Maďarsko nasypalo do Dunaje prah pro jadernou elektrárnu. Zrychlená voda pod ním vymlela dno, kostky tam házeli z vrtulníku

Maďarská vláda rozhodla 12. srpna, že za více než šest miliard forintů postaví v korytě Dunaje u Paksu kamenný prah, který místně zdvihne hladinu na úroveň potřebnou na chladení jediné maďarské jaderné elektrárny. O sedmnáct dní později premiér Péter Magyar oznámil, že první etapa je hotova a prah se spojil přes celou šířku řeky. Doprovázel ji vedlejší účinek: voda zrychlená v zúžení koryta začala pod stavbou vymývat dno, a armáda proto házela do řeky z vrtulníku betonové krychle. Telex ↗

Povolování přitom neproběhlo v obvyklém rozsahu a podle deníku Világgazdaság nebyly sousední země ani Evropská unie oficiálně informovány. Rakousko se obrátilo na Brusel a jeho ministerstvo pro inovace, mobilitu a infrastrukturu tento týden potvrdilo, že Evropská komise i Dunajská komise už jedná přímo s maďarskými úřady. Slovensko je členem Evropské unie i Dunajské komise a jde o řeku, která tvoří i část jeho hranice. HVG ↗

Prah, který si podemílal vlastní dno

Prah rostl z obou břehů najednou, dvě kamenné stěny šly proti sobě. Dokud se nespojily, voda přes ně netekla, ale tlačila se mezerou mezi nimi, a proto se v zúžení výrazně zrychlila. Táž voda potom zatěžovala samotnou stavbu a pod ní vymývala dno. Ministr obrany Romulusz Ruszin-Szendi to ve vládním videu vysvětlil odkazem na lidovou baladu o zedníkovi Kelemenovi. Kameny jsou podle něj nutné, „protože co přes den postavíme, večer se zřítí". Átlátszó ↗

Řešením byly betonové krychle. U obce Dunaszentbenedek je armáda spouštěla z vrtulníku přímo do koryta, celkem 117 kusů po dvě a půl tuny. „Vyjdeme na palubu a podíváme se shora, zda proud donese kámen na správné místo," řekl Ruszin-Szendi ve videu z konce srpna a dodal, že vodohospodáři naměřili ráno hloubku třináct metrů. Telex ↗

Jak hluboko se dno propadlo, přesně známo není. Portál Átlátszó to odhadl z hloubek, které zazněly ve vládních videích: na začátku stavby v srpnu bylo v nejhlubších bodech tohoto úseku čtyři až pět metrů vody, pozdější videa už hovořila o třinácti a šestnácti až osmnácti metrech. Z toho portál odvodil, že řeka si mohla vyhloubit dno o osm až třináct metrů. Nejde tedy o vlastní měření portálu, ale o odhad z veřejně uvedených čísel. Átlátszó ↗

Rozsah přibližuje porovnání s dlouhodobým vývojem. Koryto Dunaje se na maďarském úseku za posledního půl století prohloubilo v průměru přibližně o dva metry. Kdyby odhad Átlátszó seděl, u prahu by se za dva týdny stalo několikanásobně více. Átlátszó ↗

Vodohospodáři: počítali jsme s tím

Maďarské generální ředitelství vodního hospodářství popírá, že by šlo o chybu při realizaci. Vymývání bylo podle něj očekávatelné kvůli změnám ve fázi realizace a zrychlení harmonogramu, zejména při již výrazně zúženém průtokovém průřezu. S prohloubením se údajně dalo počítat už v předprojektové přípravě, a proto byly betonové krychle dlouhodobě mezi zvažovanými technologiemi. Plánovitost dokládá ředitelství tím, že krychle dovezli na místo už týdny předem. Ministerstvo obrany shodně tvrdí, že jejich osazení nebylo důsledkem chyby v provedení, a dodává, že po zásahu už další vymývání nezaznamenali a stavba plní svou funkci. Átlátszó ↗

