Maroko si nárokuje Ceutu, Madrid velvyslankyni nepředvolal. Ve španělské vládě platí o varování tři různé verze

Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová v úterý v Kongresu řekla, že zpravodajská služba CNI den před masovým vstupem do Ceuty upozornila na svolávání lidí, kteří měli hranici přeplavat. Ve stejné hodině ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska necelých deset kilometrů odtud tvrdil opak a večer to popřel i úřad premiéra, podle něhož neexistuje písemné ani ústní varování adresované komukoli ve vládě. To vše se odehrálo v týdnu, kdy marocký ministr pro islámské záležitosti mluvil před králem o „osvobození okupovaných měst" a Madrid marockou velvyslankyni přesto nepředvolal.

Tři verze jednoho varování

• Sánchez se ve sporu Roblesová versus Marlaska postavil na jednu stranu — a tím druhou oslabil. Podle El Español je jeho bezvýhradná podpora ministrovi vnitra pro ministryni obrany neudržitelná pozice. Pokud platí Marlaskova verze, že varování nebylo dost konkrétní, pak Roblesová mluvila nepřesně — a naopak. Premiér tu otázku nerozhodl argumentem, ale vahou. El Español ↗
• PSOE hledá formulku, která by udržela oba: „Obě věci mohou být pravda zároveň." El Confidencial ji cituje jako oficiální linii strany. Je to elegantní a v principu možné — varování mohlo existovat a zároveň být příliš vágní na jednání. Vysvětluje to však jen rozpor ve výpovědích, ne to, proč se nekonalo. El Confidencial ↗
• Ministr hospodářství Carlos Cuerpo se přidal na Marlaskovu stranu větou, která celý spor obrací naruby. Řekl, že „kdyby se Ceuta dala předvídat, byla by se přijala opatření". Přesně to je jádro sporu: podle Roblesové se předvídat dala. ABC ↗

• Přibyl pátý hlas — a je to právě muž, který krizi řídí. Ángel Víctor Torres, šéf jednotného velení v Ceutě, se postavil za Marlasku a proti Roblesové: žádná zpráva od CNI prý nepřišla. Dosud stáli proti sobě dva ministři a úřad premiéra; teď i ten, kdo má mimořádné pravomoci přímo na místě. El Español ↗ El Mundo ↗ La Vanguardia ↗
• Socialisté hledají z rozporu únikovou cestu větou, že „obě věci mohou být pravdivé naráz". El País to popisuje jako pokus smířit Roblesovou s Marlaskou, aniž by někdo odvolal svá slova. Znamenalo by to, že CNI varovala, ale ne tak a ne ty, na které Roblesová ukázala. El País ↗
• Opozice chce spor přenést tam, kde se dá ověřit: do Komise pro úřední tajemství. Feijóo žádá, aby CNI vysvětlila poslancům přímo, která z vládních verzí sedí. Je to zatím jediný navržený postup, který by rozpor rozhodl důkazem, ne tiskovkou. ABC ↗ El Español ↗
• Výrok Roblesové se mezitím stal důkazem v trestním oznámení. Sdružení Manos Limpias podalo oznámení na vládního delegáta v Ceutě za to, že „nezabránil invazi", a opírá ho právě o její svědectví v Kongresu. Vyjádření ministryně tak přestalo být jen politickým problémem. ABC ↗

Roblesová přišla jako první členka vlády vysvětlovat krizi do parlamentu. Začala omluvou obyvatelům Ceuty, kteří se cítili „opuštění nebo nedostatečně doprovázení", a po třech hodinách připustila to, co do té doby nikdo ve vládě neřekl, tedy že Madrid „přišel pozdě". Podstatné však bylo, co uvedla o 29. červenci. Ten den podle ní pracovníci CNI působící v Ceutě informovali vládní zastoupení v Ceutě o svolávání na následující den, „aby se dalo vstoupit plaváním" a využít svátek v sousední zemi. Tím svátkem je Den trůnu, výročí nástupu Mohameda VI. v roce 1999. El Mundo ↗

Marlaska ve stejnou dobu na tiskové konferenci po zasedání vlády opakoval, že „neexistovala žádná zpráva, která by naznačovala, že 30. července se stane to, co se nakonec stalo", a to ani od španělských služeb, ani od zpravodajských služeb spřátelených zemí. Připojil otázku, kterou od té doby opakuje: kdyby něco takového existovalo, opravdu by se to nedostalo na nejvyšší místa, aby se přijala mimořádná opatření? Roblesová přitom v té samé debatě veřejně uvedla i to, kolik pracovníků má CNI v Ceutě, mluvila o pětadvaceti. eldiario.es ↗

