USA přiznaly zbraně na oběžné dráze. Neřekly, zda střílejí, a zákaz z roku 1967 se na ně nevztahuje

Americký ministr letectva Troy Meink v pondělí na konferenci v Marylandu pronesl jednu větu, jakou Pentagon dosud veřejně nevyslovil: Spojené státy mají na oběžné dráze zbraně. Peking i Moskva reagovaly do čtyřiadvaceti hodin a obě hlavní města mluví o militarizaci vesmíru. Jenže zákaz, který by na to seděl, neexistuje: smlouva z roku 1967 zakazuje na oběžné dráze pouze jaderné zbraně a zbraně hromadného ničení a konvenčních se nedotýká.

Přiznali zbraň, ale neřekli jakou

Meink vystoupil 14. září na výroční konferenci Air and Space Forces Association v National Harboru u Washingtonu. Ve svém projevu použil formulaci, která je v americkém vojenském slovníku nová: „Proto Spojené státy nyní mají na oběžné dráze zbraně na kontrolu vesmíru, schopné bránit společné síly proti nepřátelským akcím protivníka." Breaking Defense ↗

Podstatné je, co následovalo. Ministerstvo letectva odmítlo říct, zda jsou ty zbraně kinetické, nebo nekinetické — tedy zda něco sestřelí, nebo protivníkův satelit oslepí a vyřadí z činnosti. Termín nasazení rovněž nezveřejnilo. Meink to zdůvodnil tím, že podrobnosti by odstrašení neposloužily. Air & Space Forces Magazine ↗

Rozdíl mezi těmito dvěma možnostmi přitom není technická drobnost. Kinetický zásah satelitu vytvoří oblak úlomků, který na nízké oběžné dráze ohrožuje všechno ostatní včetně civilních družic a posádky vesmírné stanice. Rádiové rušení bývá naopak vratné a nezanechává nic — ale i nekinetický zásah může být trvalý, pokud laser poškodí senzory družice. Washington nechal svět v nejistotě, kterou z těchto dvou věcí má na oběžné dráze — a to je pravděpodobně záměr. The Washington Post ↗

Smlouva z roku 1967 zákaz na konvenční zbraně nemá

Slovenské i české zpravodajství v úterý přineslo tuto zprávu v desítkách verzí a téměř všechny mají stejnou stavbu: Američané přiznali, Rusko a Čína protestují. Chybí v nich věc, která rozhoduje o tom, jak se na přiznání dá pohlížet — právní rámec.

Smlouva o kosmickém prostoru z roku 1967 ve svém článku IV zavazuje státy neumístit na oběžnou dráhu Země objekty nesoucí jaderné zbraně ani jiné zbraně hromadného ničení. Přísnější režim platí pro Měsíc a ostatní nebeská tělesa: tam smlouva zakazuje vojenské základny, zařízení a opevnění, zkoušky jakýchkoli zbraní i vojenské manévry. Vojenský personál pro výzkum a mírové účely však výslovně povoluje. Arms Control Association ↗

Jinými slovy: konvenční zbraň na oběžné dráze zakázaná není. Odbornice na vesmírné právo Laetitia Cesariová to nazvala regulačním vakuem — text z roku 1967 se konvenčními zbraněmi ve vesmíru jednoduše nezabývá. RTÉ ↗

To ještě neznamená, že konkrétní systém je v souladu s celým vesmírným právem — smlouva ukládá i další povinnosti a Washington neřekl, o jaký systém jde. Co přiznání skutečně mění, je americká zdrženlivost: o těchto schopnostech se roky nemluvilo nahlas a teď padly jednou větou na konferenci.

