Více než třetina ruské ropy dovezené do Unie skončila v roce 2024 na Slovensku. Česko od té doby přešlo na západní trasu, Slovensko na Družbě zůstalo

Evropský účetní dvůr ve středu zveřejnil zvláštní zprávu o plánu REPowerEU, kterým se Unie po ruské invazi na Ukrajinu zavázala skoncovat se závislostí na ruských fosilních palivech. Hlavní zjištění převzaly agentury i slovenská média: ze sumy, která byla k tomuto účelu k dispozici a která odpovídá odhadované investiční potřebě téměř tři sta miliard eur, členské státy do dubna 2026 vázaly 54,3 miliardy, tedy osmnáct procent. Lhůta na splnění milníků a cílů Nástroje pro oživení a odolnost přitom uplynula 31. srpna letošního roku.

V příloze téže zprávy je ale tabulka, která se do agenturní depeše nedostala. Jsou v ní údaje Eurostatu o dovozu ruské ropy a plynu rozepsané podle členských států. Za rok 2024 z nich vyplývá, že vykázaný dovoz ruské ropy do Unie se vešel do tří zemí a více než třetina z něj připadla na Slovensko.

Osmnáct procent ze tří set miliard

Komise v roce 2022 odhadla, že na dosažení cílů REPowerEU je do roku 2030 potřeba dodatečných investic ve výši přibližně tři sta miliard eur, a za základ jejich financování označila kapitoly REPowerEU v Nástroji pro oživení a odolnost. „Nebyly navrženy žádné nové zdroje financování," konstatuje zpráva. Členské státy z dostupné sumy nejprve vázaly 65 miliard, po poslední vlně změn plánů to bylo v dubnu 2026 už jen 54,3 miliardy. Evropský účetní dvůr ↗

Jde o vázané, nikoli vyčerpané peníze — kolik z nich reálně skončilo v projektech, zpráva neuvádí. Prostor na plnění se mezitím uzavřel: milníky a cíle měly být splněny do 31. srpna 2026, závěrečné žádosti o platbu mají státy podat do konce září a Komise má vyplácet do konce roku. Samotný plán REPowerEU přitom míří až do roku 2030, takže jím investice nekončí. Evropská komise ↗

Auditoři k tomu dodávají větu, která je jádrem celé zprávy: ačkoli Komise předpokládá, že rozdíl mezi vázanou sumou a odhadovanou potřebou překlenou vnitrostátní veřejné a soukromé investice, ani Komise, ani členské státy nedokázaly předložit důkazy, které by tento předpoklad podložily. „V této fázi zůstává nejasné, jak lze plán REPowerEU v plné míře provést," píše se ve zprávě. Evropský účetní dvůr ↗

„Čtyři roky po spuštění se plán REPowerEU zastavil navzdory dostupnosti několika stovek miliard eur," uvedl člen dvora Mihails Kozlovs. Rakouský ORF k jeho vyjádření doplnil, že dvouletou zprávu o pokroku za rok 2025 odevzdaly včas jen tři členské státy, zatímco v roce 2023 jich bylo sedm. TASR ↗ ORF ↗

Tři země na konci potrubí

Příloha VI zprávy obsahuje údaje Eurostatu o dovozu ruské ropy a plynu za roky 2021 až 2024, rozepsané podle členských států. Celounijní obraz je u ropy jednoznačný: ze 112,4 milionu tun v roce 2021 dovoz klesl na 11,7 milionu tun v roce 2024, tedy o devadesát procent. Zvláštní zpráva 21/2026, příloha VI ↗

Rozpis podle zemí ukazuje, kde těch zbylých 11,7 milionu tun skončilo. Slovensko dovezlo 4,0 milionu tun, Maďarsko 5,0 milionu a Česko 2,7 milionu. Součet této trojice se v tabulce rovná celému vykázanému dovozu Unie. Ostatní země mají za rok 2024 nulu, s výjimkou Německa, u kterého tabulka žádnou hodnotu neuvádí. Slovensko tak samo představovalo přes třetinu ruské ropy, která v tom roce do Unie přišla. Zvláštní zpráva 21/2026, příloha VI ↗

Zajímavý je směr pohybu. Zatímco dovoz celé Unie klesl o devadesát procent, slovenský za stejné tři roky klesl o dvacet sedm procent, z 5,5 na 4,0 milionu tun. Maďarský naopak stoupl o 43 procent a v roce 2024 byl vyšší než před invazí. Vysvětlení spočívá v tom, že sankce Unie dopadly na ruskou ropu dováženou po moři, zatímco dodávky ropovodem Družba pokračovaly. Zvláštní zpráva 21/2026, příloha VI ↗ Trend ↗

Trojice se mezitím změnila na dvojici. Česko dokončilo rozšíření kapacity ropovodu TAL v projektu TAL-PLUS a v polovině roku 2025 přešlo na zásobování západní trasou přes TAL a IKL. Premiér Petr Fiala to tehdy označil za konec závislosti na ruské ropě po téměř šedesáti letech. Slovensko a Maďarsko na Družbě zůstaly. Úřad vlády ČR ↗

Slovensko zpráva jmenuje i u jednoho z nedostatků. Patří do čtveřice, která při zjednodušování povolovacích řízení čelí výrazným zpožděním, spolu s Českem, Polskem a Portugalskem. Je i v devítce států, jejichž dvouleté zprávy o pokroku auditoři prověřili a v osmi z nich našli velké nesrovnalosti — které státy to byly, zpráva neuvádí, takže z toho o Slovensku nevyplývá nic. Na kapitolu REPowerEU mělo Slovensko podle přílohy II ve stavu k říjnu 2025 vyčleněno 441,3 milionu eur v grantech a bez úvěrů, což je 0,7 procenta ze sumy vyčleněné všemi státy. Zvláštní zpráva 21/2026 ↗

