V sobotu se hlasuje o zrušení Ficovy renty a návratu speciální prokuratury. Referendu však hrozí, že bude další neplatné

Slovensko čeká v sobotu 4. července referendum se dvěma otázkami: zda zrušit doživotní rentu pro bývalé premiéry a předsedy parlamentu, na kterou by měl nárok i současný premiér Robert Fico, a zda obnovit Úřad speciální prokuratury a Národní kriminální agenturu (NAKA), které vládní koalice zrušila v roce 2024. Hlasovat může přes 4,33 milionu lidí, ale o výsledku nerozhodnou ani tak odpovědi jako spíše účast — aby bylo referendum platné, musí přijít nadpoloviční většina voličů, a to se za celou historii samostatného Slovenska podařilo jedinýkrát. Průzkum agentury Ipsos přitom naznačuje účast kolem 26 procent, takže hlasování se mění spíše v test mobilizace mezi opozicí a premiérem, který ho označil za „nejdražší průzkum veřejného mínění" a odmítá se ho zúčastnit.

Tři otázky, které prezident zúžil na dvě

Referendum spustila petice mimoparlamentní strany Demokrati, která od podzimu 2024 nasbírala přes 384 tisíc podpisů — výrazně nad zákonnou hranicí 350 tisíc, při níž musí prezident referendum vyhlásit. STVR ↗

Původně měly být otázky tři, ale prezident Peter Pellegrini v dubnu třetí — o zkrácení volebního období, tedy o předčasných volbách — do referenda nepřipustil. Označil ji za protiústavní a rozhodl o tom sám, aniž věc postoupil Ústavnímu soudu. SME ↗

Předseda Demokratů Jaroslav Naď označil tento krok za „zákeřný" a prezidenta nazval „integrální součástí vlády Roberta Fica". Strana se obrátila na Ústavní soud, ale do soboty zůstávají na hlasovacím lístku dvě otázky. SME ↗

I část odborné veřejnosti měla k vyřazené otázce výhrady. Politolog Juraj Marušiak upozornil, že právě zkrácení volebního období referendem by z hlediska stability vládnutí přineslo chaos a omezilo prostor pro koncepční politiku. Nový Čas ↗

Renta, která vznikla po atentátu

První otázka míří na doživotní rentu ústavních činitelů. Koalice ji schválila ve zrychleném řízení na konci června 2024 jako součást bezpečnostního balíku po atentátu na Roberta Fica z 15. května 2024. STVR ↗

Nárok na rentu mají bývalí premiéři a bývalí předsedové parlamentu, kteří byli ve funkci alespoň dvě prezidentská období, tedy přibližně deset let. V době schválení zákona splňoval tuto podmínku jediný člověk — Robert Fico. Právě proto opozice rentu rámuje jako zákon šitý na míru premiérovi. STVR ↗

Prokuratura, kterou vláda zrušila

Druhá otázka se ptá na obnovu dvou orgánů, které patřily k nejviditelnějším zásahům Ficovy vlády do orgánů činných v trestním řízení. Úřad speciální prokuratury, který dozoroval nejzávažnější korupční kauzy včetně těch spojovaných se Smerem, skončil v březnu 2024 a jeho spisy převzala krajská státní zastupitelství. STVR ↗

Národní kriminální agentura byla v září 2024 zrušena a její agenda rozdělena mezi tři menší útvary. Fico dlouhodobě tvrdí, že speciální prokuratura „selhala na celé čáře" a sloužila k politicky motivovaným stíháním, opozice v jejím zrušení naopak vidí demontáž právního státu. STVR ↗

Skutečný souboj je o účast

O tom, zda referendum cokoli změní, nerozhodnou odpovědi, ale počet lidí, kteří přijdou. Aby bylo platné, musí se zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů, což při 4,33 milionu znamená přibližně 2,17 milionu hlasů. TASR ↗

Tato laťka je ve slovenských podmínkách mimořádně vysoká. Občané mohli od vzniku samostatné republiky hlasovat v referendu devětkrát a platné bylo pouze jedno — o vstupu do Evropské unie v roce 2003. STVR ↗

Průzkum agentury Ipsos pro Denník N přitom ukázal, že účast plánuje jen 26,5 procenta voličů. Při takovém čísle by hlasování zůstalo hluboko pod hranicí platnosti a změnilo by se spíše ve zkoušku mobilizace před parlamentními volbami 2027 než v závazné rozhodnutí. Denník N ↗

Fico: „Referenda si nebudu všímat"

Premiér zvolil strategii ignorování. Prohlásil, že se hlasování nezúčastní, označil ho za „nejdražší průzkum veřejného mínění" a předpověděl „jeden z největších propadáků". HN ↗ SITA ↗

Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, jehož resort referendum organizačně zajišťuje, vyčíslil jeho cenu na 12 milionů eur. Fico zároveň odmítavý postoj k rentě obrací proti opozici — připomíná, že doživotní výhody čerpá i bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Plus JEDEN DEŇ ↗

Nízká účast by přitom koalici vyhovovala. Pokud referendum padne kvůli neplatnosti, otázka renty i speciální prokuratury zůstane v rukou parlamentu, kde má vláda většinu. ta3 ↗

Přečtěte si také: O čem píše Slovensko: v sobotu referendum o Ficově rentě a speciální prokuratuře

Co sleduje hotinfo

Účast v sobotu. Klíčové číslo není „ano, nebo ne", ale kolik voličů vůbec přijde. Překročení poloviny by bylo překvapením, ale i těsnější účast by ukázala mobilizační sílu opozice před parlamentními volbami 2027.

Osud třetí otázky. Ústavní soud ještě nerozhodl o stížnosti Demokratů proti vyškrtnutí otázky o předčasných volbách.

Interpretace výsledku. Jak Smer a Hlas vysvětlí pravděpodobně nízkou účast a zda ji použijí jako argument, že opoziční téma veřejnost neoslovilo.

Další krok opozice. Zda Demokrati a širší opozice promění petiční a referendovou kampaň ve společnou mobilizační strukturu, nebo zůstanou rozdělení.