Aktéři — klepněte pro kontext
Hormuzský průliv
Úžina mezi Íránem a Ománem, kterou proteče asi pětina světové námořní dopravy ropy. Nejužší místo má kolem 33 kilometrů.
Proč tady: Předmět červnového memoranda i dnešní výměny úderů.
Více info →
Masúd Pezeškián
Íránský prezident, zvolený v roce 2024, řazený k reformnímu křídlu.
Proč tady: Signatář Islamábádského memoranda, které mělo válku ukončit.
Více info →
Donald Trump
Americký prezident.
Proč tady: Memorandum oznámil jako „bezcelní otevření" průlivu; podle Fox News měl později hrozit bombardováním Ománu.
Více info →CENTCOM
Střední velitelství ozbrojených sil USA se zodpovědností za Blízký východ a Perský záliv.
Proč tady: Oznámilo zásah tří íránských tankerů jako odvetu za rakety namířené na americké lodě.
Více info →IRGC
Sbor islámských revolučních gárd, paralelní ozbrojená složka Íránu s vlastním námořnictvem.
Proč tady: Podle CENTCOM vypálil balistické rakety na dvě americké válečné lodě.
Více info →
Ománský záliv
Mořská oblast mezi Hormuzským průlivem a Arabským mořem.
Proč tady: Místo, kde podle CENTCOM skončil zničený tanker M/T Kylo.
Více info →
Brad Cooper
Americký admirál, od roku 2025 velitel Středního velitelství ozbrojených sil USA.
Proč tady: Odvetu za útok na americké lodě shrrnul větou, která zní jako sazebník.
Více info →
Omán
Sultanát na jihovýchodě Arabského poloostrova, tradičný prostředník mezi Washingtonem a Teheránem.
Proč tady: Zprostředkoval jednání a podle memoranda s ním má Írán řešit budoucí správu průlivu.
Více info →Co v Islamábádském memorandu opravdu stojí
Dokument datovaný 17. červnem má několik bodů, které je třeba číst doslova. Bod pět hovoří, že Írán zajistí bezpečný průjezd komerčních plavidel z Perského zálivu do Ománského moře „bez poplatku jen na šedesát dní" a že o budoucí správě průlivu povede dialog s Ománem a dalšími státy Zálivu. Bod tři dává stranám na finální dohodu maximálně šedesát dní s možností prodloužení po vzájomném souhlasu. Bod čtyři slibuje, že USA stáhnou síly z blízkosti Íránu do třiceti dní po finální dohodě. The American Presidency Project ↗Trump přitom o dohodě mluvil již v květnu jako o „z velké části vyjednané". Jednání zprostředkoval Omán. CNBC ↗
Dva odlišné výklady téhož papíru
Rozdíl mezi tím, co Trump oznámil, a tím, co je v textu, není detail. Prezident mluvil o „bezcelním otevření" průlivu, tedy o stavu. Memorandum mluví o šedesáti dnech bez poplatku a o tom, že poté se bude jednat. Íránští představitelé podle analýzy Rady pro zahraniční vztahy trvali na tom, že po uplynutí lhůty přechodný poplatek přijde. Obě strany tedy podepsaly tentýž dokument se dvěma odlišnými představami o tom, co bude platit na jeho konci. Council on Foreign Relations ↗Podobně je to s jadernou energií. Memorandum ji neobchází — bod osm hovoří, že Írán nezíská ani nevyvine jaderné zbraně a že zásoby obohaceného materiálu se vyřeší mechanismem, jehož minimem je ředění přímo na místě pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. O samotném obohacování se má „diskutovat na základě uspokojivého rámce". Bod devět potom zmrazuje stav: Írán zachová současný status quo jaderného programu, USA neuvalí nové sankce a nenasadí další síly. The American Presidency Project ↗
To ale není řešení jaderné otázky, jen její odložení do finální dohody. Analytik Rady pro zahraniční vztahy to četl ještě přísnějšího — podle něho jaderná otázka součástí dohody není, protože Írán odmítl inspekční záruky i vývoz vysoce obohaceného uranu a agenturu MAAE neuznává za nestranného arbitra. Rozdíl mezi textem memoranda a jeho výkladem je přitom sám o sobě vypovídající. Council on Foreign Relations ↗
Proč z toho nic nevzniklo
Šedesát dní uplynulo v polovině srpna a finální dohoda nevznikla. Obě strany si navzájemně vyčítaly porušení memoranda, íránské ministerstvo zahraničí tvrdilo, že ho USA porušily krátko po podpise. Trump v tomto období podle korešpondenta Fox News Treya Yingsta řekl, že pokud se Omán postaví do cesty, rozbombardují ho. Přímou otázku na hrozbu později nepotvrdil a řekl jen, že Omán by si vedl „velmi snadno". Jde přitom o zemi, s kterou měl Írán podle memoranda řešit budoucí správu průlivu. CBS News ↗Spor o to, kdo průliv spravuje a kdo v něm vybírá poplatky, tedy memorandum nevyřešilo. Odložilo ho — a to právě na stejnou lhůtu, po které se podle íránského výkladu měla otázka poplatku otevřít.
