Žáci blokují stovky škol ve Francii a Belgii. Co žádají a proč se protest zvrhl

Od 17. září blokují francouzští středoškoláci školy a v pondělí 5. října bylo podle franceinfo zcela nebo částečně zavřeno 400 až 500 lyceí z přibližně 3 700. Protesty provázejí násilné incidenty: od počátku hnutí je podle bilance úřadu premiéra, kterou cituje franceinfo, zraněno 715 policistů a četníků, 215 žáků a 85 pracovníků škol a v Lens přišel 15letý chlapec o ruku po výbuchu granátu. Od 1. října se vlna přenesla i do belgického Liège, ale tamní žáci protestují proti jinému problému než ve Francii. franceinfo ↗ V úterý 6. října se z blokád stal celostátní pochod: do ulic vyšlo podle ministerstva vnitra přes 250 000 lidí (organizace mluví o 450 000), poprvé se přidaly odbory a Macron svolal poradu v Elysejském paláci. BFM TV ↗ Tagesspiegel ↗ Ve středu 7. října ministr vnitra Laurent Nuñez pozastavil používání omračujících granátů poté, co v Lens přišel 15letý chlapec o ruku, IGPN vede už 18 vyšetřování a výuka byla ráno přerušena v 528 školách, tedy výrazně méně než den předtím. BFM TV ↗ Libération ↗ BFM TV ↗ Večer vystoupil premiér Sébastien Lecornu z Matignonu. Podle BFM TV řekl, že síly pořádku nemají pokyn střetávat se se středoškoláky, že je vláda vyslechne a že první rozhodnutí představí až koncem října. BFM TV ↗ BFM TV ↗ Na čtvrtek vyzvaly ke stávce a demonstracím i odbory. Le Figaro ↗

O co jde ve Francii

Lyceum je francouzská střední škola pro žáky zhruba od 15 do 18 let. „Blocus" znamená, že žáci zablokují vchod a nepustí dovnitř ostatní. Hnutí začalo 17. září v regionu Paříže a podle France24 se odtud rozšířilo do dalších měst. France24 ↗

Žáci nemají jeden požadavek, ale soubor stížností na podmínky ve škole: nenahrazení učitelé, přeplněné třídy, zchátralé budovy, dlouhé rozvrhy a stres z výběru na univerzity přes platformu Parcoursup. Žáci to shrnuli slovy „lycée pourri" a „cantine dégueu", tedy „shnilá škola" a „odporná jídelna". Protestující podle Café pédagogique říkají: „Náš boj je důstojný, bojujeme za svou důstojnost." Café pédagogique ↗

Podle France24 organizátoři požadují konkrétní opatření, například nahrazování dlouhodobě chybějících učitelů, obsazení volných míst a obnovu škol, a tlak chtějí udržet do podzimních prázdnin, které začínají 17. října. France24 ↗ Ministr školství Édouard Geffray uznává, že požadavky týkající se fungování školy jsou legitimní, ale zdůrazňuje: „Násilí není legitimní." RTL ↗ Premiér Sébastien Lecornu v dopise ze 4. října požádal ministry, aby se výuka obnovila všude, kde to dovolí bezpečnost. France24 ↗

Úterý 6. října: třetí akt hnutí

Úterní „akt III" byl zatím největší. Podle ministerstva vnitra vyšlo do ulic 256 000 až 266 000 lidí (zdroje se v čísle liší), z toho 56 000 v Paříži, zatímco žákovské a studentské organizace uvádějí 450 000. BFM TV ↗ Tagesschau ↗ BFM TV ↗ Poprvé se připojily odbory, rodiče i učitelé. Tagesspiegel ↗ Průvody byly podle Le Monde většinou poklidné, ale policie podle ministerstva vnitra zadržela 488 lidí a zraněno bylo 43 policistů a četníků. Le Monde ↗ BFM TV ↗

Vláda reaguje na několika frontách. Macron svolal na úterní večer poradu o situaci s ministry včetně premiéra Lecornua a ministra školství Geffraye, přičemž německá agentura dpa píše o obavě z druhého hnutí žlutých vest. BFM TV ↗ Tagesspiegel ↗ Lecornu v Národním shromáždění slíbil, že tento týden dostanou lycea čas na „vnitřní demokracii", ale ředitelé škol to kritizují jako improvizaci, o níž se dozvěděli bez varování. Libération ↗ Na čtvrtek je ohlášena další mobilizace. Libération ↗

