Vláda schválila návrh zákazu sítí pro děti do 16 let. Ve Francii podobný zákaz před dvěma týdny zrušila ústavní rada

Vláda ve středu schválila návrh zákona, který dětem mladším než 16 let zakáže vytvořit si a používat účet na sociální síti. Pravidla by měla platit od roku 2027 a Slovensko by jimi stanovilo o rok vyšší hranici, než schválil francouzský parlament. Právě francouzský zákaz, postavený stejně plošně, však před dvěma týdny zrušila tamní ústavní rada jako nepřiměřený zásah do svobody projevu. Aktuality.sk ↗ Bruselská větev se mezitím obrátila: podle Politica Komise svůj plán zmírňuje na děti do 13 let a chystá výjimku pro rodičovský souhlas — částečně kvůli témuž francouzskému rozsudku, o kterém je tento článek.

Co v návrhu doopravdy je

Věková hranice není samostatný zákon. Je součástí návrhu zákona o integrovaném systému ochrany před radikalizací a mobilizací k násilí, který vedle ní zavádí národního koordinátora, Radu integrovaného systému, regionální koordinátory a akreditaci programů prevence a deradikalizace. Hranici 16 let ministerstvo odůvodňuje vývojovou psychologií a neurovědami, podle nichž je mladší a střední adolescence fází, v níž jsou děti zranitelnější vůči algoritmickému doporučování obsahu, manipulačním praktikám a radikalizačním narativům. Spolugestory jsou ministerstva práce a vnitra. STVR ↗

Podstatnější než samotná hranice je mechanika ověřování, protože právě na ní se zákazy jinde lámou. Poskytovatel sítě má podle návrhu dostat výhradně informaci o tom, zda je podmínka věku splněna, nebo ne, bez dalších identifikačních údajů. Subjekt, který věk ověří, se zase nemá dozvědět, pro kterou službu ověření sloužilo. Ministerstvo doporučuje použít k tomu nástroj evropského rámce digitální identity. Živé.sk ↗

To není slovenský vynález. Evropská komise dala na jaře k dispozici vlastní aplikaci na ověřování věku, postavenou na kryptografii schopné potvrdit fakt bez odhalení totožnosti, a od členských států žádá, aby k ní měli všichni občané přístup do konce roku 2026. Mezi prvními zeměmi, které si ji přizpůsobují, jsou Francie, Dánsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr a Irsko. Slovenská účinnost v roce 2027 tak přichází až po termínu, do kdy má evropská infrastruktura existovat. Evropská komise ↗

Francouzský zákaz padl na ústavě

Francouzský parlament schválil zákaz pro děti do 15 let 21. července a pro nové účty měl platit od 1. září. Z finálního textu však ve společné komisi zmizela povinnost platforem ověřovat věk i pravomoc regulátora Arcom ukládat sankce, které měly sahat až ke třem procentům celosvětového obratu. Zákon tak vyslovil zákaz, ale povinnost fakticky přesunul z platforem na nezletilého uživatele. Tech Policy Press ↗

K účinnosti se nedostal. Ústavní rada rozhodnutím číslo 2026-911 DC ze 14. srpna zrušila článek, který zákaz zaváděl, pro rozpor se svobodou projevu a komunikace podle článku 11 Deklarace práv člověka a občana a s ochranou soukromí podle jejího článku 2. Conseil constitutionnel ↗

Podstatné je proč. Cíl ústavní radě nevadil, ochranu nejlepšího zájmu dítěte i předcházení narušení veřejného pořádku výslovně uznala za legitimní. Vadila jí konstrukce. Zákaz podle ní neobsahoval žádnou podmínku vázanou na funkce nebo obsah konkrétní služby a vztahoval se na všechny nezletilé osoby bez ohledu na situaci dítěte i na rizika, která jsou vlastní každé jednotlivé službě. Zákaz se podle ní mohl vztahovat i na online komunikační služby, u nichž riziko pro zdraví a bezpečnost nezletilých není prokázáno, a nezohledňoval věk, rodinnou situaci ani stupeň zralosti dítěte. Druhá výhrada je, že text vůbec neupravoval, za jakých podmínek mohou rodiče v zájmu dítěte zákaz zrušit, omezit jeho rozsah nebo povolit přístup k některým službám. Conseil constitutionnel ↗ Na ústavní radu se obrátili 23. července poslanci hnutí Nepokorné Francie. franceinfo ↗

Obě výhrady míří na to, co má i slovenský návrh. I ten stanovuje jednu hranici pro všechny online služby sociální sítě bez rozlišování podle toho, co služba dělá. To je mimochodem přesně Migaľova námitka o EduPage, jen řečená právnickým jazykem. A ve zveřejněném popisu materiálu se mechanismus rodičovského souhlasu nezmiňuje, ačkoli například Dánsko s takovou výjimkou od třinácti let počítá. Francouzská vláda po rozhodnutí oznámila, že náhradní text připraví co nejrychleji a zohlední v něm nález ústavní rady i evropský rámec. Zákon v nějaké podobě chce mít do jara 2027, tedy ještě před koncem Macronova mandátu. Inside Privacy ↗

Slovenský návrh má oproti tomu francouzskému jednu věc navíc, a to ověřování věku. Otázka, kterou nezodpovídá, zní, co se stane síti, která ho nepoužije.