Kde je to dnes
Pátého září vypálily Revoluční gardy podle CENTCOM balistické rakety na dvě americké válečné lodě. Ani jedna nebyla zasažena a nikdo se nezranil. Americké velitelství potom oznámilo, že trvale vyřadilo tankery M/T Downy u ostrova Chárg a M/T Stark 1 u Jásku a zcela zničilo M/T Kylo v Ománském zálivu. Velitel CENTCOM admirál Brad Cooper to shrrnul větou, která zní spíše jako ceník: pokud vypálíte na dvě naše lodě, uvalíme vyšší ekonomickou cenu a vezmeme si tři vaše. Íránská strana tvrdí opak — že terčem byla plavidla plující po „nepovolené trase" — a nezávisle ověřené to není. CENTCOM ↗ CNBC ↗Doprava průlivem klesla na nejnižší úroveň od května. Po vzájemných útocích Íránu a Spojených států se počet lodí propadl přibližně na deset denně a nizozemská NOS píše, že provoz „opět téměř ustaven". Írán mezitím připravuje při průlivu zakázanou zónu a hrozí „intenzivnější" odpovědí. Teherán současně oznámil, že dohoda o novém koridoru se má podepsat v nejbližších dnech — právě o té otázce, kterou memorandum odložilo. Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln mezitím po pětidenní zastávce v Thajsku zamířila domů. (NRK ↗, Berlingske ↗, NOS ↗, Adevărul ↗, TRT Haber ↗, The Hill ↗)
Průliv čtyři měsíce tajně čistili američtí Navy SEALs. Podle The Sun zneškodnili desítky íránských mín v utajované operaci — dohoda o „bezcelním otevření" měla tedy fyzický předpoklad, o kterém se nemluvilo. Řecký Protothema zprávu převzal. (The Sun ↗, Protothema ↗)
Americká armáda hlásí 94 zadržených obchodních lodí. Tolik jich podle ní přehlédly po obnovení blokády Íránu; Kpler mezitím měří prudký pokles lodní dopravy průlivem. (Ukrajinska Pravda ↗, Naftemporiki ↗)
Írán hrozí odvetou a zdražuje benzín doma. Teherán odkázal Washingtonu, že útok na jeho majetek bude opětován, a největším domácím spotřebitelům zvýšil cenu paliva. Húthijci se mezitím pustili do Bab al-Mandábu a zaútočili na saúdskou ARAMCO. (Kurir ↗, NBC News ↗, Le Figaro ↗)
Washington odpověděl, že zajatý podmořský dron byl vadný. Revoluční gardy v úterý oznámily, že „za úsvitu" získaly „jeden z nejmodernějších podmořských dronů americké armády" — stroj, který podle íránských médií slouží k průzkumu mořského dna, kontrole podmořských kabelů a potrubí, mapování dna a k detekci min, tedy přesně k práci, kterou podle The Sun čtyři měsíce dělali Navy SEALs. Americká strana mezitím reagovala tvrzením, že šlo o nefunkční kus. Nezávislé potvrzení ani jedné verze zatím není. (BFM TV ↗, ANSA ↗, Digi24 ↗, G4Media ↗)
Lotyšsko posílá na odminování až 20 vojáků — a říká, jak dlouho to potrvá. Vláda schválila účast Národních ozbrojených sil v americké koalici i v britsko-francouzské operaci, a to do 1. září 2028. Pošle podvodní pyrotechnickou jednotku s autonomním odminovacím systémem, štábní důstojníky a instruktory. Resort obrany odhaduje, že úplné odminování průlivu potrvá 12 až 16 měsíců, a účast výslovně ohraničuje: „naši vojáci se nezúčastní činností, které by podporovaly USA jako bojující stranu v konfliktu s Íránem". (LSM ↗, Diena ↗)
