Hlasuje se v sobotu 29. srpna o jediné otázce: „Á Ísland að hefja á ný aðildarviðræður við Evrópusambandið?" — Má Island znovu zahájit přístupová jednání s Evropskou unií? Podle volebního zákona je referendum poradní, nikoli závazné; vláda slíbila výsledek respektovat, ale právní povinnost k tomu nemá. Landskjörstjórn ↗
Aktéři — klepněte pro kontext
Sigríður Kristinsdóttir
Okresní náčelnice (sýslumaður) hlavního metropolitního regionu Islandu (höfuðborgarsvæðið), tedy úřednice odpovědná mimo jiné za předčasné hlasování.
Proč tady: Je zdrojem všech průběžných čísel o předčasném hlasování před referendem 29. srpna.
Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir
Islandská ministryně zahraničních věcí, dlouholetá politička Viðreisn, strany prosazující přiblížení k Evropské unii.
Proč tady: Řekla, co udělá hned po sečtení hlasů — a to stejně při „ano" jako při „ne".
Více info →Herdís Magna Gunnarsdóttir
Chovatelka dojnic z Egilsstaðir na východě Islandu, jedna z tváří kampaně za „ne".
Proč tady: Její argument je neobvyklý — připouští, že výjimky pro islandské zemědělství by se vyjednat daly, a přesto je proti.
Þóroddur Bjarnason
Profesor sociologie a odborník na regionální rozvoj.
Proč tady: V diskusi nezaujal stranu, ale rozepsal, jak by členství změnilo způsob dotování islandského zemědělství.
Island
Severská ostrovní země s přibližně 390 tisíci obyvateli, členem Evropského hospodářského prostoru je od roku 1994.
Proč tady: O jeho vztahu k Evropské unii se hlasuje 29. srpna.
Více info →
Evropská unie
Hospodářské a politické společenství 27 států. Island je od roku 1994 členem Evropského hospodářského prostoru, takže velkou část pravidel jednotného trhu přebírá, aniž by byl členem.
Proč tady: Předmět referenda — nejde o vstup, ale o obnovení jednání zmrazených od roku 2013.
Více info →Proč je srovnání s rokem 2020 zavádějící
Čísla rostou rychle. V neděli 24. srpna večer hlásily úřady přibližně 35 tisíc předčasných hlasů, z toho přes 23 tisíc v hlavním regionu. O den později to bylo 41 tisíc, respektive 27 200 — tedy 3 200 lidí za jediný den. Úřady prodloužily otevírací hodiny a hlasuje se ve dvou obchodních centrech: v Hlíðarsmári v Kópavoguru do devíti večer a v Kringlanu v Reykjavíku do půl sedmé. RÚV ↗Kristinsdóttir sama upozorňuje na dvě věci, které se v prvním dojmu ztrácejí. Zaprvé, rok 2020 byl rokem pandemie — v den voleb se k urnám dostalo méně lidí, takže předčasné hlasování bylo nafouknuté. Zadruhé, do dnešního součtu se počítají i Islanďané, kteří byli přes léto doma na návštěvě a využili příležitosti, plus studenti, co volili před návratem do zahraničí. Obě skupiny by jinak hlasovaly poštou nebo vůbec. Vísir ↗
Zbývá její vlastní měřítko, které je střízlivější: účast je vyšší než při parlamentních i prezidentských volbách v roce 2024. To je srovnání s normálním volebním rokem, ne s pandemií, a říká, že o referendum je nadprůměrný zájem. Kristinsdóttir to připisuje tomu, že plebiscit se na Islandu koná zřídka.