Středa 7. října: granáty pozastaveny a projev premiéra

Ministr vnitra Laurent Nuñez ve středu ráno oznámil, že dočasně pozastavuje používání omračujících granátů „v rámci žákovského hnutí". BFM TV ↗ Stalo se to poté, co v Lens přišel 15letý chlapec o ruku. Le Monde vysvětluje, že jde o granát typu EF-SON. Le Monde ↗ IGPN podle Nuñeze vede od počátku hnutí 18 vyšetřování, naposledy přibylo osm. BFM TV ↗ Libération ↗ Matka chlapce z Lens podle BFM TV podá trestní oznámení: „Ukradli mu život." BFM TV ↗

Mobilizace ustoupila, ale neskončila. Podle BFM TV byla ve středu ráno výuka přerušena v 528 školách, výrazně méně než den předtím. BFM TV ↗ Ministr školství Édouard Geffray mluví o 24 zapálených nebo zdemolovaných lyceích, 215 zraněných žácích a 88 zraněných pracovnících školství a o 30 000 žácích, kteří budou bez výuky několik týdnů. BFM TV ↗ BFM TV ↗ BFM TV ↗ Premiér Sébastien Lecornu se ve středu večer z Matignonu obrátil k lyceím, cenám paliv, krizi v zemědělství a veřejným financím. BFM TV ↗ Le Figaro ↗ Podle BFM TV řekl, že „máme povinnost naslouchat" středoškolákům a že „síly pořádku nemají pokyn střetávat se se středoškoláky". BFM TV ↗ Jejich úkolem je podle něj chránit osoby a majetek, prosazovat zákon a umožnit přístup do škol, a to přiměřeně. Při těžkých zraněních mladých mají vyšetřování objasnit okolnosti transparentně. BFM TV ↗ Konkrétní rozhodnutí však neohlásil: první rozhodnutí vlády mají být podle BFM TV představena koncem října. BFM TV ↗ Jako kontext zmínil i ceny paliv: na snížení ceny nafty o 12 až 18 centů za litr uvolní 10 milionů barelů ze svých zásob na tři měsíce a energetický šek dostanou od ledna nejchudší domácnosti. BFM TV ↗ Libération ↗ BFM TV ↗ Hnutí zasáhlo i zámoří: v Guadeloupe se blokády podle Ouest-France stupňují a ve středu zůstaly zavřené dvě školy. Ouest-France ↗ Na čtvrtek 8. října vyzvaly ke stávce a demonstracím odborové organizace SNES-FSU, CGT, FO, Sud a Unsa. Generální tajemnice SNES-FSU Sophie Vénétitay před projevem žádala od premiéra mimořádně konkrétní odpovědi, například zrušení škrtů pracovních míst v rozpočtu na rok 2027. Le Figaro ↗ Žákovská organizace Les Lycéens! už odpoledne oznámila, že pokojné demonstrace budou pokračovat, protože se žáci stále necítí dost vyslechnuti. BFM TV ↗

Jak se z blokád stalo násilí

Podle bilance ministerstva spravedlnosti z 5. října policie od počátku násilností zadržela v režimu garde à vue 5 060 lidí, z toho 4 406 nezletilých (87 %). Stíháno je 1 802 osob (319 dospělých a 1 483 nezletilých) a nařízeno bylo 14 umístění do vyšetřovací vazby. Ministerstvo spravodlivosti ↗ Škody nesou i školy. Geffray mluví o 24 školách „zapálených nebo zdemolovaných". France24 ↗ Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin vyzval žalobce, aby škody vymáhali po rodičích: „neplatí nezletilý, ale rodiče." franceinfo ↗

Druhou stranou jsou zranění žáků. Policejní inspekce IGPN dostala už 18 vyšetřování (v úterý jich bylo deset). Libération ↗ Mezi nimi je 16letý žák z Tours, který 30. září přišel o zrak na jedno oko, zranění je podle místní prokurátorky slučitelné se střelbou z LBD, tedy zbraně na gumové projektily. Dále 14letý chlapec ze Saint-Ouen-l'Aumône, kterému podle jeho advokátky po zásahu granátometem se slzným plynem vyrazili zuby. ICI ↗ V úterý prokuratura začala stíhat policistu, který měl podle Die Zeit vystřelit 14letému chlapci granát se slzným plynem do obličeje, a nevidí podmínky nutné obrany. Die Zeit ↗

