Šéfa výzkumu belgické továrny na čipy zadrželi už v květnu. Podle prokuratury současně vedl firmu v Číně, která vyráběla totéž

Belgický federální prokurátor potvrdil, že bývalý vedoucí pracovník výzkumu v čipové továrně BelGaN v Oudenaarde sedí od 10. května ve vyšetřovací vazbě. Dvaapadesátiletého muže s belgickým i čínským občanstvím, který bydlel v Lovani, zadrželi na letišti v Zaventemu při nástupu do letadla do Pekingu. Čelí podezření ze špionáže, účasti na zločinecké skupině, zneužití majetku společnosti a neoprávněného vyzrazení obchodního tajemství. La Libre ↗

Případ odhalili reportéři veřejnoprávní RTBF a deníku De Standaard, prokuratura jej poté potvrdila. Vyšetřovatelé z federální justiční policie Východních Flander provedli několik domovních prohlídek a zajistili datová média i elektronickou komunikaci, které nyní analyzují. Druhý podezřelý, bývalý generální ředitel továrny, je stále hledaný. VRT NWS ↗

Zrcadlová firma v provincii Fu-ťien

Jádrem obvinění je konstrukce, kterou prokuratura popsala střídmě, ale zřetelně. Muž podle ní zastával vedoucí pozici ve výzkumu belgické firmy a současně působil jako vedoucí pracovník čínské společnosti s podobnou výrobou, která vznikla několik měsíců po jeho nástupu a financoval ji čínský investiční fond. Tato firma se jmenuje Gankool a sídlí v provincii Fu-ťien. La Libre ↗

Nešlo přitom o utajenou funkci. V březnu 2023, tedy v době, kdy v Belgii vedl výzkum, vystoupil na konferenci v Číně a představil se tam jako ředitel Gankoolu. Prokuratura ke spisu dodává opatrnou formulaci: „Vyšetřování možná poukazuje na neoprávněný převod specializovaného duševního vlastnictví." VRT NWS ↗

Továrnu prodávali dva roky. Kupce našli v Hongkongu

Závod v Oudenaarde není nováček. Vznikl v roce 1983 jako Mietec, poté prošel přes Alcatel Microelectronics a AMI Semiconductor, až jej v roce 2008 koupil americký onsemi. Ten jej v rámci strategie zeštíhlování výroby nabídl k prodeji a dva roky pro něj hledal zájemce. eeNews Europe ↗

Kupce nakonec našel. Společnost BelGaN Group BV vznikla na podzim 2021 jako společný podnik dvou hongkongských firem, Rockley Management (HK) a Wuxi Group, a vedl ji Alan Zhen Zhou – tentýž bývalý generální ředitel, kterého dnes belgické úřady hledají. Nový majitel převzal i více než 400 zaměstnanců a oznámil, že z Oudenaarde vytvoří přední evropskou slévárnu čipů z nitridu galia. eeNews Europe ↗

Prodej se uzavřel 8. února 2022 a onsemi jej prezentoval jako čistě provozní rozhodnutí. „Navrhované odprodeje ukazují, že jsme na dobré cestě k optimalizované výrobní síti," prohlásil tehdy generální ředitel Hassane El-Khoury s tím, že transakce zaměstnancům dotčených závodů zachovávají práci a firmě umožňují přesunout výrobu jinam. Electronics Weekly ↗

Stojí za povšimnutí, že to nikdo neskrýval. Odborný server eeNews Europe dal už tehdy do titulku, že belgickou továrnu koupil „startup s čínskými vazbami", a v textu uvedl i hongkongské mateřské firmy. Informace byla veřejná od prvního dne. Chyběl jen úřad, který by se na ni podíval. eeNews Europe ↗

Stroje neodešly jako investice, ale v dražbě

V červenci 2024 firma zkrachovala a o práci přišlo 440 lidí. Výrobní zařízení se poté od konce listopadu do poloviny března prodávalo v online dražbě rozdělené do zhruba 1 800 položek a vyneslo více než 23 milionů eur. Semiconductor Today ↗

Podstatné je, kdo nakupoval. Podle The Brussels Times byly mezi hlavními kupci čínské firmy – a úřady až následně zjišťovaly, na které položky bude potřeba vývozní licence do Číny. Pořadí je přitom celý problém ve zkratce: nejprve se vydražilo, poté se řešilo, co se vlastně smí vyvézt. eeNews Europe ↗

Účet zůstal doma. Uzavření má místní úřady stát více než 1,1 milionu eur a pro 417 propuštěných byla požadována podpora z evropského Fondu pro přizpůsobení se globalizaci. TrendForce ↗

