Aktéři — klepněte pro kontext
Sovintern
Mezinárodní socialistická síť založená v Moskvě v roce 2026 z iniciativy strany Spravedlivé Rusko. Prezentuje se jako alternativa k Socialistické internacionále.
Proč tady: Je hlavním předmětem tohoto článku — organizace, kterou rumunské médium označilo za nový Komintern.
Více info →
Spravedlivé Rusko
Ruská strana z roku 2006, kterou vede Sergej Michajlovič Mironov. Označuje se za sociálně demokratickou.
Proč tady: Je iniciátorem celého projektu a analytici ji řadí k takzvané systémové opozici věrné Kremlu.
Více info →
Sergej Mironov
Předseda strany Spravedlivé Rusko a bývalý předseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Proč tady: Síť oznámil pod heslem Socialismus 2.0 a účastníkům fóra se obrátil videem.
Více info →
Alexander Babakov
Místopředseda ruské Státní dumy, kterého Putin v roce 2012 jmenoval zvláštním zástupcem pro Rusy v zahraničí.
Proč tady: Vede organizační výbor Sovinternu, což ukazuje, jak vysoko je projekt zakotven v ruské státní struktuře.
Více info →
Státní duma
Dolní komora ruského parlamentu.
Proč tady: Jeden z jejích místopředsedů stojí v čele organizačního výboru nové sítě.
Více info →
Vladimir Putin
Ruský prezident.
Proč tady: Účastníkům ustavujícího fóra přečetli jeho gratulační dopis.
Více info →Kominterna
Komunistická internacionála založená v Moskvě v roce 1919, která do roku 1943 řídila komunistické strany po celém světě z centra v Moskvě.
Proč tady: Právě k ní rumunský text novou síť přirovnává, odtud pochází označení nový Komintern.
Více info →
Americká komunistická strana
Marxisticko-leninská strana v USA a Kanadě, která vznikla v roce 2024 odštěpením od Komunistické strany USA. Má řádově stovky členů.
Proč tady: Je jedním z devíti spoluiniciátorů Sovinternu a otevřeně podporuje ruskou válku na Ukrajině.
Více info →Strana pracujících
Britská socialistická a levicově-konzervativní strana založená v roce 2019, vázaná na svého lídra George Gallowaye.
Proč tady: Další ze západních spoluiniciátorů sítě.
Více info →
George Galloway
Britský politik a moderátor, dlouholetý poslanec za pět různých obvodů, do roku 2003 labourita.
Proč tady: Založil Stranu pracujících a podle vlastních vyjádření je v dobrovolném vyhnanství mimo Británii, přičemž opakovaně audituje v Rusku.
Více info →Strana socialistů Moldavské republiky
Populistická moldavská strana s euroskeptickými a prorusky orientovanými postoji, kterou dlouhodobě vede bývalý prezident Igor Dodon.
Proč tady: Je spoluiniciátorem sítě a zároveň důvodem, proč není téma pro středoevropského čtenáře exotická.
Sandinistická fronta národního osvobození
Vládnoucí levicová strana v Nikaragui, která zemi ovládá od návratu Daniela Ortegy k moci v roce 2007.
The Insider
Exilové ruské investigativní médium zaměřené na ověřování faktů a odhalování dezinformací, které založil novinář Roman Dobrochotov.
Proč tady: Z jeho zjištění vychází rumunský text o náboru bojovníků.
Více info →Libertatea
Rumunský denník založený v prosinci 1989, který se věnuje zprávám, zábavě a životnímu stylu.
Proč tady: Právě on téma přinesl jako první v regionu, přestože jde o převzetí zjištění The Insider.
Více info →
OCCRP
Americká nevládní organizace podporující investigativní novináristiku, založená v roce 2006 a zaměřená na organizovaný zločin a korupci.
Proč tady: Nezávisle dokumentovala ruský nábor Evropanů na sabotáž přes Telegram.
Více info →Michael Gloss
Americký jednadvacetiletý dobrovolník, syn vysoké představitelky CIA Julianne Gallinovové, který padl v roce 2024 v řadách ruské armády.
Proč tady: Je nejznámějším doloženým případem občana Západu, který skončil v řadách ruské armády.
Benjamin Stimson
Brit z Oldhamu, který odešel bojovat k proruským separatistům na východní Ukrajinu a v roce 2017 ho za to britský soud poslal do vězení.
Proč tady: Rumunský text ho označuje za dnešního náborář, jeho trest však uvádí o rok vyšší, než jaký ve skutečnosti padl.
