Lotyšsko našlo druhý tajný tunel pro migranty z Běloruska

Lotyšští pohraničníci ve čtvrtek u Krāslavy zachytili 28 lidí, kteří se dostali z Běloruska tunelem překrytým mechem dvacet metrů od hranice. Všechny vrátili zpět za hranici — bez řízení, bez soudce, jako administrativní úkon podle paragrafu 4 zákona o pohraniční stráži. Valsts robežsardze ↗ Je to druhý takový tunel za deset dní a podle interní analýzy Frontexu, kterou získaly německé redakce NDR a WDR, se nekopou bez vědomí Minska. Tagesschau / NDR, WDR ↗

Ploty zabraly, tak se cesta přesunula pod zem

Polsko, Litva i Lotyšsko po roce 2021 své úseky hranice s Běloruskem oplotily a doplnily elektronickým dohledem. Podle Frontexu to zabralo: za prvních sedm měsíců 2026 agentura na východních vnějších hranicích EU zaznamenala 3 209 nelegálních vstupů oproti 5 775 loni, tedy o 44 procent méně. Jde o předběžné údaje ke 4. srpnu. Frontex ↗ Táž analýza však dodává, že „migrační tlak, který Bělorusko používá jako nástroj, se nezmenšil". Změnila se jen metoda — a podle agentury se „tunely staly jednou z možností". Tagesschau / NDR, WDR ↗

Jen v Litvě jich úřady letos našly pět. Třemi prošlo nejméně 86 lidí z Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Indie, dva odhalily ještě během kopání. Litevská pohraniční stráž u jednoho z nich měřila otřesy půdy a přivolala polské kolegy z podleského úseku se speciální technikou na hledání tunelů. Po provrtání hlídkového pásu a výkopu narazili v hloubce asi 1,5 metru na chodbu o průměru asi jeden metr, která sahala pět metrů na litevské území a neměla výstup. VSAT ↗

Za tři týdny o tři sta kilometrů na sever

Nálezy se dají položit na mapu a vznikne z nich čára. Koncem července stály tunely na jihu litevsko-běloruské hranice, u vesnic Piesčiai v okrese Varėna a Pertakas v okrese Lazdijai. O tři týdny později se objevily dva lotyšské, první 10. srpna u Skrudalieny v úseku Silene, druhý 20. srpna u Kaplavy nedaleko Krāslavy.

Lotyšsko

1. 20. srpnaKaplava u Krāslavyprošlo 28 lidí, tunel překrytý mechemotevřít mapu
2. 10. srpnaSilene, Skrudalienaprošlo 15 lidí, první nález v zemiotevřít mapu

257 km

Litva

1. konec červencePiesčiai, okres Varėnabez výstupu na povrch, zasypánotevřít mapu
2. červenecPertakas, okres Lazdijainedokončený, ~20 mužů ustoupilo do Běloruskaotevřít mapu

↑ sever

Mezi litevskou a lotyšskou dvojicí je vzdušnou čarou 257 až 313 kilometrů. Uvnitř každé dvojice je přitom jen 31 a 39 kilometrů, takže nejde o rozptyl po celé hranici, ale o dva těsné shluky oddělené třemi sty kilometry a třemi týdny. Do téhož obrazu zapadá i formulace Frontexu: nejvíc pokusů o odchod z Běloruska se dnes registruje směrem do Lotyšska a výrazně méně do Litvy a Polska.

Lotyšská strana to potvrzuje čísly. Za prvních osm měsíců roku zastavila téměř 10 000 pokusů o nelegální přechod, zatímco za celý loňský rok jich bylo 12 000. Ve špatných dnech pohraničníci zaznamenají přes sto pokusů na 173 kilometrech oploceného úseku. „Lotyšsko není cílová země. My tu hlídáme Němce, Belgičany, Nizozemce," řekl Euronews náčelník stráže Guntis Pujāts. „Jen se přes Lotyšsko snaží projít." Euronews ↗

Obě čísla je třeba číst opatrně, protože měří různé věci. Frontexových 3 209 jsou zachycené vstupy, tedy lidé, kteří se přes hranici dostali. Lotyšských 10 000 jsou zmařené pokusy. Klesat tedy může jedno a růst druhé, aniž by si odporovaly.

