Vláda předala rozpočtové texty na rok 2027 v noci na sobotu Vysoké radě pro veřejné finance, která se má vyjádřit k jejich věrohodnosti. V Radě ministrů je má představit 1. října. Deficit má podle plánu klesnout z 5,4 procenta HDP v roce 2026 na 5 procent v roce 2027, hranici tří procent chce Francie dosáhnout až v roce 2029. France 24 ↗ Le Monde ↗
Kdo to zaplatí
Úsporný balíček za 54 miliard eur oznámil premiér Sébastien Lecornu ve čtvrtek 17. září. Ministr pro města a bydlení Vincent Jeanbrun v sobotu upřesnil jednu z položek: příspěvky na bydlení, které pobírá přibližně 5,7 milionu domácností, se na příští rok nebudou valorizovat o míru inflace. „Žádáme malé úsilí od všech," řekl. Le Figaro ↗ Le Monde ↗Přispět mají i důchodci. Vláda chce snížit strop daňového odpočtu ze 4 439 na 3 000 eur, což má přinést 1,4 miliardy eur, a některé důchody zmrazit nebo valorizovat pod úrovní inflace. Ministerstvo zároveň tvrdí, že nejde o plošné zvyšování daní, že neplánuje zvýšit DPH ani zmrazit pásma daně z příjmu. Le Monde ale upozorňuje, že hlavním faktorem očekávaného snižování deficitu bude právě další růst povinných odvodů. France 24 ↗ Le Monde ↗
Jsou to zatím jen návrhy. Rozpočtový zákon musí projít parlamentem, ve kterém vláda nemá většinu, a poslanci ho mohou změnit. Le Monde ↗
Paříž a Madrid jsou u jedné agentury na stejném stupni
Den před zveřejněním prognózy, v pátek 18. září, snížila německá agentura Scope Ratings rating francouzského dluhu z AA- na A+. Výhled přitom zlepšila z negativního na stabilní. Důvodem je podle jejího vyjádření „přetrvávající zhoršování rozpočtových vyhlídek" s rostoucím veřejným dluhem, stále vysokými deficity a omezeným pokrokem ve strukturálních reformách. Agentura upozornila i na to, že vláda má problém dodržet vlastní cíle pro deficit, že francouzské úroky od ledna letošního roku prudce vzrostly a že politická rozdrobenost, která brzdí konsolidaci veřejných financí, podle ní potrvá i po prezidentských volbách v roce 2027. Le Figaro ↗Právě tento stupeň dává číslům měřítko. Sedm dní předtím, 11. září, tatáž agentura zvýšila rating Španělska z A na A+ a španělské ministerstvo hospodářství si to pochvalovalo. Tehdy bylo Španělsko ještě o stupeň pod Francií. Po pátečním kroku jsou obě země u Scope na stejné úrovni. El País už při zvyšování španělského ratingu poznamenal, že francouzská riziková přirážka je vyšší než španělská. El País ↗ Le Figaro ↗
Váhu tohoto kroku ale netřeba přeceňovat. Scope je nejvýznamnější evropská ratingová agentura a jediná evropská uznaná v rámci hodnotícího rámce Evropské centrální banky, na trhu však stojí daleko za americkou trojicí. Podle výpočtu evropského regulátora ESMA za rok 2024, který vychází z tržeb na trhu Evropské unie, měla Scope podíl 1,83 procenta, zatímco S&P Global Ratings 47,8 procenta, Moody's 30,6 procenta a Fitch 11,9 procenta. Hodnocení od agentury Scope samo o sobě neznamená, že Francie ztratila stupeň AA- i u ostatních agentur. ESMA ↗ Le Figaro ↗
Pro srovnání se Slovenskem
Slovenský veřejný dluh dosáhl podle Eurostatu na konci března 62,5 procenta HDP, tedy 86,8 miliardy eur. Průměr Evropské unie byl 82,9 procenta. Prognózovaná francouzská úroveň je tak zhruba dvojnásobkem slovenského naměřeného údaje a výrazně nad průměrem unie. Jde však o srovnání prognózy se skutečností, nikoli dvou stejných veličin. Pravda ↗Slovensko má přitom s touž agenturou vlastní zkušenost. Scope mu 22. května letošního roku snížila rating z A s negativním výhledem na A- se stabilním výhledem. Ministerstvo financí tehdy zdůrazňovalo, že Scope je menší agentura, která se jen dorovnala na úroveň, jakou Slovensku dva týdny předtím potvrdila Fitch, a že změna by neměla mít výraznější dopad na trhy ani na cenu státního financování. HN ↗ TA3 ↗ SITA ↗
Na stupnici Scope tak Francie i po pátečním snížení stojí dva stupně nad Slovenskem, které má A-. Le Figaro ↗
Co o tom psali u nás
Slovenská a česká média, která HotInfo sleduje, o francouzském rozpočtu na rok 2027 ani o sobotní prognóze dluhu do nedělního rána nepřinesla samostatnou zprávu. Za šest dní před zveřejněním tohoto textu neměla ani jeden článek, jehož titulek by spojoval Francii s dluhem, rozpočtem, deficitem či ratingem, a jméno agentury Scope se v titulcích neobjevilo ani jednou. Přitom o Francii psala intenzivně, jen o jiných věcech: o hybridních útocích Ruska, o cenách ropy a summitu G7, o Marine Le Penové či o nominaci fotbalové reprezentace.Zprávu o rekordním dluhu přinesla v sobotu a v noci na neděli francouzská, německá a belgická média včetně Le Monde, Le Figaro, France 24, Die Zeit, n-tv, La Libre, De Morgen a Het Laatste Nieuws. De Morgen ↗ Het Laatste Nieuws ↗ Italský deník La Repubblica už 16. září zarámoval francouzskou situaci titulkem, že Francie je „nová Itálie" a že investoři sledují rozpočet, rating i prezidentské volby. La Libre ↗ Die Zeit ↗ La Repubblica ↗







