Španělské služby sledují pochod za osvobození Ceuty. Má být tři dny před marockými volbami

Španělská policie, Guardia Civil a zpravodajská služba CNI sledují výzvu, která se od 4. září šíří především z marockých účtů na sociálních sítích a svolává na neděli 20. září „lidový pochod" za osvobození Ceuty, Melilly a španělských ostrůvků u marockého pobřeží. Plakát v arabštině neuvádí organizátora, trasu ani povolení. Datum přitom zapadá do politicky citlivého okna: marocké parlamentní volby jsou 23. září a oficiální kampaň běží od 10. do 22. září, takže pochod připadá na její předposlední den.

Plakát, který nikdo nepodepsal

Analytická platforma Monitor Disinfo vydala 4. září zprávu s názvem „Ceuta, cíl 20-S" a upozornila v ní na síť zpráv, které žádají „osvobození" obou měst i neobydlených ostrůvků, jež Španělsko drží u marockého pobřeží. Za období zvýšeného rizika označuje 10. až 23. září. Některé verze výzvy hovoří o „milionových pochodech" ve více marockých městech, marocká média zmiňují „pochod hněvu" v Rabatu směrem ke španělskému velvyslanectví. El Español ↗

Právě neurčitost plakátu je podle analýzy jeho hlavní vlastností. Protože neuvádí, kdo pochod svolává ani kudy by měl jít, dá se použít na cokoli — od protestu před velvyslanectvím po tvrzení, že se chystá hromadný přechod hranice. Důkaz o tom, že za kampaní stojí marocký stát, nebo že existuje konkrétní plán útoku na hranici, analytici neuvádějí. Za pravděpodobnější cíl považují ovlivnění toho, jak hranici vnímá španělská veřejnost.

Španělské složky to přesto berou vážně. Podle vojenských, policejních a zpravodajských zdrojů výzvu sledují Generální komisařství pro cizince a hranice, zpravodajská služba CNI, vojenská zpravodajská služba CIFAS a informační služby policie i Guardia Civil. „Jsou na tom, budeme to hlídat," zní citovaná formulace. Sledování má zjistit, jaký je reálný dosah výzvy, kdo ji šíří a zda existuje koordinace, která by ji přenesla ze sítí do ulic. El Español ↗

Kalendář, který pochodu dává smysl

Okno, které analytici vyznačili, se téměř přesně kryje s marockou volební kampaní. Voliči 23. září rozhodnou o obsazení 395 křesel Sněmovny reprezentantů a oficiální kampaň trvá od 10. do 22. září. Ohlášený pochod tedy nespadá do politicky prázdného času, ale do nejhustší části kampaně.

Tomu odpovídá i to, kde zaznělo zatím nejtvrdší marocké vyjádření. Ministr veřejných prací a vod Nizar Baraka je pronesl na mítinku strany Istiqlal, jejímž je generálním tajemníkem. „Co máme říci naší sousedce Španělsku po tom, co se stalo v Ceutě? Řekli nám, že to považují za poškození své národní bezpečnosti," prohlásil a pokračoval: „Říkáme to upřímně: Španělsko je pro nás zásadní partner, ale neustoupíme ani o jedinou píď našeho národního území." El Mundo ↗

Baraka je třetí marocký ministr, který v posledních týdnech nárok zopakoval. Pro španělského čtenáře je to gradace, pro marockého voliče může fungovat jako mobilizační předvolební téma. To jsou dvě různá čtení téhož výroku a rozdíl mezi nimi je podstatnější než sama věta.

Státní zastupitelství mluví o míru a nezávislosti státu

Souběžně se mění právní rámec, ve kterém Španělsko o červencovém vstupu uvažuje. Šéf státního zastupitelství u Audiencia Nacional Jesús Alonso si případ převzal osobně a navrhl, aby jej vyšetřoval právě tento soud. Argumentuje tím, že „podstatná část fáze plánování, mobilizace, logistické koordinace, digitálního šíření a případného strategického řízení se měla odehrát na marockém území", zatímco následky nastaly na španělském. Španělský zákon o soudní moci dává Audiencia Nacional příslušnost pro činy spáchané mimo území státu. El Mundo ↗

Státní zastupitelství jmenuje jako možné trestné činy napomáhání nelegální migraci, usmrcení a ublížení na zdraví z hrubé nedbalosti a organizovanou zločineckou skupinu. Zároveň připouští, že vyšetřování bude muset určit, zda nešlo i o činy proti „kolektivním právním statkům, jako je mír nebo nezávislost státu". To je formulace, která událost posouvá z migrační agendy do bezpečnostní. Žalobce současně požádal soudkyni o částečné utajení spisu. El País ↗

