Čínský správce přístavu Pireus čelí obvinění ze špionáže. Táž firma má podíl i v Hamburku, Valencii a Bilbau

Dva vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy řekli pod podmínkou anonymity agentuře Reuters, že obchodní lodě čínské státní společnosti COSCO podle nich nesou skrytou aparaturu k zachycování vojenské komunikace. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu tvrzení odmítlo jako zcela nepodložené a COSCO se nevyjádřila. Pro Evropu to není vzdálený spor. Táž společnost vlastní 67 procent Přístavní správy Pireus, tedy firmy, která největší řecký přístav spravuje, a k tomu podíly v terminálech v Hamburku, Valencii a Bilbau. Reuters ↗

Co tvrdí dva američtí představitelé

Oba mluvili pod podmínkou anonymity. Podle nich jsou na lodích COSCO nainstalovány pokročilé platformy ke sběru signálových dat a nejde o běžnou komunikační výbavu nákladní lodi. Zařízení mají zachycovat signály z plavidel a letadel u pobřeží Spojených států, ale i v Evropě a Asii. Jejich zájem se podle týchž dvou zdrojů soustřeďuje na vojenské komunikační technologie, na vývoj šifrování a na sledování námořních tras, které slouží obchodu i vojenské navigaci. Protothema ↗

Titíž představitelé bez zveřejnění důkazů tvrdí, že spolupráce COSCO s čínským zpravodajským aparátem trvá desetiletí a že Peking získané údaje využívá k námořnímu průzkumu, k včasnému varování před pohybem cizích vojenských sil a k posílení své pozice v územních a námořních sporech. Konkrétní typ zařízení neupřesnili. Samotná myšlenka přitom není nová. Zpráva Námořní válečné akademie Spojených států z dubna 2025 označila za pravděpodobné, že čínská armáda využívá rybářské a obchodní flotily země ke zpravodajským a sledovacím účelům. Pentagon zařadil COSCO v lednu 2025 na seznam firem propojených s čínskou armádou. Formální sankce z toho nevyplývají, zařazení však firmě přináší reputační zátěž a zákaz vládních zakázek ve Spojených státech. Reuters ↗

Pro Athény to není nová situace. Když Pentagon seznam loni v lednu zveřejnil, Pireus fungoval dál normálně a řecká vláda zkoumala možný dopad. „Nevidím dopad na Pireus, ale je ještě brzy," řekl tehdy agentuře Reuters řecký představitel. Druhý úředník dodal, že Řecko situaci sleduje a probralo ji s partnery v Evropské unii. V odvětví tehdy panovaly obavy, že se firmy začnou sankcionovat samy od sebe ze strachu před americkými následky. COSCO tehdy na rozdíl od dneška mlčet nezůstala. Uvedla, že žádná z jejích jednotek na seznamu není vojenskou firmou, že její světové operace pokračují bez přerušení a že si věc vyjasní s americkými úřady. Reuters/Baird Maritime ↗

Čínské velvyslanectví odpovědělo, že Čína by nikdy nežádala firmu ani jednotlivce, aby v zahraničí sbíral údaje nebo zpravodajské informace v rozporu s místními zákony. „Odmítáme, aby byla Čína očerňována šířením zcela nepodloženého narativu o získávání tajemství," řekl mluvčí Liou Čchang. n-tv ↗

Proč se to týká i Evropy

COSCO je čtvrtá největší kontejnerová lodní společnost na světě, těsně před německým Hapag-Lloydem. Do evropských přístavů však nevstupuje jen jako zákazník, vlastní v nich podíly a jejich rozsah se liší případ od případu.

Největší dosah má v Řecku. V roce 2016 koupila v privatizaci 51 procent Přístavní správy Pireus za 280 milionů eur, v říjnu 2021 přidala dalších 16 procent za 88 milionů a dostala se na 67 procent. Nekoupila tedy terminál, ale společnost, která celý přístav spravuje. Container News ↗

Hamburk je odlišný případ. Tam má COSCO necelých 25 procent pouze v kontejnerovém terminálu Tollerort, tedy podíl pod hranicí, od které by získala právo veta. Německá vláda vstup schválila v květnu 2023 po dlouhém vnitřním sporu. Merics ↗

Ve Španělsku společnost v červnu 2017 koupila za 203 milionů eur 51procentní většinový podíl v holdingu Noatum. Součástí balíku byly kontejnerové terminály ve Valencii a Bilbau a k tomu dvě železniční překladiště, v Madridu a v Zaragoze. FreightWaves ↗

