Abyste se v tom vyznali
Francie je po Německu druhá největší ekonomika eurozóny a jediná jaderná velmoc Unie — většinu elektřiny vyrábí v atomových elektrárnách, což jí v evropských debatách o energetice dává jinou pozici než Česku či Německu. Je to zároveň země, kde se politika dělá v ulicích stejně jako v parlamentu: protest, stávka a blokáda jsou tam běžným pokračováním sporu, ne jeho selháním. Léto 2026 tam ukázalo, co zemi momentálně nejvíc trápí — vlny veder s více než 2 000 nadměrnými úmrtími, lesní požáry a sucho, které donutilo stát posílat farmářům stovky milionů eur a dočasně uvolnit pravidla pro sýry s chráněným označením původu.
- Kdo vládne
- Prezidentem je Emmanuel Macron, který je ve druhém a posledním funkčním období — ústava mu třetí nedovoluje, takže v roce 2027 skončí. Premiérem je Sébastien Lecornu. Jeho vláda v červenci 2026 ustála hlasování o nedůvěře, které podali Zelení kvůli zvládání červnových veder. Rozpočtově se kabinet snaží udržet deficit co nejblíž 5 % HDP — ve francouzské politice je veřejný dluh téma, které shazuje vlády.
- Kdo je proti
- Průzkumům dlouhodobě vede Národní sdružení (RN) — Marine Le Penová má kolem 35 % a v srpnu 2026 se rozešla s linií Jordana Bardelly, když potvrdila, že chce vrátit důchodový věk na 62 let. Radikální levici vede Jean-Luc Mélenchon, který se uchází o alianci se Zelenými Marine Tondelierovou. Napravo od středu stojí Bruno Retailleau (Republikáni), ve středu bývalí premiéři Gabriel Attal a Édouard Philippe, na levém středu europoslanec Raphaël Glucksmann.
- Nejbližší volby
- Prezidentské volby 2027 — kampaň se naplno rozběhla už v srpnu 2026 první konfrontací kandidátů před zaměstnavatelským svazem Medef.