Papír z roku 1992, který zůstal nepoužitý

Zatím nejkonkrétnější věc, která se ve španělské debatě objevila tento týden, je stará dohoda. Text zabírá dvě strany úředního věstníku z 25. dubna 1992, podepsal ji tehdejší ministr zahraničí Francisco Fernández Ordóñez za vlády Felipeho Gonzáleze a v Maroku ještě vládl Hasan II. Podle ní se žádost o readmisi lidí, kteří přišli nelegálně z marockého území, měla podat „do deseti dnů od nelegálního vstupu". El Español ↗

Dohoda stále platí a v kombinaci s evropským paktem o migraci a azylu by podle deníku umožnila vrátit velkou část lidí, kteří 30. a 31. července přešli do Ceuty. Nestalo se tak. Důvod, který text uvádí, není právní, ale provozní: chyběli lidé a prostředky na to, aby se desetidenní lhůta stihla. Platí přitom i omezení, které se lhůtou obejít nedá — nezletilí a zranitelné osoby se nedají vracet hromadně, a právě mezi nimi je část osob, u nichž se spor dodnes vede.

Madrid hledá odpověď v Bruselu, ne v Rabatu

Sánchez mezitím ohlásil, že bude usilovat o statut nejvzdálenějšího regionu Evropské unie pro Ceutu. Odpověď přišla z místa, odkud ji vláda zřejmě nečekala. Kanárské ostrovy, jediný španělský region s tímto statutem, jej ústy mluvčího Alfonse Cabella označily za „efektismus" a „takticismus". Argument je věcný: statut je definován v evropských smlouvách, váže se na strukturální danosti, jako je vzdálenost od kontinentu, a rozhoduje o něm Brusel. „To, co Pedro Sánchez ohlašuje, ani není v jeho kompetenci, musel by o tom jít jednat do Bruselu," řekl Cabello. eldiario.es ↗

Evropská stopa má i druhou, praktičtější větev. Z Ceuty zní požadavek na trvalejší přítomnost Frontexu, agentura však ve stejné době přesouvá lodě, mezi nimi španělské a litevské, do Lamanšského průlivu. El Español ↗

Co z toho čte zahraničí a co domácí veřejnost

Nejpříměji si Ceutu přeložil do vlastní politiky maďarský premiér Péter Magyar. Jeho vláda prodloužila opatření, které mělo vypršet 7. září, a hranice tak zůstanou uzavřené do 31. prosince 2026. Zdůvodnil to právě Ceutou: podle něj ukázala, jak rychle se dají přesměrovat migrační trasy a že „i sebemenší legislativní změna může vytvořit trhliny v ochraně vnějších hranic Evropy". Maďarsko přitom stále platí unijní pokutu milion eur denně za svou azylovou politiku a Magyar to označuje za nespravedlivé, protože podle něj střeží i vnější hranici Unie. G4Media ↗

Švýcarská NZZ se ptá přímočařeji, totiž zda je Ceuta „bouře navíc", která ukončí éru Pedra Sáncheze. NZZ ↗

Doma se mezitím posunula nálada. Podle průzkumu agentury SocioMétrica pro El Español by 53,8 procenta Španělů přerušilo vztahy s Marokem, dokud Rabat nároky neodvolá, dalších 27,7 procenta žádá alespoň formální protest a jen 12,4 procenta je pro to nechat prohlášení bez odpovědi, aby se napětí nestupňovalo. Osmdesát sedm procent dotázaných si myslí, že Maroko vstup do Ceuty kontrolovalo a umí s hranicí nakládat podle libosti — a tento názor podle deníku neodlišuje voliče podle stranické příslušnosti. El Español ↗

Limity tohoto pohledu

Většina detailů v tomto textu pochází z deníku El Español, který je vůči Sánchezově vládě dlouhodobě kritický a průzkum, který citujeme, si sám objednal. To neznamená, že čísla neplatí, ale znamená to, že výběr otázek i rámec jsou jeho. Monitor Disinfo je soukromá platforma, ne státní instituce, a její zpráva mluví o riziku, ne o prokázaném plánu — sami analytici upozorňují, že důkaz o státní režii kampaně nemají.

Opatrnost si žádá i slovník. Výzva na sítích není totéž co ohlášený pochod s organizátorem, a ani jedno není totéž co marocká státní politika. Marocká vláda se k pochodu nevyjádřila. Zároveň platí opak téhož: ministerské výroky o „ani píď území" padly před volbami, což je důvod brát je jako předvolební rétoriku, ale ne důvod tvářit se, že nezazněly.

Co sleduje hotinfo

Fotografie: hraniční plot mezi Ceutou a Marokem u Benzú, který pokračuje do moře. Autor Mario Sánchez Bueno, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.0.