Sánchez připsal fámy o Ceutě ruským a izraelským sítím. Maroko, které si město mezitím nárokovalo třikrát, vynechal

Španělský premiér Pedro Sánchez se po měsíci bez veřejného programu vrátil před mikrofon a poprvé pojmenoval, kdo podle něj stojí za masovým vstupem do Ceuty z konce července. Tvrdí, že za fámami, které ke vstupu přispěly, stály účty a sítě s vazbami na Rusko a Izrael plus „ultrapravicová internacionála", a odvolává se přitom na zjištění diplomatické služby Evropské unie. Marocké úřady z jakékoli odpovědnosti výslovně vyloučil — a to v době, kdy si Maroko během několika dní nárokovalo Ceutu třikrát, což je od nástupu Mohameda VI. na trůn v roce 1999 bezprecedentní. Od té doby přišla odpověď z Bruselu: Evropská unie tvrdí, že přesvědčivé důkazy o ruské dezinformační kampani za krizí v Ceutě neexistují.

Co premiér řekl a o co to opřel

Sánchez v pondělí ráno v nejposlouchanějším španělském rádiu Cadena SER řekl, že falešné zprávy o Ceutě šířily účty na sociálních sítích „s vazbami na Rusko a Izrael" a k tomu „mezinárodní krajně pravicové hnutí". Podstatné je, o co tvrzení opřel: podle něj na tyto aktéry ukázala zjištění Evropské služby pro vnější činnost, tedy diplomatického aparátu Unie. Spiegel ↗

Obsah té fámy byl konkrétní. Podle německé veřejnoprávní Tagesschau se šířilo tvrzení, že migranti, kteří se do Ceuty dostanou plaváním, budou moci ve Španělsku zůstat. Berlínský deník taz k tomu dodává, že v marockých sítích a skupinách na Facebooku a v messengerech kolovala ve dnech před 30. červencem věta, že hranice se Španělskem je otevřená. Tagesschau ↗ taz ↗

Motiv pojmenoval premiér přímo: podle něj ty dvě země nezajímali migranti, ale to, že Španělsko označilo izraelské konání v Gaze za genocidu a odsoudilo ruskou útočnou válku proti Ukrajině. Ve stejném rozhovoru však připustil, že vláda „bohužel" nemá „přesné poznání" toho, co se vlastně stalo. Právě tato dvojice vět — pojmenovaný viník a přiznaná nejistota — se stala terčem všeho, co následovalo.

Odpovědi přišly během několika hodin

Izraelský ministr zahraničních věcí Gideon Saar napsal na síti X, že Sánchez „opět lhal, když ohromujícím způsobem obvinil Izrael ze šíření zavádějících informací o událostech v Ceutě". Pokračoval, že „další šíření pomlouvačných lží neodvrátí pozornost od Sánchezova hanebného selhání při řízení vlastní země". elDiario.es ↗

Moskva jakoukoli roli v krizi odmítla, jak téhož dne zaznamenal deník La Repubblica. Ruská strana podobná obvinění už dříve označila za ničím nepodloženou konstrukci. La Repubblica ↗

Doma to premiérovi nevyšlo o nic lépe. Mluvčí opoziční Lidové strany Borja Sémper řekl, že Sánchez „sklouzl do konspiračního myšlení" — ukazuje na Izrael, Rusko a Elona Muska, zatímco Maroko omlouvá, takže „chybělo mu už jen obvinit Franka". Lidová strana se zároveň připojila jako vedlejší účastník k řízení, které k událostem v Ceutě vede španělský Národní soud (Audiencia Nacional), a její předseda Alberto Núñez Feijóo cestuje do města ve středu, den před tím, než se má premiér zodpovídat v Kongresu. El Mundo ↗

Jediný vyloučený je jediný, kdo si město nárokuje

Sánchez o Maroku mluvil v superlativech. Spolupráci označil za „okamžitou a bezprostřední", upozornil, že 31. července už bylo u pohraničního města Fnideq vidět marocké operační nasazení, a shrnul, že neexistuje „žádná informace od bezpečnostních složek, od zpravodajské služby ani od žádného zpravodajského centra, která by naznačovala účast marockých úřadů v té či oné podobě". El Mundo ↗

Jenže francouzský Mediapart téhož dne spočítal něco jiného: marockost Ceuty vznesli marockí představitelé během několika dní třikrát, což je podle deníku rekord — od nástupu Mohameda VI. na trůn v červenci 1999 tento požadavek marockí vrcholní činitelé oficiálně nevyslovili ani jednou. To je vrstva, kterou jsme rozebírali už dříve v článku o tom, jak Madrid marockou velvyslankyni navzdory nárokům nepředvolal. Mediapart ↗

