Policie řekla soudu, že skok do Ceuty vedli marocké četníci. Sánchez přitom fámy připsal ruským a izraelským sítím

Španělský premiér Pedro Sánchez se po měsíci bez veřejného programu vrátil před mikrofon a poprvé pojmenoval, kdo podle něj stojí za masovým vstupem do Ceuty z konce července. Tvrdí, že za fámami, které ke vstupu přispěly, stály účty a sítě s vazbami na Rusko a Izrael plus „ultrapravicová internacionála", a odvolává se přitom na zjištění diplomatické služby Evropské unie. Marocké úřady z jakékoli odpovědnosti výslovně vyloučil — a to v době, kdy si Maroko během několika dní nárokovalo Ceutu třikrát, což je od nástupu Mohameda VI. na trůn v roce 1999 bezprecedentní. Od té doby přišla odpověď z Bruselu: Evropská unie tvrdí, že přesvědčivé důkazy o ruské dezinformační kampani za krizí v Ceutě neexistují. Od té doby se staly dvě věci, které premiérovu verzi dál stlačily: Civilní garda připravuje pro soudkyni zprávu, která mezi útočníky identifikuje příslušníky marocké rozvědky, a proti vládě vyšly do ulic statisíce lidí. Do večera se obvinění z pondělí rozpadlo na dvou místech naráz: premiér ho zmírnil a jeho vlastní důkaz o předvolání marocké velvyslankyně neobstál.

Co premiér řekl a o co to opřel

Sánchez v pondělí ráno v nejposlouchanějším španělském rádiu Cadena SER řekl, že falešné zprávy o Ceutě šířily účty na sociálních sítích „s vazbami na Rusko a Izrael" a k tomu „mezinárodní krajně pravicové hnutí". Podstatné je, o co tvrzení opřel: podle něj na tyto aktéry ukázala zjištění Evropské služby pro vnější činnost, tedy diplomatického aparátu Unie. Spiegel ↗

Obsah té fámy byl konkrétní. Podle německé veřejnoprávní Tagesschau se šířilo tvrzení, že migranti, kteří se do Ceuty dostanou plaváním, budou moci ve Španělsku zůstat. Berlínský deník taz k tomu dodává, že v marockých sítích a skupinách na Facebooku a v messengerech kolovala ve dnech před 30. červencem věta, že hranice se Španělskem je otevřená. Tagesschau ↗ taz ↗

Motiv pojmenoval premiér přímo: podle něj ty dvě země nezajímali migranti, ale to, že Španělsko označilo izraelské konání v Gaze za genocidu a odsoudilo ruskou útočnou válku proti Ukrajině. Ve stejném rozhovoru však připustil, že vláda „bohužel" nemá „přesné poznání" toho, co se vlastně stalo. Právě tato dvojice vět — pojmenovaný viník a přiznaná nejistota — se stala terčem všeho, co následovalo. Ve čtvrtek se Sánchez postavil před Kongres a policejní zprávu odmítl. Na mimořádné schůzi svolané ke krizi popřel marockou účast navzdory zjištěním policie a prohlásil, že o ní nemá pevné důkazy. Tvrdil, že před vstupem ho nevarovala žádná vládní instituce, diplomacie ani Evropská komise. Politico Europe ↗ Bylo to jeho první vystoupení před poslanci od konce července. Krizi přitom poprvé spojil s otázkou svrchovanosti — Ceuta a Melilla podle něj zůstanou navždy španělské — a oznámil, že Španělsko požádá Evropskou unii o pomoc při monitorování migrace a o trvalou ochranu města. TASR ↗ Hospodárske noviny ↗ ČT24 ↗

Odpovědi přišly během několika hodin

Izraelský ministr zahraničních věcí Gideon Saar napsal na síti X, že Sánchez „opět lhal, když ohromujícím způsobem obvinil Izrael ze šíření zavádějících informací o událostech v Ceutě". Pokračoval, že „další šíření pomlouvačných lží neodvrátí pozornost od Sánchezova hanebného selhání při řízení vlastní země". elDiario.es ↗

Moskva jakoukoli roli v krizi odmítla, jak téhož dne zaznamenal deník La Repubblica. Ruská strana podobná obvinění už dříve označila za ničím nepodloženou konstrukci. La Repubblica ↗

