Španělské služby sledují pochod za osvobození Ceuty. Svolán je na neděli 20. září, tři dny před marockými volbami

Španělská policie, Guardia Civil a zpravodajská služba CNI sledují výzvu, která se od 4. září šíří hlavně z marockých účtů na sociálních sítích a svolává na neděli 20. září „lidový pochod" za osvobození Ceuty, Melilly a španělských ostrůvků u marockého pobřeží. Plakát v arabštině neuvádí organizátora, trasu ani povolení. Datum přitom zapadá do politicky citlivého okna: marocké parlamentní volby jsou 23. září a oficiální kampaň běží od 10. do 22. září, takže pochod připadá na její předposlední den. Cez víkend se spor přesunul do Madridu: vláda povolila v Ceutě stanový tábor pro migranty navzdory místním úřadům, prohrála soud o Ceutu a průzkumy ukazují, že Sánchezovi nevěří ani vlastní voliči. Od té doby se staly dvě větší věci: soudkyně Tardónová otevřela trestní řízení pro čin proti míru a nezávislosti Španělska a označila Ceutu za cíl hybridní války mezi státy, a deník ABC přišel s tvrzením, že Sánchezův mobil infikoval bývalý druhý muž marocké rozvědky. Ve čtvrtek se k tomu přidaly odtajněné zprávy CNI o červencovém přechodu a zjištění, že Maroko zatajilo instalaci nové brány. Den pochodu přišel a těžiště krize se mezitím přesunulo jinam: padesát dní po červencovém vstupu je v oficiálních zařízeních 8 300 migrantů a více než 4 000 dalších spí na plážích a v ulicích, páteční přesun 1 700 lidí do stanového táboru v přístavu skončil tlačenicí a varovnými výstřely a Evropský parlament označil za odpovědnou španělskou vládu.

Plakát, který nikdo nepodepsal

Analytická platforma Monitor Disinfo vydala 4. září zprávu s názvem „Ceuta, cíl 20-S" a upozornila v ní na síť zpráv, které žádají „osvobození" obou měst i neobydlených ostrůvků, které Španělsko drží u marockého pobřeží. Za období zvýšeného rizika označuje 10. až 23. září. Některé verze výzvy mluví o „milionových pochodech" v několika marockých městech, marocká média zmiňují „pochod hněvu" v Rabatu směrem ke španělskému velvyslanectví. El Español ↗

Právě neurčitost plakátu je podle analýzy jeho hlavním rysem. Protože neuvádí, kdo pochod svolává ani kudy by měl vést, dá se použít na cokoli — od protestu před ambasádou po tvrzení, že se chystá hromadný přechod hranice. Důkaz o tom, že za kampaní stojí marocký stát, nebo že existuje konkrétní plán útoku na hranici, analytici neuvádějí. Za pravděpodobnější cíl považují ovlivnění toho, jak hranici vnímá španělská veřejnost.

Španělské složky to přesto berou vážně. Podle vojenských, policejních a zpravodajských zdrojů výzvu sledují Generální komisařství pro cizince a hranice, zpravodajská služba CNI, vojenská zpravodajská služba CIFAS a informační služby policie i Guardia Civil. „Jsou na tom, budeme to kontrolovat," zní citovaná formulace. Sledování má zjistit, jaký je skutečný dosah výzvy, kdo ji šíří a zda existuje koordinace, která by ji přenesla ze sítí do ulic. El Español ↗

Kalendář, který pochodu dává smysl

Okno, které analytici vyznačili, se téměř přesně kryje s marockou volební kampaní. Voliči 23. září rozhodnou o obsazení 395 křesel Sněmovny reprezentantů a oficiální kampaň trvá od 10. do 22. září. Ohlášený pochod tak nespadá do politicky prázdného času, ale do nejhustší části kampaně.