Čtyřicet tři lidí, paragraf 4 a žádný soudce

O obou lotyšských skupinách mluví oficiální prohlášení stejně: byly „vráceny do země odchodu" podle paragrafu 4 zákona o Státní pohraniční stráži. Německé agenturní zprávy i slovenské přejímky to zmírnily na „zadrželi", což je věcně něco jiného. Vrácení za hranici je administrativní úkon, ne řízení. Z oficiálních prohlášení k oběma skupinám nevyplývá, že by se u 43 lidí z těchto dvou tunelů vedlo individuální řízení nebo posuzovaly důvody jejich cesty — úřady je popisují jen jako vrácení podle paragrafu 4. Valsts robežsardze ↗

Lotyšská veřejnoprávní LTV natáčela u prvního tunelu v den, kdy začala operace Vilkatis. V reportáži zaznívá i to, co agenturní zprávy vynechaly — patnáct lidí předali zemi, ze které přišli.



Soudní stopy po tunelech existují, jenže vedou jinam. V Litvě zahájili kvůli nálezu u Piesčiai přípravné trestní řízení, které vede státní zástupce Alytuského okresního státního zastupitelství spadajícího pod Kaunaské krajské státní zastupitelství, a za nelegální překročení hranice hrozí pokuta, vazba nebo trest odnětí svobody až na dva roky. Stíhají se tedy převaděči, ne ti, kdo tunelem prošli. LRT ↗

Tři právní fronty a jeden chybějící rozsudek

Spor o tunely i o to, jak se s lidmi na hranici zachází, běží současně na třech místech. Odpověď na otázku, zda se takto vracet smí, má dát jen jedno z nich — a zatím mlčí.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva projednával 12. února 2025 v jeden den tři případy: H. M. M. a další proti Lotyšsku, C. O. C. G. a další proti Litvě a R. A. a další proti Polsku. Všechny se týkají pushbacků na běloruské hranici a článku 4 Protokolu 4, který zakazuje hromadné vyhoštění. V lotyšském případě jde o 26 iráckých Kurdů. Rozsudek dosud nepadl, tedy osmnáct měsíců po jednání. ESLP ↗

Litva mezitím žaluje samotné Bělorusko u Mezinárodního soudního dvora v Haagu kvůli organizovanému převaděčství. Al Jazeera ↗ A lotyšská generální prokuratura zahájila v polovině července trestní řízení proti představitelům běloruské pohraniční služby — podle podnětu stráže nejde o řadu pokusů jednotlivců, ale o „úmyslnou a systematickou protiprávní činnost zločinecké organizace".

Lotyšsko přitom jde 3. října do parlamentních voleb. Euronews ↗

Limity tohoto pohledu

Frontex je v tomto sporu stranou, ne rozhodcem, a jeho analýza je interní odhad, ne důkaz. Formuluje to i opatrněji, než znějí titulky: jistý si je tím, že tunely by na běloruské straně nevznikly bez vědomí tamních služeb, ale u tvrzení, že režim dodává specialisty a na kopání používá samotné migranty, říká jen, že to „nelze vyloučit". Samotný dokument nikdo neviděl nezávisle — veřejný je přes NDR a WDR.

Bělorusko i Rusko obvinění dlouhodobě odmítají a běloruská ambasáda v Berlíně na dotaz německých redakcí neodpověděla. A druhá strana rovnice, tedy zacházení s lidmi, které na hranici zastaví, je právě předmětem sporu ve Štrasburku. Samotná praxe vracení je doložená oficiálními lotyšskými zprávami, nerozhodnutá zatím zůstává její právní přípustnost podle Úmluvy.

Co sleduje hotinfo