Aktéři — klepněte pro kontext
Édouard Geffray
francouzský ministr školství
Proč tady: požádal školní rady žáků, aby shromáždily jejich požadavky, a odsoudil násilí
Více info →
Sébastien Lecornu
francouzský premiér
Proč tady: v dopise ministrům požádal o obnovení výuky všude, kde to dovolí bezpečnost
Více info →
Laurent Nuñez
francouzský ministr vnitra
Proč tady: odmítá, že by zásahy policie byly nepřiměřené
Více info →
Jean-Luc Mélenchon
lídr strany La France insoumise
Proč tady: vláda obviňuje jeho stranu, že hnutí organizovala, on mluví o vládní „represi"
Více info →
Valérie Glatigny
belgická ministryně školství Francouzského společenství (MR)
Proč tady: žáci v Liège požadují stažení jejích reforem
Více info →
Elisabeth Degryse
premiérka Francouzského společenství Belgie (Les Engagés)
Proč tady: spolu s Glatigny obhajuje úsporný dekret, proti němuž se protestuje
Více info →
La France insoumise
francouzská radikálně levicová strana
Proč tady: úřad premiéra ji označuje za organizátora hnutí, strana to popírá
Více info →IGPN
francouzská policejní inspekce
Proč tady: dostala deset vyšetřování incidentů během protestů
O co jde ve Francii
Lyceum je francouzská střední škola pro žáky zhruba od 15 do 18 let. „Blocus" znamená, že žáci zablokují vchod a nepustí dovnitř ostatní. Hnutí začalo 17. září v regionu Paříže a podle France24 se odtud rozšířilo do dalších měst. France24 ↗Žáci nemají jeden požadavek, ale soubor stížností na podmínky ve škole: nenahrazení učitelé, přeplněné třídy, zchátralé budovy, dlouhé rozvrhy a stres z výběru na univerzity přes platformu Parcoursup. Žáci to shrnuli slovy „lycée pourri" a „cantine dégueu", tedy „shnilá škola" a „odporná jídelna". Protestující podle Café pédagogique říkají: „Náš boj je důstojný, bojujeme za svou důstojnost." Café pédagogique ↗
Podle France24 organizátoři požadují konkrétní opatření, například nahrazování dlouhodobě chybějících učitelů, obsazení volných míst a obnovu škol, a tlak chtějí udržet do podzimních prázdnin, které začínají 17. října. France24 ↗ Ministr školství Édouard Geffray uznává, že požadavky týkající se fungování školy jsou legitimní, ale zdůrazňuje: „Násilí není legitimní." RTL ↗ Premiér Sébastien Lecornu v dopise ze 4. října požádal ministry, aby se výuka obnovila všude, kde to dovolí bezpečnost. France24 ↗
Jak se z blokád stalo násilí
Podle bilance ministerstva spravedlnosti z 5. října policie od počátku násilností zadržela v režimu garde à vue 5 060 lidí, z toho 4 406 nezletilých (87 %). Stíháno je 1 802 osob (319 dospělých a 1 483 nezletilých) a nařízeno bylo 14 umístění do vyšetřovací vazby. Ministerstvo spravodlivosti ↗ Škody nesou i školy. Geffray mluví o 24 školách „zapálených nebo zdemolovaných". France24 ↗ Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin vyzval žalobce, aby škody vymáhali po rodičích: „neplatí nezletilý, ale rodiče." franceinfo ↗Druhou stranou jsou zranění žáků. Policejní inspekce IGPN dostala deset vyšetřování. Mezi nimi je 16letý žák z Tours, který 30. září přišel o zrak na jedno oko, zranění je podle místní prokurátorky slučitelné se střelbou z LBD, tedy zbraně na gumové projektily. Dále 14letý chlapec ze Saint-Ouen-l'Aumône, kterému podle jeho advokátky po zásahu granátometem se slzným plynem vyrazili zuby. ICI ↗
V Lens prefekt popsal shluk 200 až 250 žáků, kteří házeli kameny, petardy a minometné petardy na policii. Prokurátor z Béthune řekl, že „není v pozici formálně říct", zda žák granát zvedl, nebo byl hozen po něm. franceinfo ↗ Ministr vnitra Laurent Nuñez odmítá, že by zásahy policie byly nepřiměřené. France24 ↗
Politický spor: kdo za to může