Nejtvrdší dementi přišlo večer, a to přímo z úřadu premiéra. „Neexistují zprávy ani ústní upozornění ze strany CNI vládnímu zastoupení ani žádnému členu vlády o tom, že by se mohlo stát cokoli byť jen vzdáleně podobné tomu, co se stalo," vzkázala Moncloa a výrok vlastní ministryně vysvětlila tím, že se „zřejmě nevyjádřila dobře". Vládní zastoupení v Ceutě vydalo vlastní stanovisko, podle něhož dostávalo jen denní čísla o nárůstu příchodů po moři, ne varování, a připomnělo, že nad zpravodajskou službou nemá žádné pravomoci. El Mundo ↗

Čtvrtou verzi přinesl konzervativní deník ABC. Podle jeho bezpečnostních zdrojů zpravodajská služba 29. července informovala, že na nelegální vstup do Španělska se z Maroka připravuje 180 tisíc lidí, a zpráva směřovala nejen vládnímu zastoupení, ale i Civilní gardě, národní policii a předsedovi autonomního města Juanovi Jesúsovi Vivasovi, tedy do „všech složek" ministerstva vnitra. Kolik lidí nakonec hranici překročilo, je přitom sporné. Vláda nejprve mluvila o 49 tisících za prvních čtyřiadvacet hodin, předseda města Vivas o 60 tisících, pozdější upřesnění vlády se ustálilo na 72 tisících a část španělských i zahraničních médií uvádí za oba dny až 80 tisíc. ABC ↗

Co přesně řekl marocký ministr

- Nárok zazněl znovu, tentokrát přímo na královském přijetí. Bosenský portál Klix.ba referuje o „skandálním požadavku" předneseném před Muhammadem VI., který volá po „osvobození" Ceuty. Posouvá to spor z roviny jednoho ministrova projevu do roviny dvora (Klix.ba ↗).

V pondělí večer vedl Mohamed VI. v královském paláci v Rabatu náboženský obřad k výročí narození proroka Mohameda. Bylo to jeho první veřejné vystoupení od začátku krize a po boku měl i následníka trůnu. Ministr pro nadace a islámské záležitosti Ahmed Toufiq tam přednesl výroční zprávu Nejvyšší vědecké rady a v jedné pasáži zmínil dva učence narozené v Ceutě, Kádího Ijáda a al-Azafího, a hned za nimi knihu Daláil al-chajrát od imáma al-Džazúlího, která podle něj byla pro Maročany praporem při „osvobozování okupovaných měst na atlantickém pobřeží". Yabiladi ↗

Tyto dvě věci v projevu nejsou totéž. „Okupovaná města na atlantickém pobřeží" jsou historicky přístavy, které Maroko na přelomu středověku a novověku dobylo zpět od Portugalců. Ceuta mezi ně nepatří, ačkoli Portugalci ji dobyli také, a to v srpnu 1415. Maroko ji však nikdy nezískalo zpět a Portugalsko ji lisabonskou smlouvou z roku 1668 trvale postoupilo Španělsku. Právě proto lze tu zmínku číst dvojznačně a Toufiq Ceutu v té větě nejmenoval. Deník El Mundo na to výslovně upozorňuje, když píše, že ministr jména Ceuty a Melilly při „osvobození" nevyslovil a historickou zmínku výslovně nespojil s červencovou krizí. El Mundo ↗

Marocká média to přesto spojila. Portál Yabiladi dal přímo do titulku, že ministr připomněl učence z Ceuty a „mobilizaci Maročanů za osvobození okupovaných měst". Polská Rzeczpospolita, která se v článku opírá o marocký portál Assahifa, napsala rovnou, že Toufiq označil Ceutu za „marocké území" a podpořil její „osvobození", a citovala i argument, proč tomu Rabat přikládá váhu: slova padla „na institucionální události, které předsedal panovník". Rzeczpospolita ↗

Přímější byl o tři dny dříve ministr spravedlnosti Abdellatif Ouahbi. V pátek 21. srpna pro veřejnoprávní televizi 2M řekl, že Ceuta a Melilla jsou marocké území, na které má země „historické a geografické právo", a vyzval k vytvoření rámce nebo komise pro dialog o jejich budoucnosti. U nezletilých bez doprovodu zároveň prohlásil, že Maroko je připraveno je přijmout zpět. Hespress ↗

