Dánská premiérka Mette Frederiksenová v úterý vyhrála parlamentní volby, ale s nejhorším výsledkem Sociálních demokratů za více než 120 let. Její vláda následně podala rezignaci a král Frederik X. ji pověřil sestavením nového kabinetu. Před ní jsou složitá koaliční jednání, která rozhodnou také o budoucnosti dánské arktické politiky v čase probíhajících rozhovorů s Washingtonem o bezpečnosti Grónska.
Sociální demokraté získali 21,9 procenta hlasů a 38 mandátů v 179členném Folketingu — pokles o 12 míst vůči volbám v roce 2022, kdy měli 27,5 procenta. Levicový blok obsadil celkově 84 mandátů, pravicový 77. Na většinu je přitom potřebných 90. Al Jazeera ↗
Druhým nejsilnějším subjektem se stala Zelená levice (Socialistisk Folkeparti) s 20 mandáty a 11,6 procenta hlasů, což představuje nárůst o pět míst. Dramatický návrat zaznamenala Dánská národní strana, která ztrojnásobila svůj podíl z 2,6 na 9,1 procenta a získala 16 mandátů. Její lídr Morten Messerschmidt označil výsledek za historický. Na opačném konci spektra klesli Dánští demokraté Inger Støjbergové o čtyři mandáty na deset. Volební účast dosáhla 83,7 procenta. Wikipedia ↗ The Local Denmark ↗
Klíčem k sestavení vlády jsou Moderáti ministra zahraničních věcí Larsa Løkkeho Rasmussena se 14 mandáty. Rasmussen, bývalý premiér a centristický politik, odmítl zařadit se do kteréhokoli bloku. "Přestaňte s těmito řečmi o hranicích... jsme uprostřed," prohlásil v noci po volbách. Ministr obrany Troels Lund Poulsen z Liberální strany zároveň jasně odmítl vstup do koalice se Sociálními demokraty, čímž omezil Frederiksenově prostor na manévrování. NBC News ↗ The Local Denmark ↗
Frederiksenová navzdory oslabení projevila odhodlání pokračovat. "Dánsko potřebuje stabilní vládu, kompetentnní vládu. Jsme připraveni převzít vedení," řekla. Podle analytiků je nejpravděpodobnějším scénářem středolevá koalice Sociálních demokratů se Zelenou levicí a Sociálními liberály, s podporou nebo účastí Moderátů. Jednání však budou složitá a mohou trvat týdny. NBC News ↗
Frederiksenová vyhlásila předčasné volby v únoru s cílem kapitalizovat na podpoře, kterou získala tvrdým postojem vůči Trumpovým nárrokům na Grónsko. Paradoxně, samotná grónská otázka podle analytiků ve volbách téměř nehrála roli. "Toto téma nemělo vůbec žádný vliv na výsledek," citovala NBC News dánského politologa. Voliče zajímaly především životní náklady, migrace a důchody. NBC News ↗ Al Jazeera ↗
Výsledek voleb však bude mít přímý dopad na probíhající jednání o arktické bezpečnosti. Americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio koncem ledna oznámil zahájení technických rozhovorů mezi USA, Dánskem a Grónskem o bezpečnostní dohodě v Arktidě. Dánské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že jednání se zaměřují na to, "jak řešit americké obavy o bezpečnost v Arktidě při respektování červených čar království" — tedy suverenity Grónska. ABC News ↗
Ať už bude koalice jakákoli, Dánsko pokračuje v masivním zbrojení pro arktický region. Vláda v říjnu 2025 schválila zvýšení obranných výdajů o 27,4 miliardy dánských korun (4,26 miliardy dolarů) na posílení arktických kapacit. Balík zahrnuje nákup dvou nových arktických plavidel, nové velitelství pro arktické operace, podvodní kabel v Severním Atlantiku a námořní hlídková letadla. Dánsko zároveň objednalo 16 dalších stíhaček F-35 za 4,5 miliardy dolarů, čímž se jeho flotila rozroste na 43 strojů. Al Jazeera ↗ High North News ↗
Šéf dánských ozbrojených sil generál Michael Wiggers Hyldgaard na obranné konferenci v únoru přiznal, že současné výdaje na úrovni 1,5 procenta HDP nestačí. "Cíl je 3,5 procenta. Takže zaostáváme," řekl. Tento cíl daleko překračuje dvouprocentní závazek NATO a odráží novou arktickou realitu, v níž Dánsko čelí nejen ruské a čínské přítomnosti, ale také tlaku vlastního spojence. Jane's ↗
Pro Evropu je výsledek dánských voleb testem stability v turbulentních časech. Frederiksenová byla jedním z nejzásadnějších hlasů za evropskou obrannou autonomii. Její oslabená pozice v parlamentu může zkomplikovat realizaci ambiciózní bezpečnostní agendy — v okamžiku, kdy Evropa potřebuje jednotný postoj vůči Washingtonu více než kdykoliv předtím.
Dánské volby a budoucnost Grónska: Frederiksenová oslabená, ale pověřena sestavením vlády
🔥 Mohlo by vás zajímat
Světová politika
Hubatá Mette zase úřadovala. Ruská odpověď mluví za vše
NÁZOR / Dánská premiérka Mette Frederiksenová je proslulá tím, že si nebere servítky, když s něčím nesouhlasí. Za úterní telefonát s ruským prezidentem Vladimir …
📰
Světová politika
USA a Dánsko podepíší dohodu o Grónsku. Zcela řeší naše obavy, řekl Trump
K postavení vojenské základny v Grónsku bude nově potřeba souhlas USA. V zájmu urovnání společných vztahů se tak dohodli americký prezident Donald Trump a dánsk …
Světová politika
Spojenectví, které nemá obdoby. Jestřábi v sukních Evropě ukazují, co je to pud sebezáchovy
NÁZOR / Ve střízlivém postoji k neřízené migraci si notují už nějaký ten pátek. Nejinak tomu bylo minulý týden, když hranici do španělské exklávy Ceuta v severn …
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Ukrajina chce další česká letadla Skyfox, uvedl Babiš v Dublinu
Německý rozpočet na rok 2027 je připraven k hlasování
Hegseth vyznamenal vojáka, který napomenul jeho doprovod v Arlingtonu
Výletní loď s více než 3 300 lidmi narazila v Bremerhavenu do dvou kontejnerových lodí
Švýcarský soud odsoudil Bělorusa za zmizení Lukašenkova oponenta v roce 1999
Orbán šéfem OSN? Podle komentáře WSJ ho tlačí Washington, Moskva ukazuje na Latinskou Ameriku
Srbsko den po Vučićovi: zaměstnanci RTS chtějí nové vedení, akademici dali rektorovi 72 hodin
Mezinárodní trestní soud smí i pod sankcemi USA používat americký software