Ichtyolog a dokumentarista Balázs Szendőfi upozorňuje na další problém. U Paksu je koryto podle něj především písčité s příměsí drobného štěrku, pod kterým leží staletí neporušená vrstva štěrku a slínovce. Zrychlený proud v zúžení začal spodní vrstvy rychle odplavovat. „To způsobuje přesně opačný účinek, než je cíl stavby prahu, protože s prohloubením koryta může výrazně klesnout i hladina, a právě obecné prohloubení koryta je jednou z hlavních příčin extrémně nízkých stavů Dunaje," řekl portálu. Átlátszó ↗

Podle informací Átlátszó se mezitím stalo spornou otázkou, zda se prah dá vůbec dokončit podle původních plánů, nebo ho bude třeba upravit. Ředitelství vodního hospodářství ani ministerstvo obrany na tuto otázku portálu neodpověděly, jejich vyjádření se týkala kvality realizace. Átlátszó ↗

Hlavní krajinný architekt Budapešti Sándor Bardóczi posunul otázku dál. Problémem podle něj není unáhlenost ani chyby při stavbě, ale to, pokud narychlo postavený prah v řece zůstane natrvalo. Telex ↗

O čem se sousedé dozvěděli jinak

Kolem stavby zatím vznikl diplomatický spor. Podle deníku Világgazdaság, z nějž vychází HVG, maďarská vláda u prahu nedotáhla obvyklé povolovací řízení, takže se k němu nemohly vyjádřit ani domácí environmentální úřady a sousední země ani Unie nebyly oficiálně informovány. Umožnilo to vyhlášení nouzového stavu a označení investice za prioritní z hlediska národního hospodářství. Vládní nařízení však povinnosti týkající se povolení úplně neruší. Dodatečnou žádost o environmentální provozní povolení včetně posouzení vlivů na území Natura 2000 vyžaduje do konce září. HVG ↗ Magyar Közlöny ↗

Rakousko se obrátilo na Evropskou unii. Tamější ministerstvo pro inovace, mobilitu a infrastrukturu na otázku Világgazdaságu odpovědělo, že Dunajská komise a Evropská komise vedou kvůli plánovanému prahu přímá jednání s příslušnými maďarskými úřady. Podunajské země kromě toho v rámci Strategie EU pro dunajský region formulovaly společné stanovisko, které doručily ministrovi dopravy a investic Dávidovi Vitézymu i premiérovi. Co přesně v něm stojí, rakouská strana neupřesnila. Jednání sama o sobě neznamenají, že se proti Maďarsku zahájilo formální řízení. HVG ↗

Péter Magyar rakouský krok odmítá. Na tiskové konferenci jej srovnal s azbestovou kontaminací a argumentoval, že znečištěné kameny z rakouských dolů způsobily skutečnou škodu, zatímco prah byl odstraněním havarijní situace. Nepokládá za dobrý signál, když přátelský soused v takovéto chvíli začne stavbu napadat a případně vůči Maďarsku iniciovat mezinárodní řízení. Index.hu ↗

Řeka klesla na jeden centimetr

Důvod celého zásahu ukazuje úterní měření. Vodní stav Dunaje v Budapešti klesl na jeden centimetr, což je nejnižší hodnota v historii tamních pozorování. Předchozí záporný rekord z roku 2018 padl již koncem července při 27 centimetrech a v srpnu hladina klesla o dalších skoro dvacet centimetrů. Telex ↗

Číslo je třeba číst správně. Vodní stav se udává vůči nule vodočetné laty, ne vůči dnu řeky, takže jeden centimetr neznamená, že v Dunaji je centimetr vody. Stejně se čtou i záporné hodnoty na slovenské straně. nitrak.sk ↗

Za poklesem stojí sucho. Podle předběžných údajů maďarské meteorologické služby HungaroMet bylo letošní léto nejsušší od začátku měření v roce 1901. Srážky dosáhly v celostátním průměru 74,1 milimetru, tedy 36 procent třicetiletého normálu, a byly přibližně o třicet milimetrů nižší než v dosud nejsušším létě 1952. Srpen byl zároveň nejteplejším měsícem, který se v Maďarsku od počátku 20. století naměřil. Telex ↗

