Aktéři — klepněte pro kontext
Severní mořská cesta
Lodní trasa podél ruského arktického pobřeží mezi Beringovým průlivem a Barentsovým mořem, zkracuje cestu z Asie do Evropy o tisíce kilometrů.
Proč tady: Trasa, po které Dubai Tower doplula do Anglie.
Více info →
Rosatom
Ruská státní korporace pro jadernou energii, provozuje i flotilu jaderných ledoborců.
Proč tady: Prostřednictvím své Správy Severní mořské cesty vydává povolení na tranzit — tedy rozhoduje, kdo po trase smí plout.
Více info →
Teesport
Přístav na severovýchodním pobřeží Anglie u ústí řeky Tees, jeden z větších kontejnerových přístavů ve Spojeném království.
Proč tady: Cílový přístav plavby.
Více info →
Rudé moře
Mořské rameno mezi Afrikou a Arabským poloostrovem, přes které vede přístup k Suezskému průplavu.
Proč tady: Úsek, kterému se nová trasa vyhýbá.
Více info →
Bellona
Norská environmentální nadace se sídlem v Oslu, založená v roce 1986, dlouhodobě sleduje ruský jaderný průmysl a arktickou lodní dopravu. Rusko ji v roce 2023 označilo za nežádoucí organizaci.
Proč tady: Autor zprávy o sankcionovaných lodích na Severní mořské cestě.
Více info →
Maersk
Dánská lodní společnost, jeden z největších kontejnerových dopravců na světě.
Proč tady: Patří k dopravcům, kteří arktickou trasu odmítli.
Více info →
Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise.
Proč tady: Začátkem září byla v Grónsku a ohlásila investice, zatímco Unie přepracovává svou arktickou politiku.
Více info →
Grónsko
Autonomní území Dánského království v severním Atlantiku, největší ostrov světa.
Proč tady: Místo, kam se soustřeďuje evropská arktická politika.
Více info →Dvacet pět dní místo čtyřiceti
Rozdíl v čase je hlavní argument celé trasy. Podle Al Jazeery trvá cesta z Číny do Anglie po Severní mořské cestě kolem dvaceti dní, přes Suezský průplav přibližně čtyřicet a kolem mysu Dobré naděje asi padesát. Dubai Tower zvládla plavbu za dvacet pět dní. Toto srovnání je však třeba brát s rezervou: norské Centre for High North Logistics přepočítalo jižní trasu mezi stejnými přístavy na přibližně dvacet sedm dní bez zastávek v přístavech a upozorňuje, že medializovaných čtyřicet až padesát dní zřejmě zastávky zahrnuje. Rozdíl je tedy menší, než se na první pohled zdá. Al Jazeera ↗, CHNL ↗Přitom nejde o jednorázový experiment. Plavba má být podle agenturního zpravodajství začátkem pravidelné kontejnerové linky do Evropy a ve stejnou dobu absolvuje podobnou cestu i jihokorejská loď. Trasa se hodí zejména pro zboží citlivé na čas a teplotu — jmenují se lithium-iontové baterie a fotovoltaické komponenty. Asharq Al-Awsat ↗, The Standard ↗
Povolení vydává Rosatom
Tady se příběh o zkratce láme. Severní mořská cesta vede podél ruského pobřeží a povolení na tranzit vydává Správa Severní mořské cesty, která spadá pod státní korporaci Rosatom. Kdo chce touto trasou ušetřit čas, potřebuje souhlas z Moskvy — vyhnout se Rudému moři se dá i cestou kolem Afriky, ta je však ještě delší než přes Suez. Al Jazeera ↗Objemy jsou zatím malé a čísla se podle metodiky liší. Norské Centre for High North Logistics eviduje za sezónu 2025 patnáct kontejnerových plaveb — osm východním a sedm západním směrem — přičemž největší část tranzitu tvořily tankery s třiceti čtyřmi plavbami. Samotný Rosatom oficiální statistiku obvykle zveřejňuje až po skončení sezóny. CHNL ↗
Přečtěte si také: Dohoda o Hormuzu slibovala průliv bez poplatků. V textu stojí, že jen na šedesát dní
Kdo po trase reálně pluje