V Lens prefekt popsal shluk 200 až 250 žáků, kteří házeli kameny, petardy a minometné petardy na policii. Prokurátor z Béthune řekl, že „není v pozici formálně říct", zda žák granát zvedl, nebo byl hozen po něm. franceinfo ↗ Chlapci z Lens byla podle Mediapartu amputována levá ruka po zásahu obkličovacím granátem a učitelé i spolužáci mluví o nepřiměřené síle policistů. Mediapart ↗ Ministr vnitra Laurent Nuñez odmítá, že by zásahy policie byly nepřiměřené. France24 ↗ Ve středu však pozastavil používání omračujících granátů (viz výše). V Yvelines skončilo po výstřelu z minometné petardy při blokádě lycea v nemocnici roční dítě. Le Figaro ↗

Politický spor: kdo za to může

Úřad premiéra s odvoláním na zpravodajské služby obvinil stranu La France insoumise a její spřízněné ultralevicové skupiny, že hnutí organizovaly, a mluví o „městském násilí". LCP ↗ Strana to odmítá a tvrdí, že jde o spontánní mobilizaci. Jean-Luc Mélenchon obviňuje vládu, že „nařídila represi", Lecornu naopak straně vyčítá „nezodpovědné zvyšování sázek" a „ohrožování žáků". franceinfo ↗ Podle průzkumu Odoxa-Backbone pro Le Figaro považuje 62 % Francouzů žákovské hnutí za oprávněné, ale 61 % si myslí, že strana LFI „není ve své roli". Odoxa ↗ Spor se v úterý přesunul i na starostu Saint-Denis Bally Bagayoka z LFI, který se v Paříži opakovaně postavil mezi demonstranty a policii, a Éric Ciotti žádá jeho odvolání. Le Figaro ↗ Le Figaro ↗ Americký prezident Trump podle bosenského Klix.ba prohlásil, že „nejde o školu, ale o islám", ačkoli žákovské stížnosti, jak je popisují France24 a Café pédagogique, se týkají učitelů, tříd a budov. Klix.ba ↗ Po pozastavení granátů řekl komunista Guillaume Roubaud-Quashie (PCF): „Muselo se stát, že policie dítěti utrhla ruku, abychom to pochopili." BFM TV ↗ Laure Lavalette z RN naopak tvrdí, že „i když je požadavek legitimní, způsob rozhodně legitimní není." BFM TV ↗ Po projevu Marine Tondelier (EELV) napsala na X, že „strategie vlády je jasná: získat čas". Podle ní Lecornu odkládáním oznámení na konec října počítá s tím, že hnutí během podzimních prázdnin vyšumí. Le Figaro ↗ Jean-Luc Mélenchon podle BFM TV na X napsal: „Musí to přestat. Velení musí převzít kontrolu nad sadistickými kovboji, kteří mrzačí naše děti." BFM TV ↗

Belgie: jiný spor, stejná forma

V Belgii školství nespravuje federální vláda, ale společenství. Francouzskojazyčné školy řídí Fédération Wallonie-Bruxelles, kterou vede koalice MR a Les Engagés. Premiérkou je Elisabeth Degryse a školství má na starosti Valérie Glatigny. Cílem je deficit 1,2 miliardy eur v roce 2029, takže školství má ušetřit 306 milionů eur, přičemž 75 milionů jde na nové politiky. Opatření obsahuje décret-programme, který parlament Francouzského společenství přijal v červnu 2026. RTBF ↗