Ani jedno z toho není nové a přehled, z něhož zde vycházíme, sestavil El Mundo. V prosinci 2020 tehdejší marocký premiér Saadeddine Othmani řekl, že Ceuta a Melilla jsou marocké „stejně jako Sahara". V roce 2022 sám Mohamed VI. prohlásil, že Maroko od nezávislosti nepřestalo požadovat konec španělské okupace obou měst, a dodal, že volí cestu „jasného rozumu". V září téhož roku poslal Rabat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dokument s tvrzením, že mezi Marokem a Španělskem neexistují pozemní hranice. V dubnu 2023 předseda marocké Sněmovny poradců řekl, že jde o „města okupovaná Španělskem", která země jednou získá zpět vyjednáváním. El Mundo ↗

Italského velvyslance předvolali, marockou velvyslankyni ne

• Otázka, kterou tento text začal, dostala odpověď — a je opačná, než se čekalo. Vláda Rabat výslovně zbavila viny. Invazi do Ceuty připsala „zahraničnímu vlivu na sociálních sítích, jehož cílem je rozdělit Evropskou unii". Madrid tedy marockou velvyslankyni nejenže nepředvolal, ale za původce krize označil někoho třetího. El Español ↗
• V noci na čtvrtek zadrželi dvanáct migrantů, kteří kamenovali vojenskou hlídku ve čtvrti Benzú. Zranění utrpěli čtyři vojáci. Je to první případ této krize, kdy proti armádě na španělském území směřovalo přímé fyzické násilí. El Español ↗El Confidencial ↗
• Tři ministři šli vysvětlovat krizi do Kongresu — dvacet osm dní po jejím vypuknutí. Félix Bolaños, Ángel Víctor Torres a Mónica Garcíová vystoupili před Komisí pro národní bezpečnost. Bolaños žádal od obyvatel Ceuty „důvěru a klid", lidovci mu odpověděli, že za růst napětí může nečinnost vlády. La Vanguardia ↗El Mundo ↗El Español ↗
• Do města přicestoval José María Aznar a vláda to podle La Vanguardie sledovala v úžasu. Aznar je jediný španělský premiér, který se Rabatu postavil přímo — Hassanovi II. podle vlastních slov řekl: „Pokud povedete válku proti Španělsku, prohrajete ji." Jeho návštěva přišla v den, kdy současná vláda Rabat exkulpovala. La Vanguardia ↗El Español ↗

• K měkké diplomacii přibyl nepříjemný detail z minulosti: Marlaska vyznamenal šéfa marocké rozvědky měsíce před krizí. Podle ABC jde o Abdellatifa Hammouchiho, tedy o téhož muže, kterého hackerská skupina Jabaroot označuje za organizátora operace u Ceuty. Vyznamenání je doložený fakt, obvinění skupiny nadále ne. ABC ↗
• Zleva zazněla první výzva přerušit s Marokem vztahy. Podemos mluví o „nelidském a vypočítavém" postupu vlády. Je to první návrh konkrétního diplomatického kroku od kterékoli strany — a přichází od bývalého vládního partnera, ne od opozice zprava. La Vanguardia ↗
• Ve čtvrtek přijede do Ceuty Aznar, 24 let po krizi o ostrůvek Perejil. Bývalý premiér tehdy sporu s Marokem čelil vojenským zásahem. Návštěva je symbolická, ale právě proto se dá číst jako připomínka, že alternativní postup existuje. La Vanguardia ↗

Španělsko zvolilo doma tvrdou a navenek měkkou odpověď. Poprvé v historii aktivovalo zákon o národní bezpečnosti, Ceutu vyhlásilo za „situaci zájmu národní bezpečnosti" a zřídilo jednotné velení v čele s ministrem pro územní politiku Ángelem Víctorem Torresem, který dostal mimořádné pravomoci. Vláda je nyní prodloužila do 31. prosince. V doktríně bezpečnosti se tím země posunula o jediný krok od toho, aby událost oficiálně označila za hybridní útok. El Español ↗

