Bosna a Hercegovina má od 1. července nového mezinárodního správce — ale jen dočasně. Řídicí výbor Rady pro implementaci míru (PIC) se v úterý v Sarajevu znovu nedohodl na nástupci odcházejícího vysokého představitele Christiana Schmidta, a tak úřad převzal jeho americký zástupce Louis Crishock. Mocnosti si stanovily termín vybrat trvalého šéfa do 14. července, v pozadí patové situace je však tvrdý souboj Washingtonu a Evropy — za nímž evropští diplomaté tuší i miliardový plynovod. OHR ↗
Aktéři — klepněte pro kontext
Christian Schmidt
německý politik (CSU), v letech 2021–2026 vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině
Proč tady: Jeho odchod pod tlakem USA spustil boj o nástupce
Proč tady: Před posvěcením plynovodu navštívil Republiku srbskou
Kdo je „vysoký představitel“ a proč je tak mocný
Úřad vysokého představitele (OHR) vznikl po Daytonské mírové dohodě z roku 1995 jako mezinárodní dohled nad křehkým poválečným uspořádáním Bosny. Od roku 1997 má jeho šéf takzvané bonnské pravomoci — může vnucovat zákony a odvolávat zvolené politiky, pokud podle něj ohrožují mír. Právě proto se o tomto postu mluví jako o mezinárodním „místodržiteli“: kdo ho obsadí, drží poslední pojistku nad státem, který se dodnes dělí na bosňácko-chorvatskou federaci a Republiku srbskou. European Western Balkans ↗
Proč Schmidt odešel
Němec Christian Schmidt vedl úřad od roku 2021. Odchod oznámil v květnu a v rozhovoru pro deník Augsburger Allgemeine přiznal „obrovský a nečekaný tlak ze strany USA“, ačkoli se vyhnul přímému obvinění prezidenta Donalda Trumpa. EU Alive ↗ Ve Washingtonu si proti sobě popudil i tím, že loni anuloval separatistické kroky lídra bosenských Srbů Milorada Dodika. Podle deníku The Guardian američtí představitelé v květnu žádali jeho okamžitý odchod a začali agresivně prosazovat náhradu. Rezignace nabyla účinnosti 1. července. The Guardian ↗
Souboj vede přes Atlantik
Washington několik týdnů agresivně prosazuje 76letého italského diplomata Antonia Zanardiho Landiho — podle The Guardian k údivu většiny ostatních členů řídicího výboru, protože Landi nemá s Bosnou zkušenosti a v minulosti projevoval náklonnost k Srbsku. The Guardian ↗ Londýn, Paříž a Berlín se za jeho kampaň nepostavily a k pondělí se shodly na francouzském vyslanci pro Balkán Reném Troccazovi. Jednotný postoj proti americkému tlaku se jim však udržet nepodařilo. Spor přitom není jen o jméno: Washington je stále skeptičtější k tomu, zda má mezinárodní dozor z 90. let ještě smysl, a pohrozil, že „přehodnotí svou roli“, pokud Landi post nezíská. Evropské metropole chtějí naopak silný mandát úřadu udržet. EU Alive ↗
Za sporem je plynovod za miliardu
Proč Washington tak tlačí, oficiálně nevysvětlil. Evropští představitelé v Sarajevu to však podle The Guardian spojují s novou americkou prioritou v regionu — plynovodem Southern Interconnection za miliardu dolarů. Zakázku bez veřejného tendru předběžně získala americká firma AAFS Infrastructure and Energy s minimálními zkušenostmi, ale s vazbami na Trumpovo okolí, a Brusel varoval, že by to mohlo ohrozit evropskou integraci Bosny. The Guardian ↗ Projekt mezitím posvětil Dodik — krátce poté, co Republiku srbskou navštívil prezidentův syn Donald Trump ml. Poslední překážkou zůstávají námitky EU a fakt, že třetina plynovodu by měla stát na státní půdě. Podle jednoho scénáře, který nastínil nejmenovaný představitel v Sarajevu, by právě nový vysoký představitel mohl zvláštním zákonem rozdělit státní majetek mezi obě entity a stavbu odblokovat. The Guardian ↗
Jak to čte Sarajevo a Moskva
Domácí a regionální média vidí v patové situaci další důkaz, že o osudu Bosny se rozhoduje jinde než v Sarajevu. Portál Klix.ba klade otázku přímo: „zlomí Američané Evropany?“ Klix.ba ↗Dodik dlouhodobě zpochybňuje samotnou legitimitu úřadu s tím, že „překračuje ústavní rámec Daytonu“. A Rusko s Čínou Schmidtovo jmenování z roku 2021 nikdy neuznaly — argumentují, že mu chybělo posvěcení Bezpečnostní rady OSN. Ať tedy mocnosti vyberou kohokoli, nový představitel může narazit na stejné zpochybňování. EU Alive ↗
Co sleduje hotinfo
Dohodnou se USA a Evropa do 14. července, nebo termín padne stejně jako ten červnový? Projde jméno Landiho, nebo Troccaza — a co to řekne o budoucnosti úřadu s bonnskými pravomocemi? Pohne se po případném jmenování plynovod Southern Interconnection a dělení státního majetku mezi entity? A jak na dočasného Američana v čele úřadu zareaguje Dodikova Republika srbská a Moskva?