Co je na tom doloženo a co ne

- Evropská unie Sánchezovu verzi nepotvrdila: přesvědčivé důkazy, že krizi v Ceutě vyvolala ruská dezinformační kampaň, podle ní neexistují. Premiér se přitom odvolával právě na zjištění evropské diplomatické služby. Konzervativní ABC z toho dělá další krizi v zahraniční politice — píše, že Sánchez obviněními Ruska i Izraele otevřel novou frontu, zatímco doma řeší Ceutu. eldiario.es ↗, ABC ↗

Ta část premiérova tvrzení, která zní nejkonspirativněji, má veřejně dohledatelné ozvěny ve starších výrocích a komentářích — nikoli však důkaz o organizování červencového vstupu. Berlínský taz připomíná, že Ceuta a Melilla byly v okruhu kolem Benjamina Netanjahua a Donalda Trumpa tématem už měsíce před červencovým vstupem. Yair Netanjahu, syn izraelského premiéra, napsal v květnu 2019 na tehdejším Twitteru: „Milí Arabové a muslimové, chcete osvobodit okupovaná arabská islámská území? Tady je dobrý začátek!" — a připojil mapu obou španělských enkláv. taz ↗

Konkrétnější je americký případ, který si můžeme přečíst v originále. Michael Rubin, bývalý pracovník Pentagonu a senior fellow konzervativního think-tanku American Enterprise Institute, uveřejnil 16. března 2026 — tedy čtyři a půl měsíce před červencovým vstupem — komentář s názvem, který netřeba vykládat: Maroko by mělo poslat do Ceuty a Melilly nový Zelený pochod. Text vyšel na stránkách institutu i na portálu Middle East Forum. Doporučuje v něm, aby se Maročané shromáždili, poslali k hranici buldozery a do obou měst vstoupili neozbrojení vztyčit vlajku, po vzoru pochodu z roku 1975, kdy do Západní Sahary vešlo asi 350 tisíc neozbrojených lidí. American Enterprise Institute ↗

Pro českého čtenáře je podstatná Rubinova druhá premisa: že by se Španělsko nemohlo dovolat spojenců. U Ceuty a Melilly tato právní úvaha sedí. Článek 6 Severoatlantické smlouvy vymezuje území, na které se kolektivní obrana vztahuje, na Evropu a Severní Ameriku, francouzské departementy v Alžírsku, Turecko a ostrovy v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka — a Ceuta s Melillou leží v Africe, tedy mimo. Severoatlantická smlouva ↗ Rubin však do výčtu přidává i Kanárské ostrovy, a to už neplatí: ty jsou ostrovním územím severně od obratníku Raka, tedy kryté. Tehdejší generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to v roce 2022 vysvětloval stejně a dodal, že aktivace kolektivní obrany je nakonec politické rozhodnutí spojenců. The Diplomat in Spain ↗

Nic z toho ale nedokazuje, že tíž aktéři červencový vstup zorganizovali nebo dezinformační vlnu řídili. Doloženo je, že myšlenka pochodu na Ceutu je v amerických konzervativních kruzích publikovaná a že Yair Netanjahu se ke španělským enklávám vyjádřil už v roce 2019. Mezi tím a Sánchezovým obviněním zůstává mezera, kterou vláda zatím nezaplnila.

Vláda se hádala i sama se sebou

Nejostřejší výhrady přišly z vlastního tábora. Mluvčí uskupení Sumar a ministr kultury Ernest Urtasun řekl, že Maroko nese odpovědnost „konáním nebo opomenutím", protože jde o zemi, která má hranici „velmi pod kontrolou", když chce. Koordinátor Sjednocené levice Antonio Maíllo byl tvrdší: „V Maroku se nepohne ani list, aniž by o tom věděla jeho zpravodajská služba, jeho vláda, jeho četníci." El Mundo ↗

Rozešla se i čísla. Sánchez ráno uvedl, že v Ceutě zůstává pět tisíc lidí, z toho 1 200 nezletilých bez doprovodu. O pár hodin později ministryně pro mládež a dětství Sira Rego v Kongresu vyčíslila 1 478 nezletilých v ochranných zařízeních a k tomu odhad dalších přibližně 1 200, které je ještě třeba identifikovat — tedy celkem téměř 2 700. Navrhla otevřít pět set míst na poloostrově pro ty nejzranitelnější. El Español ↗

Spor se přenesl i do regionů. Předpokládané rozmístění nezletilých do ostatních autonomních společenství si vynutilo první revizi koaliční smlouvy mezi Lidovou stranou a Voxem v Andalusii, podepsané sotva před měsícem. elDiario.es ↗

Jak to vypadá v samotném městě

- Vláda mezitím schválila na Ceutu 309 milionů eur; tamní představitel Vivas říká, že bez repatriací jsou k ničemu. Přibývá socialistických starostů, kteří neuposlechnou pokyn z centrály a na shromáždění k Ceutě půjdou, a Miriam Andrésová vyzývá protestující města, aby si rozdělila zátěž nezletilých. Portugalské Expresso k tomu píše o krizi uvnitř krize: ve městě připadá téměř jeden sexuální útok na den. ABC ↗, ABC ↗, Expresso ↗