Doma to premiérovi nevyšlo o nic lépe. Mluvčí opoziční Lidové strany Borja Sémper řekl, že Sánchez „sklouzl do konspiračního myšlení" — ukazuje na Izrael, Rusko a Elona Muska, zatímco Maroko omlouvá, takže „chybělo mu už jen obvinit Franka". Lidová strana se zároveň připojila jako vedlejší účastník k řízení, které k událostem v Ceutě vede španělský Národní soud (Audiencia Nacional), a její předseda Alberto Núñez Feijóo cestuje do města ve středu, den před tím, než se má premiér zodpovídat v Kongresu. El Mundo ↗

Jediný vyloučený je jediný, kdo si město nárokuje

Sánchez o Maroku mluvil v superlativech. Spolupráci označil za „okamžitou a bezprostřední", upozornil, že 31. července už bylo u pohraničního města Fnideq vidět marocké operační nasazení, a shrnul, že neexistuje „žádná informace od bezpečnostních složek, od zpravodajské služby ani od žádného zpravodajského centra, která by naznačovala účast marockých úřadů v té či oné podobě". El Mundo ↗

Jenže francouzský Mediapart téhož dne spočítal něco jiného: marockost Ceuty vznesli marockí představitelé během několika dní třikrát, což je podle deníku rekord — od nástupu Mohameda VI. na trůn v červenci 1999 tento požadavek marockí vrcholní činitelé oficiálně nevyslovili ani jednou. To je vrstva, kterou jsme rozebírali už dříve v článku o tom, jak Madrid marockou velvyslankyni navzdory nárokům nepředvolal. Mediapart ↗

Policie řekla soudu, že skok do Ceuty 30. a 31. července naplánovali a vedli marocké četníci — a účel nebyl migrační. Podle zprávy, kterou dostala vyšetřující soudkyně, jednali na rozkaz agentů v civilu. Je to zásadní změna rámce: z migračního tlaku se stává řízená operace cizího státu. Španělská vláda přitom den předtím mluvila o dezinformačních sítích a Maroko jmenovitě vynechala. (El Mundo ↗, El Español ↗)

Civilní garda dokončuje pro soudkyni druhou zprávu a ta už jmenuje příslušníky marocké rozvědky. Policie k nim přidala profil: „muži, atletičtí a oblečení v polokošilích" — tedy lidé, kteří se mezi plavce nehodili. První zpráva mluví o „úplné shovívavosti, pokynech kudy plavat a minimální přítomnosti policie" na marocké straně. (ABC ↗, ABC ↗, ABC ↗)

Dvě zpravodajské zprávy přitom před vstupem varovaly ministry Roblesovou a Marlasku. Podle El Mundo mluvily o „masivním vstupu" a „okamžitém kolapsu", takže otázka se přesouvá z toho, kdo krizi způsobil, na to, proč se na ni vláda nepřipravila. (El Mundo ↗)

Mezi imigranty z ceutské „invaze" odhalili náboráře džihádistů Dáiš a soud otevřel řízení proti vládnímu delegátovi v Ceutě kvůli zprávám zpravodajské služby CNI. (ABC ↗, ABC ↗)

Z politického sporu se stal celostátní protest. Do ulic vyšly podle El Mundo statisíce lidí „na obranu Ceuty", policie rozehnala shromáždění před Kongresem se čtyřmi zadrženými a čtyřmi zraněnými policisty a dnes Sáncheze podle El Mundo čeká nejtvrdší vystoupení jeho funkčního období — proti promarocké verzi se postavili i lidé z jeho vlastní vlády. Průzkum k tomu ukazuje, že většina Španělů věří policii a myslí si, že premiér zamlčuje informace. (El Mundo ↗, La Vanguardia ↗, El Mundo ↗, El Confidencial ↗)

Co je na tom doloženo a co ne

• 01.09.Evropská unie Sánchezovu verzi nepotvrdila: přesvědčivé důkazy, že krizi v Ceutě vyvolala ruská dezinformační kampaň, podle ní neexistují. Premiér se přitom odvolával právě na zjištění evropské diplomatické služby. Konzervativní ABC z toho dělá další krizi v zahraniční politice — píše, že Sánchez obviněními Ruska i Izraele otevřel novou frontu, zatímco doma řeší Ceutu. eldiario.es ↗, ABC ↗

