Vesmírné dalekohledy měly být nad problémem světelného znečištění — obíhají přece vysoko nad atmosférou. Jenže nová studie ukazuje, že ani to už je nechrání. Z infračerveného teleskopu SPHEREx, který NASA vypustila loni v březnu, mělo mezi květnem a zářím 2025 až 73,3 procenta snímků alespoň jednu jasnou stopu po umělé družici. A podle autorů je to jen začátek. phys.org ↗
Aktéři — klepněte pro kontext
SPHEREx
Infračervený vesmírný teleskop NASA vypuštěný v březnu 2025, který mapuje celou oblohu
Proč tady: Právě na jeho snímcích se poprvé změřila reálná míra zamoření satelitními stopami
Alejandro Borlaff
Astrofyzik z NASA Ames Research Center a autor studie
Proč tady: Varuje, že situace se bude „jen a jen zhoršovat", pokud se nenajde řešení
SpaceX
Vesmírná firma Elona Muska, největší provozovatel družic na nízké oběžné dráze
Proč tady: Požádala americký regulační úřad o povolení až na milion dalších satelitů
Železniční koleje na obloze
Družice na nízké oběžné dráze zanechávají na dlouhých expozicích jasné čáry, které astronomové popisují jako „železniční koleje" — oslepující střed stopy se dá ze snímku vymazat, souběžné linie po jeho stranách však zůstávají navždy vypálené do obrazu. U SPHEREx vyšlo v průměru 2,18 takové stopy na jeden záběr. Hubbleův dalekohled, který obíhá Zemi už desítky let, měl v roce 2021 znečištěných zhruba šest procent snímků — oproti necelým třem procentům ze začátku tisíciletí. Scientific American ↗
Dva miliony satelitů
Dnes obíhá Zemi asi 16 tisíc aktivních družic — spolu s vyřazenými staršími je to téměř 19 tisíc objektů. Podání a plánované konstelace, které evidují regulátoři — americký Federální komunikační úřad (FCC) i Mezinárodní telekomunikační unie ITU —, však počítají se stropem kolem dvou milionů satelitů. Jen SpaceX žádá o milion družic jako „orbitální datová centra" pro umělou inteligenci, Čína plánuje přes 200 tisíc a kalifornský startup chce na oběžnou dráhu vyslat desetitisíce zrcadel odrážejících sluneční světlo. Pokud by se tyto plány naplnily, simulace autorů studie předpovídají, že stopy zasáhnou prakticky každý snímek SPHEREx — v průměru 189 čar na jediný záběr. Pro teleskop, který má mapovat rané dějiny vesmíru, by tak velká část obrazu byla podle vědců nenávratně ztracena. phys.org ↗