Tomu odpovídá i to, kde zazněl zatím nejtvrdší marocký výrok. Ministr veřejných prací a vody Nizar Baraka jej pronesl na mítinku strany Istiqlal, jejímž je generálním tajemníkem. „Co máme říct naší sousedce Španělsku po tom, co se stalo v Ceutě? Řekli nám, že to považují za poškození své národní bezpečnosti," prohlásil a pokračoval: „Říkáme to upřímně: Španělsko je pro nás zásadní partner, ale neustoupíme ani o jedinou píď našeho národního území." El Mundo ↗

Baraka je třetí marocký ministr, který za poslední týdny tento nárok zopakoval. Pro španělského čtenáře je to gradace, pro marockého voliče to může fungovat jako mobilizační předvolební téma. To jsou dvě různá čtení téhož výroku a rozdíl mezi nimi je podstatnější než samotná věta.

Město padesát dní po vstupu

Přesun z pláží do přístavu skončil tlačenicí. V pátek 18. září začala policie stahovat migranty z pláže Benítez do stanového táboru, který vláda postavila v přístavu a který má 1 700 míst. Přesun podle El País provázela počáteční tlačenice, varovné výstřely do vzduchu a několik zraněných, pořádek se dělal rozdělováním lidí do skupin a náramky. (El País ↗, BBC ↗, Le Monde ↗)

Pláže se tím ale nevyprázdnily. Tábor podle El País vyvěsil ceduli „obsazeno" a tisíce lidí se vrátily spát pod širým nebem. El Mundo to popisuje jako selhání vládní „operace normalita": k přístavu přišly další tisíce lidí z okolních kopců, které předtím na pláži nikdo nepočítal. Padesát dní po vstupu je tak podle mapy El País v oficiálních zařízeních 8 300 migrantů a dalších více než 4 000 na plážích, v ulicích a v improvizovaných táborech — deník to titulkuje jako „více než deset tisíc". Experti na cizinecké právo, které cituje El Mundo, mluví až o 20 000 neregulérních osobách ve městě, tedy o dvojnásobku nejhoršího vládního odhadu. (El País ↗, El Mundo ↗, El País o mapě ↗, El Mundo o počtech ↗)

Více než tisíc nezletilých je stále na ulici a prokuratura vyšetřuje týrání. Profil této skupiny se podle El País od července změnil, jsou to převážně chlapci ve věku 14 až 17 let. Několik nezletilých dívek z center uteklo a oznámilo fyzické týrání, prokuratura proto otevřela vyšetřování poměrů v ceutských centrech pro nezletilé. (El País ↗, El País o vyšetřování ↗)

Výjimečný stav se projevil i na věcech, které s migrací nesouvisejí. Ministerstvo vnitra požádalo o zrušení přípravného zápasu španělské dvacítky s Mexikem, který měl být 30. září v Ceutě jako gesto podpory městu. Policie jeho uspořádání „nedoporučuje", pro existující migrační tlak a napětí v ulicích podle ní nelze zaručit bezpečnostní podmínky. (El País ↗)

Prokuratura mluví o míru a nezávislosti státu

Současně se mění právní rámec, v němž Španělsko o červencovém vstupu uvažuje. Šéf prokuratury Audiencia Nacional Jesús Alonso si případ převzal osobně a navrhl, aby jej vyšetřoval právě tento soud. Argumentuje tím, že „podstatná část fáze plánování, mobilizace, logistické koordinace, digitálního šíření a případného strategického řízení se měla odehrát na marockém území", zatímco následky nastaly na španělském. Španělský zákon o soudní moci dává Audiencia Nacional příslušnost pro činy spáchané mimo území státu. El Mundo ↗ Ve čtvrtek se objevily odtajněné zpravodajské zprávy a mění obraz o červencovém přechodu. Podle nich CNI varovala španělskou vládu i marockou stranu den předem a mluvila o „přepadu po zemi i po moři"; výzvy na sociálních sítích měly dosah kolem 180 tisíc sledujících a služba zmiňovala až desetitisícové počty. V PSOE to podle El Mundo vyvolalo nedůvěru — „střelili jsme se do nohy", zní ve straně po zveřejnění zpráv. Prokurátoři zároveň vidí nečinnost samotného Jesúse Alonsa ve věci bývalého marockého špiona, která mohla ztížit klíčové vyšetřování. (Die Zeit ↗, Tages-Anzeiger ↗, El Mundo ↗, ABC ↗)