Ta část premiérova tvrzení, která zní nejkonspirativněji, má veřejně dohledatelné ozvěny ve starších výrocích a komentářích — nikoli však důkaz o organizování červencového vstupu. Berlínský taz připomíná, že Ceuta a Melilla byly v okruhu kolem Benjamina Netanjahua a Donalda Trumpa tématem už měsíce před červencovým vstupem. Yair Netanjahu, syn izraelského premiéra, napsal v květnu 2019 na tehdejším Twitteru: „Milí Arabové a muslimové, chcete osvobodit okupovaná arabská islámská území? Tady je dobrý začátek!" — a připojil mapu obou španělských enkláv. taz ↗

Konkrétnější je americký případ, který si můžeme přečíst v originále. Michael Rubin, bývalý pracovník Pentagonu a senior fellow konzervativního think-tanku American Enterprise Institute, uveřejnil 16. března 2026 — tedy čtyři a půl měsíce před červencovým vstupem — komentář s názvem, který netřeba vykládat: Maroko by mělo poslat do Ceuty a Melilly nový Zelený pochod. Text vyšel na stránkách institutu i na portálu Middle East Forum. Doporučuje v něm, aby se Maročané shromáždili, poslali k hranici buldozery a do obou měst vstoupili neozbrojení vztyčit vlajku, po vzoru pochodu z roku 1975, kdy do Západní Sahary vešlo asi 350 tisíc neozbrojených lidí. American Enterprise Institute ↗

Pro českého čtenáře je podstatná Rubinova druhá premisa: že by se Španělsko nemohlo dovolat spojenců. U Ceuty a Melilly tato právní úvaha sedí. Článek 6 Severoatlantické smlouvy vymezuje území, na které se kolektivní obrana vztahuje, na Evropu a Severní Ameriku, francouzské departementy v Alžírsku, Turecko a ostrovy v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka — a Ceuta s Melillou leží v Africe, tedy mimo. Severoatlantická smlouva ↗ Rubin však do výčtu přidává i Kanárské ostrovy, a to už neplatí: ty jsou ostrovním územím severně od obratníku Raka, tedy kryté. Tehdejší generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to v roce 2022 vysvětloval stejně a dodal, že aktivace kolektivní obrany je nakonec politické rozhodnutí spojenců. The Diplomat in Spain ↗

Nic z toho ale nedokazuje, že tíž aktéři červencový vstup zorganizovali nebo dezinformační vlnu řídili. Doloženo je, že myšlenka pochodu na Ceutu je v amerických konzervativních kruzích publikovaná a že Yair Netanjahu se ke španělským enklávám vyjádřil už v roce 2019. Mezi tím a Sánchezovým obviněním zůstává mezera, kterou vláda zatím nezaplnila.

Vláda se hádala i sama se sebou

Vláda odpověděla na policejní dossier tím, že zpochybnila jeho autory. Podle ABC mluví vládní kruhy o „justičním komplotu", diskreditují policejní zprávu a kryjí šéfa policie, který Rabat z podílu vyviňuje; El Mundo popisuje reakci ministerstva vnitra jako vlastní dezinformační operaci. Sánchezův někdejší poradce Iván Redondo říká bez okolků, že „vládní příběh s tou zprávou padá". (ABC ↗, El Mundo ↗, ABC ↗)

Nejostřejší výhrady přišly z vlastního tábora. Mluvčí uskupení Sumar a ministr kultury Ernest Urtasun řekl, že Maroko nese odpovědnost „konáním nebo opomenutím", protože jde o zemi, která má hranici „velmi pod kontrolou", když chce. Koordinátor Sjednocené levice Antonio Maíllo byl tvrdší: „V Maroku se nepohne ani list, aniž by o tom věděla jeho zpravodajská služba, jeho vláda, jeho četníci." El Mundo ↗