Moskva a Peking protestují proti tomu, co samy dělají

Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo ústy mluvčího Kuo Ťia-kchuna. Vyzval americkou stranu, aby přestala rozšiřovat svou vojenskou přítomnost ve vesmíru a konkrétními kroky zachovávala globální strategickou stabilitu. Podle agenturních přepisů brífinku Peking zároveň varoval před přípravou na válku ve vesmíru a před jeho proměnou v bojiště. The Irish Times ↗

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Rusko počítá se širokou mezinárodní shodou na úplné demilitarizaci vesmíru. Le Figaro ↗

Obě prohlášení jsou přitom v rozporu s vlastními programy obou zemí. Ruský satelit Kosmos 2553, vypuštěný v únoru 2022, americká hodnocení označují za testovací platformu pro technologie jaderného protisatelitního programu — nikoli za nosič hlavice. Měření ze Země u něj zachytila nestabilitu už v listopadu 2024, pozdější pozorování naznačují, že se částečně stabilizoval. Čínský Š'-ťien-17 má podle amerických vojenských vyjádření robotické rameno a manévroval v těsné blízkosti geostacionárních satelitů, prokazatelně čínských. Američtí představitelé varují, že stejnou technologií by šlo uchopit i cizí družici. Secure World Foundation ↗

Na rozdíl od Washingtonu však ani Moskva, ani Peking nic z toho nepřiznaly.

Evropa má štít na papíře a novou konstelaci až od roku 2029

Pro evropského čtenáře je podstatná jedna časová souvislost. Čtyři dny před Meinkovým vystoupením, 10. září, představili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius na mezinárodním vesmírném summitu v Paříži Evropský vesmírný štít a zopakovali návrh rozpočtové obálky 131 miliard eur na obranu, bezpečnost a vesmír na roky 2028 až 2034. Ani štít, ani tato částka nejsou novinkou — figurují v dokumentech Unie už od roku 2025 a obálka je stále jen návrh, nikoli schválený rozpočet. Kubilius mezi hrozbami, na které má štít odpovídat, vyjmenoval rušení a spoofing signálu, podezřelá přiblížení k družicím, protisatelitní zbraně, rakety, roboty a lasery. SpaceNews ↗

Rozdíl mezi oběma oznámeními je v čase i v povaze. Americké systémy jsou podle Meinka už na oběžné dráze. Evropa vojenské družice má — Francie provozuje komunikační soustavu Syracuse, Británie SKYNET — ale žádná evropská země zbraně na oběžné dráze nepřiznala. Konstelace IRIS², která má mít 348 družic a první starty až v roce 2029, je přitom komunikační projekt, nikoli zbraňový. Největší národní závazek má Německo, a není čerstvý: resort obrany Borise Pistoriuse plánuje investovat do vesmírné bezpečnosti 35 miliard eur v letech 2026 až 2030. Thales Alenia Space ↗

Zapojení střední Evropy má zatím jinou podobu než vlastní zbraně. V úterý 15. září, když Meinkova věta obletěla svět, oznámila pardubická firma ERA partnerství s americkou společností HawkEye 360, která sbírá rádiofrekvenční signály ze satelitů. Česká firma bude její data zpracovávat jako mezinárodní partner pro automatizované radarové produkty. ERA má za sebou tři desetiletí pasivní rádiolokace a instalace ve více než sedmdesáti zemích. PR Newswire ↗

To je poměrně přesný obraz evropské pozice: zpracovatel dat v americké architektuře, nikoli vlastník zbraní na oběžné dráze.

Limity tohoto pohledu

Víme velmi málo. Meink neřekl, kolik systémů je na oběžné dráze, odkdy tam jsou, ani co přesně dělají — a bez toho nelze posoudit, zda jde o zlom, nebo o zveřejnění něčeho, co tam bylo roky. Tvrzení o ruském a čínském programu pocházejí z amerických hodnocení a z pozorování nezávislých analytiků, nikoli z přiznání Moskvy či Pekingu. Kosmos 2553 je dodnes sporný případ, který Rusko popírá.

Stejně tak platí, že „první přiznání" není totéž co „první nasazení". Americké pozemní rušičky satelitní komunikace jsou veřejně známé roky a o programech na přiblížení k cizím družicím se píše od roku 2014. Nové je slovo, nikoli nutně schopnost.

Co sleduje hotinfo

*Ilustrační foto: vesmírné letadlo X-37B Vesmírných sil USA po přistání na základně Vandenberg v březnu 2025. Není potvrzeno, že Meink mluvil právě o X-37B — Pentagon systém nepojmenoval. Wikimedia Commons. Autor: U.S. Space Force/Alexander Veloz. Public domain.*