Na bydlení podle Karula ukazuje vnitřní členění prostorů. Tradice vztyčování kamenných sloupů v těchto stavbách slábne a sloupů je v nich méně než ve známých monumentálních kruzích. Sám vedoucí výzkumu však zdůraznil, že samotné odkryté zdi na konečný závěr nestačí. „Náš první dojem je, že se v nich bydlelo," řekl s tím, že o funkci jednotlivých prostorů rozhodnou až vzorky půdy odebrané přímo z podlah. Analyzovat se mají mikroskopické zbytky, stopy po přípravě jídla a rostlinný materiál. Arkeonews ↗
Nález není převratem ve výkladu lokality, ale doplněním obrazu, který se skládá už roky. Karul připomněl, že obydlí současná s veřejnými stavbami se v Göbekli Tepe našla už v předchozích sezónách a podobné pravoúhlé stavby tým znal z jiné části naleziště. Souběžné používání obou typů budov podle něj ukazuje, že Göbekli Tepe nebylo pouze obřadním centrem, ale také místem, kde lidé žili. Stejné uspořádání sídliště je podle něj vidět i na dalších lokalitách programu Taş Tepeler. Ensonhaber (AA) ↗
Ke stejnému závěru se přihlásil už dříve německý archeologický ústav, který se na výzkumu podílí. V odpovědích na časté otázky uvádí, že starší představa o chybějících sídlištních stopách padla — našla se ohniště, velké množství zbytků zkonzumovaného jídla, stavby vykládané jako nádrže na vodu i pohřby. Lokalitu proto dnes označuje za sídliště s výraznou rituální složkou a dodává, že slovo „chrám" pro ni není nejšťastněji zvolené. Deutsches Archäologisches Institut ↗
Existenci pravoúhlých staveb pod povrchem naznačil už loňský podpovrchový průzkum. Po přesazení olivovníků tým lokalitu proměřil geomagneticky, georadarem a lidarem a zachytil větší budovu i menší objekty soustředěné zejména na východním a jižním svahu pahorku. Tehdejší zjištění bylo nepřímé, letošní sezóna je první, která část z nich na nové ploše skutečně odkryla. Hürriyet Daily News ↗ Archaeology Magazine ↗
Věk, který se u nálezu objevil v titulcích, je třeba brát s rezervou. Polská Rzeczpospolita píše o domech starých jedenáct tisíc let, jiná média o deseti tisících, turecké oznámení však konkrétní číslo neuvádí vůbec a mluví jen o druhé fázi osídlení. Ta patří do mladšího úseku předkeramického neolitu a německý archeologický ústav klade konec neolitického osídlení lokality zhruba do roku 8000 př. n. l. Jedenáct tisíc let je tak spíše zaokrouhlený věk lokality jako celku než právě odkrytých staveb — monumentální kruhy s T-sloupy stavěli lovci a sběrači už v 10. tisíciletí př. n. l., tedy o staletí dříve. Deutsches Archäologisches Institut ↗ Rzeczpospolita ↗
Plánem na letošek je odkrýt zbytky staveb na celé nové ploše. Kolem ní vede chodník naplánovaný tak, aby výzkum mohli sledovat zblízka i návštěvníci. Vedle nové plochy pokračují práce i na svahu s kruhovými stavbami, kde se zpevňování stavby C loni z velké části dokončilo a letos pokračuje na stavbě D. Hotovo má být do konce roku. Ensonhaber (AA) ↗
Foto: Göbekli Tepe — hlavní výzkumná plocha se čtyřmi monumentálními kruhovými stavbami a přilehlými pravoúhlými stavbami. Deutsches Archäologisches Institut, foto E. Küçük, původně publikováno v PLOS ONE (Dietrich et al. 2019), přes Wikimedia Commons, CC BY 4.0. Snímek je otočený a zmenšený.







