„Političtí klevetníci si vybrali krizi místo řešení"
Padesátiletá liberálně-konzervativní premiérka, která vládla od září 2023 jako druhá žena v čele lotyšské vlády v historii, vyhlásila na tiskové konferenci: „Odstupuji, ale nevzdávám se." Progresivcům adresovala ostrou větu, že „v této chvíli politická žárlivost a úzkoprsé stranické zájmy získaly přednost před odpovědností" a že „političtí klevetníci si vybrali místo řešení krizi". Welt ↗Poté, co Progresivci se svými devíti poslanci stáhli podporu, koalice ztratila těsnou většinu ve stočlenné Saeimě: vládní blok držel 41 mandátů, opozice 47, zbytek byl roztříštěn. Le Figaro ↗ Prezident Rinkēvičs avizoval, že v pátek 15. května svolá všechny parlamentní strany na konzultace o nové vládě. Tři opoziční formace již deklarovaly vůli spolupracovat včetně doposavad vládnoucího Svazu zelených a zemědělců — ale ani dohromady ještě nemají většinu. Politico Europe ↗
Řetězec čtyř dní
Krizi rozpoutal incident ze 7. května v 3:30, kdy dva ukrajinské drony dopadly u lotyšsko-ruské hranice. Podle BBC jeden zasáhl prázdné ropné nádrže na ulici Komunālā v Rēzekne — vznikl oheň, který hasiči rychle uhasili. Třetí dron prošel lotyšským vzdušným prostorem a vrátil se zpět. Oběti nebyly, větší škody také ne — ale obyvatelé později médiím řekli, že varovný systém Cell Broadcast se rozesílal hodinu po dopadu. BBC ↗V neděli 10. května Siliņa vyhlásila, že Sprūds „ztratil důvěru její i veřejnosti", protože „politické vedení ministerstva obrany nesplnilo slib bezpečného nebe nad zemí", a požádala ho o demisi. Sprūds, člen Progresivců, demisi podal — strana tvrdila, že ho premiérka „použila jako pojistku". Siliņa následně navrhla na post obrany plukovníka armády Raivisa Melnise — důstojníka, který momentálně působí u ukrajinských ozbrojených sil — nikoli nominanta koaličního partnera. Právě to byla poslední kapka: ve středu 13. května Progresivci stahují podporu. The Guardian ↗
Těsně před vlastní rezignací Siliņa stihla suspendovat ministra zemědělství Armandsa Krauzeho ze Svazu zelených a zemědělců — protikorupční úřad KNAB jej zadržel v rámci vyšetřování případu v dřevařském průmyslu. Druhý koaliční partner tak během jednoho dne také přišel o ministra. Welt ↗
Drony, které se nezačaly sedmým květnem
Rēzekne nebyl první incident. Od konce března padají ukrajinské drony na všechny tři pobaltské země. První velká série přišla 25. března, kdy bezpilotní stroj zasáhl komín estonské elektrárny Auvere v Ida-Viru 25 kilometrů od ruské hranice a další stroje padly v Lotyšsku a Litvě. Vyšetřování ukázalo, že šlo o ukrajinské drony vychýlené z trajektorie po velkém úderu na ruský ropný přístav Ust-Luga. BBC ↗Druhá vlna přišla 31. března a 1. dubna, kdy Estonsko i Lotyšsko hlásily pohyby cizích strojů nad hranicí s Ruskem. 12. dubna Estonci našli trosky dronu na pláži. 3. května Estonsko a Finsko zaregistrovala narušení vzdušného prostoru. 9. května, v den ruské vojenské přehlídky v Moskvě, dopadl na polské pole u Bartoszyc 20 kilometrů od ruské hranice dron s azbukovými nápisy vojenského pozorovacího typu — jeho atribuce dosud není oficiálně potvrzena. NOS ↗
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha v neděli uvedl, že incidenty jsou „výsledkem ruské elektronické války, která záměrně odklání ukrajinské drony od cílů v Rusku". Prezident Volodymyr Zelenskyj následně při okraji bukarešťského summitu ve středu 13. května nabídl prezidentu Rinkēvičsovi vyslat ukrajinské experty do Lotyšska a uzavřít bilaterální dohodu označovanou jako Drone Deal o víceúrovňové protivzdušné obraně. Le Figaro ↗
Přečtěte si také: Dva dny před Putinovou přehlídkou: drony u Rēzekne, ABW odhalila sabotážní buňky, Mentzen útočí na šéfa armády
Východní křídlo NATO před létem bez stabilní Rigy
Lotyšsko, které po ruské invazi zavedlo povinnou vojenskou službu a podle Siliņy vydává pět procent HDP na obranu, čelí podobnému politickému tlaku jako ostatní dva pobaltské státy, kde březnové incidenty s ukrajinskými drony spustily parlamentní debaty o připravenosti armády. Estonská elektrárna v Ida-Viru vyvolala v březnu kritiku reakční doby, Litva po dronech v okolí Vilniusu zpřísnila režim u hranic — a Lotyšsko nyní nemá ani plně funkční vládu, ani schváleného ministra obrany, který by řídil ministerstvo mezi květnem a říjnovými volbami. Der Standard ↗Guardian s odvoláním se na šéfa lotyšské armády uvádí, že drony radary 7. května nezachytily. Siliņa za to viní Sprūdse — kritizovala pomalou výstavbu protidronových systémů v ministerstvu, které spravoval od roku 2023. Otázkou zůstává, zda se nominace plukovníka Melnise udrží i po jednáních o nové vládě a zda Zelenského nabídka přeroste do podepsané dohody. Independent ↗
Pro Rigu je politicky největší problém to, že i drony mířené na Rusko mohou po vychýlení zasáhnout domácí bezpečnostní systém dříve, než stát dokáže přesvědčivě vysvětlit vlastní reakci.
Co sleduje hotinfo
- 15.–16. května — kdo bude pověřen složením vlády po Rinkēvičsově páteční schůzce. Ve hře je i úřednický kabinet do voleb 3. října.
- Plukovník Raivis Melnis — zda se jeho nominace na šéfa obrany udrží i po výměně vlády, nebo nový kabinet vybere jiného kandidáta.
- Drone Deal Riga–Kyjev — zda Zelenského nabídka ukrajinských expertů a dohoda o vícevrstvé protivzdušné obraně dospěje k podpisu, nebo zůstane na úrovni prohlášení.
- Cell Broadcast Rēzekne — vyšetřování, proč varovný systém dorazil obyvatelům až hodinu po dopadu, a politický dopad na nové ministerstvo obrany.
- KNAB a Krauze — výsledek vyšetřování v dřevařské aféře. Suspenze ministra zemědělství může rozvrátit i Svaz zelených a zemědělců před volbami.
- Estonsko a Litva — zda estonský a litevský parlament znovu otevřou otázku připravenosti protivzdušné obrany po dalších incidentech u hranic.
