Aktéři — klepněte pro kontext
Maledivy
Ostrovní stát v Indickém oceánu, 1 192 ostrovů ve 26 atolech, z toho zhruba 200 obydlených. Ekonomika stojí téměř výhradně na turismu.
Proč tady: Přes jeho hlavní letiště podle WSJ prochází sankcionované zboží směrem do Ruska.
Více info →Aeroflot
Ruský vlajkový dopravce, sám pod západními sankcemi.
Proč tady: Jeho linková letadla odvážejí podle investigativní reportáže tranzitní náklad z Malé do Moskvy.
Více info →
Wall Street Journal
Americký ekonomický deník.
Proč tady: Zveřejnil investigativní reportáž, na které celá tato zpráva stojí — vycházel z leteckých nákladních listů, seznamů nákladu a e-mailů mezi logistickými firmami.
Více info →Freight Care
Maledivská logistická firma jmenovaná v investigativní reportáži.
Proč tady: Její ředitel jako jediný z aktérů odpověděl novinářům. Překládku pro Rusko potvrdil, vědomí o vojenském zboží popřel.
Kyrgyzstán
Středoasijská republika, členka Eurasijské hospodářské unie.
Proč tady: První země, na kterou Unie použila nový nástroj proti třetím státům sloužícím k obcházení sankcí.
Více info →
Šeremetěvo
Největší ruské letiště, leží u Moskvy.
Proč tady: Cílová stanice denních letů z Malé.
Více info →Jak se zboží převlékne za tranzit
Schéma podle WSJ nepotřebuje pašeráky ani falešné dno. Západní nebo čínská firma prodá zboží oficiálně zprostředkovateli ve třetí zemi. Zásilka přiletí do Malé, ale nezapíše se jako dovoz — zůstane v tranzitní zóně, kde celní kontrola prakticky neprobíhá. Místní logistická firma na ni vystaví nový letecký nákladní list, ve kterém už původní vývozce nefiguruje. Je tam jen ruský příjemce. Kyiv Post ↗Náklad se přeloží do linkového letadla Aeroflotu. To přistává v Malé ráno, stojí na letišti zhruba dvě hodiny a vrací se do Moskvy na Šeremetěvo — s ruskými turisty v kabině a s tranzitem v nákladovém prostoru. V Rusku zboží vyloží bez viditelné vazby na dodavatele. n-tv ↗
O jaké zboží jde: mikročipy, optické přístroje, komponenty letadel a vysokopevnostní letecké šrouby a nýty. Jde tedy o zboží dvojího použití, civilního i vojenského. Kyiv Post ↗
Dvě účetnictví, která si protiřečí
Maledivská celní data o tom obchodu nevědí téměř nic. Ruské dovozní statistiky, ze kterých čerpá obchodní databáze Import Genius, říkají něco úplně jiného: 2021 méně než sedm milionů dolarů, 2022 přes 630 milionů. To je více než devadesátinásobek v jediném roce, shodou okolností právě v tom, kdy začala válka.Stejná data ale ukazují i druhý pohyb, který se do titulků nedostává: v roce 2024 to bylo přibližně 160 milionů, tedy zhruba čtvrtina vrcholu z roku 2022. Novější tvrdé číslo nemáme — Rusko údaje, ze kterých databáze čerpá, od roku 2024 cenzuruje a začátkem roku 2025 přístup k nim zablokovalo úplně. Pokles proto nemusí celý odrážet reálný obchod. Kyiv Post ↗
Aktuální stav tedy nikdo zvenčí nevidí. Víme, že kanál vznikl a že v roce 2024 byl stále násobně nad předválečnou úrovní.
Proč právě Maledivy
Ostrovy jsou na takovou úlohu jako stvořené. Rusové byli v roce 2025 po Číňanech druhou nejpočetnější skupinou turistů a mohou cestovat bez víz, takže denní spojení s Moskvou má civilní opodstatnění. Turismus tvořil podle Světové banky v roce 2025 zhruba 21 procent hrubého domácího produktu a spolu s dovozními cly stojí za drtivou většinou státních příjmů, což z každého diplomatického sporu s Moskvou dělá ekonomickou hrozbu. Světová banka ↗A překládka se přímo vyplácí. Maldives Airports Company, která letiště provozuje, inkasuje poplatky za manipulaci s leteckým nákladem a stala se nejziskovějším státním podnikem země. Čím více tranzitu do Moskvy, tím lépe pro státní kasu. n-tv ↗
Ve srovnání s hlavními uzly je to pořád malá ryba. Přes Čínu, Turecko a Spojené arabské emiráty projde sankcionované zboží odhadem za 15 miliard dolarů ročně. Ten odhad uvádí WSJ bez bližší metodiky, takže se nedá nezávisle ověřit.
Nástroj na to existuje. EU ho už jednou použila
Nástroj, kterým Unie umí zastavit vývoz sankcionovaného zboží nejen do Ruska, ale i do třetí země sloužící k obcházení, existuje od jedenáctého balíčku z června 2023. Je to krajní opatření: přijímá se jednomyslně a až poté, co spolupráce s danou zemí selže.Poprvé ho Unie použila až dvacátým balíčkem, přijatým 23. dubna 2026, a terčem se stal Kyrgyzstán. Brusel mu zakázal dodávky CNC obráběcích strojů a zařízení pro přenos dat poté, co dovoz dotčených položek z EU do Kyrgyzstánu za deset měsíců roku 2025 vzrostl oproti předválečné úrovni devítinásobně a jejich reexport do Ruska třináctinásobně. Podle analytického projektu Riddle Russia s kyrgyzskými úřady během tohoto období opakovaně komunikovali a vedli technické konzultace, teprve poté přišlo omezení. Riddle Russia ↗
Ta dvě čísla se nedají přímo srovnat — kyrgyzské měří dovoz vybraných položek z EU za deset měsíců, maledivské celkový ruský dovoz za rok. Společný je vzorec: prudký skok bez průmyslového vysvětlení. Na seznamu zemí, vůči kterým Unie ten nástroj použila, ostrovy zatím nejsou.
Limity tohoto pohledu
Celé zjištění stojí na jediné investigativní reportáži. Publikoval ji Wall Street Journal začátkem září a ostatní redakce včetně tohoto článku z ní čerpají. Nezávislým prvkem jsou jen obchodní data Import Genius, která sama pocházejí z ruských statistik — tedy ze země, která je mezitím přestala zveřejňovat.Maledivská vláda ani Maldives Airports Company na otázky novinářů neodpověděly a manažer firmy Go Investment, kterou WSJ rovněž jmenuje, komentář odmítl. Jediné vyjádření přišlo od ředitele firmy Freight Care Hussaina Waheeda: překládku ruského tranzitního zboží přes Malé potvrdil, ale popřel, že by vědomě pomáhal přepravovat něco k výrobě zbraní. „Nepodporujeme žádnou válku," řekl.
To, že zboží prošlo přes Malé, ještě není důkazem, že někdo na ostrovech věděl, co převážel.
Co sleduje hotinfo
- Evropská komise zařadila Maledivy mezi země, na které použije nástroj proti obcházení sankcí
- Maledivská vláda nebo celní správa se ke zjištěním veřejně vyjádřila
- Maldives Airports Company změnila režim kontroly tranzitního nákladu
- Některá z jmenovaných firem se dostala na sankční seznam EU nebo USA
*Ilustrační fotka: Mezinárodní letiště Velana v Malé. Foto Dr. Ondřej Havelka, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.*