Diplomaticky se nestalo nic. Ministerstvo zahraničí pod vedením Josého Manuela Albaresa marockou velvyslankyni Karimu Benyaichovou k formálnímu protestu nepředvolalo a ani nepovolalo španělského velvyslance z Rabatu na konzultace. Jediným krokem je nóta z pátku 21. srpna, podle níž jsou Ceuta a Melilla španělská města a „neoddělitelná součást" území Španělska i Evropské unie. Kontrast je přitom zřetelný. Když Itálie po ceutské krizi pozastavila Schengen se Španělskem, Albares italského velvyslance předvolal okamžitě, a ve sporech menšího kalibru Madrid povolal i vlastní velvyslankyni z Argentiny. Jeden z diplomatických zdrojů to pro El Español shrnul větou, že „dřív předvolají nuncia nebo velvyslance Andorry než tu marockou". El Español ↗

Rozdíl oproti minulosti je měřitelný na jednom případě. Když v roce 2020 padl Othmaniho výrok o Sahaře, Španělsko marockou velvyslankyni na ministerstvo zahraničí předvolalo a žádalo respekt ke své územní celistvosti. Od té doby se nároky zopakovaly tvrději, počet lidí, kteří překročili hranici, narostl na desítky tisíc, a formální protest nepřišel. El Mundo ↗

Další datum je 23. září

• Krize se mezitím přesunula z hranic do ubytovacích kapacit. Vláda svolala regiony, aby se dohodly na rozdělení nezletilých, a El País píše, že právě boj o prostory k ubytování migrantů celou věc prodlužuje. To je fáze, v níž se ze zahraničněpolitického sporu stává vnitřní dělba břemene. La Vanguardia ↗El País ↗
• Spor se přenesl i do Melilly. Bývalý předseda tamní vlády Imbroda prohlásil, že „PSOE přejde v Melille do ilegality za to, že nepodpořila Ceutu", a obvinil socialisty, že „kladou žlab nad hodnoty". Druhá španělská enkláva v Africe tak dostala vlastní větev téže kauzy. El Español ↗
• Zahraniční redakce přestaly psát o hranici a začaly psát o Sánchezovi. Francouzský Libération mluví o zkoušce pro premiéra, nizozemský NU.nl o ráně, která „hnisá v Madridu", a portugalský Observador se ptá, zda byla krize v Ceutě varováním. Shodují se v tom, co je na ní po čtyřech týdnech podstatné: ne počet lidí na plotě, ale to, zda vláda krizi zvládla. Libération ↗NU.nl ↗Observador ↗

• Do kalendáře přibylo bližší datum než 23. září: pátek. Sánchez se podle ABC sejde s ministrem Torresem a s předsedou Ceuty Vivasem. Poprvé usedne k jednání přímo s mužem, který město vede a který vládu celý týden kritizuje. ABC ↗
• Rozdělování nezletilých rozděluje i vládní stranu — Junta proti PSOE. ABC píše o další trhlině, tentokrát v Kastilii a Leónu. Mechanismus, který měl krizi rozložit mezi regiony, ji zatím rozkládá uvnitř stran. ABC ↗
• Galicie jako protipříklad: rozdělení dětí přijme. ABC uvádí, že se prohlásila za „solidární s Ceutou". Vedle odmítnutí Juntsu a sporu v Kastilii ukazuje, že mechanismus není mrtvý — jen nerovnoměrný. ABC ↗
• A otázka, kterou si Španělsko klade nahlas: jak bránit společnou hranici? El Español píše, že tlak na Ceutu je výzvou pro celou Evropu. Je to tatáž myšlenka jako v žádosti o pomoc EU z předchozí vlny, tentokrát formulovaná jako evropský problém, ne španělská prosba. El Español ↗
• Madrid krizi europeizoval: Španělsko žádá o pomoc Evropskou unii. Švýcarský Tages-Anzeiger uvádí, že v Ceutě stále setrvávají tisíce migrantů a vláda se obrátila na Brusel. Dosud šlo o španělsko-marocký spor; touto žádostí se z něj stává položka evropské agendy — a zároveň přiznání, že vlastní kapacity nestačí. Tages-Anzeiger ↗
• Krize tedy neustupuje, jen se z titulků přesunula do administrativy. Rakouský Kurier to má rovnou v titulku: po masovém náporu stav přetrvává. Kurier ↗
• Vláda ve středu vyhrála všechna hlasování o Ceutě — a přesto ztratila. La Vanguardia píše, že Sánchez si udržel většinu, ale přišel o kredit u koaličních partnerů. U menšinové vlády je to podstatnější číslo než výsledek hlasování. La Vanguardia ↗
• Lidová strana chce před Kongres dostat Sáncheze a čtyři ministry naráz. Nejde jen o premiérovo vystoupení, jehož datum bylo sporné v předchozí vlně; PP žádá celý blok komparecencí o Ceutě a dalších krizích. El País ↗
• Do Ceuty ve čtvrtek přicestuje i nejvyšší státní zástupkyně, kvůli situaci migrantů. Znamená to, že věc přestala být jen bezpečnostní a politická a dostává právní rozměr — zejména u nezletilých, jejichž počet se v předchozí vlně přepočítával. La Vanguardia ↗

