Babiš znovu nabídl Evropě „Euro Patriot". Den předtím Brusel oznámil spolupráci na FREYJI, projektu koalice, do níž Česko v červenci nevstoupilo

Český premiér Andrej Babiš ve čtvrtek 17. září na Pražském obranném summitu navrhl společný evropský program protiraketové obrany, který nazval Euro Patriot, a řekl, že v Evropě v této oblasti není vidět žádný konkrétní pokrok. Den předtím přitom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU chce s Ukrajinou vyvinout protiraketový systém a spolupráci soustřeďuje kolem projektu FREYJA. Ten podporuje koalice devíti evropských států a Ukrajiny, která vznikla 13. července v Paříži. Na to jednání přinesl svůj nápad podle vzoru Airbusu i Babiš, Česko však mezi zakladateli koalice nebylo. ČT24 ↗ Európska komisia ↗ Novinky ↗

Co Babiš navrhl v Praze

Evropa by podle Babiše měla spojit síly tak, jako to udělala v roce 1970 při vzniku výrobce letadel Airbus. Projekt by podle něj posílil evropský příspěvek k NATO a směřoval by k tomu, co generální tajemník Aliance Mark Rutte nazývá NATO 3.0. Pomoci by podle Babiše mohl i českému obrannému průmyslu. Zdůraznil, že cílem není soupeřit se Spojenými státy. ČTK ↗

„Musíme se poučit z války na Ukrajině a hledat řešení zejména v oblasti obrany proti balistickým raketám. Možná jsem naivní, ale chtěl bych se pokusit přesvědčit naše partnery, aby se na takový projekt soustředili," řekl Babiš. Podle něj se o štítu, jaký má například Izrael, v Evropě jen mluví. ČT24 ↗

Stejný návrh zazněl už v červenci

S myšlenkou „evropského Patriotu", kterou v Paříži nazval Europatriot, přišel Babiš veřejně po červencovém summitu NATO v Ankaře. Přivedlo ho k ní podle jeho slov vystoupení Volodymyra Zelenského, který tam řekl, že největším problémem Ukrajiny jsou balistické střely. Návrh chtěl přednést v Paříži na jednání takzvané koalice ochotných, kam ho pozval Emmanuel Macron. Echo24 ↗ Novinky ↗

Na témže jednání 13. července oznámily Británie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Německo, Norsko, Španělsko, Švédsko a Itálie spolu s Ukrajinou koalici pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česko ani Polsko mezi zakládajícími členy nebyla. Novinky ↗ Echo24 ↗

Babiš po jednání řekl, že o koalici se dozvěděl až v Paříži, a na otázku, proč v ní Česko není, odkázal na předchozí vládu. Nazval ji „de facto koalicí Francie a Velké Británie" a trval na tom, že obrana proti balistickým střelám má být projektem Evropské unie, bez Británie. O francouzsko-italském systému SAMP/T, který je považován za hlavní evropskou alternativu Patriotu, řekl, že funguje „jenom v deklaracích a na papíře". Echo24 ↗ Systém SAMP/T přitom reálně existuje a Francie ho dodala i Ukrajině. Francúzske ministerstvo ozbrojených síl ↗

K samotné koalici se pak vyjadřoval rozporuplně. Ještě v Paříži řekl České televizi, že Česko má o zapojení zájem, pokud půjde o projekt Evropské unie. Na tiskové konferenci 20. července však prohlásil, že se z ní zřejmě stane jen další z deklarací, ze kterých nic nevzejde, a v takových Česko být nepotřebuje. Za příklad dal i německou iniciativu European Sky Shield z roku 2022, jejíž výsledek je podle něj „údajně žádný". Oznámil také, že o Euro Patriotu napíše evropským lídrům dopis. Novinky ↗ TASR ↗

Na téže tiskové konferenci kritizoval ministerstvo obrany, že ho o připravované koalici neinformovalo, ačkoli se o ní podle něj na ministerstvu mluvilo už 12. května. Pokud to tak bylo, šlo už o období jeho vlády, která je u moci od prosince 2025, zatímco v Paříži za neúčast Česka odkazoval na předchozí kabinet. Ministr Jaromír Zůna (za SPD) pro Novinky přiznal, že s informací nepracoval, a koalici označil za dílčí projekt v rámci širší evropské a alianční obrany, do níž je Česko zapojeno přes European Sky Shield. Vláda podle Novinek přesto chtěla o vstup usilovat. Novinky ↗