Jaderná elektrárna nebyla jediná

Z Dunaje pije i běžná městská energetika. Elektrárna Kelenföld, nejstarší městská elektrárna Budapešti, si bere vodu ze zálivu Lágymányosi a v létě zásobuje teplou vodou skoro 41 tisíc bytů a 1800 institucí. Když hladina u elektrárny koncem července klesla na úroveň, která už ohrožovala provoz, její technici za dva dny připravili a v prvním srpnovém týdnu provedli bagrování padesátimetrového úseku břehu, kde koryto prohloubili o 50 až 100 centimetrů. HVG ↗ Podnik uvádí, že během více než 110leté historie elektrárny nebylo třeba sáhnout k bagrování ani jednou. Celý zásah stál dvacet milionů forintů, tedy přibližně 55 tisíc eur. Index.hu ↗

Podobně to dopadlo u pécské teplárny a mohácské továrny na dřevovláknité desky. Nízká hladina ohrožovala dostatečný odběr průmyslové vody z vodního díla ze 60. let, které je zásobují, a tak tam vodáři dočasně osadili na ponton dvě čerpadla a dvěma hasičskými hadicemi je připojili na výtlačné potrubí těch stávajících. Regionální vodárna to zdůvodnila tím, že po částečném výpadku Paksu se výroba pécské teplárny stala národohospodářským zájmem. Index.hu ↗

Slovensko řeší totéž koryto, ale z jiného důvodu

Slovenská strana řeky je na tom podobně špatně. Podle zprávy ze 7. září nejezdil nákladní přívoz mezi Štúrovem a Ostřihomí, protože vodoměrná stanice u Štúrova ukázala vodní stav mínus 36 centimetrů. Slovenský hydrometeorologický ústav již v srpnové analýze uvedl, že červenec 2026 přinesl na Dunaji v Bratislavě nejnižší průměrný červencový průtok v celé historii pozorování, a to na úrovni 35,6 procenta dlouhodobého červencového průměru za referenční období 1961 až 2000. nitrak.sk ↗

Extrémní sucho postihuje podle ústavu již dvě třetiny území Slovenska. Pravda ↗ Koncem června, kdy o vodní krizi psalo hotinfo naposledy, to bylo přibližně 37 procent. TASR ↗

I Bratislava chystá zásah do koryta, ale z jiného důvodu než Budapešť. Státní podnik Vodohospodářská výstavba vyhodnotil začátkem září mezinárodní tendr na odstraňování sedimentů z Dunaje a z nádrže Hrušov, který má zlepšit protipovodňovou ochranu Bratislavy a okolí a udržet splavnost. Uspěla italská společnost Nautilus s nabídkou 68,723 milionu eur bez DPH při předpokládané hodnotě 137 milionů, práce jsou plánovány na 96 měsíců, tedy osm let. Nejde tedy o nouzové vzdutí hladiny pro elektrárnu, ale o dlouhodobé čištění nánosů. Ministerstvo životného prostredia SR ↗

Výsledek soutěže se hned stal koaličním sporem. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba jej hájí jako důkaz hospodárného nákupu a zdůrazňuje, že vítěz podlezl předpokládanou hodnotu o více než 68 milionů eur. Předseda SNS Andrej Danko mu vytýká, že takovou zakázku dostala zahraniční firma, a prohlásil, že Taraba je pro stranu uzavřeným příběhem. Deník N to interpretuje jako boj o vliv na zakázky státních vodohospodářských firem. Pravda ↗ Denník N ↗

Když psalo hotinfo o Dunaji naposledy koncem června, těžištěm nebyla hladina, ale teplota vody, která stlačila výkon Paksu a ohrožila ryby. Přečtěte si také: Tisíce lidí bez vody v Maďarsku i na Slovensku, Magyar vyzývá nezalévat. Vyschl Dunaj? Spíš se přehřál Za deset týdnů se důraz přesunul z teploty na množství vody a ze zprávy o počasí na zásah do koryta. Krátkodobě by měla hladina stoupnout, na středu hlásili meteorologové frontu se srážkami v povodí, prah v řece však zůstává. Telex ↗

Co sleduje hotinfo