• Sánchez půjde do Kongresu vysvětlovat — jenže datum se ve dvou denících rozchází. La Vanguardia píše o 3. září, ABC o 9. září. Rozdíl je šest dní a ani jeden z deníků to nekomentuje; které datum platí, se z našeho okna určit nedá. La Vanguardia ↗ ABC ↗
• Rozdělování nezletilých se rozpadá dřív, než začalo. Junts odmítá převzít děti z Ceuty a žádá za to pravomoci v imigraci a na hranicích, Vox ohlásil, že napadne každý jednotlivý spis, a Kastilie a León, Extremadura a Aragonie na jednání o dětech vůbec nepřijedou. El Confidencial ↗ ABC ↗ La Vanguardia ↗

• Madrid situaci překlasifikoval na otázku národní bezpečnosti. Maďarský Index píše, že španělská vláda tak Ceutu formálně vyňala z resortní agendy vnitra. Je to první krok, kterým vláda sama připouští, že nejde jen o migrační událost Index ↗.
• Kongres bude hlasovat o předvolání premiéra a deseti ministrů. O komparecenci rozhoduje Stálý výbor; pokud projde, Sánchez a jeho vláda budou muset před poslanci vysvětlit právě ty rozpory ve varování CNI, které tento text rozebírá El Confidencial ↗.

Bezpečnostní zdroje říkají deníku ABC, že služby dál monitorují sociální sítě a jeden termín sledují zvlášť. Je jím 23. září, kdy se v Maroku konají parlamentní volby, v pořadí šesté za vlády Mohameda VI. Na fórech už se objevily výzvy k dalšímu hromadnému vstupu do Ceuty načasovanému na den voleb, i když s menší intenzitou než v červenci. Argument, který se v nich podle těchto zdrojů opakuje, je, že volby jsou zmanipulované a nedemokratické. ABC ↗

Výzvy k hromadnému vstupu kolovaly už od května a vrcholu dosáhly 8. července, kdy se v nich začal používat rozsudek španělského Nejvyššího soudu o tom, že kdo do Ceuty vstoupí plaváním, nemůže být vrácen na místě. Další pokus svolaný na 15. srpna selhal, protože Maroko tehdy nasadilo na hranici rozsáhlý policejní aparát. Z toho, co o obou termínech říkají bezpečnostní zdroje deníku ABC, plyne střízlivá odpověď na otázku, co červencový kolaps vypovídá. Stejná výzva na stejných sítích funguje nebo nefunguje podle toho, zda na hranici stojí maročtí pohraničníci. ABC ↗

Hackeři tvrdí, že šlo o státní operaci

Do sporu vstoupil i únik dat. Skupina vystupující pod jménem Jabaroot zveřejnila údaje o 70 381 lidech, které označuje za příslušníky marocké vnitřní zpravodajské služby DGST a národní policie DGSN. Podle El Mundo jde o největší doložený průnik do marockých bezpečnostních služeb od jejich vzniku. Evropské služby včetně španělské, nizozemské a francouzské podle týchž novin data zatím hodnotí jako pravá, i když mohou být neaktuální, protože jména v seznamu existují a některá jsou evropské rozvědce dlouho známá. Jde o rekonstrukci jedné redakce, ne o oficiální stanovisko kterékoliv z těch služeb. El Mundo ↗

Podstatnější je, co skupina tvrdí navíc. Zveřejnila výňatky z rozkazů agentům, kteří podle ní cestovali do pohraničního města Fnideq před vstupem i během něj, hrozí zveřejněním celých dokumentů a za odpovědné označuje Abdellatifa Hammouchiho, který stojí v čele DGST i DGSN, a Fouada Aliho El Himmu, hlavního poradce krále. Jde o tvrzení hackerské skupiny, jejíž totožnost nikdo nezná, ne o ověřený fakt. Maroko z úniku obviňuje Alžírsko, evropské služby tento původ odmítají a firmy, které hackera technicky sledovaly, ho lokalizují do Německa. El Mundo ↗