Spor se mezitím přesunul k číslům
- Důvěra v média je před hlasováním hluboce rozdělená. Vísir zjišťoval, jak moc Islanďané věří jednotlivým redakcím, a rozdíl je podle něj velký. U referenda, kde se spor vede o ověřitelná čísla, to není vedlejší údaj: kdo komu věří, rozhoduje o tom, který propočet nákladů na něj zabere. Vísir ↗
- Kampani se vytýká, že vytrhla slova premiérky z kontextu. Heimildin píše o kritice za nakládání s výroky Kristrún Frostadóttir. Je to třetí spor o přesnost tvrzení během jediného týdne — po padesáti miliardách a po výjimkách pro rybolov. Heimildin ↗
- Tábor „ano" jde s tvrzením, že ekonomický přínos je zjevný. Heimildin ho dává do titulku v uvozovkách, tedy jako citát, ne jako vlastní závěr. Proti němu stojí číslo padesát miliard ročně, které táž redakce o dva dny dříve označila za zavádějící. Heimildin ↗
Zatímco se počítají předčasné hlasy, kampaň se přenesla na pole, kde se dá ověřovat: kolik by členství stálo. Odpůrci vstupu tvrdí, že příspěvek do rozpočtu Unie by Island vyšel na 50 miliard islandských korun ročně. Faktografická rubrika deníku Heimildin porovnala tento údaj s tím, co srovnatelné státy dostávají zpět, a dospěla k závěru, že tvrzení je zavádějící, protože návratovou stranu nikdy neuvádí. Heimildin ↗
Finsko za poslední čtyři roky dostalo zpět v podobě dotací nejvíce přibližně 76 procent svého příspěvku (v roce 2024) a nejméně 59,5 procenta (v roce 2021). Malta, která je počtem obyvatel Islandu nejblíže, odvedla v roce 2024 do rozpočtu 173 milionů eur a zpět dostala 263 milionů — tedy skončila v plusu. Heimildin zároveň upozorňuje, že okolnosti obou zemí jsou v mnohém odlišné, takže nejde o přímý přepočet pro Island. Heimildin ↗
Argument, který si zaslouží pozornost, přestože zní proti vstupu
- Trvalé výjimky pravděpodobně nebudou v nabídce. Morgunblaðið to píše jako přímou odpověď na argument tábora „ne", podle něhož se dá členství obejít výjimkami pro rybolov. Pokud to platí, spor se vrací k původní otázce, zda Island chce nebo nechce společnou politiku Morgunblaðið ↗.
- Důvěra v hospodářskou politiku se podle Morgunblaðið vytrácí. To je proměnná, kterou průzkumy o referendu neměří, ale která umí výsledek posunout víc než argumenty o kvótách Morgunblaðið ↗.
Nejzajímavější hlas kampaně za „ne" přišel z chovu dojnic. Herdís Magna Gunnarsdóttir z Egilsstaðir v diskusi veřejnoprávní RÚV připustila, že výjimku pro islandské zemědělství — například zákaz dovozu živých zvířat — by při jednáních vyjednat šlo. Přesto je proti: „Ten systém je navržený pro kontinentální zemědělství, kde jsou úplně jiné podmínky než na Islandu. My tu máme systém navržený pro islandské podmínky a můžeme ho měnit. Můžeme si z Unie vzít to, co je dobré, a zabudovat to do našeho systému, ale nemyslím si, že na to musíme do Evropské unie vstoupit." RÚV ↗
Sociolog Þóroddur Bjarnason, který stranu nezaujal, k tomu přidal čísla. Islandský stát dnes podporuje zemědělství částkou 38 miliard korun ročně: 20 miliard přes dohody o zemědělských produktech a 18 miliard přes celní ochranu. Při vstupu by celní ochrana odpadla. „Velký rozdíl by byl v tom, že bychom to nemohli dělat přes clo na spotřebitele, ale museli bychom to dělat přes daň pro daňové poplatníky — a to nejsou přesně titíž lidé," řekl. Podle něj by se dalo vyjednat zachování stejné výše podpory; otázka je, zda by ji stát chtěl platit. Dodal, že celní ochrana dnes svědčí spíše zpracovatelům a mezičlánkům než samotným farmářům. RÚV ↗
Co se stane v pondělí ráno
- Hlasuje se zítra a kampaň dobíhá v posledních metrech. Hnutí na obou stranách jednala ještě ve čtvrtek večer, mladí levičáci se o Unii přeli mezi sebou a Vísir položil otázku, která shrnuje celé měření: bude to v sobotu těsné, nebo větší rozdíl, než všichni čekají? Turecká TRT Haber referendum zarámovala jako test měnících se bezpečnostních rovnováh, ne jako čistě rybářský spor RÚV ↗Vísir ↗Vísir ↗TRT Haber ↗.
