Finsko uzavřelo vyšetřování čtyř ukrajinských dronů. K jejich odklonu podle úřadů přispělo rušení navigace a počasí

Finský prokurátor na návrh Ústřední kriminální policie a pohraniční stráže uzavřel vyšetřování čtyř dronů, které na jaře dopadly na finské území. Ve společném oznámení oba orgány uvádějí, že všechny čtyři pocházely z Ukrajiny, byly stejného typu, vyrobené pro vojenské použití a byly součástí ukrajinských protiopatření vyvolaných ruskou útočnou válkou. Podle hodnocení úřadů měl každý z nich připevněnou výbušninu.

Na odklon od původní trasy podle oznámení mělo vliv silné rušení satelitní navigace ve východní části Finského zálivu a tehdejší povětrnostní podmínky. Konkrétní vysílač ani zemi, z níž rušení přicházelo, finské orgány nejmenují. Vysvětlení, odkud signál vychází, nabídla britská novinářská rekonstrukce z května, a to je jiný typ zdroje než úřední zjištění.

Čtyři drony, čtyři místa, žádné obvinění

První dva stroje dopadly 29. března do jihovýchodního Finska, jeden severně od Kouvoly v regionu Kymenlaakso a druhý v Luumäki v Jižní Karélii. Třetí našla pohraniční stráž 31. března na ledu jezera Pyhäjärvi na území obce Parikkala, v hraničním pásmu. Čtvrtý přibyl 11. dubna v Iitti v regionu Päijät-Häme. U stroje z Luumäki policie předpokládá, že vybuchl ještě ve vzduchu, zbylé tři zneškodnili pyrotechnici řízeným výbuchem. Nikdo se nezranil a nevznikla žádná škoda na majetku. Lentoposti ↗ Yle ↗

Pohraniční stráž případy vedla jako podezření z narušení území, kriminální policie jako podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, včetně jeho závažnější formy. Jak se stroje na finské území dostaly, se podle oznámení podařilo objasnit technickým zkoumáním, pozorováními a mezinárodní výměnou informací, přičemž orgány spolupracovaly mimo jiné s ukrajinskými úřady. Obvinění nakonec nepadlo. „Přípravná vyšetřování neodhalila žádné důkazy, které by odůvodňovaly pokračování v otázce trestní odpovědnosti," uvádí společné vyhlášení. Yle ↗ Lentoposti ↗

Úřady k tomu připojují větu, která stojí za přečtení dvakrát: uzavření případu neznamená, že stroje do finského vzdušného prostoru nevnikly neoprávněně. Jejich neoprávněný vstup podle oznámení naplňoval znaky narušení území, jen se nenašel podklad pro další vyvozování trestní odpovědnosti. Finsko podle orgánů nebylo v žádném z případů zamýšleným cílem. Lentoposti ↗

Ukrajina se Finsku omluvila už koncem března, po nálezu prvních dvou strojů v jihovýchodním Finsku. Podle zástupce ukrajinského ministerstva zahraničních věcí Finsko za žádných okolností nebylo cílem a stroje se na jeho území dostaly pravděpodobně kvůli ruskému rušení signálu. Yle ↗

Jak přesně je příčina formulována, rozhoduje o tom, co se z článku dá vyčíst. Oznámení hovoří o silném rušení satelitní navigace ve východní části Finského zálivu a o počasí, přičemž vítr v době incidentů vál téměř přímo z jihu. Tyto faktory podle hodnocení úřadů ovlivnily navigaci strojů a jejich odklon od původní trasy. Kdo rušení způsoboval, zpráva neuvádí. Lentoposti ↗

Jak se dá dronu namluvit, že je jinde

Jak rušení navigace dokáže odklonit ozbrojený stroj, popsal už v květnu britský deník The Telegraph a jeho vysvětlení tehdy převzala i finská veřejnoprávní Yle. Podle něj v Kaliningradu pracuje vysílač, který funguje už několik let, ale Rusko ho prý dnes dokáže použít tak, že dronu nejprve znemožní určit vlastní polohu a poté vyšle signál silnější než kterýkoli jiný, jenž stroj zachytí. Jde o obecný mechanismus, ne o zjištění k těmto čtyřem případům. Yle ↗