Prokuratura uvádí jako možné trestné činy napomáhání nelegální migraci, usmrcení a ublížení na zdraví z hrubé nedbalosti a organizovanou zločineckou skupinu. Zároveň připouští, že vyšetřování bude muset určit, zda nešlo i o činy proti „kolektivním právním statkům, jako je mír nebo nezávislost státu". To je formulace, která událost posouvá z migrační agendy do bezpečnostní. Prokurátor současně požádal soudkyni o částečné utajení spisu. El País ↗

Soudkyně Tardónová řízení otevřela a vláda do něj vstupuje. Soudkyně Audiencia Nacional otevřela trestní řízení pro údajný trestný čin proti míru a nezávislosti Španělska a Ceutu v něm označila za cíl „hybridní války" mezi státy. Ministr územní politiky Ángel Víctor Torres potvrdil, že se vláda do řízení přihlásí jako účastník. (La Vanguardia ↗)

A do kauzy vstoupil marocký zpravodajský rozměr. Podle deníku ABC infikoval bývalý druhý muž marocké rozvědky Sánchezův mobil a je „v pozici poskytnout" jeho obsah. Tatáž redakce píše, že policejní velitelé odmítli podepsat zprávu, která měla Maroko zbavit viny za červencový vpád do Ceuty. Obě tvrzení jsou zatím jen z ABC, který je vůči vládě dlouhodobě kritický. (ABC ↗, ABC o zprávě ↗)

Soud tábor nejprve povolil, potom si vyžádal spis. Audiencia Nacional 17. září zamítla nejnaléhavější předběžné opatření, které žádal policejní odborový svaz, a dočasné použití táboru v přístavu tím umožnila, čímž odblokovala páteční přesun. O dva dny později ale odborovou žalobu přijala k řízení a od ministerstva dopravy si vyžádala celý spis ke stavbě v neodkladné lhůtě 20 dní, takže zákonnost použití přístavu bude posuzovat. Souběžně Instituto Elcano uzavřel, že masový vstup se nepodařilo předvídat pro „funkční selhání" systému národní bezpečnosti, přičemž hlavní slabinou podle něj nebyla neexistence informací, ale to, jak se naložilo s těmi, které k dispozici byly. (El País ↗, El País o žalobě ↗, El Mundo ↗, El País o Elcanu ↗)

Papír z roku 1992, který zůstal nepoužitý

Zatím nejkonkrétnější věc, která se ve španělské debatě tento týden objevila, je stará dohoda. Text zabírá dvě strany úředního věstníku z 25. dubna 1992, podepsal jej tehdejší ministr zahraničí Francisco Fernández Ordóñez za vlády Felipeho Gonzáleze a v Maroku ještě vládl Hassan II. Podle ní se žádost o readmisi lidí, kteří přišli nelegálně z marockého území, měla podat „do deseti dnů od nelegálního vstupu". El Español ↗

Dohoda stále platí a v kombinaci s evropským paktem o migraci a azylu by podle deníku umožnila vrátit velkou část lidí, kteří 30. a 31. července přešli do Ceuty. Nestalo se tak. Důvod, který text uvádí, není právní, ale provozní: chyběli lidé a prostředky na to, aby se desetidenní lhůta stihla. Platí přitom i omezení, které nelze lhůtou obejít - nezletilé a zranitelné osoby se nedají vracet hromadně, a právě mezi nimi je část osob, u nichž se spor dodnes vede.

