Optika Politica: vzpoura, kterou nikdo nechtěl
Bruselský Politico rámuje albánské dění jako vzpouru, kterou Kushner rozpoutal nechtěně. Z lokálního sporu o pár kilometrů pobřeží u Vlory se za dva týdny stalo celonárodní hnutí, které podle deníku „protíná všechny společenské vrstvy“ a podle pozorovatelů je možná největší od chvíle, kdy se země před více než třemi dekádami rozešla s komunismem. Politico Europe ↗Sám premiér Rama deníku řekl větu, kterou demonstranti vzali jako důkaz svých obav: „Kdyby nebylo Jareda, nikoho by nezajímalo, co se v Albánii děje.“ Projekt — resort až s deseti tisíci pokoji na ostrově Sazan a u laguny Narta — hájí jako šanci pro chudé pobřeží a protesty odmítá jako „politicky motivovanou kampaň“ Trumpových kritiků. Politico Europe ↗ Pro slovenského čtenáře je tu posun: zatímco před pár dny šlo o plameňáky a ohroženou lagunu, teď je ve hře otázka, komu albánská půda patří.
Přečtěte si také: Jak švýcarský tisk čte albánskou plameňákovou revoluci: nejde o ptáky, ale o premiéra
Terčem je celá třída, nejen Rama
Největší změnou oproti prvním dnům je adresa hněvu. Heslo „Rama do vězení, Berisha do vězení“ zní z davu od začátku června — a míří stejně na premiéra jako na opozičního lídra Saliho Berishu, bývalého prezidenta a expremiéra, který projekt také podpořil. Euronews ↗ „Tohle je ukázka toho, co se v Albánii děje posledních třicet pět let,“ řekl Al Jazeere jeden z demonstrantů. „Stačilo.“ Al Jazeera ↗Protest se zároveň šíří po zemi. V sobotu 13. června asi dvě stě lidí strhlo ploty z ostnatého drátu kolem jiného stavebního projektu — u vesnice Rrjoll na severu, nedaleko Skadaru, kde místní tvrdí, že se staví na jejich zkonfiskované půdě. „Jsme dvě stě rodin, kterým vzali půdu,“ řekl jeden z vlastníků půdy agentuře Reuters. Reuters / The Independent ↗ I tento projekt dostal od vlády status „strategického investora“ — stejný nástroj jako u pobřeží u Vlory. Speciální prokuratura SPAK mezitím zmrazila účty firmy, která pro projekt u Vlory skupovala pobřeží, a vyšetřuje, zda převody půdy a změna ochranného statusu nebyly podvodné. OCCRP ↗
Ramova obrana: viníkem je Írán
Premiér si zvolil nezvyklého viníka. Od 5. června mluví o „hybridní válce“ a „nepřátelích Albánie a Izraele“, protesty připisuje botům a „antisemitským narativům“. Euronews ↗ O pár dní později přidal vzkaz přímo Teheránu: „Váš režim umí hackovat sítě, věznit kritiky, cenzurovat hlasy a vyhrožovat sousedům.“ Írán obvinění prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí Esmáíla Bagháího odmítl jako nepodložené a zesměšnil ho; spor přerostl v diplomatickou roztržku. Euronews ↗Ramova karta není vytažená úplně z prázdna: Albánie hostí íránské disidenty z hnutí Mudžáhidín-e Chalk a v roce 2022 kvůli rozsáhlému íránskému kybernetickému útoku přerušila s Teheránem diplomatické styky. Kritici však upozorňují, že vnější nepřítel je pohodlný způsob, jak odvést pozornost od domácí kauzy o půdě, penězích a transparentnosti.
Limity tohoto pohledu
Politico i americký týdeník The Nation, z nichž tento úhel vychází, patří k liberálnímu, vůči Trumpovcům kritickému tisku — rámec „balkánský silák prodává vlast americkým miliardářům“ jim přirozeně sedí. The Nation ↗ Méně zdůrazňují, že Rama loni vyhrál parlamentní volby už počtvrté a že část chudého pobřeží po investicích a práci reálně touží; premiér také tvrdí, že smlouva není uzavřena a posuzování vlivů na životní prostředí nezačalo.Opatrnost patří i k číslům: opozice a vláda se v odhadech davů výrazně rozcházejí — nezávislá média shodně mluví jen o „tisících“ demonstrantů, ne o „statisících“ z opozičních hesel. A ačkoli je íránská karta čitelná jako odvedení pozornosti, úplně ji odmítnout by také bylo zjednodušením.
Co sleduje hotinfo
- SPAK — zda z vyšetřování převodů pobřežní půdy a změny zákona o chráněných územích z roku 2024 vzejdou obvinění.
- Rrjoll, Skadar a další lokality — zda se potvrdí, že „strategický investor“ je vzor pro zabírání půdy po celé zemi, nejen u Vlory.
- Brusel — Evropská komise začátkem června varovala Tiranu, že projekt může zatížit přístupová jednání; sledujeme, zda to promítne do hodnoticí zprávy.
- Rama versus ulice — zda čtyřnásobný premiér pod tlakem ustoupí, nebo bude stupňovat rétoriku o vnějším nepříteli.
- Spor s Íránem — zda ze vzájemných obvinění vznikne reálná diplomatická krize, nebo vyšumí.
Foto: Terfili / Wikimedia Commons, CC BY 4.0







