Japonská opoziční aliance se po osmi měsících rozpadla. Vláda má dvě třetiny v dolní komoře, na změnu ústavy jí to nestačí

Hlavní opoziční strana japonské dolní komory přestane existovat. Středová reformní aliance, která měla být protiváhou vlády premiérky Sanae Takaičiové, se ve středu dohodla na rozpuštění — osm měsíců po svém vzniku a sedm po volbách, v nichž ztratila přes sto křesel. Slovenská média o tom přinesla agenturní depeši. Méně je z ní vidět, jak se 49 zbylých poslanců rozdělí a proč vládní koalice navzdory dvoutřetinové většině v dolní komoře potřebuje na změnu ústavy ještě podporu v horní komoře a souhlas voličů. Japan Today ↗ TASR ↗

Osm měsíců a jedny volby

Středová reformní aliance vznikla 15. ledna 2026. Nešlo o sloučení dvou stran v celém rozsahu — poslanci Ústavně demokratické strany Japonska a Komeita začali v dolní komoře vystupovat jako jedna strana, zatímco v horní komoře a v komunální politice obě původní strany fungovaly dál odděleně. Záměrem bylo spojit roztříštěnou opozici do bloku, který dokáže konkurovat Liberálně demokratické straně. Do vedení si nová formace postavila dva spolupředsedy, bývalého premiéra Jošihika Nodu a Tecua Saitóa za Komeito. Japan Today ↗

Zkouška přišla za necelý měsíc. Premiérka Takaičiová vypsala předčasné volby na 8. února a aliance v nich propadla. Z více než stošedesáti křesel, se kterými do nich obě strany vstupovaly, jí zůstalo 49. Noda i Saitó oznámili odchod z vedení den po volbách a vedení převzal 13. února Džunja Ogawa. Nippon.com ↗ Aktuality ↗

V následujících měsících se aliance pokoušela udělat další krok — spojit se s oběma mateřskými stranami do jednoho subjektu, který by fungoval v obou komorách. Právě proto se jednalo ve třech, nikoli ve dvou. Nepodařilo se to. Ústavně demokratická strana oznámila 28. srpna, že do třístranného sloučení nepůjde, a 31. srpna to potvrdili všichni tři partneři společně. Odpor přišel zejména od poslanců a místních organizací Ústavně demokratické strany, jejíž předseda Šuniči Mizuoka nabídl místo sloučení užší spolupráci v horní komoře a koordinaci v komunálních volbách. Nippon.com ↗ Nippon.com ↗

Ve středu tak Ogawa oznámil konec. „Je mi nesmírně líto, že se nám nepodařilo dosáhnout sloučení do jedné strany, což bylo naším hlavním cílem," řekl podle Japan Today novinářům v parlamentu. Aliance přitom nezanikne hned. Ogawa na tiskové konferenci přiznal, že má vysoké dluhy, a řekl, že rozpustit ji lze až po jejich splacení. Do té doby v ní formálně zůstane jediný poslanec. TBS News Dig ↗ Japan Today ↗ The Japan Times ↗

Jak se rozdělí 49 křesel

Depeše hovoří o rozpadu jako o jedné události. Rozdělení křesel ale ukazuje, že obě větve z aliance vycházejí jinak. Z poslanců, kteří se nyní rozcházejí, jich 28 přišlo z Komeita a 21 z Ústavně demokratické strany. Japan Today ↗

Menší z obou stran tak ve zbytku aliance drží většinu. Před jejím vznikem byl poměr opačný, a to s velkým odstupem — Ústavně demokratická strana byla nejsilnější opoziční silou země, strana Komeito byla výrazně menší. Liší se i to, kam poslanci směřují: ti z Komeita se vracejí do vlastní strany, ti druzí zakládají nový subjekt, ačkoliv Ústavně demokratická strana dál existuje. Citované zprávy nevysvětlují, proč má vzniknout nová strana místo návratu do ní. Japan Today ↗ Nippon.com ↗

Ogawa to popsal obrazem jednokolky, z níž se stává bicykl — dvě kola místo jednoho, s tím, že původní cíl obě strany sledují dál. Japan Today ↗

