Nízký Dunaj mohl Evropu přijít na 16 miliard eur, píšou bulharské noviny. Odhad, ze kterého číslo odvodily, o řece nemluví

Bulharský deník 24 Chasa zveřejnil ve středu ráno číslo, které k letošnímu suchu na Dunaji dosud nikdo neřekl nahlas: rekordně nízká hladina měla podunajské ekonomiky stát pět až 16 miliard eur. Zajímavější než ta suma je ale to, jak vznikla. Deník si ji odvodil z odhadu nizozemské banky Triodos, který o Dunaji nemluví ani slovem — a odvodit si ji musel proto, že ani Evropská komise, ani Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje, ani Dunajská komise dodnes souhrnnou bilanci ztrát nezveřejnily. 24 Chasa ↗

Co říká bulharský deník

Výpočet 24 Chasa stojí na jednoduché úvaze. Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko mají společné hospodářství okolo 1 560 miliard eur, se Srbskem asi 1 650 miliard. Pokud sucho ukrojí z výkonu ekonomiky celé procento — přes nižší produktivitu práce, propad zemědělské produkce o tři až sedm procent, dražší elektřinu a omezenou lodní dopravu — vyjde horní hranice 16,5 miliardy eur. Dolní hranici pět až šest miliard dostal deník průsečíkem několika přístupů, celé rozpětí pak vyjadřuje jako půl procenta až procento souhrnného hospodářství. Deník ji označuje za nejdražší vyschnutí v dějinách Evropy, pokud se na podzim potvrdí. 24 Chasa ↗

Pod tím leží recenzovaná práce, kterou jsme si ověřili v originále. Tým Gustava Naumanna ze Společného výzkumného střediska Komise vyčíslil v časopise Nature Climate Change průměrné roční škody ze sucha pro každou zemi Unie. Rumunsko je na 388 milionech eur ročně, Rakousko na 244, Maďarsko na 162, Bulharsko na 89, Slovensko na 84 a Chorvatsko na 72 milionech. Rumunsko a Bulharsko jsou zároveň zeměmi, které sucho zasahuje nejvíc v poměru k velikosti ekonomiky — 0,30 a 0,24 procenta hrubého domácího produktu. Nature Climate Change ↗

Nejkonkrétnější je bulharská část účtu, protože tam deník počítá vlastní čísla. Každých deset centimetrů poklesu znamená o 330 tun nákladu méně, lodě plují na třetině kapacity, přepravní poplatky stouply o desetinu a celkové náklady místy o čtvrtinu. Do přístavu Ruse nepřipluje kolem padesáti z plánovaných pěti set lodí a nájmy orné půdy mezi Vidinem a Silistrou klesly o deset až dvacet pět procent. 24 Chasa ↗

Účet, který nikdo nevede

• První položka účtu z předchozí vlny se uzavírá: rumunská Cernavodă by mohla najet „za dva až tři týdny". Pro TV to podává jako dobrou zprávu uprostřed energetické krize. Elektrárna dodává přibližně pětinu rumunské elektřiny a její restart závisel na průtocích Dunaje — tedy na téže veličině, kterou celý tento článek začíná. Pro TV Stirile ↗
• Účet se přitom nezavírá, ale přesouvá na plyn: Evropa je podle moldavského serveru znovu na prahu plynové krize a ceny by mohly překročit 100 eur za megawatthodinu. Pokud to platí, je to druhá polovina téže rovnice — čím méně vody na jaderné chlazení a vodní elektrárny, tím větší poptávka po plynu. BANI.md ↗
• Švédský Dagens Nyheter klade otázku, kterou Cernavodă i Paks vyvolaly, ale ani jedna redakce ji zatím nezobecnila: jak zvládne jaderná energetika teplejší klima? Chladicí voda je společný jmenovatel odstávek od Dunaje po Rhônu a je to systémový problém, ne série shod okolností. Dagens Nyheter ↗
• První sektorový účet mimo energetiku a obilí: francouzští výrobci sýrů. Le Monde je cituje slovy „pokud se to bude opakovat i příští rok, bude to katastrofa", a rakouský rozhlas týž den hlásí, že jim kvůli suchu uvolnili pravidla výroby. Regulační úleva je přitom přesně ten typ nákladu, který se v žádné škodové statistice neobjeví. Le Monde ↗ORF ↗
• Lidský účet z minulé vlny dostal rozlišení: ženy trpí horkem výrazně více a častěji na ně umírají. Švýcarský průzkum je první údaj v této sérii, který oběti rozděluje jinak než podle země — a ukazuje, že ani „15 800 mrtvých" není rovnoměrně rozložené číslo. Tages-Anzeiger ↗
• A protipříklad k závěru tohoto článku, že sucho není ztrátou pro každého: horko v Evropě pomáhá chorvatským výrobcům soli. Lotyšská veřejnoprávní stanice to podává bez ironie — vyšší odpařování znamená vyšší produkci. Je to týž mechanismus, jaký maďarská studie popsala u cen potravin v roce 2022. LSM ↗