Madrid hledá odpověď v Bruselu, ne v Rabatu

Sánchez mezitím ohlásil, že se bude usilovat o status nejvzdálenějšího regionu Evropské unie pro Ceutu. Odpověď přišla z místa, odkud ji vláda zřejmě nečekala. Kanárské ostrovy, jediný španělský region s tímto statusem, jej ústy mluvčího Alfonsa Cabella označily za „efektismus" a „takticismus". Argument je věcný: status je definován v evropských smlouvách, váže se na strukturální danosti jako vzdálenost od kontinentu a rozhoduje o něm Brusel. „To, co Pedro Sánchez ohlásil, ani není v jeho kompetenci, musel by o tom jít jednat do Bruselu," řekl Cabello. eldiario.es ↗ Peníze z Bruselu už přišly. Evropská unie uvolnila Španělsku 114 milionů eur na zvládnutí situace v Ceutě. Souběžně ABC uvádí, že Maroko zatajilo před španělskou vládou i před Guardia Civil, že v pohraničním pásmu instalovalo novou bránu — tedy konkrétní zásah do sporného pásma, o němž se Madrid dozvěděl až dodatečně. (Telex ↗, ABC ↗)

Evropská stopa má i druhou, praktičtější větev. Z Ceuty zaznívá požadavek na trvalejší přítomnost Frontexu, agentura však ve stejnou dobu přesouvá lodě, mezi nimi španělské a litevské, do Lamanšského průlivu. El Español ↗

Ceuty si už všímá i zbytek Evropy. Itálie zvažuje prodloužení hraničních kontrol se Španělskem a belgický De Standaard věnoval kauze analýzu s otázkou, co Španělsko vědělo a co udělalo Maroko. (Der Standard ↗, De Standaard ↗)

A Evropský parlament se postavil proti Madridu. Ve čtvrtek 17. září přijal rezoluci na podporu Ceuty, v níž odsoudil hromadný nelegální příchod, vyzval k posílení ochrany vnějších hranic a kritizoval „regularizaci velkého rozsahu, kterou uplatnila vláda" — podle textu vytváří efekt přivábení a vysílá nesprávný signál. Odpovědnost připsal Sánchezovi. Vůči Rabatu zároveň hrozí pozastavením asociační dohody, z níž Maroko dostává miliardové fondy právě za ochranu hranice. Feijóo přitom tlačí Brusel, aby se do krize vložil. (aktuality.sk ↗, El Mundo ↗, El País ↗, El País o Feijóovi ↗)

Řešení, které místní obešlo, město nevyprázdnilo. Stanový tábor u přístavu postavila vláda podle německého deníku Welt bez místních úřadů a souběžně prohrála soudní spor o Ceutě. Tábor dnes stojí a je plný, pláže zůstaly obsazené. Španělské žandarmy nasazené ve Frontexu podle deníku ABC mrzí, že je k Ceutě nezavolali — tedy tatáž instituce, od níž město žádá trvalejší přítomnost, má vlastní lidi jinde. (Welt ↗, ABC ↗, ABC o Frontexu ↗)

A třetí hráč svou pozici zpevnil. El Mundo popisoval rostoucí spojenectví Spojených států s Marokem v bývalé španělské kolonii v Západní Sahaře — „obchodní příležitost v Sahaře je neomezená", zní citát z textu. El País k tomu nyní píše, že Maroko zpečetilo dohodu se Spojenými státy a Izraelem: obě vlády podporují marockou svrchovanost nad Západní Saharou a jakékoli jiné řešení než autonomii označují za „nepřijatelné". Španělský spor o exklávy se tak vede v době, kdy Rabat svou mezinárodní pozici posiluje. (El Mundo ↗, El País ↗)

Co z toho čte zahraničí a co domácí veřejnost

Nejpříměji si Ceutu přeložil do vlastní politiky maďarský premiér Péter Magyar. Jeho vláda prodloužila opatření, které mělo vypršet 7. září, a hranice tak zůstanou uzavřené do 31. prosince 2026. Zdůvodnil to právě Ceutou: podle něj ukázala, jak rychle se dají přesměrovat migrační trasy a že „i nejmenší legislativní změna může vytvořit trhliny v ochraně vnějších hranic Evropy". Maďarsko přitom stále platí unijní pokutu milion eur denně za svou azylovou politiku a Magyar to označuje za nespravedlivé, protože podle něj hlídá i vnější hranici Unie. G4Media ↗

