s dalšími poslanci návrh zákona, který má snížit zdravotní rizika z kadmia v potravinách. Jeho jádrem nejsou přísnější limity na hotové výrobky, ale sestupná trajektorie pro obsah kadmia ve fosforečných hnojivech, která ho dlouhodobě ukládají do zemědělské půdy. Národní shromáždění text schválilo 3. června poměrem 144 ku 22, tedy proti stanovisku vlády. Le Monde ↗

Čísla v pozadí tohoto sporu jsou překvapivá. Francie dnes ve svém národním režimu povoluje ve fosforečných hnojivech až 90 miligramů kadmia na kilogram oxidu fosforečného, zatímco harmonizovaný evropský limit pro hnojiva s označením CE je 60. Návrh zákona chce hranici stlačit na 40 miligramů od ledna 2027 a na 20 od ledna 2030, což je hodnota, kterou doporučuje francouzská Agentura pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (Anses). La France Agricole ↗

Od schválení se ve spise nic nepohnulo. Senát návrh převzal 4. června jako tisk číslo 704 a ve veřejném legislativním spise k 27. srpnu nepřibyl žádný další krok, tedy ani projednání ve výboru, ani termín pléna. Horní komora má přitom pravicovou většinu. Sénat ↗

Mezitím se kadmium ve Francii objevuje ve spotřebitelských kauzách. V červenci řetězec Carrefour stahoval z prodeje v celé zemi melouny pro nadlimitní obsah tohoto kovu. Le Figaro ↗

Časopis, který test udělal, stát mezitím ruší

Tohle je část příběhu, kterou samotný test nezmiňuje. 60 Millions de consommateurs není soukromý časopis ani aktivistická organizace, ale periodikum instituce Institut national de la consommation, tedy francouzského Národního institutu spotřeby, který vznikl v roce 1966. A ten Francie ruší. Rozpuštění a likvidaci institutu zavedl článek 187 rozpočtového zákona na rok 2026 a od 31. března vede instituci likvidátor. Public Sénat ↗

Obě věci spolu přímo nesouvisejí. Likvidace je rozpočtové rozhodnutí přijaté v únoru, tedy dávno před tímto testem, a nic nenasvědčuje tomu, že by ji spustil některý z výstupů redakce. Souběh je však těžké přehlédnout. Likvidátor má mandát na devět měsíců a jeho úkolem je udržet vydávání časopisu v chodu, dokud se pro něj nenajde soukromý kupec. Zářijové číslo, které vyčítá státu „zneviditelňování" problémů veřejného zdraví, tak vychází z redakce, která sama čeká, zda ji někdo převezme. franceinfo ↗

V našem zpravodajství je kadmium zatím spíš sklad než oběd

Ve slovenských a českých médiích kadmium existuje, ale převážně v jiné podobě. Je to buď průmyslová zátěž, nebo dovezený předmět. V obci Vikantice na Šumpersku leží přes tisíc tun kadmiových kalů v plechové hale už víc než čtyřicet let, na úpatí chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Starosta Libor Sedlařík říká, že přes zimu slyšel praskat konstrukci, a varuje, že pokud se obsah dostane do vody, „otrávíme ji až po Černé moře". iROZHLAS ↗

Odvoz se měl uskutečnit už loni. Ústecký kraj, kam měly kaly zamířit, mezitím rozhodl, že záměr musí projít plným posuzováním vlivů na životní prostředí, a starosta odhaduje, že to může trvat další dva roky. V polovině srpna se proti převozu ohradily obce na Litoměřicku a koncem srpna se ukázalo, že v kontejnerech je kromě kalů i stavební suť, což může celou likvidaci ještě zkomplikovat. iDNES.cz ↗

Na Slovensku se kadmium letos dostalo do zpráv hlavně přes stahování zboží. Úrad verejného zdravotníctva v květnu upozornil na hrnek z Číny s nepovoleným množstvím kadmia a olova. SITA ↗

Rozdíl je dobře vidět právě na těstovinách. I v Česku se v srpnu stahovaly italské těstoviny, které prodával řetězec Albert, ale důvodem bylo, že obsahovaly méně vajec, než slibovala etiketa. Testovala se tedy pravdivost obalu, ne těžký kov v zrnu. Novinky.cz ↗

Limity tohoto pohledu

60 Millions de consommateurs je spotřebitelský magazín s deklarovanou misí tlačit na úřady, ne neutrální vědecký ústav, a jeho zářijové číslo je zároveň kampaní za přísnější regulaci. Modelový výpočet s dítětem je scénář, ne měření skutečné expozice, a protože žádný vzorek nepřekročil limit, z testu nevyplývá, že by konkrétní balení bylo nebezpečné. Toxicita kadmia při dlouhodobé expozici sporná není. Otevřenou otázkou zůstává spíš to, jaký podíl má kadmium ze stravy na nárůstu konkrétních diagnóz. Když se v červnu objevila tvrzení, že stojí za nárůstem rakoviny slinivky, francouzská média to prověřovala a závěr byl opatrný. Le Figaro ↗

Druhá strana sporu je slyšet hlavně ze zemědělství. Pět svazů pěstitelů pšenice, kukuřice, cukrové řepy, olejnin a brambor přijetí návrhu v prvním čtení odmítlo s tím, že Francie si opět ukládá omezení, která sousedé nepřijali, a že nejde o vítězství vědy ani veřejného zdraví. U brambor argumentují vlastními daty, podle nichž je naměřený obsah téměř čtyřikrát pod unijní hranicí. La France Agricole ↗

Test se nakonec dělal na francouzském trhu, takže konkrétní šarže na slovenských a českých pultech měřené nebyly, i když Barilla i Combino se u nás běžně prodávají. A vztah mezi fosforečnými hnojivy a kadmiem v půdě je odborně doložený, ale rychlost snižování, kterou zákon předepisuje, je předmětem sporu, což je i jeden z důvodů, proč text zůstal ležet v Senátu. Le Monde ↗

Co sleduje hotinfo