• První číslo, které do prázdného účtu opravdu patří, přišlo z Lisabonu — a není o Dunaji, ale o polích. Sucho a dlouhá horka srazila letos evropské letní sklizně až o 14 procent a ohrožují zásoby, píše portugalský Jornal de Negócios. Je to první celoevropský odvětvový odhad této sezony; s dunajským koridorem ho ale nikdo nepropojil, takže do bilance, která chybí, stále nesedí. Jornal de Negócios ↗
• Cernavodă stojí druhý týden a Bukurešť neumí říct, kdy najede. Generální tajemník rumunského ministerstva energetiky to podmínil jedinou věcí: „Závisí to na průtocích Dunaje." Rumunská elektrárna se tak stala jedinou položkou našeho seznamu, která se od vydání textu nezlepšila, ale zhoršila. Digi24 ↗
• Maďarská vláda z toho okamžitě udělala politický argument. Peter Magyar oznámil, že Paks běží znovu na maximální výkon, a dodal: „Mezitím rumunská jaderná elektrárna, kterou tzv. experti dříve dávali za příklad, stojí už dva týdny." Poprvé se tak z odstávek na téže řece stalo porovnávání kompetentnosti dvou vlád. G4Media ↗
• Německý Institut Roberta Kocha vyčíslil lidskou stranu téhož léta: 15 800 mrtvých na následky horka, z toho zhruba dvě třetiny v červnu. Je to první oficiální číslo této sezony od státní instituce kterékoli podunajské země — a je o lidech, ne o eurech. Tagesspiegel ↗Süddeutsche Zeitung ↗
• Rakouská statistika hlásí během červencové a srpnové vlny horka mírně zvýšenou úmrtnost — opatrnější formulace než německá, ale ze stejného léta a stejné řeky. Der Standard ↗Die Presse ↗
• Na chmelu je vidět, že totéž léto nedopadlo všude stejně. Němečtí pěstitelé jsou podle Süddeutsche Zeitung v trvalé krizi a mají špatnou prognózu sklizně; rakouští chmelaři z Leutschachu naopak čekají sklizeň dobré kvality. Rozdíl dvou set kilometrů na téže řece je přesně důvod, proč se celoevropské odhady na podunajské státy přepočítat nedají. Süddeutsche Zeitung ↗Kleine Zeitung ↗
• Francie řeší své sucho mimo povodí: ministryně Genevard svolala prefekty před nouzovým balíkem pomoci. Ukazuje to, že i země bez dunajského problému už mají sezonu vyčíslenou natolik, aby na ni vypisovaly peníze — zatímco na Dunaji stále nikdo neví, o kolik jde. Le Figaro ↗
• A dvě okrajová čísla, která rozsah léta ukazují lépe než odhady: Malta přežila sto dní bez vydatných srážek a britský National Trust musí kvůli suchu krmit zvířata zimními zásobami o měsíce dřív. Lovin Malta ↗The Independent ↗

• Účet se dá spočítat i z druhé strany: Paks je zpět na maximálním výkonu. Maďarská jaderná elektrárna, která kvůli nízkému Dunaji musela snížit výkon, opět běží naplno — oznámil to premiér Péter Magyar (Telex, HVG). Je to první položka z tohoto sucha, která se uzavřela a dá se přesně datovat. Telex ↗, HVG ↗
• Maďarský Index si šel odstávku prohlédnout lodí — a našel u ní dobrovolníky a nasypaný dnový práh. Reportáž z místa ukazuje, co za číslem „snížený výkon" reálně stálo: nouzová úprava koryta, aby se k chlazení vůbec dostala voda. Index ↗
• Rakousko to sledovalo jako vlastní téma. ORF i Kurier daly návrat Paksu na plný výkon do zpráv, ačkoli elektrárna stojí v Maďarsku; Kurier má přímo v adrese článku slovo Dunaj. Řeka je společná infrastruktura, i když účet za ni vede každý zvlášť. ORF ↗, Kurier ↗
• A z Bělehradu to zní jako úleva: „Maďarsko si oddechlo." Srbský Kurir informoval o návratu elektrárny k plnému výkonu (Kurir). Tatáž událost tedy za jeden večer prošla maďarskými, rakouskými i srbskými médii — na rozdíl od společné bilance škod, kterou podle tohoto článku dál nikdo nevede. Kurir ↗
• U Sulinského kanálu čeká 70 lodí — tutéž tepnu zavírají i ruské rakety. Reuters spočítal, že na dolním Dunaji uvázlo až sedmdesát plavidel čekajících na naložení ukrajinského obilí, protože Rusko zesílilo údery na přístavy Izmajil a Reni. Sucho škrtí horní polovinu koridoru, válka dolní — a účet za obojí se zase nikde nesčítá. Censor.NET ↗
• Rumunský pohled: problém není hloubka, ale kapacita jediného splavného ramene. Sulinský kanál je jediná cesta z Dunaje do Černého moře, kterou projdou námořní lodě, a fronta před ním se tvoří i bez sucha. HotNews ↗
• I srbský tisk píše, že chybějící evropská bilance není náhoda. Bělehradská Nova popisuje tentýž vzorec, jaký jsme našli u bulharského výpočtu: jednotlivé státy sahají po zoufalých opatřeních, společný plán ani společné číslo Unie nemá. Nova ↗

To je bod, ve kterém se bulharský text liší od všeho, co o Dunaji vyšlo ve slovenských a českých médiích. My jsme sezonu pokrývali událost po události — Bulharsko poprvé za 52 let omezilo jádro, Paks najížděl turbínu po turbíně, Dunaj u Štúrova klesl na rekordní minimum. Sumu k tomu nepřipojil nikdo.

