Dozorná rada lotyšské státní aerolinie airBaltic schválila nový obchodní plán, který firmě zásadně zmenšuje rozměry. Podle agentury LETA plánuje společnost do konce roku 2026 provozovat přibližně 36 letadel Airbus A220-300 oproti dnešním 54 a do roku 2031 flotilu zvětšit jen na zhruba 40 strojů — původní plán přitom počítal se stovkou. Na krátkodobou likviditu chce airBaltic získat 225 milionů eur dočasného financování, navázané na kolaterál existujících zabezpečených prioritních dluhopisů se splatností v roce 2029. Diena ↗
Riga má podle plánu zůstat hlavním uzlem, síť se má zúžit na poptávku, flotila sjednotit na jediný typ letadla a firma chce více vydělávat na pronájmu strojů i s posádkou (ACMI). Program zlepšování rentability má přinést přibližně 45 milionů eur ročně. V dlouhodobém horizontu plán počítá s rekapitalizací: 225 milionů eur nového úvěru a 100 milionů nového vlastního kapitálu, přičemž část zabezpečených prioritních dluhopisů splatných v roce 2029 se má převést na podíly ve firmě a zbytek nahradit novým, menším dluhem do 125 milionů. Tržby mají stoupnout z 779 milionů eur v roce 2025 na přibližně miliardu v roce 2031 a poměr čistého dluhu k provoznímu zisku klesnout z 8,94násobku na zhruba 1,6. LSM ↗
Nic z toho zatím není dohodnuté. Realizace podle samotné firmy závisí na jednáních se zúčastněnými stranami a na hlasování držitelů dluhopisů. Právě tam je aktuální problém: airBaltic v roce 2024 vydal dluhopisy za 380 milionů eur s úrokem 14,5 procenta ročně a podle agentury LETA má v pátek 14. srpna zaplatit úrok ve výši 13,775 milionu. Společnost agentuře LETA odmítla říci, zda platbu provede, i z jakých zdrojů. Schůze věřitelů 3. srpna, která měla rozhodnout o odkladu, nebyla usnášeníschopná, opakovaný termín je až v pondělí 17. srpna — tedy tři dny po splatnosti. Diena ↗
Také uvnitř Lotyšska panuje neshoda, co z toho vyplývá. Předseda dozorné rady Andrejs Martinovs podle LETA prohlásil, že platit se podle něj nebude muset, protože prospekt dluhopisů zná lhůtu a firma ji neporušuje — jde o čtrnáctidenní období, během kterého se zpoždění ještě nepovažuje za nesplnění závazku. Státní pokladna, která reprezentuje Lotyšsko na schůzích věřitelů, si naopak myslí, že airBaltic bude muset zaplatit. Vláda situaci projednávala v úterý v neveřejné části jednání a stav popsala jako velmi vážný. Postimees ↗
Ratingová agentura S&P mezitím aerolince snížila hodnocení. Podle estonského Äripäevu ji označila za firmu na hraně platební neschopnosti — a co je podstatnější, pravděpodobnost další podpory od lotyšského státu považuje za nízkou, ačkoliv stát ve firmě nadále drží většinu. To je pro vlajkového dopravce neobvyklý signál: většinové státní vlastnictví přestalo být pro trh zárukou záchrany. Äripäev ↗
Krize se mezitím stala regionální. Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius v úterý novinářům řekl, že zatím nedokáže odpovědět, zda by se Litva podílela na financování lotyšské firmy nebo koupila podíl, a téma chce příští týden projednat s lotyšským kolegou během pracovní návštěvy. Odůvodnil to blížícím se litevským předsednictvím v Radě EU a tím, že airBaltic obsluhuje významnou část letů z země. Aerolinka přitom na tuto zimní sezónu ruší několik spojů z Vilniusu a dalších litevských letišť včetně letů do Berlína. Nabídka, aby se Litva a Estonsko staly spolumajiteli, přitom není nová — poprvé zazněla v březnu 2024. LRT ↗
Slovenská ani česká média o situaci zatím nepíšou, ačkoliv airBaltic propojuje Rigu, Tallinn a Vilnius s více než osmdesáti destinacemi a je pro pobaltskou dostupnost tím, čím u nás bývali národní dopravci. Zároveň ukazuje, kam mohou vést krize malých národních dopravců. Vstup na burzu, který měl firmě přinést kapitál, je odložen a pro rok 2026 s ním firma již nepočítá, ačkoliv desetinu akcií v ní drží německá Lufthansa. Observador ↗ Pro srovnání: lety pod kódem Českých aerolinií skončily 27. října 2024 po 101 letech, provoz skupiny od té doby zabezpečují Smartwings a v prosinci 2025 oznámil turecký Pegasus nákup obou firem za 154 milionů eur. Slovensko vlastního vlajkového dopravce nemá od roku 2007. Otázka, kterou si Riga, Vilnius a Tallinn kladou nyní, tedy zní, zda se regionální letecká dostupnost dá udržet bez toho, aby ji financoval stát — a pokud ne, který stát to bude.
Lotyšská airBaltic zmenší flotilu a hledá 225 milionů. S&P varuje před rizikem platební neschopnosti
🔥 Mohlo by vás zajímat
Svět
airBaltic si chce půjčit 257 milionů při úroku 25 procent. Mezi zrušenými linkami je i Praha
Lotyšská aerolinka se dohodla na překlenovacím financování do 257 milionů eur při sazbě 25 procent ročně. Z Vilniusu a Tallinnu ruší asi polovinu linek.
📰
Dopravní nehody
Lietadlo Austrian Airlines odklonili do Sofie pre bombovú hrozbu
Lietadlo rakúskeho národného dopravcu Austrian Airlines (AUA) na linke z Tel Avivu do Viedne v nedeľu odklonili do Sofie pre údajnú hrozbu bombovým útokom. Posá …
Světová politika
Dvojité peklo vo vzduchu! Letušky si skočili do vlasov, vrtuľník zase vyhlásil núdzový stav
Na palube amerického regionálneho lietadla Delta Connection malo dôjsť ku konfliktu medzi letuškami. Problémy hlásil aj vrtuľník.
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Národní divadlo se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou
Gerhard Zeiler po konci ambicí v SPÖ zakládá Institut 2035
Jihomoravský šéf TOP 09 Sovka přechází ke KDU-ČSL
Francouzské mrazáky na 50 °C i nizozemské prázdné regály: důkaz o společném útoku zatím chybí
O čem píše Evropa: Dieselová dohoda s Putinem pod kritikou, federální agenti prohledali dům Omarové, NATO představilo teorii vítězství
O čem píše Česko: ANO prohrálo ve velkých městech, podpora klesla pod třicet procent. Koalice ho v mnoha z nich obcházejí
Felipe VI. v Ceutě: Sánchez po více než dvou měsících potvrdil, že marocké válečné lodě vpluly do ceutských vod
V Curychu zasypali policisty raketami a kameny, zatím nikdo nebyl zatčen