Jižní Korea posílá inspektory, Macron mluví o „sdílené vizi". Soul vyslal tým do Spojených arabských emirátů posoudit bezpečnostní situaci v průlivu; o nasazení vojáků zatím nerozhodl. Francouzský prezident týž den po boku jihokorejského prezidenta mluvil u Hormuzu o „sdílené vizi". (Politika ↗, BFM TV ↗, AD ↗)
Le Monde se ptalo, jakou hrozbu ještě představuje blokáda průlivu, když jím nic neproplouvá — a odpověď přišla z Kuvajtu. Emirát přes Hormuz vyváží ropu dál a jeho export se navzdory válce rychle zotavuje, píše polská Rzeczpospolita. Průliv tedy není zablokovaný, jen dražší a rizikovější. Federico Rampini v Corriere della Sera k tomu píše, že Írán se přepočítal a čas už nehraje v jeho prospěch. (Le Monde ↗, Corriere della Sera ↗, Rzeczpospolita ↗)
Americká armáda hlásí zničení pěti íránských tankerů, Teherán odvetil raketami na Jordánsko. Podle CENTCOM šlo o odpověď na pokusy o útok na americkou válečnou loď; íránská strana uvádí jako cíl odvety základnu Al-Azraq a jordánská armáda hlásí, že z dvaceti raket zničila osmnáct, dvě dopadly do neobydlených oblastí. Exploze hlásili také u ropného ostrova Kharg a u přístavu Jask. Revoluční gardy pohrozily, že zasáhnou tankery u kuvajtských a bahrajnských přístavů — tedy mimo samotný průliv. (NBC News ↗, BBC News ↗, Handelsblatt ↗, Het Laatste Nieuws ↗)
Druhý průliv hoří souběžně: Húsíové zasáhli čtyři saúdská města a Rijád odstavil energetická zařízení. Zraněných je přes sedmdesát a hoří ropné objekty; Marco Rubio z útoků obvinil Írán a Evropská unie vyzvala hnutí zastavit všechny útoky. Pro cenu ropy to znamená, že tlak nepřichází jen z Hormuzu, ale i z Báb al-Mandabu. (Ukrajinska Pravda ↗, de Volkskrant ↗, 24 Chasa ↗)
Do průlivu se vrací pirátství. Rakouský ORF popisuje, že bezpečnostní vakuum, které válečný chaos vytvořil, obsazují pirátské skupiny — riziko pro lodní dopravu tedy už nevytvářejí jen obě armády. (ORF ↗)
Brent ve středu překonal sto dolarů — poprvé od července. Úterních 99,46 dolaru tak vydrželo jeden den. Evropská cena plynu zároveň vyskočila na nejvyšší úroveň od konce roku 2022. (Hospodárske noviny ↗, iROZHLAS ↗, CBS News ↗, Tagesspiegel ↗, NU.nl ↗)
Po nočních útocích hoří v Zálivu několik lodí a další skončily vyřazené z provozu. Íránská palba zasáhla plavidla v Perském i Ománském zálivu; mezi zasaženými je i loď v řeckém vlastnictví, kterou trefil dron. Spojené státy zveřejnily video série útoků na íránské tankery. (BFM TV ↗, Politika ↗, Protothema ↗, CM Jornal ↗)
Riziko se začalo přepisovat do cen lodí. Hodnota dvacetiletých velkých tankerů vyskočila podle řecké Protothemy až o devadesát procent — stará plavidla se vyplatí posílat tam, kam nová nikdo neriskne. Naftemporiki k tomu píše, že nejistota brzdí velká investiční rozhodnutí řeckých rejdařů s horizontem 2030. (Protothema ↗, Naftemporiki ↗)
Írán se doma připravuje na protesty. Podle polské Rzeczpospolité zvedl ceny benzinu a mobilizoval bezpečnostní složky — počítá tedy s tím, že náklady války dopadnou na vlastní obyvatelstvo. (Rzeczpospolita ↗)