Austrálie: devět měsíců po zákazu

Austrálie zákaz spustila 10. prosince 2025. Tamní regulátor eSafety ve zprávě z 1. srpna vyhodnotil stav po třech měsících: zatímco před zákazem používalo alespoň jednu omezenou platformu téměř 86 procent dětí, v březnu to bylo přes 81 procent. Denně na ně chodilo 60 procent před zákazem a 58 procent po něm. Jako hlavní příčinu regulátor uvedl, že platformy nezavedly účinné ověřování věku. Asistující ministr Andrew Leigh reagoval, že „nikdy jsme neočekávali stoprocentní dodržování", a přirovnal to k věkové hranici na alkohol. Al Jazeera ↗

Novější data pocházejí z jiného zdroje a jiné metodiky, je tedy třeba je číst odděleně. Podle měření firmy Qustodio, která vyrábí nástroje rodičovské kontroly a vidí tedy jen zařízení svých uživatelů, a které agentura AFP zveřejnila v ten den, kdy slovenská vláda návrh schvalovala, používání TikToku, Instagramu, Snapchatu i WhatsAppu mezi australskými deset- až patnáctiletými znovu roste. TikTok používá 25,9 procenta třináct- až patnáctiletých, tedy jen o něco přes procentní bod méně než před zákazem, a u deset- až dvanáctiletých je odstup od původní úrovně šest setin procentního bodu. „Mohou se k těm platformám dostávat přes virtuální soukromé sítě nebo zatajováním věku. Ale může to být i docela jednoduše tak, že omezení nefungují," řekla expertka firmy Yasmin Londonová. Le Figaro ↗

Německý průzkum: zákaz chtějí i samotní teenageři

Zdravotní pojišťovna Techniker Krankenkasse nechala v dubnu a květnu udělat průzkum mezi 1 400 reprezentativně vybranými Němci ve věku dvanáct až sedmnáct let. Více než polovina z nich si zákaz sociálních sítí přeje. Vadí jim hlavně reklama, kterou uvedlo 57 procent, a nepravdivé zprávy s 52 procenty. Mezi těmi, kdo na sítích tráví více než čtyři hodiny denně, hlásí častou nebo trvalou špatnou náladu 49 procent, při používání do dvou hodin je to 20 procent. ZDF ↗

Zajímavější než výsledek je to, co z něj vyvodili zadavatelé. Šéf pojišťovny Jens Baas se proti plošnému zákazu postavil, za rozhodující označil mediální gramotnost a řekl, že do povinností je třeba zatáhnout poskytovatele, aby nabízeli verze svých platforem bez reklamy a bez algoritmů podporujících závislost. Zástupkyně spolkové konference žáků Lilli Bertholdová vidí zákaz jen jako poslední možnost. Slovenský materiál staví jinak. Prevenci v něm nese soustava koordinátorů a akreditovaných programů proti radikalizaci, ne povinnost platforem změnit to, jak jejich produkt působí na děti.

Doma se spor vede o EduPage

V koalici vyvolal návrh okamžitou roztržku. Ministr investic Samuel Migaľ vyčetl Druckerovi, že se dohodli na společném materiálu a resort školství poslal vládě vlastní, bez jeho ministerstva. Věcná část jeho kritiky míří na definici: „Jen abychom se při takovémto ‚zákazu sociálních sítí' nakonec nedopracovali k tomu, že děti budeme chránit maximálně před Pokecem. A mimochodem, při doslovném výkladu jejich díla zakážeme dětem akorát tak EduPage," napsal. Drucker to vidí jinak a tvrdí, že ministerstvo investic od vlastního zákona ustoupilo a přidalo se k jeho resortu. TASR ↗

Druhá páka je bruselská a už běží

- Bruselská páka se mezitím zmírňuje. Podle Politica může Komise plán Ursuly von der Leyenové omezit nezletilým přístup na sítě oslabit kvůli riziku žalob a neshodám mezi členskými státy. Současná verze se má týkat dětí do 13 let a obsahovat výjimky — mimo jiné přístup se souhlasem rodiče, což má předejít konfliktu s normami Unie o základních právech. Svůj přístup chce předsedkyně představit 16. září v projevu o stavu Unie. Jedním z důvodů revize je podle Politica právě rozhodnutí francouzského soudu, který začátkem srpna zablokoval Macronův zákaz pro děti do 15 let jako rozporný s právem Unie. Maďarské Portfolio to shrnulo tak, že von der Leyenová slibuje tvrdý zákaz, ale není jisté, zda návrh přežije do oznámení (Evropská pravda ↗, Portfolio ↗).
Zatímco se členské státy předhánějí ve věkových hranicích, Evropská komise tlačí na platformy přímo. Vyšetřování Facebooku a Instagramu kvůli návykovému designu, tedy nekonečnému posouvání obsahu, automatickému přehrávání videí, upozorněním a personalizovaným doporučením, otevřela v květnu 2024. V červenci letošního roku předběžně konstatovala, že Meta porušuje nařízení o digitálních službách, protože rizika návykového designu pro duševní zdraví nezletilých dostatečně neposoudila a její opatření nejsou účinná. Mluvčí Komise Thomas Regnier ve středu uvedl, že Meta má „stále možnost nabídnout závazky v Evropské unii". Pokud Komise zjištění potvrdí, může uložit pokutu do šesti procent celosvětového ročního obratu. Hospodárske noviny ↗

Ve stejném týdnu se Meta podle agentury Reuters dohodla s 29 americkými státy na mimosoudním vyrovnání až do výše 16,68 miliardy dolarů, mimo jiné kvůli návykovosti Facebooku a Instagramu u dětí, a přistoupila na denní limity používání pro mladistvé. Zatímco Bratislava řeší, od jakého věku se dítě smí zaregistrovat, tento typ tlaku mění, jak platforma vypadá pro všechny nezletilé bez ohledu na hranici. BBC News ↗

Seznam zemí mezitím roste. Dánsko se politicky dohodlo na hranici 15 let s možností rodičovského souhlasu od třinácti, novozélandská vládní strana představila vlastní návrh tento týden a zájem o společný evropský standard deklarovalo přibližně patnáct států. BBC News ↗

Co sleduje hotinfo