Oficiální španělská verze říká pravý opak. Roblesová se v Kongresu opřela o zprávu Generálního štábu obrany a popsala krizi jako tři fáze, v nichž rozhodovala spontánnost. Rozsudek o plavcích spustil na sociálních sítích efekt svolávání, z původních stovek lidí se staly tisíce a v den vstupu podle analýzy záběrů „drtivá většina nebyla připravena, přechod neplánovala a využila příležitost". Existenci „zainteresovaných aktérů, kteří krizi pravděpodobně usnadnili nebo ji využívají k politické destabilizaci", ministryně připustila, plánovanou státní operaci však netvrdila. eldiario.es ↗

Co z toho slovenská a česká média nemají

• Krize se večer přelila do ulic: přes dva tisíce obyvatel před budovou vládní delegace. El Confidencial mluví o protestu proti „nečinnosti" státu. Dosud se spor vedl mezi institucemi v Madridu; tohle je poprvé, co je vidět na náměstí v samotné enklávě. El Confidencial ↗
• Věta, která z protestu dělá něco jiného než politiku: „Žijeme ve čtyřech blocích." El País popisuje město, kde se 84 tisíc lidí tísní na 18 kilometrech čtverečních a kde se vzdálenost mezi záchytným místem a obývákem měří na metry. To je rozdíl oproti pevninským debatám o kvótách. El País ↗
• Ceuta stupňuje protest přímo proti Sánchezovi. El Español cituje heslo demonstrantů: „My ho nezajímáme, jeho prioritou je neobtěžovat Maroko." Adresátem už není ministerstvo, ale premiér osobně. El Español ↗
• Vláda pošle policisty do škol — a bude je hlídat i v noci. El Mundo píše, že cílem je zabránit vstupu migrantů do budov před začátkem školního roku. Je to první opatření, které krizi přenáší do každodenní infrastruktury města. El Mundo ↗
• Zároveň vláda sportovní haly jako záchytná centra stáhne. Podle El Mundo uprostřed protestů ustupuje právě od řešení, které nasadila jako nouzové. Kapacity tím klesnou — a otázka, kam s lidmi, se vrací na začátek. El Mundo ↗
• Školská obec se začátku roku bojí: „Jak zaručí bezpečnost dětí?" ABC sbíral hlasy učitelů a rodičů. Je to tatáž otázka, na kterou vláda odpovídá policisty ve školách — jen položená z druhé strany. ABC ↗
• Do Ceuty míří Fernando Simón sledovat epidemiologické riziko. ABC uvádí, že ministerstvo zdravotnictví vyslalo epidemiologa známého z pandemie. Dosud se krize rámovala jako bezpečnostní a diplomatická; tohle je první signál, že se bere i jako zdravotní. ABC ↗
• Solidární shromáždění svolává i Sevilla. Starosta vyzval obyvatele, aby se zúčastnili shromáždění na obranu Ceuty (ABC). Protest tak přestává být lokální a začíná se přenášet na pevninu. ABC ↗
• Klíčové číslo krize se přes noc zmenšilo téměř o polovinu. Vláda snížila počet evidovaných nezletilých migrantů v Ceutě z 2 900 na 1 500 poté, co pročistila počítačové registry. Pokud platí nová cifra, znamená to, že se část dětí evidovala vícekrát — a že všechny dosavadní výpočty kapacit stály na špatném základě. El Confidencial ↗
• Německá Tagesschau připomíná, co se za sporem o varování ztrácí: v exklávě stále čekají tisíce lidí. Je to jediný text v dnešním okně mimo Španělsko, který se vrací k tomu, jak to na místě vypadá teď. Tagesschau ↗
• Nejostřejší kritika přišla zevnitř vládní strany, ne od opozice. Emiliano García-Page, socialistický šéf Kastilie-La Mancha, vyčítá Sánchezovi, že „invazi" řešil pozdě, protože byl na dovolené, a žádá vrátit všechny. Lidová strana zároveň mluví o „občanské válce" uvnitř vlády. Spor tak už neprobíhá mezi vládou a opozicí, ale napříč oběma. El Español ↗ La Vanguardia ↗

- Německá taz mezitím přinesla reportáž o „zapomenutých z Ceuty" — o lidech, kteří v exklávě zůstali po odeznění mediální vlny. Je to zatím jediný text v našem okně, který se vrací k lidským osudům poté, co se pozornost přesunula ke svrchovanosti (taz ↗).

