Dvanáct beden Mussoliniho tajných spisů zmizelo u Donga. Proč je hledal Vatikán i americká rozvědka — a co je na tom mýtus
13.07.2026 12:16
HotInfo
Sdílet
Tajná korespondence Benita Mussoliniho se ztratila v chaosu koncem dubna 1945 u jezera Como — a po dokumentech odvtedy pátrali italští partyzáni, americká rozvědka i Vatikán. Deník Corriere della Sera nyní znovu otevřel jednu z nejtrvalejších záhad italské válečné historie: píše o dvanácti bednách Duceho tajných spisů, které měly zmizet cestou ke švýcarským hranicím. Odpověď neznáme dodnes — avšak to, co je ověřitelné, vypovídá více o mýtu než o pravdě. Corriere della Sera ↗
Aktéři — klepněte pro kontext
Benito Mussolini
Italský fašistický diktátor (Duce), vůdce režimu 1922–1945
Proč tady: Jeho zmiznuté válečné spisy jsou jádrem celé záhady
Corriere rekonstruuje osud dvanácti beden s Mussoliniho „tajnými kartami" a stopu, která podle deníku vedla do komské diecéze. Budoucí papež Pavel VI. — tehdy vlivný úředník vatikánského státního sekretariátu Giovanni Battista Montini — měl podle deníka napsat biskupovi v Como: „Podle Spojenců se ty dokumenty nacházejí ve vašem koléniu." Biskup to popřel. V názvu celé ságy stojí věta, kterou měl Duceho syn adresovat otci: „Dokumenty jsou tam, kde víš."Corriere della Sera ↗
Stopa se ztrácí u Donga
Ověřený základ příběhu je dramatický sám o sobě. 27. dubna 1945 zastavili komunističtí partyzáni v oblasti Donga na severním břehu jezera Como německý konvoj směřující ke švýcarské hranici, vzdálené vzdušnou čarou necelých 16 kilometrů. Mezi uprchlíky odhalili převlečeného Mussoliniho, následující den ho popravili v obci Giulino di Mezzegra společně s Clarou Petacciovou. Partyzáni přitom zajistili i legendární „zlatý poklad z Donga" — hotovost a cennosti v sporně odhadované hodnotě, dobové odhady hovořily o desítkách milionů lir. Část papírů, které Duce považoval za svou životní pojistku, se v tom chaosu ztratila. Wikipedia ↗Wikipedia ↗
„Anglická stopa" a Churchillovy dopisy
Právě kolem této mezery vznikl nejpoutavější mýtus — „la pista inglese", anglická stopa. Podle ní byly mezi zajatými spisy kompromitující dopisy britského premiéra Winstona Churchilla a tajemný „kapitán John" je měl přijít získat zpět a dát pokyn na Duceho popravení. Seriózní historici i italské soudy verzi roky vyvracejí. Novinář Arrigo Petacco v roce 1985 zveřejnil kopie tří údajných dopisů, výzkumník Patrizio Giangreco je v roce 2010 označil za zjevné padělky a Churchillův archiv eviduje jediný dopis britského premiéra Mussolinimu — z 16. května 1940 — plus Duceho odmítavou odpověď. The Churchill Project ↗The National Archives ↗
Proč papíry chtěl Vatikán i Washington
Otázka, proč po těchto stejných bednách toužila Svatá stolice i americká rozvědka, má reálný základ. Šéf úřadu OSS William Donovan si již během války vybudoval kanál do Vatikánu přes spravodajskou síť Pro Deo belgického dominikána Felixa Morliona. Po osvobození Říma v roce 1944 táto síť dodávala Washingtonu důvěrné vatikánské zprávy. Montini, vedle Domenica Tardianiho nejbližší poradce papeže Pia XII., vedl vatikánský informační úřad a část jeho válečného působení dodnes zůstává zahalena tajemstvím. Historik David Kertzer v Pulitzerově knize The Pope and Mussolini na základě vatikánských a fašistických archivů zdokumentoval, jak podrobně se Svatá stolice a Mussoliniho režim navzájem sledovali. Church & State ↗Wikipedia ↗Wikipedia ↗
Co je ověřitelné a co mýtus
Doloženo je, že Mussolini nesl při útěku dokumenty a že se u Donga rozptýlily. To, že se o fašistické spisy zajímaly spojenecké i vatikánské kruhy, je známo z obecné historie — konkrétní stopa právě k těmto dvanácti bednám však zůstává tvrzením Corriere. Ověřitelné není, že v bednách byly Churchillovy tajné mírové dopisy, ani že skončily v komském semináři. Rekonstrukce deníka je poutavá, avšak stojí na jediné korespondační stopě a věta „dokumenty jsou tam, kde víš" zní spíše literárně než jako důkaz. Mnohé z toho, co dnes působí jako odhalení, je opakováním osmdesátiletou záhady bez nového důkazu. Corriere della Sera ↗The National Archives ↗
Co sleduje hotinfo
Corriere slibuje pokračování — sledujeme, zda série zveřejní skutečné archivní dokumenty, ne jen korespondenci o nich. Zajímá nás, jak se k obnovené stopě postaví komská diecéze a italští válečníhistorici. A konečně: co o Montiniho válečné úloze odhálí postupně zpřístupňované archivy pontifikátu Pia XII., které Vatikán otevírá od roku 2020.
