Aktéři — klepněte pro kontext
Donald Trump
Americký prezident, ve funkci od roku 2025 podruhé.
Proč tady: Dohodu oznámil na síti Truth Social a odůvodnil ji nižší cenou, než jakou USA platí Kanadě.
Více info →
Alexandr Lukašenko
Běloruský prezident od roku 1994, dosud jediný v historii samostatné země.
Proč tady: Ve stejný den Trumpovo oznámení zpochybnil tvrzením, že volné objemy draslíku Bělorusko nemá.
Více info →
Belaruskali
Běloruský státní koncern na výrobu draselných hnojiv se sídlem v Saligorsku, jeden z největších producentů na světě.
Proč tady: Je předmětem připravované dohody a zároveň žalobcem v arbitráži proti Litvě.
Více info →
Sviatlana Cichanouská
Vůdkyně běloruské opozice v exilu, v prezidentských volbách 2020 kandidovala proti Lukašenkovi.
Proč tady: Varuje, že příjmy z draslíku financují represe a ruský válečný stroj.
Více info →John Coale
Americký právník, od listopadu 2025 zvláštní vyslanec Spojených států pro Bělorusko.
Proč tady: Vede jednání, v nichž se propouštění politických vězňů vyměňuje za uvolňování sankcí.
Více info →
Scott Moe
Premiér kanadské provincie Saskatchewan od roku 2018, tedy regionu s největší těžbou draslíku na světě.
Proč tady: Běloruské hnojivo nazval krvavým draslem a dohodu odmítá.
Více info →
Klaipėda
Jediný litevský námořní přístav, historicky hlavní vývozní trasa běloruských hnojiv.
Proč tady: Litva přes něj tranzit zakázala od února 2022 a bez něj je cesta do Ameriky delší.
Více info →
Európska únia
Uskupení 27 členských států.
Proč tady: Sankce na běloruské draslo letos jednomyslně prodloužila, jde tedy opačným směrem než Washington.
Více info →Dohoda, kterou druhá strana zpochybňuje
Trump na síti Truth Social napsal, že Spojené státy pracují na obrovské dohodě o nákupu draslíku z Běloruska a že „cena by byla podstatně nižší, než jakou dnes platíme Kanadě, velmi dobrá zpráva pro naše farmáře a chovatele". Capital Press ↗Lukašenko ve stejný den přijímal zprávu předsedy Státního celního výboru Vladimira Orlovského o přesměrování obchodních toků, tedy mluvil o jiném tématu než o americké nabídce. Podle jeho kanceláře při ní řekl, že „i kdybychom chtěli dodávat draslo na jiné, západní trhy, jednoduše ty objemy nemáme, všechno je zasmluvněno". Jednání s americkou stranou podle něj probíhají, velké dodávky ale možné nejsou, protože hnojiva na letošní rok jsou už prodána. Naša Niva ↗
Draselné soli jsou vedle dusíku a fosforu třetí základní živinou v hnojivech a Spojené státy si dovážejí téměř celou svou spotřebu. Podle americké geologické služby pocházelo v letech 2021 až 2024 sedmdesát devět procent dovozu z Kanady a dvanáct procent z Ruska. U.S. Geological Survey ↗
Vězni výměnou za sankční úlevy
Trumpovo oznámení není izolovaný obchodní nápad, ale zatím poslední krok roční výměny. Třináctého prosince 2025 Minsk propustil 123 lidí včetně opozičních postav Maryje Kalesnikavové a Viktara Babaryky a o dva dny později americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv vydal licenci, která povolila transakce s koncernem Belaruskali a se dvěma dalšími běloruskými firmami. Nešlo o úplné zrušení sankcí, licence už zmrazený majetek neodblokovala. OFAC ↗Jednání vede John Coale, kterého Trump nominoval na zvláštního vyslance pro Bělorusko v listopadu 2025. V rozhovoru zveřejněném v březnu 2026 naznačil, že širší dohoda by mohla znamenat normalizaci diplomatických i hospodářských vztahů. Kyiv Independent ↗
Jedenáctého září Lukašenko novinářům řekl, že Bělorusko po uvolnění sankcí obnovilo prodej draslíku do Spojených států. Zároveň žádá, aby mu Washington vrátil přes 40 milionů dolarů, které podle něj uvízly v americkém bankovním systému. Tento údaj pochází od něj a nezávisle potvrzený není. The Hill ↗
Cesta na západ vede přes Klaipėdu
