Aktéři — klepněte pro kontext
Yassamin Ansariová
Americká demokratická kongresmanka za třetí obvod Arizony, zvolená v roce 2024, sama íránského původu.
Proč tady: Spolu s Minem psala ministrům o deportacích už v říjnu 2025.
Více info →
Dave Min
Americký demokratický kongresman za čtyřicátý sedmý obvod Kalifornie.
Proč tady: Druhý z dvojice, která deportace Íránců opakovaně napadala.
Více info →
ICE
Imigrační a celní úřad USA, federální agentura pod ministerstvem vnitřní bezpečnosti.
Proč tady: Lety organizoval a podle žaloby nutil žadatele o azyl setkat se s íránským úředníkem.
Více info →
Public Citizen
Americká nezisková organizace na ochranu spotřebitele a veřejného zájmu, založená v roce 1971.
Proč tady: Její litigační skupina spolupodala červencovou žalobu.
Více info →
Kristi Noemová
Americká politička, v letech 2025 až 2026 ministryně vnitřní bezpečnosti, ve funkci ji po odvolání nahradil v březnu 2026 Markwayne Mullin.
Proč tady: V době říjnového dopisu resort ještě vedla, právě jí byl adresován.
Více info →
Marco Rubio
Americký politik, od roku 2025 ministr zahraničních věcí.
Proč tady: Druhý adresát téhož dopisu.
Více info →Kdo byl na palubě
Lety byly tři, v září a prosinci 2025 a na konci ledna 2026. Podle amerických médií byli mezi deportovanými i Íránci, kteří v USA žádali o azyl právě proto, že jim doma hrozí stíhání za to, kým jsou. Reason ↗Imigrační právnička Bekah Wolfová popsala případ dvojice mužů, která z Íránu utekla v roce 2021 poté, co je obvinili z homosexuality. Na americkou hranici přišli začátkem roku 2025 a požádali o azyl s tím, že při návratu jim hrozí poprava. Další z deportovaných, Mehrdad Dalir, popsal, jak mu úředník ICE řekl: „Buď nastoupíte do letadla sám, nebo vás svážeme a pošleme zpět." Reason ↗
Varování ležela na stole deset měsíců
Kongresmani Yassamin Ansariová a Dave Min napsali ministru zahraničí Marcu Rubiovi a ministryni vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové už v říjnu 2025 a ptali se na důvody deportací. Když v lednu vydali prohlášení proti třetímu letu, uvedli, že věcnou odpověď do té doby nedostali. V prohlášení jmenovitě zmínili LGBTQ a gaye, kterým podle nich v Íránu hrozí trest smrti. Kancelář kongresmanky Ansariové ↗Třetí let byl přitom naplánován krátce poté, co Írán zasáhla vlna represí, jejíž rozsah se dodnes nedá přesně určit. Organizace HRANA nakonec v únorové zprávě zveřejnila jmenný seznam 7 007 mrtvých. Iran Human Rights pravidelné aktualizace zastavila u 3 428 potvrzených s odůvodněním, že násilí překonalo její ověřovací kapacity, Amnesty International mluví o tisících obětí, vlastní souhrnný počet však neuvádí, a íránská vláda uvádí 3 117. Ověřování ztížilo téměř úplné odstavení internetu. Reason ↗
V červenci k tomu přibyla žaloba. Iranian American Legal Defense Fund a litigační skupina organizace Public Citizen podaly 7. července 2026 k federálnímu soudu ve Washingtonu podnět, podle kterého ICE nutil zadržené íránské žadatele o azyl setkat se s íránským vládním představitelem, který měl o jejich žádostech „rozsáhlé a konkrétní vědomosti". Mělo přitom jít o spisy lidí pronásledovaných za změnu náboženství, za sexualitu nebo za účast na protivládních protestech. PBS NewsHour ↗
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti to odmítá. „Tvrzení, že ICE sdílel azylové spisy s íránskou vládou, jsou NEPRAVDIVÁ," uvedl resort v prohlášení. U zářijového letu zároveň argumentoval, že všichni deportovaní měli pravomocné rozhodnutí o vyhoštění a prošli řádným řízením. PBS NewsHour ↗
Co se stalo po přistání
O osudu vrácených je známo málo, ale ne nic. Dva deportované křesťany si podle BBC, kterou cituje Reason, později předvolala íránská zpravodajská služba k výslechu. Jeden z nich utekl během mezipřistání na tureckém letišti a od té doby se skrývá. Reason ↗Přečtěte si také: Rozkaz deportovat Íránce padl uprostřed bombardování
Limity tohoto pohledu
Čísla o lednových represích pocházejí od aktivistické organizace a americká vláda je nepotvrdila. Tvrzení o setkáních s íránským úředníkem jsou zatím obviněním ze žaloby, o níž soud nerozhodl, a resort je popírá. Kolik přesně lidí na letech patřilo k ohroženým skupinám, se z veřejných dokumentů zjistit nedá, protože jména jsou začerněná.Reason je libertariánský magazín s dlouhodobě kritickým postojem k imigrační politice a Ansariová s Minem jsou demokraté v opozici vůči Trumpově administrativě. Ani jedno z toho uvedená fakta nevyvrací, ale patří to k obrazu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti jsme sami neoslovili, jeho stanovisko přebíráme z amerických médií.
Ilustrační foto: agent ICE u charterového letadla použitého k deportačnímu letu. Autor US Immigration and Customs Enforcement, Wikimedia Commons, volné dílo.
Co sleduje hotinfo
- Soud ve Washingtonu rozhodl o žalobě Iranian American Legal Defense Fund a Public Citizen
- Ministerstvo zahraničí nebo vnitřní bezpečnosti odpovědělo na říjnový dopis kongresmanů Ansariové a Mina
- Zjistilo se, co se stalo s deportovanými, které si předvolala íránská zpravodajská služba
- Čtvrtý deportační let, zrušený koncem února, se vrátil do plánu