Evropští kontejneroví giganti na trase nejsou. CMA CGM a Hapag-Lloyd se k arktickým trasám postavily odmítavě už koncem minulého desetiletí a zdůvodňovaly to především ekologickými riziky pro křehké prostředí Arktidy. Maersk k tomu přidával i komerční důvody. Lloyd's List už v roce 2024 psal, že Severní mořskou cestu brzdí hrozba sankcí. Lloyd's List (2024) ↗Skladbu provozu ukazuje zpráva norské nadace Bellona, o které koncem minulého roku psal odborný portál gCaptain. Podle ní využilo Severní mořskou cestu za rok sto sankcionovaných lodí, převážně ropných a plynových tankerů, oproti třinácti o rok dříve. Nadace zároveň uvádí, že část z nich na trase působila už dříve a že do této kategorie patřila zhruba třetina nákladních plavidel — čísla tedy nejsou přímo srovnatelná s počtem úplných tranzitů. Často jde o starší tankery bez ledové třídy a bez spolehlivého pojištění, které plují pod problematickými vlajkami a vypínají transpondéry. Ruské úřady zároveň přestaly zveřejňovat přesné záznamy o provozu. gCaptain ↗, Bellona ↗
Analytik William Yang v této souvislosti pro Al Jazeeru poznamenal, že téměř všechny lodě, které Severní mořskou cestu k přepravě využívaly, patří do ruských stínových flotil pod tvrdými sankcemi, a že to pro ostatní země vytváří politické riziko. Bellonina čísla jsou mírnější — hovoří zhruba o třetině nákladních lodí — takže Yangův odhad je třeba číst jako vyjádření míry rizika, ne jako přesný podíl. Al Jazeera ↗
Evropa si arktickou politiku právě přepracovává
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla 6. a 7. září v grónském Nuuku a ohlásila tam investiční balík za dvě stě milionů eur na roky 2026 a 2027, který má jít mimo jiné do kritických surovin, satelitní komunikace a obnovitelných zdrojů. Unie souběžně přepracovává svou arktickou politiku a Komise sama připouští, že revize je naléhavá kvůli změněnému bezpečnostnímu prostředí. Európska komisia ↗, CNBC ↗Z ruské arktické energetiky se přitom Unie ještě nevymanila. Rada EU schválila postupný zákaz dovozu ruského plynu, jehož poslední fáze má platit až od roku 2027. Nová kontejnerová linka tak vzniká v době, kdy se evropská politika vůči ruské Arktidě teprve dolaďuje. Rada EU ↗
Limity tohoto pohledu
Trasa je sezónní. Odborník Dylan Loh z Nanyangské technologické univerzity připomíná, že závislost na tom, kdy led roztaje, přidává nejistotu. Sezóna nekončí koncem léta — tranzitní navigace v roce 2025 trvala do 17. listopadu — ale celoroční provoz bez ledoborců zatím možný není. Al Jazeera ↗, CHNL ↗Otevřená je i otázka návratnosti. Agenturní zpravodajství hovoří o nepředvídatelném počasí a nejisté komerční rentabilitě a patnáct kontejnerových plaveb za sezónu je proti objemům Suezského průplavu zanedbatelné číslo. Environmentální organizace navíc arktickým trasám vyčítají, že přispívají k dalšímu tání ledu. Rozsah arktického mořského ledu v období zimního vrcholu v únoru a březnu klesl mezi lety 2024 a 2025 o 5,8 procenta, což je podle výzkumníků z Univerzity v Southamptonu rekordní meziroční zimní pokles v satelitních měřeních. Asharq Al-Awsat ↗, University of Southampton ↗
Nakonec, jedna plavba nedokazuje přesun světového obchodu na sever. Ukazuje jen to, že za zkoušku stojí — a že tato konkrétní zkratka je podmíněná souhlasem Moskvy. Srbská Politika ji označila za přelomovou, bulharský Dnevnik ji vysvětlil jako objížďku Blízkého východu. Politika ↗
*Ilustrační fotka: ruský jaderný ledoborec Jamal, který patří do flotily Rosatomu zajišťující provoz Severní mořské cesty. Autor: Wofratz / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.5.*
Co sleduje hotinfo
- Po Severní mořské cestě vyplula v rámci ohlášené čínské linky další kontejnerová plavidla
- Některý z velkých evropských kontejnerových dopravců oznámil, že arktickou trasu využije
- Evropská unie zveřejnila revidovanou arktickou politiku a je znám její postoj k tranzitu přes ruské vody
- Rosatom po skončení sezóny zveřejnil souhrnnou statistiku tranzitů na Severní mořské cestě za rok 2026
- Poslední fáze zákazu dovozu ruského plynu do Evropské unie vstoupila v platnost