Přečtěte si také: Bulharsko poprvé za 52 let snížilo výkon jádra. Dunaj u Bratislavy už vodu nedává

Důvod není lenost redakcí, ale to, že taková statistika neexistuje. Citovaná studie sama upozorňuje, že škody ze sucha se zaznamenávají neharmonizovaně napříč sektory, její vlastní odhad je o 35 procent vyšší než údaj Evropské agentury pro životní prostředí a skutečné ztráty jsou podle autorů pravděpodobně ještě vyšší, než se dnes chápe. I publikovaná verze modelu Komise rozepisuje škody jen na čtyři evropské regiony, ne na jednotlivé státy. Společné výzkumné středisko ↗

Jednu z mála přímých makroanalýz Dunaje tak dodala komerční banka. Hlavní ekonom ING pro Rumunsko Valentin Tataru začátkem srpna spočítal, že průtok u Baziaše spadl 31. července na 1 600 kubíků za sekundu oproti běžnému červencovému průměru 4 700, tedy o dvě třetiny. Cernavodă, která dodává přibližně pětinu rumunské elektřiny, musela odstavit blok a nákladní lodě na rumunsko-bulharském úseku pluly na polovině kapacity s příplatky za nízkou vodu. ING ↗

Jediné dunajské číslo, které se na Slovensku tento měsíc opravdu počítalo, je přitom zakázka. Slovenská národní strana žádá po ministru Tomáši Tarabovi prověřit kontrakty na odstraňování sedimentů z řeky za 137 milionů eur. Je to spor o veřejnou zakázku, ne o škodu ze sucha. Aktuality.sk ↗
Maďarsko mezitím přestalo účet jen počítat a začalo do řeky sypat beton. Vládní zmocněnec István Kapitány v neděli oznámil, že první etapa dunajského dnového prahu je hotová; podle Telexu a Magyar Nemzetu shazuje armáda z vrtulníků vícetunové betonové kostky, aby práh u Paksu Dunaj neodplavil. Je to první položka na opačné straně účtu — ne škoda ze sucha, ale cena za to, aby jaderná elektrárna měla čím chladit. (Portfolio ↗, Telex ↗, Magyar Nemzet ↗)

Limity tohoto pohledu

Odhad Triodosu, o který se celý výpočet opírá, se Dunaje netýká. Banka mluví o dopadu extrémních veder na celou Unii — kolem procenta HDP, tedy zhruba 180 miliard eur za rok 2026 — a nejvíc zasažené země jmenuje sama: Francie s výpadkem 1,4 procentního bodu, potom Itálie, Španělsko, Belgie a Nizozemsko. Ani jedna podunajská země mezi nimi není. Přenést celoevropský strop na šestici států u Dunaje je krok, který banka neudělala. Triodos ↗

Opatrnost si žádají i dvě další místa. Podíly 0,30 a 0,24 procenta HDP jsou dlouhodobé roční průměry v dnešním klimatu, ne předpověď škody za tuto sezonu. A maďarská studie o suchu roku 2022, kterou deník svůj odhad podpírá, má prvního autora Zsolta Pinkeho. Zoltán Kern, jehož jméno deník uvádí, je jejím spoluautorem. Podstatnější je, co v ní stojí: ačkoli produkce klesla, přidaná hodnota zemědělství tehdy vzrostla, protože vylétly ceny potravin. Sucho není automaticky ztrátou pro každého, kdo je v něm. EuroChoices ↗

Pro slovenského čtenáře je nejdůležitější poslední výhrada. Ve stejném modelu, ze kterého pochází slovenských 84 milionů, škody Slovenska s oteplováním klesají — při čtyřech stupních na 57 milionů — zatímco bulharské se více než ztrojnásobí na 327. Sucho na středním toku má podle modelu mírně ustupovat a růst na dolním. Bulharský účet je proto legitimní pohled na to, co řeka stojí Balkán, ne hotové varování pro Bratislavu. Nature Climate Change ↗
Toto je poslední aktualizační vlna tohoto článku. Sucho na Dunaji tím nekončí — další vývoj najdete v samostatných textech, na které vás odkážeme, aby tento přehled zůstal čitelný.


Ilustrační fotka: nízká hladina Dunaje v Budapešti z Margitina mostu, 2. srpna 2026. Autor Szilas, Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0. Snímek je zmenšený. Wikimedia Commons ↗

Co sleduje hotinfo