Kontejnerové terminály v Pireu patří do první pětky unie, objem jim klesl

Terminály v Pireu jsou mezi pěti největšími v Evropské unii, avšak v roce 2024 jim objem klesl o osm procent. Analytik Theo Notteboom to připisuje krizi v Rudém moři a propadu tranzitů přes Suezský průplav, po němž se podle něj východní Středomoří stalo námořní slepou uličkou. Objem ve Valencii ve stejném roce vzrostl o 14 procent a Valencia Pireus předstihla. PortEconomics ↗

Žebříček přitom počítá pouze móla II a III, která provozuje COSCO, a vynechává kontejnerový terminál samotné přístavní správy. Reálný objem celého přístavu je tedy vyšší, než pořadí napovídá. Container News ↗

Trasa z Pirea směrem do střední Evropy

V čínských dopravních plánech Pireus nevystupuje jen jako cíl, ale i jako vstupní brána. Čínsko-evropská pozemně-námořní expresní trasa má z Pirea vést přes Balkán do střední Evropy a zkrátit čas přepravy oproti plavbě kolem Španělska do severoevropských přístavů. Klíčovým článkem je modernizovaná železnice Budapešť–Bělehrad, financovaná především úvěrem čínské Exportně-importní banky.

Maďarský úsek mezi stanicí Budapest-Ferencváros a Kelebií na srbské hranici se pro nákladní dopravu otevřel začátkem letošního roku. Podle maďarských médií je provoz zatím výrazně omezen, protože evropský zabezpečovací systém ETCS na trati ještě nefunguje a trať nemá všechna potřebná povolení. Railway PRO ↗

Komerční dopravci trasu už používají. Rail Cargo Group spustila koncem července pravidelné týdenní intermodální spojení mezi Budapeští a Bělehradem. RailFreight ↗

Limity tohoto pohledu

Celé obvinění stojí na dvou nejmenovaných úřednících jedné vlády. Nebyl zveřejněn žádný důkaz, žádná fotografie zařízení, žádná konkrétní loď. COSCO není pod sankcemi ani ve Spojených státech, ani v Evropské unii a nadále patří mezi největší přepravce, kteří zaplouvají do amerických přístavů.

Skeptický je i odborník, který čínskou námořní strategii sleduje dlouhodobě. Isaac Kardon z Fakulty pokročilých mezinárodních studií Univerzity Johna Hopkinse upozorňuje, že americká vláda bude mít s řešením takto pojmenovaného rizika problém, protože COSCO je do amerického obchodu vrostlá příliš. „Vytržení COSCO z našich dodavatelských řetězců a dopravních sítí by mohlo být pro americké obchodní sítě život ohrožující operací," řekl. Washington navíc loni plánoval uvalit na čínské lodní společnosti včetně COSCO miliardové přístavní poplatky, plán však pozastavil po říjnové dohodě s Pekingem o ročním příměří v obchodní válce. Reuters ↗

Důležité je i načasování. Obvinění přišlo krátce před plánovaným setkáním Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga ve Washingtonu a příměří v obchodní válce mezi oběma zeměmi má vypršet v listopadu. Tvrzení o špionáži tak vstupuje do sporu, v němž může získat i vyjednávací význam.

V podobných případech se pravidelně cituje sedmý článek čínského zákona o národním zpravodajství z roku 2017, podle něhož všechny organizace a občané podporují zpravodajskou činnost státu a napomáhají jí. Právní analytik Jeremy Daum z projektu China Law Translate upozorňuje, že se toto ustanovení často nadinterpretuje. Je ve všeobecné části zákona, podobné formulace obsahuje i čínský policejní, protiteroristický či protišpionážní zákon, a chybí mu vynucovací mechanismus. Postihy zákon připouští až za maření zpravodajské práce, nikoli za odmítnutí pomoci.

Týž analytik však dodává argument, který nevyhovuje ani opačnému čtení. Čínský občan či firma by přímé žádosti bezpečnostních složek podle něj těžko odolali bez ohledu na to, co je napsáno v zákoně, protože soudy jim ochranu neposkytnou. Zákon tedy není důkazem obvinění ani jeho vyvrácením. China Law Translate ↗

Ilustrační fotografie: kontejnerový přístav Pireus pohledem z kopců nad Keratsini, květen 2026. Autor Aaaatu, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0. Snímek je zmenšen.

Co sleduje hotinfo