Výstraha zněla na 85 km/h, vítr měl 120. Jak se chránit před bouří, která vyroste z horka

Slovensko ve čtvrtek podvečer zažilo bouři, na jakou se nedá zvyknout. Ráno platily výstrahy před horkem a teplota na jihu stoupala k 34 stupňům, podvečer se Bratislavou přehnala supercela a stanice u Nitry naměřila náraz větru 119 kilometrů za hodinu. Původní výstraha přitom mluvila o nárazech větru 65 až 85 kilometrů za hodinu. Tento článek není o tom, co se stalo, ale o tom, co s takovou bouří dělat příště.Přečtěte si také: Bratislavou se přehnala bouře s kroupami a výpadky proudu. Meteorolog mluví o supercele

Horký a vlhký vzduch je palivem bouře, ne jejím opakem

Překvapení z toho, že po horkém dni přijde ničivá bouře, je pochopitelné, ale meteorologicky je to naopak. Horký a vlhký vzduch při zemi je právě ta zásoba energie, z níž silná bouře vzniká. Přehřátý zemský povrch tlačí teplý vzduch vzhůru, ten se ve výšce ochlazuje, vodní pára kondenzuje a přitom se uvolňuje takzvané latentní teplo, které vzestupný proud ještě zrychlí. Čím teplejší a vlhčí je vzduch při zemi, tím větší energii má bouře k dispozici. Povetrie.sk ↗

Samotné teplo však nestačí. Musí přijít ještě spouštěč, nejčastěji studená fronta nebo sbíhání větru při zemi, a vhodné zvrstvení atmosféry. Právě proto bývá taková bouře nepříjemně náhlá. Meteorologové dokážou s předstihem říci, že podmínky pro silné bouře nastanou, ale ne přesně kde a v kolik hodin se vytvoří. Povetrie.sk ↗

Pro čtenáře z toho plyne praktický závěr. Když je horký den a v předpovědi je zmínka o bouřkách, nemá smysl čekat, až se něco objeví na obloze. Plánovat je třeba už ráno. Podvečer už může být na přesun z exponovaného místa pozdě.

První stupeň neznamená slabou bouři

Tohle je asi nejčastější nedorozumění. Výstraha prvního stupně neznamená slabý jev, ale jev, který se může vyskytnout i několikrát do roka. SHMÚ ho definuje jako jev, který může způsobit relativně malé nebezpečí a škody na majetku menšího rozsahu. Druhý stupeň je jev, který není běžný a může ohrozit lidskou činnost, třetí vážně ohrožuje aktivity člověka. SHMÚ ↗

Stupeň tedy vypovídá o očekávané míře nebezpečí a o tom, jak často se takový jev vyskytuje, ne o tom, zda ublíží právě vám. Ve čtvrtek měla výstraha prvního stupně parametry prudkého lijáku 20 až 30 milimetrů za půl hodiny a nárazů větru 65 až 85 kilometrů za hodinu. ta3 ↗

Naměřené hodnoty byly podstatně vyšší a SHMÚ výstrahy během večera zvýšil na druhý stupeň pro šest krajů. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat selhání předpovědi. Výstraha pokrývá celý okres na několik hodin, zatímco nejsilnější vítr se v takovém systému soustředí do úzkého pásu a krátkého okamžiku. Proto se vyplatí číst i text výstrahy, ne jen její barvu. Refresher ↗

Co stihnout, dokud je bouře ještě daleko

Většina škod, které se dají odvrátit, se odvrací před bouří, ne během ní. Ministerstvo vnitra i Úřad veřejného zdravotnictví doporučují zabezpečit volné předměty na balkonech, terasách a na zahradách, tedy slunečníky, nábytek, trampolíny a sušáky. Vítr s nimi dokáže pohnout náhle a to, co odletí, se stává střelou. ÚVZ SR na webu SHMÚ ↗

Auto neparkujte pod stromy, u lešení, billboardů ani pod elektrickým vedením. Ve čtvrtek v Bratislavě spadl billboard u Auparku, jinde se zřítilo lešení a v Petržalce stromy zavalily zaparkovaná auta. Aktuality.sk ↗

Dále platí několik maličkostí, které zaberou pár minut. Zavřete okna i střešní okna, vezměte domácí zvířata dovnitř, odpojte citlivé spotřebiče ze zásuvky ještě před příchodem bouře a nabijte si telefon, protože výpadky proudu k tomuto typu bouřek patří. Pokud plánujete túru nebo výlet k vodě, raději ho odložte. Mestské lesy Bratislava ve čtvrtek přímo vyzvaly lidi, aby návštěvu lesoparku odložili. TASR ↗

Když je bouře nad vámi

Pokud slyšíte hrom, je blesk už dost blízko na to, aby vás ohrozil. Na déšť není třeba čekat, protože blesk může udeřit i tam, kde ještě neprší. Cílem je pevná uzavřená budova nebo auto s pevnou kovovou střechou a zavřenými okny. Ochranu tam nedávají pneumatiky, ale vodivá karoserie. SITA ↗

