Bulharsko poprvé za 52 let snížilo výkon jádra. Dunaj u Bratislavy už vodu nedává, ale bere

Bulharská jaderná elektrárna Kozloduj v pátek 21. srpna sníží výkon svého 5. bloku přibližně o 120 megawattů. Ministerstvo energetiky to oznámilo ve čtvrtek jako preventivní krok, který má „zaručit bezpečný provoz" elektrárny při bezprecedentně nízké hladině Dunaje. Za 52 let provozu je to poprvé, co elektrárna musela ubrat kvůli extrémním meteorologickým a hydrologickým podmínkám. BFM TV ↗ Index.hr ↗

Kozloduj je jediná jaderná elektrárna v Bulharsku a dodává více než třetinu elektřiny v zemi. Přidává se tím k měsíci, během kterého ubraly všechny tři jaderné elektrárny na Dunaji. Rumunsko 13. srpna odstavilo Cernavodu úplně, Maďarsko stáhlo Paks hluboko pod běžný výkon a turbíny začíná spouštět zpět až nyní. Ještě před dvěma týdny přitom bylo Bulharsko tou zemí, která z výpadku sousedů těžila — prodávalo elektřinu v rekordních objemech právě proto, že Cernavodă ubrala. „Zázrak, nikdy jsem neviděl takový export," zněl tehdy titulek rumunské televize. Pro TV Stirile ↗ aktuality.sk ↗

Co Bulharsko oznámilo

- Vzestup nevydržel: u Ruse naměřili nový pokles, minus 126 centimetrů. Dvoucentimetrový pohyb nahoru z pátku byla tedy epizoda, ne zvrat — a bulharský úsek řeky je zase hlouběji pod normálem (24 Chasa ↗).

• 21.08.Odpoledne elektrárna pokles vyčíslila sama a v jiné jednotce, než v jaké ho oznámilo ministerstvo. Podle deníku 24 Chasa klesla výroba 5. bloku o 8,96 procenta a blok běží na 91,4 procenta kapacity. Ministerstvo ráno mluvilo o zhruba 120 megawattech, což je u bloku těsně nad 1 000 megawattů o něco více — obě čísla tedy popisují tentýž krok, jen jednou jako podíl výroby a jednou jako absolutní výkon. 24 Chasa ↗
• 21.08.Stát vystoupil s ujištěním, že o krizi nejde. Ministryně energetiky Iva Petrova, ředitel přenosové soustavy NEK Georgi Dobrev i šéf dispečinku Dimitar Zarčev shodně tvrdí, že opatření „nemá žádný vztah k jaderné bezpečnosti", soustava má dost náhradních kapacit a ohrožena není ani domácí spotřeba, ani vývoz kolem 30 000 megawatthodin, ani burzovní ceny. Dnevnik ↗24 Chasa ↗
• 21.08.První náznak, že se řeka obrací: Dunaj za posledních 24 hodin stoupl o dva centimetry. Je to příliš málo na to, aby se výkon vrátil, ale je to první pohyb nahoru od chvíle, kdy elektrárna v létě zřídila krizovou skupinu. 24 Chasa ↗

Ministerstvo energetiky hovoří o „preventivním snížení výkonu 5. bloku Kozloduje přibližně o 120 megawattů 21. srpna". Blok má instalovaný výkon těsně nad 1 000 megawattů, takže jde zhruba o osminu jeho kapacity — ne o osminu výroby celé elektrárny, která má v provozu dva bloky. Prognózy průtoku Dunaje nad bulharským úsekem podle ministerstva „nadále ukazují klesající trend". Index.hr ↗ HotNews ↗

Podstatný technický detail se ve zprávách snadno ztrácí: dunajská voda v Kozloduji neochlazuje reaktory. Chladí páru v kondenzátorech v nejaderné části elektrárny a vodu přivádí břehová čerpací stanice navržená tak, aby dodávku udržela i při nízkých stavech. Krizovou pracovní skupinu pro takové situace zřídili v elektrárně už začátkem léta, když hladina začala klesat a prognózy ukazovaly na dlouhé sucho v západní a střední Evropě. Zdroje se rozcházejí v tom, zda to bylo v červnu nebo v červenci. Index.hr ↗

Proč jsou zranitelné právě tyto tři elektrárny

• 22.08.Rumunsko se rozhodlo pustit do Dunaje vodu z řeky Olt, aby zvedlo jeho hladinu. Je to druhý státní zásah do koryta během dvou týdnů — po maďarské podvodní hrázi HotNews ↗.
• 22.08.Boj o udržení rumunské jaderné elektrárny při životě mezitím pokračuje. Portfolio píše, že Cernavodă zůstává zranitelná i po odstávce Portfolio ↗.