U plynu se křivka obrátila

U plynu je příběh jiný. Dovoz ruského plynu do Unie klesl ze 153,2 miliardy krychlových metrů v roce 2021 na 37,8 miliardy v roce 2024, což je pokles o tři čtvrtiny. Jenže mezi lety 2023 a 2024 znovu stoupl, a to o třináct procent. Dovoz zkapalněného zemního plynu z Ruska se mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 67 procent. Zvláštní zpráva 21/2026, příloha VI ↗

Slovenská křivka se obrátila dříve než unijní. Ze 3,5 miliardy krychlových metrů v roce 2021 dovoz klesl na 2,4 miliardy v roce 2022, poté se ale dva roky po sobě zvyšoval, na 2,9 a nakonec 3,1 miliardy. V roce 2024 tak byl na 87 procentech předválečné úrovně. V období, které tabulka pokrývá, Unie podle zprávy na dovoz plynu z Ruska žádné sankce nezavedla, ať už potrubního, nebo zkapalněného, a jedinou výjimkou byl zákaz překládky zkapalněného plynu v přístavech Unie platný od března 2025. Zvláštní zpráva 21/2026, příloha VI ↗

Po roce 2024 se to změnilo ze dvou stran. V devatenáctém sankčním balíku z října 2025 Unie zakázala dovoz ruského zkapalněného plynu, u dlouhodobých smluv od 1. ledna 2027. A samostatně od sankcí běží nařízení o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu (EU/261/2026), které podle zprávy auditorů zavádí právně závazné postupné ukončení dovozu do konce roku 2027. Evropská komise ↗ Evropský účetní dvůr ↗

Auditoři u tohoto nařízení upozorňují, že neobsahuje ustanovení, které by ukládalo přímé sankce členským státům, jež zákaz nedodrží. Pokuty za porušení zákazu mají podle Komise stanovit samotné členské státy, přičemž harmonizovaná je spodní hranice jejich horního stropu: u právnických osob musí nejvyšší možná pokuta dosahovat alespoň 3,5 procenta celosvětového ročního obratu, nebo alespoň čtyřicet milionů eur, nebo alespoň 300 procent obratu z dané transakce. Postih tedy míří na dovozce, ne na vlády. Evropský účetní dvůr ↗ Evropská komise ↗

Jak zprávu podala zahraniční média

Stejný dokument četly evropské redakce odlišně a rozdíl je vidět už v titulcích. Rakouský ORF i Kleine Zeitung ho podaly jako zprávu o energetické proměně — „Unie je od energetické proměny daleko" — a Rusko se v jejich nadpisech nezmiňuje vůbec. ORF ↗ Kleine Zeitung ↗

Německý Spiegel zařadil zprávu do ekonomické rubriky, ale s označením války na Ukrajině, a v perexu uzavřel, že členské státy využily ze tří set miliard málo a že se jim to nyní vymstí. Belgický La Libre titulkem řekl, že evropské země nevyužívají kolosální sumy, které dostaly k dispozici, a text uvedl mezititulkem o zdánlivých výsledcích — tedy že na první pohled to vypadá na splněné cíle. Spiegel ↗ La Libre ↗

Maďarský ekonomický portál Portfolio zveřejnil depeši agentury MTI pod titulkem o zdrcujícím verdiktu a text zmiňuje i to, že z plánovaných 103 gigawattů nových obnovitelných kapacit připadá na opatření REPowerEU zanedbatelná část. Ke slovenskému čtenáři se zpráva dostala přes depeši TASR, kterou převzal i Trend. Ta Slovensko zmiňuje a uvádí, že Unie dovoz ruské ropy téměř eliminovala „s výjimkou Slovenska a Maďarska, které ji dostávají přes ropovod Družba". Objemy dovozu podle jednotlivých zemí v ní nejsou. Portfolio ↗ TASR ↗

Limity tohoto pohledu

Tabulka končí rokem 2024, takže o roce 2025 ani o probíhajícím roce neříká nic. Za tu dobu se objemy i pořadí zemí měnily — nejviditelněji právě u Česka. Zpráva sama navíc upozorňuje, že ruská ropa přichází do Unie i nepřímo přes třetí země, například Turecko, Čínu nebo Indii, přičemž spolehlivé údaje o tom, kolik jí takto přiteče, neexistují.

Součet tří zemí se v tabulce rovná agregátu za celou Unii, u Německa však tabulka za rok 2024 u ropy žádnou hodnotu neuvádí. Jak agregát vznikl a zda něco odhaduje, příloha nevysvětluje.

Zpráva je audit evropských peněz, ne hodnocení slovenské energetické politiky. Neříká, zda Slovensko mohlo dodávky ropovodem nahradit rychleji, ani za jakou cenu — konstatuje objemy a to, kolik z připravených peněz státy vyčlenily. Auditoři přitom upozorňují i opačným směrem: pokles dovozu plynu podle nich Komise připisuje plánu REPowerEU příliš velkoryse, jelikož k němu přispěly i mírné zimy a šetření domácností a firem při vysokých cenách.

Citované zdroje nakonec neuvádějí reakci slovenské vlády na čísla z přílohy.

Co sleduje hotinfo