Ceuta ve slovenských a českých médiích nechybí. Za poslední týden o ní psaly SME, Aktuality, Pravda, Hospodárske noviny i české Novinky, Deník a Aktuálně, téměř výhradně však jako o migrační a humanitární krizi a o vnitřním problému Pedra Sáncheze. V titulcích sledovaných slovenských a českých zdrojů za sedm dní není ani jeden článek o Toufiqově projevu, o tom, že Madrid marockou velvyslankyni nepředvolal, o úniku dat z marockých služeb ani o datu 23. září.

Rozdíl není v tom, že by španělské redakce měly informace, k nimž se naše nedostanou. Je v tom, kam událost zařazují. Zatímco ve slovenském a českém pokrytí je Ceuta kapitolou migrační politiky, v Madridu se o ní už tři týdny píše jako o sporu o svrchovanost, do něhož patří zpravodajská služba, velvyslanci i volební kalendář sousední země. Pro čtenáře ve střední Evropě je to rozdíl s praktickým dopadem, protože hybridní tlak na vnější hranici Unie je vzorec, který zná i z bělorusko-polské a bělorusko-lotyšské hranice.

Přečtěte si také: Marockou elektřinu drží 29 kilometrů kabelů pod Gibraltarem. Po krizi v Ceutě se v Madridu mluví o energetické páce

Limity tohoto pohledu

- Toto je poslední aktualizační vlna tohoto textu. Za dva dny do něj přibylo pět vrstev a spor se posunul od otázky, zda Maroko vznáší nárok na Ceutu, k tomu, jak se Madrid vyrovná s vlastním zvládnutím krize. Další vývoj — marocké volby 23. září i osud jednotného velení v Ceutě — jde do samostatného článku a otevřené sliby dál sledujeme v našem veřejném trackeru.

Většina deníků, o které se tento text opírá, tedy El Mundo, ABC a El Español, stojí napravo od středu a k Sánchezově vládě je dlouhodobě kritická. Ovlivňuje to, co v jejich podání vyznívá nejostřeji, a to je rozpor mezi ministry, nečinnost diplomacie i marocké nároky. Protiváhou je levicový eldiario.es, který jako jediný přinesl tvrdé dementi z úřadu premiéra a zároveň uvádí argument v neprospěch Roblesové, totiž že nikdo ve vládě nepovažuje za realistické, aby CNI měl informaci a nedal ji vlastní ministryni, případně aby ji ministryně měla a nedala ji premiérovi.

Vládě je třeba přiznat i to, co se v kritickém podání ztrácí. Její pozice není jen popírání: opírá se o analýzu Generálního štábu, podle níž šlo o spontánní pohyb spuštěný rozsudkem a sociálními sítěmi, a zastavit dav takové velikosti silou má vlastní rizika, která v Melille v roce 2022 skončila desítkami mrtvých.

Marocké zdroje čteme se stejnou opatrností. Yabiladi i Hespress často reprodukují oficiální marocký rámec a Ceutu běžně označují za „okupované město", takže způsob, jakým otitulkovali Toufiqův projev, je sám o sobě politickým aktem. Právě proto jsme v textu oddělili, co ministr řekl, od toho, jak to bylo prezentováno.

Tvrzení skupiny Jabaroot o státním plánování vstupu zůstává neověřené. Ověřené je zatím jen to, že uniklé seznamy vypadají pravé, ne to, co z nich skupina vyvozuje. Rozpor mezi její verzí a zprávou španělského Generálního štábu je zatím neřešitelný a v textu ho proto necháváme stát vedle sebe.

Tento text nakonec neříká téměř nic o lidech, kteří v Ceutě zůstali. Podle nevládní organizace Caminando Fronteras zahynulo při červencovém přechodu nejméně 145 lidí a od 21. srpna pochovali na hřbitově Sidi Embarek 78 obětí. To je samostatné téma s vlastní vahou.

Ilustrační fotka: Ceuta u Gibraltarského průlivu, pohled z marocké silnice N16. Autor hiroo yamagata, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.0.

Co sleduje hotinfo