Podle ministerského komuniké z července mají učitelé vyššího stupně sekundárního vzdělávání základní úvazek 22 místo 20 vyučovacích hodin týdně bez odpovídajícího zvýšení platu. Komuniké ministerky ↗ Plán zrušit „nomination" (stálé státní místo) a nahradit ji smlouvou na dobu neurčitou je podle Glatigny z 20. srpna pozastaven, protože by zvýšil odvody zaměstnavatele z 5,26 % na 23,62 %. Télésambre ↗ Vysokoškolské školné (minerval) má od akademického roku 2026/2027 plnou sazbu 1 194 eur, část studentů však platí nižší sazbu nebo je osvobozena. UCLouvain ↗ Proti škrtům protestovali žáci i učitelé už v červnu. VRT ↗ Vlna z Francie dala protestu nový tvar: od čtvrtka 1. října blokují školy v Liège a okolí, kde žáci protestují proti dekretu, vyššímu minervalu a ukončení ročního předplatného TEC za 12 eur a transparenty obviňují ministryni Glatigny z „ničení školství". L'Avenir ↗ Předplatné ruší samostatný valonský dekret ze 2. září 2026 a nové jízdné platí od 1. února 2027. LETEC ↗

Glatigny 2. října násilí odsoudila a vyzvala k návratu do tříd: „Bránit žákům a učitelům vstoupit do třídy, házet projektily na policii nebo ničit školní vybavení není přijatelný způsob, jak vyjádřit nesouhlas." Zároveň varovala před zneužíváním žáků radikálními hnutími. L'Avenir ↗ Podle večerní bilance policie v Liège 5. října evidovala 30 zadržení, z toho 23 správních a sedm soudních. Qu4tre ↗ Zřizovatelé škol se v dohodě se starostou Willym Demeyerem chystali školy v pondělí znovu otevřít, několik jich však ráno zůstalo kvůli blokádám nepřístupných. L'Avenir ↗ V úterý večer výtržníci v Liège útočili kameny na justiční palác La Libre ↗ a policie podle HLN zadržela 33 lidí. HLN ↗ Starosta a policie vyzvali žáky, aby se ve středu vrátili do škol. 7sur7 ↗ Počty zadržených v Liège se podle zdroje liší: HLN uvádí za úterý 33, La Libre přibližně padesát a De Morgen ve svém liveblogu přes sto. La Libre ↗ De Morgen ↗

Co mají společné a v čem se liší

Společná je forma: blokády vchodů, násilí na okraji a žáci, kteří chtějí lepší podmínky pro učení. Rozdíl je v adrese stížnosti. Ve Francii nejde o jeden zákon, který by se dal stáhnout. V Belgii se protesty týkají několika konkrétních opatření: úsporného dekretu, školného a samostatného dekretu o jízdném. Zdroje neříkají, zda by jejich změna protesty ukončila rychleji.

Limity tohoto pohledu

Čísla pocházejí z ministerstev, úřadu premiéra a policie, které jsou stranou sporu, a mění se každý den i podle zdroje. Počty zadržených ve Francii jsme ověřili přímo v komuniké ministerstva spravedlnosti z 5. října. Belgická opatření mají různé termíny účinnosti a některá se ještě mění. Nevíme, zda granát v Lens zvedl žák, nebo byl hozen po něm. Tvrzení o roli LFI pochází z úřadu premiéra a strana je popírá. Ověřili jsme jen vyjádření úřadů a strany, nezávislé důkazy jsme nehledali. A hlas samotných žáků známe hlavně přes organizace, které hnutí svolávají. Počty ze 6. října se liší: ministerstvo vnitra uvádí 256 000 (Tagesschau) nebo 266 000 (BFM TV), organizace 450 000, a údaj o 488 zadržených pochází jen z ministerstva vnitra. Počet zraněných pracovníků škol uvádí úřad premiéra na 85, ministr školství Geffray ve středu na 88. Pozastavení omračujících granátů platí dočasně a jen „v rámci žákovského hnutí", o širší změně policejních postupů zdroje nemluví. Projev premiéra známe zprostředkovaně, z článků BFM TV a Le Figaro, nikoli z plného znění. Jde o vyjádření, nikoli o rozhodnutí: konkrétní opatření pro lycea vláda zatím neohlásila a „koncem října" není datum. Tvrzení, že vláda hraje o čas, pochází od opozice. BFM TV navíc uvádí, že chlapec z Lens má 16 let, kdežto franceinfo mluví o 15. BFM TV ↗

Co sleduje hotinfo

*Foto: Lyceum Antoine-de-Saint-Exupéry v Créteil u Paříže. Erwmat / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.*