Přečtěte si také: Financial Times tvrdí, že Rusko pomáhá Íránu s protiloďovými střelami
Proč to Slovensko zajímá
Slovensko přes Hormuz ropu nedováží, takže přímý dopad na dodávky nemá. Na cenu ano: po srpnové přestřelce se Brent vrátil nad devadesát dolarů za barel a začátkem září překročil devadesát čtyři. Česká média již otevřeně píšou o tom, zda není cena kolem stu dolarů nová norma. Hospodárske noviny ↗ Hospodářské noviny ↗Brent překročil 97 dolarů a míří ke stovce. Americký benzín je pro íránskou válku na svátečním maximu — pro slovenského řidiče je to nejhmatatelněji dopad průlivu, který leží pět tisíc kilometrů daleko. (Protothema ↗, The Hill ↗)
Brent v úterý krátce vystoupal na 99,46 dolaru za barel — a stovku zatím nepřekonal. Je to denní maximum, ne ustálená cena; řecká Protothema i nizozemský De Telegraaf hlásí, že se k ní trh přiblížil po amerických úderech na íránské tankery, a Wall Street ten den klesl. Evropský plyn je přitom od únorového začátku války dražší o 138 procent a La Tribune píše o dvojitém sevření plyn–uhlík, které může zadusit francouzský průmysl. (eldiario.es ↗, La Tribune ↗, Protothema ↗, De Telegraaf ↗)
Rozdíl oproti předchozím kolům je v tom, co se stalo terčem. Zatímco dosud šlo o vojenské cíle a miny, nyní obě strany míří přímo na ropnou dopravu — tedy na to, co cenu tvoří.
Limity tohoto pohledu
Dokument, z kterého vycházíme, je na stránce American Presidency Project označen jako návrh, takže nemusí jít o finálně podepsané znění. Zdroje se rozcházejí také v tom, kdy přesně byl podepsán — text je datován 17. červnem, pákistánská strana mluvila o elektronickém podpisu o den později, a od toho se odvíjí i přesný konec šedesátidenní lhůty.Analytickou analýzu, kterou používáme na výklad, poskytla Rada pro zahraniční vztahy, tedy americký think-tank s vlastní optikou — a v otázce jádra si s textem memoranda protirečí. Uvádíme proto oboje. Počty a osud zasažených plavidel pocházejí od stran konfliktu, které si navzájemně odporují, a nezávislé potvrzení třetí strany zatím není k dispozici.
Toto je pátá a poslední aktualizace tohoto textu. Další vývoj kolem Hormuzu budeme sledovat v samostatném článku — legenda vln nad textem je při větším počtu už nepřehledná a téma se od původní otázky o šedesátidenní lhůtě mezitím posunulo k otevřené válce o ropnou přepravu.
Co sleduje hotinfo
- Strany obnovily jednání o Hormuzu, nebo je formálně ukončily
- Írán zavedl tranzitní poplatek za průjezd průlivem
- Jaderná otázka se stala součástí jednání, nebo Írán oznámil další krok k obohacování
- CENTCOM nebo íránské gardy zasáhly další ropnou přepravuNaplnené vlnou 4 (9.9.): CENTCOM hlási zničenie piatich iránskych tankerov po pokusoch o útok na americkú vojnovú loď; explózie aj pri ostrove Kharg a prístave Jask.
- Cena Brentu překonala sto dolarů za barelNaplnené vlnou 5 (9.9.2026): Brent prvýkrát od júla prekonal 100 dolárov za barel.
Ilustrační fotka: satelitní snímek ostrova Kešm při Hormuzském průlivu. Evropská vesmírná agentura (ESA), licence Attribution.