Prázdnou halu nakonec koupil evropský investor za 20,35 milionu eur a plánuje do ní vložit 200 až 250 milionů eur do výroby fotonických čipů – nejprve asi sto lidí v roce 2026, do roku 2030 by jich mělo být téměř šest set. Výroba nitridu galia se do Oudenaarde nevrátí. Semiconductor Today ↗

Tento postup popsala státní bezpečnost dříve, než vyšel najevo

Nejnepříjemnější na případu je, že nejde o překvapení. Belgická státní bezpečnost popsala tento mechanismus ve výroční zprávě za rok 2025 téměř doslova: čínské firmy „investují do belgických podniků, výzkumných center nebo spin-offů – přednostně do menších subjektů, které vyvíjejí slibné technologie, ale jsou podfinancované –, aby získaly přístup k technologii a poté vytvořily zrcadlovou firmu v Číně, která bude tutéž technologii vyrábět ve větším. Mateřská společnost se následně prodá, pokud možno se ziskem." VRT NWS ↗

Kenneth Lasoen, profesor zpravodajských služeb a národní bezpečnosti na Antverpské univerzitě, k tomu dodává, že špionáž provádí prakticky každý stát, rozdíl je v tom, kde jsou hranice. U Ruska a Číny podle něj platí, že „některé země se nezaleknou vůbec ničeho", aby se k informaci dostaly. Ruské velvyslanectví v Bruselu má prý na střeše nejvíce odposlouchávacích antén v Evropě. VRT NWS ↗

Skríning zachytí koupi, dražbu už ne

Belgie dnes prověřuje zahraniční investice – meziresortní skríningový mechanismus funguje od 1. července 2023 a týká se investorů mimo Evropskou unii. FPS Foreign Affairs ↗

Jenže transakce, která je dnes v centru vyšetřování, se uzavřela v únoru 2022, tedy téměř sedmnáct měsíců předtím, než tento mechanismus vznikl. To je první mezera a je uzavřená – dnes by se takový obchod musel hlásit.

Druhý limit je jiného druhu a trvá dál. To nejcennější neodešlo z Belgie jako investice, ale v konkurzní dražbě – a prodej majetku úpadce není zahraniční investice, takže na něj skríning ani nemíří. Stát mohl reagovat až poté, a to jen nástrojem vývozních licencí. Jolyce Demely, generální ředitelka Agorie pro Flandry, říká, že skríning sice existuje, ale chybí podpora firem při ochraně know-how: v Nizozemsku funguje kontaktní místo pro bezpečnost znalostí a podle ní by se něco takového hodilo i ve Flandrech. VRT NWS ↗

Proč to číst ze střední Evropy

Továrnu prodal onsemi v rámci strategie, kterou se zbavoval výrob, jež nepovažoval za klíčové. Tentýž onsemi zároveň oznámil investici více než dvou miliard dolarů, tedy zhruba 46 miliard korun, do rozšíření závodu v Rožnově pod Radhoštěm – podle tehdejšího premiéra Petra Fialy největší investici v moderních dějinách Česka. Počet pracovních míst tam má stoupnout ze zhruba 1 700 na 3 000. ČeskéNoviny.cz ↗

Tento projekt přitom nestojí na pevné zemi. Přislíbená státní podpora podle ministerstva průmyslu a obchodu nenaplňuje původní podmínky dohody a o dalším postupu se jedná. ČT24 ↗

Poučení z Oudenaarde tedy není „neprodávejte Číňanům". Věcnější je toto: evropská výroba čipů je většinou v rukou firem, které o ní rozhodují podle vlastní portfoliové logiky, a když se takový závod ocitne na trhu, stát má na výběr jen z těch kupců, kteří přijdou. A pokud pak upadne do konkurzu, jeho nejcennější část odchází cestou, kterou nesleduje žádný skríning.

Přečtěte si také: Čínský správce přístavu Pireus čelí obvinění ze špionáže. Tatáž firma má podíl i v Hamburku

Limity tohoto pohledu

Jde zatím o podezření, nikoli o rozsudek. Obviněný je ve vyšetřovací vazbě, spis se analyzuje a nikdo zatím soudu nepředložil důkazy, které by obstály.

Ještě důležitější je, co není prokázáno. La Libre svůj text nadepsala otázkou, zda byla továrna zruinována kvůli čínské špionáži – a je to skutečně otázka, nikoli zjištění. Krach mohl mít běžné obchodní příčiny – firma sama uvedla jako důvod nedostatek financování. Souvislost mezi trestním řízením a bankrotem zatím neprokázal nikdo.

A nakonec: nakupovat stroje v konkurzní dražbě je legální. Čínští kupci v ní neudělali nic nedovoleného. Problém je v tom, že belgický stát se k otázce vývozních licencí dostal až poté, co dražba proběhla.

Ilustrační foto: křemíkový wafer s čipy. Autor Enrique Jiménez, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0.

Co sleduje hotinfo