Společné mají to, že se chladí přímo říční vodou. Když řeka klesne, klesne i množství tepla, které dokážou odvést. Nejde přitom o bezprostřední ohrožení jaderné bezpečnosti, ale o provozní limity odvodu tepla — elektrárna jednoduše nemá kam dát teplo z kondenzátorů. Stejná logika přiměla provozovatele Axpo koncem června odstavit oba bloky švýcarského Beznau kvůli vysoké teplotě řeky Aary a Francii omezit výkon více reaktorů během veder. BFM TV ↗

Slovenské elektrárny do této skupiny nepatří a důvod je technologický, ne záslužný. Premiér Robert Fico to 17. srpna shrnul takto: „V prípade atómových elektrární na Slovensku, aj v Jaslovských Bohuniciach, aj v Mochovciach, máme chladiace veže. To je to, čo nás odlišuje od atómových elektrární, ktoré vidíme v Maďarsku alebo ktoré vidíme napríklad v Rumunsku." Uzavřený okruh s chladicími věžemi potřebuje na chlazení násobně méně vody než přímé chlazení z řeky. Hospodárske noviny ↗

Přečtěte si také: Rekordně nízký Dunaj odstavil jaderný reaktor v Rumunsku. Maďarskému Paksi hrozí totéž

Maďarsko má rychlé řešení a otevřený účet

• 22.08.Podvodní hráz u Paksu roste rychleji, než se plánovalo, a hladina stoupá. Oznámil to ministr Ruszin-Szendi, meteorologická služba HungaroMet očekává, že hladina Dunaje se brzy výrazně zvedne Telex ↗Portfolio ↗24.hu ↗.
• 22.08.Vláda říká, že „nejhorší máme možná za sebou“, a připravuje restart paksských bloků. U elektrárny už nejsou potopené čluny, které měly hladinu zvedat Portfolio ↗444 ↗.
• 22.08.Index upozorňuje, že při sledování Paksu unikl jiný úsek Dunaje, kde se stalo něco, co v Maďarsku ještě neviděli. O tom, proč země vysychá, píše už i Washington Post Index ↗HVG ↗.

V Paksi podle vlády zabírá to, o čem rozhodla před dvěma týdny — podvodná hráz na dně koryta u obce Dunaszentbenedek. „Obrovská práce, obrovský výsledek! Hráz zvedla hladinu o 15 centimetrů," oznámil ministr hospodářství a energetiky István Kapitány. Odstavit podle něj netřeba ani jednu turbínu, od neděle 23. srpna se začínají spouštět ty odstavené a ve druhé polovině následujícího týdne, tedy kolem 27. srpna, má elektrárna běžet na plný výkon. Premiér Péter Magyar to ohlásil ve středu 19. srpna večer přímo z Pakse. Index.hu ↗ aktuality.sk ↗

V Maďarsku se zároveň otevřela debata o tom, co to řešení vypovídá o předchozích rozhodnutích. V komentáři pro rubriku G7 na Telexu píše spisovatel Lányi András, že hráz působila jako jediné rychlé a účinné řešení, ale je otázka, zda se u problému, který tu podle něj už zůstane, vyplatí volit to nejrychlejší. Za „hříšnou nezodpovědnost" označuje, že se proti desetiletí předpovídaným důsledkům klimatické změny nic neudělalo — včetně toho, že chlazení elektrárny zůstalo navázané na Dunaj a o jejím rozšíření se rozhodovalo bez toho, aby se od hladiny řeky odpojilo. Chladicí věž se podle něj staví dlouho a stojí hodně. Jde o názorový text, ne o zpravodajství redakce. Telex ↗

Že hráz nemusí být definitivní odpověď, naznačují i odborníci z Budapešťské univerzity technologie a ekonomie. Podle nich může být z dlouhodobého hlediska nutné celou stavbu přepracovat. Index.hu ↗ HVG ↗

U Bratislavy Dunaj obrátil svou roli

Slovenska se stejné sucho netýká přes chlazení reaktorů, ale přes podzemní vodu. Průtok Dunaje je tak nízký, že řeka už okolní přírodu vodou nezásobuje — funguje spíš jako kanál a s klesající hladinou stahuje vodu z okolního území k sobě. V okolí Bratislavy tak klesla hladina podzemních vod o desítky centimetrů, na některých místech přibližně o metr. ta3 ↗ STVR ↗

Je to převrácení vztahu, na kterém stojí celá krajina kolem řeky: Dunaj podzemní vody běžně doplňuje. Ochránci přírody v tom vidí varovný signál i pro Žitný ostrov, největší říční ostrov v Evropě a největší zásobárnu pitné vody ve střední Evropě. Pravda ↗ Hospodárske noviny ↗

Není to jen Dunaj

- Na Rýnu se hladina obrátila nahoru a přívozy se postupně vracejí do provozu. Zatím s omezeními — na rozdíl od Dunaje tady vzestup vydržel (Spiegel ↗, n-tv ↗).

Na Rýnu platí totéž v jiné podobě. Nízká voda prodražuje říční přepravu zboží a doléhá na výletní lodě, přičemž duisburský přístav hlásí více lodí, jen méně naložených. Spiegel ↗ Die Zeit ↗ Hospodárske noviny ↗

Limity tohoto pohledu

Čísla o Kozloduji pocházejí z oznámení bulharského ministerstva energetiky a agentury BTA, ne z nezávislého měření. Část médií z nich odvodila, že elektrárna snižuje kapacitu „o 12 procent" — to sedí na 5. blok, ne na celou elektrárnu se dvěma provozovanými bloky. Stejně platí, že omezení je preventivní a týká se nejaderné části elektrárny.

Návrat Pakse k plnému výkonu je zatím vládní očekávání, ne ověřený výsledek — elektrárna v době uzávěrky tohoto článku na plném výkonu neběží. Hodnocení maďarských rozhodnutí pochází z názorové rubriky, ne ze zpravodajství. Ficův výrok je politické vyjádření premiéra, technický rozdíl mezi chladicími věžemi a přímým chlazením z řeky je však ověřitelný a nesporný. Situace se navíc mění ze dne na den podle toho, zda a kdy v povodí zaprší.

Co sleduje hotinfo