Jak se Takaičiová dostala ke dvěma třetinám

Sled událostí, který se ve středu uzavřel, začal loni v říjnu a na druhé straně politického spektra. Komeito bylo 26 let koaličním partnerem Liberálně demokratické strany. Tuto spolupráci ukončilo 10. října 2025 kvůli sporu o pravidla financování politických stran. CSIS ↗

Liberálně demokratická strana si našla nového partnera do deseti dnů. Dohodu podepsala 20. října s pravicovou Nippon Išin no Kai a ta zajistila Sanae Takaičiové zvolení první premiérkou v dějinách země. Obě strany sdílejí postoj k revizi ústavy i k bezpečnostní politice. The Diplomat ↗

V únorových volbách pak Liberálně demokratická strana získala 316 křesel z 465. Je to nejvíce, kolik kdy jediná strana v poválečných volbách do dolní komory získala, a poprvé, co jedna strana sama překročila dvoutřetinovou hranici. S 36 křesly Nippon Išin no Kai má koalice 352 hlasů. To jí mimo jiné umožňuje přehlasovat horní komoru, pokud ta zákon odmítne. Nippon.com ↗ CSIS ↗

Ústava, na kterou většina v jedné komoře nestačí

Dvoutřetinová většina má v japonské politice zvláštní význam. Je to hranice, kterou parlament potřebuje k tomu, aby vůbec navrhl změnu ústavy z roku 1947. Takaičiová dlouhodobě prosazuje revizi jejího devátého článku, tedy pacifistické klauzule, kterou se Japonsko zřeklo použití síly a práva vést válku. Po únorovém vítězství označila změnu ústavy za trvalý cíl své strany. The Korea Times ↗

Dolní komora na to ale sama nestačí. Podle devadesátého šestého článku ústavy musí návrh změny projít dvoutřetinovou většinou všech členů v obou komorách a poté ho ještě musí schválit voliči v referendu. V horní komoře, tedy ve Sněmovně radců, má vládní koalice zhruba 120 křesel z 248, což není ani prostá většina, natož dvě třetiny. The Korea Times ↗

Změnit to bude těžší než v dolní komoře. Horní komoru premiér rozpustit nemůže, její poslední volby byly v červenci 2025 a další budou až v roce 2028. Koalice by tedy musela pro svůj návrh získat část opozice, což je u tématu, které japonskou politiku rozděluje desítky let, otevřenou otázkou. Odborníci citovaní po únorových volbách proto považovali změnu ústavy v blízkém horizontu za nepravděpodobnou, byť samotnou debatu o ní za sílící. The Diplomat ↗ The Korea Times ↗

Co bude s opozicí

Poslanci se rozcházejí, společnou práci v parlamentu ale končit nechtějí. Na podzimním mimořádném zasedání parlamentu má v dolní komoře vzniknout jednotný poslanecký klub pod jménem Čúdó, tedy pod dosavadním japonským názvem aliance. Tvořit ho mají tři složky: nová strana bývalých poslanců Ústavně demokratické strany, Komeito a zbytková aliance s jediným poslancem. Společně si tak chtějí udržet postavení nejsilnějšího opozičního uskupení. TBS News Dig ↗ Japan Today ↗

I kdyby se klub podařilo poskládat v plném počtu, je to 49 hlasů proti 352. Po vládní Liberálně demokratické straně a rozpadající se alianci je třetí nejsilnější stranou v komoře koaliční Nippon Išin no Kai s 36 křesly, až za ní následuje opoziční Demokratická strana pro lid s 28 a novější Sanseitó s patnácti. Opozice je tedy nejen slabá, ale i rozdrobená mezi více subjektů, z nichž ani jeden se velikostí vládní straně nepřibližuje. Nippon.com ↗

Slovenská média přinesla o rozpadu agenturní zprávu ve středu odpoledne. Ve vlastním přehledu zdrojů jsme k tématu našli čtyři — TASR, Aktuality, Pravdu a SME — a všechny vycházejí ze stejné depeše s odvoláním na AFP. Ani jedna z nich nerozepisuje, jak se 49 křesel dělí mezi obě původní strany, ani nezmiňuje horní komoru. Pravda ↗ TASR ↗

Co sleduje hotinfo

Ilustrační fotka: budova japonského parlamentu v tokijském obvodu Čijoda, sídlo obou komor. Foto: Kakidai / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0