Litva zakázala tranzit běloruského draslíku přes své území a přístav Klaipėda od února 2022, poté co Lukašenkův režim potlačil masové protesty z roku 2020. Přístavu tehdy klesl objem překládky o dvacet jedna procent, ze 45,6 na 36,1 milionu tun. Port of Klaipėda ↗Belaruskali si za ztracenou smlouvu nárokuje v mezinárodní arbitráži přes dvanáct miliard dolarů. Vývoz od té doby proudí přes ruské přístavy, především přes Usť-Lugu a Petrohrad, což cestu do Ameriky prodlužuje a prodražuje. Carnegie Endowment ↗
Washington se pokusil tuto překážku obejít už na jaře. Rádio Svobodná Evropa v květnu informovalo, že Spojené státy poslaly Litvě, Polsku a Ukrajině nepodepsaný a nedatovaný návrh, podle kterého „Spojené státy mají zájem prozkoumat možné trasy tranzitu běloruského draslíku ke zmírnění globálního nedostatku". Příjmy z tranzitu měly podle dokumentu směřovat na ukrajinskou obranu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí přijetí potvrdilo bez komentáře, polské neodpovědělo a litevský ministr zahraničí přijetí formálního návrhu popřel, ačkoliv připustil, že Washington vyvíjí tlak. RFE/RL ↗
Běloruský nezávislý web Naša Niva k tomu dodává vlastní výklad: překážkou velkých dodávek do Ameriky podle něj nejsou ani tak zasmluvněné objemy, jako spíše odmítnutí evropských zemí pustit běloruské hnojivo přes baltské přístavy. Naša Niva ↗
Kanada mluví o krvavém draslu, Evropa drží zákaz
Nejhlasitěji se ozval Saskatchewan, provincie s největší těžbou draslíku na světě. Tamní premiér Scott Moe prohlásil, že „nákup krvavého draslíku z Běloruska je podporou ruské agrese" a že to „je nesprávné a nedává to smysl". Připomněl, že sankce vůči Minsku uvalilo přes čtyřicet zemí. CBC News ↗Kanada má co bránit. Podle tamního ministerstva přírodních zdrojů směřovalo v roce 2024 do Spojených států 53 procent jejího vývozu draslíku. Natural Resources Canada ↗
Běloruská opoziční vůdkyně Sviatlana Cichanouská, která byla v té době v New Yorku na Valném shromáždění OSN, varovala, že „jakákoli dohoda s režimem je velmi riziková" a že není čas obchodovat s Minskem, dokud příjmy z draslíku jdou na represe a na podporu ruského válečného stroje. Kyiv Post ↗
Evropská unie se mezitím pohnula opačným směrem než Washington. V únoru letošního roku jednomyslně prodloužila sankce vůči Bělorusku do konce února 2027 a jejich součástí zůstává přímý zákaz dovozu běloruských draselných hnojiv. Rada Evropské unie ↗
Rozdíl mezi oběma břehy Atlantiku tedy není v ceně, ale v tom, zda se ke zboží vůbec dá dostat. Americký farmář může běloruské hnojivo koupit legálně, evropský ne. Cla, která Unie od července 2025 uvalila na hnojiva z Ruska a Běloruska, se přitom draslíku netýkají vůbec, vztahují se na dusíkatá a některá kombinovaná hnojiva. EUR-Lex ↗
Limity tohoto pohledu
Dohoda zatím neexistuje. Trump mluví o přípravách, Lukašenko o tom, že dodat není co, a ani jeden z nich nezveřejnil objem, cenu ani termín. Lukašenkovo tvrzení o zasmluvněných objemech se navíc nedá nezávisle ověřit a může jít i o vyjednávací pozici, protože souběžně žádá uvolnění zadržených peněz.Opatrnost si žádá i druhá strana sporu. Saskatchewan má na kritice přímý obchodní zájem, protože více než polovina kanadského vývozu draslíku směřuje do Spojených států. Obě procenta v textu přitom měří něco jiného: sedmdesát devět procent vyjadřuje podíl Kanady na dovozu do Spojených států, padesát tři procent podíl Spojených států na kanadském vývozu. Nejde tedy o rozpor v datech.
Nevíme ani to, zda Lukašenkova slova o zasmluvněných objemech a Trumpovo oznámení spolu vůbec souvisí. Zazněly ve stejný den, ale v odlišném kontextu.
Co sleduje hotinfo
- Spojené štáty a Bielorusko zverejnili konkrétne parametre dohody, teda objem, cenu a termín dodávok.
- Litva, Poľsko alebo Ukrajina sa k americkej žiadosti o tranzit vrátili, alebo ju definitívne odmietli.
- Rada Európskej únie otvorila otázku zákazu dovozu bieloruského draslíka.
- Washington uvoľnil peniaze, o ktorých hovorí Lukašenko.
- Arbitráž, v ktorej si Belaruskali od Litvy nárokuje vyše dvanásť miliárd dolárov, dospela k rozhodnutiu.
Ilustrační foto: draselný důl Belaruskali v Saligorsku. Foto: Homoatrox, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