Úřad premiéra s odvoláním na zpravodajské služby obvinil stranu La France insoumise a její spřízněné ultralevicové skupiny, že hnutí organizovaly, a mluví o „městském násilí". LCP ↗ Strana to odmítá a tvrdí, že jde o spontánní mobilizaci. Jean-Luc Mélenchon obviňuje vládu, že „nařídila represi", Lecornu naopak straně vyčítá „nezodpovědné zvyšování sázek" a „ohrožování žáků". franceinfo ↗ Podle průzkumu Odoxa-Backbone pro Le Figaro považuje 62 % Francouzů žákovské hnutí za oprávněné, ale 61 % si myslí, že strana LFI „není ve své roli". Odoxa ↗Belgie: jiný spor, stejná forma
V Belgii školství nespravuje federální vláda, ale společenství. Francouzskojazyčné školy řídí Fédération Wallonie-Bruxelles, kterou vede koalice MR a Les Engagés. Premiérkou je Elisabeth Degryse a školství má na starosti Valérie Glatigny. Cílem je deficit 1,2 miliardy eur v roce 2029, takže školství má ušetřit 306 milionů eur, přičemž 75 milionů jde na nové politiky. Opatření obsahuje décret-programme, který parlament Francouzského společenství přijal v červnu 2026. RTBF ↗Podle ministerského komuniké z července mají učitelé vyššího stupně sekundárního vzdělávání základní úvazek 22 místo 20 vyučovacích hodin týdně bez odpovídajícího zvýšení platu. Komuniké ministerky ↗ Plán zrušit „nomination" (stálé státní místo) a nahradit ji smlouvou na dobu neurčitou je podle Glatigny z 20. srpna pozastaven, protože by zvýšil odvody zaměstnavatele z 5,26 % na 23,62 %. Télésambre ↗ Vysokoškolské školné (minerval) má od akademického roku 2026/2027 plnou sazbu 1 194 eur, část studentů však platí nižší sazbu nebo je osvobozena. UCLouvain ↗ Proti škrtům protestovali žáci i učitelé už v červnu. VRT ↗ Vlna z Francie dala protestu nový tvar: od čtvrtka 1. října blokují školy v Liège a okolí, kde žáci protestují proti dekretu, vyššímu minervalu a ukončení ročního předplatného TEC za 12 eur a transparenty obviňují ministryni Glatigny z „ničení školství". L'Avenir ↗ Předplatné ruší samostatný valonský dekret ze 2. září 2026 a nové jízdné platí od 1. února 2027. LETEC ↗
Glatigny 2. října násilí odsoudila a vyzvala k návratu do tříd: „Bránit žákům a učitelům vstoupit do třídy, házet projektily na policii nebo ničit školní vybavení není přijatelný způsob, jak vyjádřit nesouhlas." Zároveň varovala před zneužíváním žáků radikálními hnutími. L'Avenir ↗ Podle večerní bilance policie v Liège 5. října evidovala 30 zadržení, z toho 23 správních a sedm soudních. Qu4tre ↗ Zřizovatelé škol se v dohodě se starostou Willym Demeyerem chystali školy v pondělí znovu otevřít, několik jich však ráno zůstalo kvůli blokádám nepřístupných. L'Avenir ↗
Co mají společné a v čem se liší
Společná je forma: blokády vchodů, násilí na okraji a žáci, kteří chtějí lepší podmínky pro učení. Rozdíl je v adrese stížnosti. Ve Francii nejde o jeden zákon, který by se dal stáhnout. V Belgii se protesty týkají několika konkrétních opatření: úsporného dekretu, školného a samostatného dekretu o jízdném. Zdroje neříkají, zda by jejich změna protesty ukončila rychleji.Limity tohoto pohledu
Čísla pocházejí z ministerstev, úřadu premiéra a policie, které jsou stranou sporu, a mění se každý den i podle zdroje. Počty zadržených ve Francii jsme ověřili přímo v komuniké ministerstva spravedlnosti z 5. října. Belgická opatření mají různé termíny účinnosti a některá se ještě mění. Nevíme, zda granát v Lens zvedl žák, nebo byl hozen po něm. Tvrzení o roli LFI pochází z úřadu premiéra a strana je popírá. Ověřili jsme jen vyjádření úřadů a strany, nezávislé důkazy jsme nehledali. A hlas samotných žáků známe hlavně přes organizace, které hnutí svolávají.Co sleduje hotinfo
- IGPN uzavrela vyšetrovanie prípadu v Lens a prokuratúra rozhodla o ďalšom postupe.
- Francúzska vláda ohlásila konkrétne opatrenia pre lýcea, napríklad náhrady učiteľov alebo obnovu škôl.
- Vláda Francúzskeho spoločenstva Belgicka zmenila alebo odložila opatrenia z úsporného dekrétu.
- Žiacke organizácie vo Francúzsku vyhlásili koniec blokád alebo pauzu cez jesenné prázdniny.
*Foto: Lyceum Antoine-de-Saint-Exupéry v Créteil u Paříže. Erwmat / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.*