Švýcarská NZZ se ptá přímočařeji, totiž zda je Ceuta „bouře navíc", která ukončí éru Pedra Sáncheze. NZZ ↗

Doma se mezitím posunula nálada. Podle průzkumu agentury SocioMétrica pro El Español by 53,8 procenta Španělů přerušilo vztahy s Marokem, dokud Rabat nároky neodvolá, dalších 27,7 procenta žádá alespoň formální protest a jen 12,4 procenta je pro to nechat prohlášení bez odpovědi, aby se napětí nezvyšovalo. Osmasedmdesát sedm procent dotázaných si myslí, že Maroko vstup do Ceuty kontrolovalo a umí s hranicí nakládat podle vůle - a tento názor podle deníku nerozlišuje voliče podle stranické příslušnosti. El Español ↗

Nová vlna průzkumů ukazuje, kam se nálada posunula dál. Podle deníku ABC Sánchezovi voliči v ceutské krizi nevěří, 73 procent dotázaných si myslí, že měl nechat krále Ceutu navštívit, a velká většina věří, že za „invazí" stojí Maroko a že premiér neměl zůstat na dovolené. Deník k tomu vykreslil i neplánovaného hrdinu krize - „efekt Vivas" podle místního představitele. ABC ↗ ABC ↗ ABC ↗

Doma se spor přesunul do parlamentu. Vox chce Sáncheze soudit za vlastizradu, ale PP pokus brzdí slovy „nejsme tu od toho, abychom prohrávali hlasování"; ABC zároveň píše, že se PP připravuje na vládní operaci proti ceutskému prezidentovi Vivasovi a že se Sánchez chytá vzestupu krajní pravice, aby z ceutského tématu unikl. (El Confidencial ↗, ABC ↗)

Krize se obrátila proti Maročanům v celém Španělsku. Ve Španělsku je evidováno více než milion lidí narozených v Maroku, více než z kterékoli jiné země, a El País sbíral svědectví o rostoucí nevraživosti a strachu. „Pokud jsme invaze, všechno je proti nám dovoleno," zní jedno z nich. Evropský komisař podle českých médií upozornil, že záběry z Ceuty posilují krajní pravici, přičemž počet nelegálních příchodů do Evropy výrazně klesá. Doma si nejtvrdší formulaci připsal José María Aznar, když Sáncheze obvinil z „vlastizrady" a žádal nasadit do Ceuty armádu. (El País ↗, Aktuálně.cz ↗, El Mundo ↗)

Limity tohoto pohledu

Zdrojová báze tohoto textu se během čtyř aktualizací přesunula. Rané detaily i průzkum, který citujeme, pocházejí z deníku El Español, který je vůči Sánchezově vládě dlouhodobě kritický a průzkum si sám zadal. Čísla o městě po padesáti dnech jsou naopak z El País, tedy z deníku vládní linii bližšího, a nejtvrdší formulace o selhání vlády nesou ABC a El Mundo. To neznamená, že údaje neplatí, ale znamená to, že výběr otázek i rámec mají své autory. Monitor Disinfo je soukromá platforma, nikoli státní instituce, a její zpráva mluví o riziku, ne o prokázaném plánu — sami analytici upozorňují, že důkaz o státní režii kampaně nemají.

Opatrnost si žádá i slovník. Výzva na sítích není totéž co ohlášený pochod s organizátorem, a ani jedno není totéž co marocká státní politika. Marocká vláda se k pochodu nevyjádřila. Zároveň platí opak téhož: ministerská vyjádření o „ani píď území" padla před volbami, což je důvod brát je jako předvolební rétoriku, ale ne důvod tvářit se, že nezazněla. V době této aktualizace, v nedělní ráno 20. září, pochod ještě neproběhl a o jeho organizátorovi ani trase není nic známo. Marocká vláda se k němu nevyjádřila.

Co sleduje hotinfo

Fotografie: hraniční plot mezi Ceutou a Marokem u Benzú, který pokračuje do moře. Autor Mario Sánchez Bueno, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.0.