Kdo Sovintern vybudoval
Iniciátorem je strana Spravedlivé Rusko, kterou vede bývalý předseda Rady federace Sergej Mironov. Síť oznámil pod heslem „Socialismus 2.0" s ambicí spojit více než sto levicových stran a hnutí ze sedmdesáti zemí. Ustavující fórum se konalo v Moskvě od 25. do 29. dubna 2026, samotná organizace vznikla 27. dubna a dnes má více než patnáct členských organizací. Robert Lansing Institute ↗Devítka spoluiniciátorů je rozmanitá. Kromě Spravedlivého Ruska jsou v ní britská Strana pracujících George Gallowaye, Americká komunistická strana, Strana socialistů Moldavské republiky, Hnutí socialistů Srbska, nikaragujská Sandinistická fronta národního osvobození, marocká Strana pokroku a socializmu, konžská Unie demokratických socialistů a tuniské hnutí Tunisko vpřed. Robert Lansing Institute ↗
Spravedlivé Rusko není náhodný hráč. Analytici je označují za takzvanou systémovou opozici, tedy kontrolované levé křídlo, které ruské prezidentské administrativě pomáhá si udržet sociálně cítící elektorát bez toho, aby moci skutečně hrozilo. Předsedou organizačního výboru Sovinternu je Alexander Babakov, místopředseda Státní dumy a zároveň první místopředseda samotného Spravedlivého Ruska. Robert Lansing Institute ↗
Jak to vnímá rumunská Libertatea
Rumunský denník Libertatea přinesl 1. srpna rozsáhlý text, který sítě kolem Sovinternu nazývá přímo „novým Kominternem" a opírá se o zjištění exilového ruského investigativního média The Insider. Podle něj jde o krytí pro mezinárodní speciální operace Kremlu a nejméně několik členů sítě se přímo podílí na náboru žoldnéřů pro ruskou armádu. Libertatea ↗Libertatea popisuje tříetapový model. Nejprve nevinné aktivity — úklid čtvrtí, rozdávání jídla bezdomovců, diskusní kluby a vycházky do přírody, cílené na přistěhovalce, lidi pod hranicí chudoby a osamělé osoby. Potom radikálnější akce, tedy protesty proti NATO a mitingy před ukrajinskými ambasádami. A nakonec výzvy nejaktivnějším, aby odešli bojovat na frontu nebo doma vyhledávali sklady a továrny zásobující Ukrajinu municí. Libertatea ↗
Co je doloženo a co je tvrzení
Existence Sovinternu, jeho zakladatele i Putinův pozdrav jsou ověřitelné fakty. Stejně tak profil obou západních členů — Americká komunistická strana se odštěpila od Komunistické strany USA v červenci 2024, hlásí se k takzvanému MAGA komunismu, otevřeně podporuje ruskou válku na Ukrajině a má odhadem třista až tisíc členů. Britskou Stranu pracujících založil v roce 2019 George Galloway, bývalý labouristický poslanec a běžný host ruských propagandistických pořadů, který se podle vlastních vyjádření nachází v dobrovolném vyhnanství mimo Británii a opakovaně audituje v Rusku. Wikipedia — ACP ↗ Wikipedia — WPB ↗Doloženy jsou také jednotlivé příběhy, na kterých rumunský text staví. Michael Gloss, syn Julianne Gallinovové, zástupkyně ředitele CIA pro digitální inovace, padl 4. dubna 2024 v Doněcké oblasti ve věku jednadvaceti let v řadách ruské armády. Potvrdila to samotná CIA. NBC News ↗ Brit Benjamin Stimson dostal v červenci 2017 od manchesterského korunního soudu pět let a čtyři měsíce za napomáhání terorismu poté, co odešel bojovat k proruským separatistům. RFE/RL ↗ Libertatea uvádí jeho trest o rok vyšší, správný údaj je pět let a čtyři měsíce.
Že v Evropě existují proruské náborové kanály, také není hypotéza. Konsorcium OCCRP dokumentovalo nábor přes Telegram, kde verbovači nabízeli peníze za sledování vojenských základen, podpalování vozidel NATO i za vraždu, s tarifou deset tisíc dolarů za hlavu. Západní a ukrajinské bezpečnostní orgány tyto sítě spojují s ruskými službami, Moskva to popírá. Ukrajinská prokuratura od roku 2024 odsoudila osmnáct cizinců za činy související se sabotáží. OCCRP ↗
Nedoložen zůstává právě ten spojovací článek, který dává rumunského textu jeho sílu — totiž že Sovintern jako organizace nábor řídí nebo koordinuje. To zatím zůstává tvrzením The Insider, které nezávisle nikdo nepotvrdil.
Hranice tohoto pohledu
The Insider je exilové ruské médium s otevřeně protikremelovskou pozicí, která má za sebou řadu ověřených odhalení, avšak v této tématu má také vlastní zájem. Libertatea je rumunský denník bulvárního střihu a jeho text je převzatý, ne vlastní vyšetřování.Důležitější je otázka měřítka. Americká komunistická strana má řádově stovky členů a britská Strana pracujících sedm obecních zastupitelů — jsou to okrajové sdružení, ne hlavní proud západní levice. Záměna jednoho za druhé je přesně to zkreslení, na kterém podobné texty nejčastěji ztroskotávají a které nakonec pomáhá Moskvě, protože z jejích okrajových spojenců dělá něco většího, než jsou.
Pro středoevropského čtenáře je podstatné něco jiného než exotická jména amerických marxistů. Sovintern nevznikl jako klub nadšenců v Latinské Americe — sedí v něm strany z Moldavska a Srbska, tedy z zemí, kde se právě rozhoduje o orientaci na Evropskou unii. To je měřitelné a sledovatelné i bez toho, abychom věřili nejostřejší verzi příběhu.
Co sleduje hotinfo
- Zda se k Sovinternu připojí další strany ze střední Evropy nebo Balkánu
- Jak se členství Strany socialistů promítne do moldavské předvolební kampaně a reakce Kišiněva
- Zda The Insider zveřejní původní investigativu s doklady o propojení sítě na nábor bojovníků
- Zda některá evropská vláda nebo EU zařadí Sovintern mezi nástroje ruského vlivu
- Zda přibudou soudní případy občanů EU stíhaných za boj na ruské straně nebo za sabotáž