Rozešla se i čísla. Sánchez ráno uvedl, že v Ceutě zůstává pět tisíc lidí, z toho 1 200 nezletilých bez doprovodu. O pár hodin později ministryně pro mládež a dětství Sira Rego v Kongresu vyčíslila 1 478 nezletilých v ochranných zařízeních a k tomu odhad dalších přibližně 1 200, které je ještě třeba identifikovat — tedy celkem téměř 2 700. Navrhla otevřít pět set míst na poloostrově pro ty nejzranitelnější. El Español ↗

Spor se přenesl i do regionů. Předpokládané rozmístění nezletilých do ostatních autonomních společenství si vynutilo první revizi koaliční smlouvy mezi Lidovou stranou a Voxem v Andalusii, podepsané sotva před měsícem. elDiario.es ↗

Po premiérově vystoupení bylo nejvýmluvnější ticho jeho ministryně obrany. Margarita Roblesová jako jediná členka vlády nezatleskala a zůstala sedět. Je zároveň jediná, kdo dál tvrdí, že zpravodajské služby před hromadným vstupem varovaly. El Mundo ↗ Koaliční partneři mezitím vládní verzi rozebrali: Sumar a hlavní spojenci označili události za útok a operaci na destabilizaci Španělska a vládě vyčetli, že na takovou věc odpovídá lhaním nebo odvracením zraku. Gabriel Rufián premiéra varoval před nebezpečím lži a s odkazem na zacházení s madridskými atentáty z roku 2004 uzavřel, že nynější verze neobstojí. El Mundo ↗

Ještě týž den premiér obvinění z pondělí zmírnil. Zatímco v pondělí tvrdil, že nápor rozdmýchaly dezinformace na sítích „s vazbami na Rusko a Izrael", ve čtvrtek se k tomu vyjadřoval už opatrněji. K Maroku zopakoval, že nemá žádné důkazy o jeho aktivní účasti. (n-tv ↗)

Důkaz, kterým se přitom bránil, se rozpadl během několika hodin. Sánchez v Kongresu poprvé veřejně uvedl, že Španělsko si 21. srpna předvolalo marockou velvyslankyni Karimu Benyaichovou na protest. Jenže velvyslankyně v ten den nebyla ve Španělsku — protest převzal chargé d’affaires, čímž kleslo politické zatížení celého gesta. Vláda navíc předvolání téměř dva týdny zamlčela a Maroko mezitím veřejně hájila jako „loajálního partnera". (El Español ↗, ABC ↗)

K tomu přibyly dva tlaky zvenčí i zevnitř. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska poslal Soudní radě protestní dopis proti soudkyni Tardónové, která mu odepřela přístup ke zprávě o Ceutě, a z Washingtonu se ozval Donald Trump: Španělsko podle něj kvůli migraci směřuje k tomu, být „zruinovanou zemí", a nápor na Ceutu označil za „velmi smutný" s dodatkem, že nic podobného neviděl. Ve čtvrtek večer vyšly v Madridu i v samotné Ceutě proti vládě do ulic tisíce lidí. (ABC ↗, El Español ↗, Spiegel ↗)

Toto je poslední aktualizace tohoto článku. Krize se za pět vln přesunula od otázky, kdo skok zorganizoval, k otázce, co o něm vláda věděla a kdy to řekla — a to je už jiný příběh, který dostane vlastní text. Další vývoj proto najdete v samostatném článku, ne zde.

Jak to vypadá v samotném městě

• 01.09.Vláda mezitím schválila na Ceutu 309 milionů eur; tamní představitel Vivas říká, že bez repatriací jsou k ničemu. Přibývá socialistických starostů, kteří neuposlechnou pokyn z centrály a na shromáždění k Ceutě půjdou, a Miriam Andrésová vyzývá protestující města, aby si rozdělila zátěž nezletilých. Portugalské Expresso k tomu píše o krizi uvnitř krize: ve městě připadá téměř jeden sexuální útok na den. ABC ↗, ABC ↗, Expresso ↗

Ceuta má kolem 83 tisíc obyvatel a plochu menší než frankfurtské letiště. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky ji 30. a 31. července obeplavalo nebo přes plot překonalo přibližně 72 tisíc lidí, sám Sánchez i opozice však mluví o 80 tisících. Většina se vrátila v průběhu hodin, od 10. srpna se podle premiéra vrátilo „dobrovolně" dalších 3 222 osob. ABC ↗