Bezpečným úkrytem není stan, altán, pergola, otevřený přístřešek, autobusová zastávka ani slunečník. Ty chrání před deštěm, ne před bleskem. Stejně tak neposkytuje ochranu kolo ani motorka. SITA ↗

I v bytě platí pravidla. ÚVZ doporučuje držet se dál od oken a skleněných výplní, nedotýkat se tekoucí vody a vodovodních rozvodů a nepoužívat zařízení zapojená kabelem do zásuvky. Mobil bez nabíječky je v pořádku, telefon na pevné lince ne. ÚVZ SR na webu SHMÚ ↗

V terénu je třeba se vzdálit od vrcholů a hřebenů, osamělých stromů, stožárů, kovových plotů a zábradlí a sestoupit do nižších poloh. Při krupobití si chraňte hlavu batohem, taškou nebo aspoň rukama. Pokud jste ve skupině, nestůjte namačkaní u sebe, odstup alespoň tří metrů snižuje riziko, že jeden výboj zasáhne více lidí najednou. ÚVZ SR na webu SHMÚ ↗

Kde se slovenské a americké doporučení rozcházejí

V jednom bodě se oficiální rady liší a stojí za to o tom vědět. ÚVZ SR pro situaci na otevřeném prostranství doporučuje vyhledat sníženinu, zaujmout sníženou polohu a držet nohy u sebe, tedy variantu takzvaného bouřkového podřepu. ÚVZ SR na webu SHMÚ ↗

Americká meteorologická služba NWS tento postup přestala doporučovat už v roce 2008. Argumentuje tím, že podřep neposkytuje podstatnou míru ochrany a že jeho propagování vytváří falešný dojem bezpečí, tedy že existuje správná poloha, která člověka zachrání. Místo toho klade důraz na to, aby se člověk do takové situace vůbec nedostal. NWS ↗

Rozdíl je menší, než se zdá, a v praxi se dá shrnout jednoduše. Obě strany se shodují, že žádné místo pod širým nebem není bezpečné a že jediné skutečné řešení je pevná budova nebo auto. Pokud už úkryt není v dosahu, poloha těla je poslední a slabá pojistka, ne plán. Neztrácejte proto čas hledáním správné polohy a pokračujte k úkrytu.

Blesk není jediné riziko

Při bouřkách se většina pozornosti upírá na blesky, ale ve čtvrtek škody způsobily především vítr a voda. ÚVZ u větru jmenuje lámání větví a vyvracení stromů, zřícené střechy, lešení, oplocení a billboardy, poletující nezabezpečené předměty a spadlé elektrické vedení. Právě tento seznam se ve čtvrtek naplnil téměř bod po bodu. ÚVZ SR na webu SHMÚ ↗

Druhou podceňovanou hrozbou je voda. SHMÚ při přívalových srážkách varuje před zatápěním podjezdů, podchodů a silnic. Pravidlo je jednoduché a neúprosné, do zatopeného podjezdu se nevjíždí. Auto v něm může být zaplaveno nebo strženo proudem a nikdy předem nevíte, jak hluboká voda pod hladinou je. Refresher ↗

Základní pravidlo ÚVZ zní pohybovat se zásadně mimo zatopenou oblast. Do proudící vody nevstupujte nikdy. Pokud nedokážete posoudit, zda voda proudí, nepřibližujte se k ní a raději ji obejděte. ÚVZ připouští ověření hozeným kusem dřeva, ale až z bezpečné vzdálenosti. Ani stojatá voda není bezpečná, bývá znečištěná a pod hladinou může být sklo, hřebíky nebo otevřená kanalizace. Spadlého vedení se nedotýkejte a držte si od něj odstup. ÚVZ SR na webu SHMÚ ↗

Pokud vozidlo začne zaplavovat voda, opusťte ho, jestliže se dá bezpečně vystoupit, a přesuňte se na vyšší místo. Pokud na něj spadne strom, nejprve zvažte, zda nehrozí elektrické kabely, další pád větví nebo projíždějící vozidla. Při zranění nebo uvíznutí volejte 112. Člověka zasaženého bleskem lze bez obav uchopit, jeho tělo nezůstává nabité, a je třeba mu okamžitě přivolat pomoc na čísle 112 nebo 155 a začít s oživováním, pokud normálně nedýchá. Lékařské vyšetření potřebuje i ten, kdo je po zásahu při vědomí. TASR/Refresher ↗

Po bouři počkejte s návratem ven alespoň 30 minut od posledního zahřmění. Blesky se objevují i na zadní straně bouře a slábnoucí déšť ještě neznamená, že je konec. Pokud během čekání znovu zahřmí, začněte počítat od začátku. SITA ↗

Co sleduje hotinfo

Ilustrační fotka: bouřková linie se shelf cloudem nad Varblou v Estonsku. Autor Kristian Pikner, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.