- Švédský tisk si sobotní hlasování překládá do vlastní debaty: Island rozhoduje o Unii a může tím vytvořit tlak na Norsko. Svenska Dagbladet i Aftonbladet vydaly tentýž text ve stejný den. Je to poprvé v této kampani, kdy se norský precedens neuvádí jako varování pro Island, ale opačně — jako riziko, že severská trojice přestane držet společnou linii. Svenska Dagbladet ↗Aftonbladet ↗
- Vísir dal prostor sporu uvnitř jednoho tábora: mladí pravičáci se mezi sebou hádají o členství. Formulace „od stagnace ke stabilitě je krátká cesta" shrnuje, proč se kampaň nedá číst jako pravice proti levici — dělicí čára vede i napříč pravicí. Vísir ↗
- A vyvrátil dva kampaňové argumenty najednou: Unie podle něj nemůže převzít energetické zdroje ani Islandu nařídit položit podmořský kabel. Obě tvrzení patří k nejsilnějším motivům tábora „ne" a den před volebním klidem je rozebral veřejně. Vísir ↗
- Heimildin se podíval na to, kdy na Islandu převládlo „ne". Faktografická rubrika připomíná předchozí referenda — při hlasování, kde se měření drží na hraně, je historie odmítnutých návrhů pro obě strany stejně použitelná. Heimildin ↗
- Spor o inflaci, který do kampaně vstoupil včera, se mezitím přesunul k příčinám. RÚV to vydala jako samostatné téma: nejde už o to, zda inflace stoupne, ale kdo za to může — a to je přesně argument, kterým obě strany zdůvodňují svůj postoj k euru. RÚV ↗
- Kontinentální pozornost před hlasováním prudce stoupla. V jednom ranním okně o něm psaly německá Frankfurter Allgemeine, italská La Repubblica i agentura AGI, francouzský Courrier International píše, že otázka členství rozděluje „i rodiny", a rakouský deník přinesl portrét ženy, která chce Island do Unie dovést. Pro zemi se 400 tisíci obyvateli je taková hustota zahraničního pokrytí sama o sobě údajem o tom, co se v sobotu měří. FAZ ↗La Repubblica ↗AGI ↗Courrier International ↗Kleine Zeitung ↗
- Dva dny před hlasováním se RÚV ptá voličů přímo: co rozhoduje o vašem hlasu v sobotu? Je to poslední formát kampaně před volebním klidem a veřejnoprávní stanice jím uzavírá sérii, která tábory rozdělovala do samostatných večerů. RÚV ↗
- Švýcarská SRF vydala k islandskému referendu naráz dva vysvětlující kusy — „nejdůležitější fakta" a „co musíte vědět". Švýcarsko je jedinou další evropskou zemí, která o vztahu k Unii rozhoduje referendy, a to, kolik prostoru mu věnuje, je samo o sobě údaj: sobotní hlasování sleduje jako předlohu vlastního sporu. SRF ↗SRF ↗
- Do kampaně vstoupilo číslo, které s Unií nesouvisí, ale hraje do ní: očekává se vyšší inflace. RÚV to přinesla v den, kdy je ekonomika hlavním argumentem obou táborů — a klesající důvěra v hospodářskou politiku vlády je jedním z mála měření, na kterých se tábory shodnou. RÚV ↗
- Předseda norského parlamentu přerušil návštěvu Islandu a spěchá domů. Důvodem není referendum, ale zhoršený stav krále Haralda V. Norsko je přitom země, jejíž dvě odmítnutá referenda o vstupu do Unie jsou na Islandu nejcitovanějším precedentem — a jeho nejvyšší parlamentní představitel měl být na ostrově právě v posledních dnech kampaně. NRK ↗VG ↗
- Islandský Vísir vede s tím, že šéf americké rozvědky varoval Rusko před útokem na zemi NATO. Na ostrově, který nemá armádu a v předvolebním týdnu hostí spojenecké cvičení, to není zahraniční rubrika — je to tentýž spor o bezpečnostní ukotvení, o kterém se v sobotu hlasuje. Vísir ↗
- Brusel poprvé dal vlastní odhad: jednání s Islandem mohou být uzavřena do jednoho až dvou let. Řekl to komisař pro rozšíření a RÚV to má v titulku. Dosud jsme měli jen odhad islandské ministryně zahraničí — rok a půl až dva roky. Obě strany stolu tedy mluví o témž horizontu, což je u přístupových jednání nezvyklé. RÚV ↗
- Vísir rozebral i scénář, na který se nikdo neptal: co když bude výsledek nerozhodný. U poradního referenda s jedinou otázkou to není akademická úvaha — vláda slíbila výsledek respektovat, ale neřekla, co je výsledkem při remíze. Vísir ↗
- A shrnul, jak bude sobotní hlasování technicky probíhat. Pro 41 tisíc lidí, kteří už odvolili předčasně, se nic nemění; ostatní jdou k urnám 29. srpna. Vísir ↗
- Pokud vyhraje „ano", jednání mohou trvat téměř dva roky. Veřejnoprávní RÚV to uvádí jako reálný odhad délky přístupového procesu. Pro kampaň je to podstatné číslo: referendum nerozhoduje o vstupu, ale o zahájení procesu, který přesáhne současné volební období (RÚV ↗).