Ceuta má kolem 83 tisíc obyvatel a plochu menší než frankfurtské letiště. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky ji 30. a 31. července obeplavalo nebo přes plot překonalo přibližně 72 tisíc lidí, sám Sánchez i opozice však mluví o 80 tisících. Většina se vrátila v průběhu hodin, od 10. srpna se podle premiéra vrátilo „dobrovolně" dalších 3 222 osob. ABC ↗

Město se mezitím podle španělského tisku chová jako tlakový hrnec. Místní deník El Faro de Ceuta mluví o emocionální horské dráze, v níž se „den za dnem usazuje rozhořčení, strach a bezmoc". Dvacátého sedmého srpna skupina obyvatel po protivládním shromáždění zapálila provizorní lůžka a osobní věci migrantů v táboře na pláži El Trampolín a krátce předtím zabránila dobrovolníkům Červeného kříže rozdávat tam jídlo. Konzervativní El Español, který ty scény odsoudil, zároveň upozorňuje na házení kamenů na policisty ze strany migrantů. Courrier International ↗

Státní zastupitelství mezitím vede dvacet tři řízení pro sexuální útoky, z toho pět pro znásilnění. Devět obětí jsou nezletilé ve věku čtrnáct až sedmnáct let a všechny jsou migrantky, jedna z obětí patří do LGBTI komunity. Identifikováno je zatím osm podezřelých — čtyři Maročané, tři Španělé a jeden Belgičan, zbytek útočníků bezpečnostní složky neznají. Ještě minulý týden přitom nejvyšší státní zástupkyně Teresa Peramatová mluvila o šestnácti útocích. La Vanguardia ↗

Účet za měsíc je vyčíslen. Obchodní komora Ceuty zvýšila odhad přímých škod na 33 038 768 eur, tedy o 19 procent více než původně. Obchodu klesly tržby v průměru o 53 procent, pohostinství o 50,7 procenta a cestovnímu ruchu o 90 procent, přičemž v srpnu se zotavení nedostavilo. Jornal de Negócios ↗

Vláda proti tomu postavila peníze. Sánchez ohlásil balík 168 milionů eur, což podle něj odpovídá zhruba osmi procentům hrubého domácího produktu enklávy, a v úterý má kabinet schválit zvláštní orgán pro Ceutu. NRK ↗

Důsledek, který pocítí i český cestující

Krize mezitím přerostla ve vnitroevropský spor. Itálie prodloužila kontroly cestujících přijíždějících ze Španělska o dalších patnáct dní — pozemní hranici spolu nemají, jde tedy o lety a lodě — a Španělsko odpovědělo stejným opatřením vůči cestujícím z Itálie. Tagesschau k tomu připojuje poznámku, kterou stojí za to číst pozorně: neexistují žádné indicie, že by se byť jen jeden z migrantů z Ceuty vydal do Itálie — nesměli se dostat ani na španělskou pevninu. Kritici proto opatření premiérky Giorgie Meloniové hodnotí jako vnitropolitickou symboliku. Tagesschau ↗

Sánchez zároveň ohlásil, že Ceutu navštíví král Filip VI., poprvé po dvaceti letech, datum však neuvedl — má přijet, „až nastanou podmínky". Lidová strana žádá, aby se tak stalo ještě před marockými parlamentními volbami 23. září, a aby krále doprovázel i premiér.

Limity tohoto pohledu

Skládáme obraz ze španělského tisku, který je v této věci hluboce rozdělen podél politické linie — konzervativní ABC, El Mundo a El Español vládu systematicky stíhají, levicové elDiario.es a Público jí spíše nadbíhají, takže tatáž čísla dostávají v každém titulku jiný spád. Německé a francouzské zdroje jsou od sporu vzdálenější, ale zase pracují s tím, co jim španělská média dodají.

Podstatnější je, co zatím nikdo nedoložil. Premiérovo obvinění z ruské a izraelské dezinformační kampaně je tvrzení španělské vlády opřené o zjištění evropské diplomatické služby, jejichž znění není veřejné. Izrael je popírá, Rusko také. Stejně tak není doloženo tvrzení opozice i části koalice, že Maroko o pohybu desítek tisíc lidí vědělo. I načasování zůstává otevřené: podle německých médií kolovala fáma o otevřené hranici už ve dnech před 30. červencem, zatímco premiér sám mluvil o dezinformacích, které se šířily po 30. a 31. červenci. Rozdíl mezi spouštěčem a zesilovačem je přitom přesně to, co by vyšetřování mělo rozhodnout.

Co sleduje hotinfo