Podvržený signál podle tohoto vysvětlení namluví stroji, že je hluboko uvnitř ruského území, tedy mnohem dál, než ve skutečnosti je. Dron si proto sám opraví kurz směrem na západ, aby se vrátil tam, kde si myslí, že má být, a místo ruského cíle letí do vzdušného prostoru zemí NATO. Je to rozdíl mezi obyčejným zarušením signálu a podvržením falešných údajů, při kterém stroj nadále „vidí" polohu, jen nesprávnou. Yle ↗

Stejný vysílač má podle deníku umět narušit i časové údaje palubního počítače. Ředitel britského Royal Institute of Navigation Ramsey Faragher vysvětluje, že dron pak může mít za to, že je například o deset let později, což může vést k restartu za letu nebo k úplnému vypnutí a následnému pádu. Ukrajina o tomto problému podle Telegraphu ví a snaží se ho řešit. Analytik Chatham House Keir Giles deníku řekl, že Rusko s tím nepřestane, „protože Moskvě za to nikdo neuloží žádné náklady ani následky a návratnost vynaloženého úsilí je obrovská". Yle ↗

Proč to číst ze Slovenska

Slovensko je členem téže aliance a omezení vzdušného prostoru kvůli hrozbě dronů se na jejím východním křídle v posledních týdnech opakovala. Psali jsme o noci na 1. září, kdy finská armáda preventivně uzavřela část moře i vzdušného prostoru před Kotkou, v osmi estonských krajích dostali lidé výzvu vyhledat úkryt a ze základny Ämari vzlétly stíhačky NATO.

Přečtěte si také: Zelenskyj vyhlásil ruské nebe za nebezpečné pro civilní lety

Finský případ ukazuje na věc, která se v podobných zprávách snadno ztratí. Ozbrojený stroj může skončit na území země, která nebyla zamýšleným cílem, a vyšetřování přesto skončí, aniž by někdo nesl trestní odpovědnost. Přitom nejde o čtyři ojedinělé případy: pohraniční stráž řešila 3. května ještě dva další drony, které u Virolahti přeletěly finský vzdušný prostor podél hranice a poté odletěly přes hranici na ruskou stranu. Lentoposti ↗

Finsko a Ukrajina mezitím přešly od incidentů ke spolupráci. Zelenskyj 3. května na okraji summitu Evropského politického společenství v Jerevanu vyzval premiéra Petteriho Orpa, aby se Finsko připojilo k ukrajinské dohodě Drone Deal, a Orpo přislíbil, že návrh posoudí. Koncem srpna pak při návštěvě prezidenta Alexandra Stubba v Kyjevě podepsaly finské a ukrajinské firmy tři dokumenty o vývoji a výrobě dronů, o námořních bezpilotních systémech a o výrobě pozemních robotických systémů. Mezistátní dohoda Drone Deal podle Stubba v době srpnové návštěvy ještě uzavřena nebyla. Yle ↗ Helsinki Times ↗

Limity tohoto pohledu

Víme, k čemu vyšetřovatelé dospěli, ne jak přesně k tomu dospěli. Úřady zveřejnily shrnutí, ne spis, takže jejich závěr o rušení navigace a počasí nemáme jak nezávisle ověřit.

Oddělit je třeba dvě věci. Že na odklon dronů mělo vliv rušení navigace ve Finském zálivu, tvrdí finské úřady. Že za takovým rušením stojí konkrétní vysílač v Kaliningradu, napsal britský deník na základě expertů, které oslovil, a to více než tři měsíce před zveřejněním finských závěrů. Spojení obou tvrzení je novinářské, ne úřední.

Že se tyto dvě vrstvy snadno slévají, ukazuje samotné převzetí zprávy. Anglická verze Yle mezi úřední zjištění vložila větu, že stroje byly pravděpodobně „uneseny" za letu a přesměrovány na západ, a odkázala na květnový text o Telegraphu. Ukrajinský portál European Pravda pak už napsal rovnou, že drony „zachytily systémy rušení GPS v Kaliningradu a přesměrovaly je do Finska", a uvedl to jako součást zjištění finských orgánů, bez jakékoli výhrady. V samotném oznámení Kaliningrad nefiguruje. Yle ↗ European Pravda ↗

Citované zdroje nakonec neuvádějí reakci Ruska na tvrzení o rušení satelitní navigace z jeho území.

Co sleduje hotinfo