Ministryně zahraničních věcí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir řekla, že její první krok bude stejný bez ohledu na výsledek: svolá zahraniční výbor parlamentu. „Považuji za velmi důležité, ať to bude ano nebo ne, aby se zahraniční výbor hned sešel a popovídali jsme si o tom, jak budeme postupovat." RÚV ↗
Při „ano" se o výsledku uvědomí Unie a sestaví se vyjednávací tým, do kterého chce ministryně přibrat odbory, zaměstnavatele i firmy z rybolovu a zemědělství. Formuluje to sportovně: „Máme si vybrat naše národní mužstvo do vyjednávacího týmu. Vláda nejde vyjednávat — vybíráme naše nejlepší lidi, ostřílené, možná i pár žraloků mezi nimi." Samotná jednání odhaduje na rok a půl až dva roky. RÚV ↗
Při „ne" jednání nezačnou a podle ministryně padnou všechny úvahy současné vlády o členství. Otevřená zůstává otázka, zda Island svou přihlášku z roku 2009 formálně stáhne — o tom se má rozhodovat v parlamentu. Gunnarsdóttir zdůraznila, že parlament se tentokrát neobejde, jak se to podle ní stalo, když se jednání zastavila v roce 2013. Zároveň připustila, že „ne" neznamená konec tématu navždy: tuto vládu zavazuje, budoucí ne. RÚV ↗
Limity tohoto pohledu
Toto je poslední aktualizace tohoto článku. Nese jich pět a další vývoj — tedy samotný výsledek referenda a to, co z něj vyplyne — zpracujeme v samostatném článku, ne tady.Všechna čísla o předčasném hlasování pocházejí od jednoho úřadu a jsou průběžná — definitivní účast bude známa až v sobotu večer. Nikde se nám nepodařilo dohledat oficiální počet voličů v seznamu, takže procentuální účast ze 41 tisíc hlasů spočítat neumíme a záměrně to neděláme. Vysoká předčasná účast sama o sobě neříká nic o tom, která strana vede — mobilizovat se dá stejně dobře pro i proti.
Hlasy za „ne" v tomto textu pocházejí z jednoho diskusního pořadu RÚV, který tábory rozdělil do dvou večerů; strana „ano" dostala prostor až následující den, tedy mimo okno, ze kterého tento článek vychází. Nejde tedy o vyvážený průřez kampaní, ale o to, jak argumentuje jedna strana. Faktografická rubrika Heimildinu má vlastní redakční optiku a její srovnání s Finskem a Maltou je ilustrativní, ne přepočet pro islandské podmínky.
Přečtěte si také: Island hlasuje 29. srpna o jednáních s EU. Měření jsou na hraně, na ostrově běží cvičení se spojenci — průběžný přehled kampaně, měření a obranné výstavby na ostrově, který sledujeme od začátku srpna a který jsme doplnili pěti aktualizačními vlnami. Ten přehled jsme uzavřeli pěti aktualizačními vlnami; další vývoj včetně sobotního výsledku doplňujeme už do tohoto textu.