Město se mezitím podle španělského tisku chová jako tlakový hrnec. Místní deník El Faro de Ceuta mluví o emocionální horské dráze, v níž se „den za dnem usazuje rozhořčení, strach a bezmoc". Dvacátého sedmého srpna skupina obyvatel po protivládním shromáždění zapálila provizorní lůžka a osobní věci migrantů v táboře na pláži El Trampolín a krátce předtím zabránila dobrovolníkům Červeného kříže rozdávat tam jídlo. Konzervativní El Español, který ty scény odsoudil, zároveň upozorňuje na házení kamenů na policisty ze strany migrantů. Courrier International ↗

Státní zastupitelství mezitím vede dvacet tři řízení pro sexuální útoky, z toho pět pro znásilnění. Devět obětí jsou nezletilé ve věku čtrnáct až sedmnáct let a všechny jsou migrantky, jedna z obětí patří do LGBTI komunity. Identifikováno je zatím osm podezřelých — čtyři Maročané, tři Španělé a jeden Belgičan, zbytek útočníků bezpečnostní složky neznají. Ještě minulý týden přitom nejvyšší státní zástupkyně Teresa Peramatová mluvila o šestnácti útocích. La Vanguardia ↗

Účet za měsíc je vyčíslen. Obchodní komora Ceuty zvýšila odhad přímých škod na 33 038 768 eur, tedy o 19 procent více než původně. Obchodu klesly tržby v průměru o 53 procent, pohostinství o 50,7 procenta a cestovnímu ruchu o 90 procent, přičemž v srpnu se zotavení nedostavilo. Jornal de Negócios ↗

Vláda proti tomu postavila peníze. Sánchez ohlásil balík 168 milionů eur, což podle něj odpovídá zhruba osmi procentům hrubého domácího produktu enklávy, a v úterý má kabinet schválit zvláštní orgán pro Ceutu. NRK ↗

Důsledek, který pocítí i český cestující

Krize mezitím přerostla ve vnitroevropský spor. Itálie prodloužila kontroly cestujících přijíždějících ze Španělska o dalších patnáct dní — pozemní hranici spolu nemají, jde tedy o lety a lodě — a Španělsko odpovědělo stejným opatřením vůči cestujícím z Itálie. Tagesschau k tomu připojuje poznámku, kterou stojí za to číst pozorně: neexistují žádné indicie, že by se byť jen jeden z migrantů z Ceuty vydal do Itálie — nesměli se dostat ani na španělskou pevninu. Kritici proto opatření premiérky Giorgie Meloniové hodnotí jako vnitropolitickou symboliku. Tagesschau ↗

Sánchez zároveň ohlásil, že Ceutu navštíví král Filip VI., poprvé po dvaceti letech, datum však neuvedl — má přijet, „až nastanou podmínky". Lidová strana žádá, aby se tak stalo ještě před marockými parlamentními volbami 23. září, a aby krále doprovázel i premiér.

Limity tohoto pohledu

Skládáme obraz ze španělského tisku, který je v této věci hluboce rozdělen podél politické linie — konzervativní ABC, El Mundo a El Español vládu systematicky stíhají, levicové elDiario.es a Público jí spíše nadbíhají, takže tatáž čísla dostávají v každém titulku jiný spád. Německé a francouzské zdroje jsou od sporu vzdálenější, ale zase pracují s tím, co jim španělská média dodají.

Podstatnější je, co zatím nikdo nedoložil. Premiérovo obvinění z ruské a izraelské dezinformační kampaně je tvrzení španělské vlády opřené o zjištění evropské diplomatické služby, jejichž znění není veřejné. Izrael je popírá, Rusko také. Stejně tak není doloženo tvrzení opozice i části koalice, že Maroko o pohybu desítek tisíc lidí vědělo. I načasování zůstává otevřené: podle německých médií kolovala fáma o otevřené hranici už ve dnech před 30. červencem, zatímco premiér sám mluvil o dezinformacích, které se šířily po 30. a 31. červenci. Rozdíl mezi spouštěčem a zesilovačem je přitom přesně to, co by vyšetřování mělo rozhodnout.

Co sleduje hotinfo