Evropská komise se přidala k FREYJI

Koalice podporuje vývoj systému FREYJA, který vede ukrajinská firma Fire Point s interceptorem FP-7.X. Radary má dodat německý Hensoldt, velicí centrum norský Kongsberg a navádění má zajistit německý Diehl Defence. Pokud Fire Pointu evropské vlády a výrobci včas dodají chybějící technologie, firma plánuje první interceptory do konce roku 2026, prototyp systému v první polovině roku 2027 a první pokus o zachycení balistického cíle kolem července 2027. Firma cílí na cenu pod milion eur za interceptor, což je podle Forces News čtvrtina až šestina ceny střely do Patriotu. Forces News ↗

Ve středu 16. září se k projektu přihlásila Evropská komise. „Musíme však také společně snížit naši závislost na jediném dodavateli. Hodláme proto s Ukrajinou vyvinout levný a modulární systém protiraketové obrany. Srdcem této spolupráce je Freyja," řekla von der Leyenová v projevu o stavu Unie poté, co připomněla, že EU minulý týden poprvé odsouhlasila nákup amerických raket pro systém Patriot. Ze zbývajících peněz nástroje SAFE chce Komise spustit program společných projektů s ukrajinskými firmami. Európska komisia ↗

Na prvním jednání koalice byli i zástupci firem Thales, MBDA, Saab, Leonardo, Safran a Eurosam. Defense News ↗ STV Group začátkem srpna pro Echo24 uvedla, že ji v souvislosti s touto iniciativou neoslovila česká vláda ani zahraniční partneři, ačkoli by dokázala nabídnout raketové komponenty i připravované raketové motory. Czechoslovak Group poukázala na své zkušenosti s radary a systémy velení. Echo24 ↗

Česko nemá čím sestřelit balistickou raketu

Vlastní systém na ničení balistických raket dlouhého doletu Česko nemá a opírá se o integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu NATO. Ta má více vrstev: od Patriotů, které chrání zejména vybraná místa, přes základny Aegis Ashore v Polsku a Rumunsku až po izraelský systém Arrow 3, jehož první části uvedlo Německo do provozu koncem roku 2025. Arrow 3 patří právě do iniciativy European Sky Shield, jejíž výsledky Babiš v červenci zpochybnil. „Česká republika si sama nemůže dovolit koupit systém Patriot, Arrow 2 či Davidův prak," řekl pro Novinky František Mičánek z CEVRO Univerzity. Novinky ↗ Echo24 ↗

Téhož rána, kdy Babiš představil Euro Patriot, navrhl předseda SPD Tomio Okamura škrtnout v rozpočtu ministerstva obrany 7,5 miliardy korun z nezahájených investic. Česko by tak na obranu příští rok dalo 1,96 procenta HDP místo plánovaných dvou procent. Ministerstvu má podle návrhu ministryně financí Aleny Schillerové připadnout 191 miliard korun, o 36,2 miliardy víc než letos. Novinky ↗

„Koaliční partneři bohužel odmítli snížit výdaje na zbrojení," řekl po jednání koalice Okamura. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky je třeba dodržet závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Vláda chce rozpočet schválit v pondělí 21. září. Deník ↗

Limity tohoto pohledu

Babišova výhrada o roztříštěnosti není bezdůvodná. Evropské státy provozují americké Patrioty, francouzsko-italský SAMP/T i izraelský Arrow 3. Výrobní kapacity SAMP/T přitom podle odborníků nestačí na potřeby Ukrajiny ani Evropy. Echo24 ↗

Ani FREYJA zatím není hotový systém a její schopnosti nebyly prokázány. První pokus o zachycení balistického cíle je naplánován až na rok 2027. Babišův požadavek, aby šlo o projekt Evropské unie, zase částečně dostal odpověď od samotné Komise. Ta si však za jádro spolupráce zvolila existující projekt, ne nový program podle vzoru Airbusu. Forces News ↗

V prohledaných veřejných zdrojích jsme k 17. září nenašli potvrzení, že by Česko do koalice vstoupilo, že by Babiš slíbený dopis lídrům odeslal, ani že by Paříž či Berlín veřejně zareagovaly na Euro Patriot. Neveřejná jednání ověřit nemůžeme.

Co sleduje hotinfo

*Ilustrační foto: odpalovací zařízení systému Patriot americké armády v jihovýchodním Polsku, 4. září 2024. Wikimedia Commons, autor: kpt. Leara Shumate, U.S. Army. Volné dílo (public domain).*