Na americkém seznamu teroristů skončil e-mailový kolektiv. Podle Washingtonu přes jeho platformy sabotéři hlásili útok na ropovod zásobující Česko

Americké ministerstvo zahraničí a ministerstvo financí ve středu zařadily na sankční seznam zvlášť označených globálních teroristů italský kolektiv Autistici/Inventati, který od roku 2001 provozuje e-mailové schránky, blogy a mailing listy pro aktivisty. V odůvodnění tvrdí, že na jeho platformách se k útoku přihlásila buňka, která v březnu sabotovala Transalpinský ropovod — ten zásobuje ropou Rakousko, Bavorsko i Českou republiku. Kolektiv, který podle ministerstva hostí zhruba 16 tisíc schránek a 10 tisíc blogů, je dobrovolnický a žije z darů. Ministerstvo zahraničí USA ↗

Tentýž dokument, tři různé zprávy

Ministerstvo financí oznámilo 26. srpna sankce proti třem subjektům najednou. Kromě italského kolektivu jde o britskou skupinu Palestine Action a nadnárodní hnutí Masar Badil, plus dva jeho představitele žijící v Německu a Brazílii. Masar Badil je podle Washingtonu krycí strukturou sítě Samidoun, přes niž ho spojuje s Lidovou frontou za osvobození Palestiny. Právním základem je prezidentský dekret číslo 13224 z 23. září 2001, který umožňuje blokovat majetek těch, kdo poskytli terorismu materiální, finanční nebo technologickou podporu. Ministerstvo financí USA ↗

Sankce uvalil Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv, který spadá pod ministerstvo financí, a oznámil je společně s rezortem Marca Rubia. Ministr financí Scott Bessent k rozhodnutí přidal větu mířenou na širší okruh adresátů — „krajně levicoví extremisté, jejich krycí organizace a ti, kdo jim pomáhají, nechť si jsou vědomi: nasadíme plnou váhu našich ekonomických nástrojů". Jeho rezort zároveň uvedl, že americká protiteroristická strategie pro rok 2026 označuje násilné krajně levicové skupiny za jednu ze tří hlavních teroristických hrozeb pro Spojené státy a že středeční akce navazuje na krok ministerstva zahraničí z 13. listopadu 2025 proti skupinám, které Washington označuje jako Antifa. Ministerstvo financí USA ↗

Z téhož dokumentu si každá část Evropy přečetla něco jiného. Britská média v něm viděla palestinskou kauzu — články BBC, Guardianu i Independentu z toho dne píší výhradně o Palestine Action a jména zbývajících dvou sankcionovaných subjektů v textu vůbec nemají. BBC ↗

Slovenské a české redakce si všimly ropovodu. Hospodárske noviny, Blesk i Aktuálně přinesly zprávu, že Washington připsal březnové odstavení Transalpinského ropovodu sabotáži anarchistů — tedy detail, který je v odůvodnění sankcí proti italskému kolektivu. Hospodárske noviny ↗

Agenturní zpráva o samotné designaci, kterou převzaly SME i teraz.sk, má v titulku Palestine Action a italský kolektiv zmiňuje v jediné větě bez vysvětlení, co to je. O kolektivu jako o samostatném tématu psaly jen italské deníky, a to s odstupem jednoho dne. SME ↗

V sankčním seznamu je veden jako hostingová služba

Rozdíl mezi třemi jmény je vidět přímo v sankčním seznamu. U Palestine Action stojí ve sloupci typu organizace „nadnárodní teroristická skupina", u Masar Badil „advokační organizace". U italského kolektivu je uvedeno „zpracování dat, hosting a související činnosti" — tedy stejná kategorie, jakou by dostalo datové centrum. Záznam obsahuje i adresu v obci San Giuliano Terme u Pisy, webovou stránku a kontaktní e-mail. Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv ↗

Odlišné je i to, o jaký americký nástroj jde. Kolektiv i Palestine Action jsou vedeni jako takzvaní zvlášť označení globální teroristé, což je sankční kategorie ministerstva financí. Není to totožné se seznamem zahraničních teroristických organizací, který vede ministerstvo zahraničí a na němž Palestine Action k 27. srpnu nefigurovala. Le Monde i belgický La Libre přitom použily v titulku právě druhou z těch formulací. Seznam ministerstva zahraničí USA ↗ Le Monde ↗

Kolektiv, který vyrostl z Indymedia po Janově

Autistici/Inventati vznikl v roce 2001 ze setkání lidí a skupin z italského antagonistického a antikapitalistického prostředí, kteří se zajímali o technologie. Jeho kořeny sahají k italské větvi sítě Indymedia, která během summitu G8 v Janově informovala o protestech mimo velké redakce. Z tohoto prostředí vznikly dvě samostatné domény, které se později slily do společné infrastruktury. La Stampa ↗

Služby dává zdarma a bez reklamy, nemá sponzory, hierarchii, koordinátora ani mluvčího a žije z darů. Rozpočet má rozepsaný veřejně — samotný hardware a hosting podle stránky služeb stojí kolem 13 tisíc eur ročně, s konektivitou, údržbou a bankovními poplatky vychází celková částka na přibližně 20 300 eur. Za práci nedostává nikdo z členů odměnu. Manifest se otevírá větou milánského knihkupce Prima Moroniho, kterou se kolektiv podepisuje dodnes — „socializovat vědomosti bez zakládání moci". Autistici/Inventati ↗

Podle italského serveru Open se někteří lidé z okruhu projektu podíleli i na iniciativě Gazaweb, kterou vedla italská nevládní organizace ACS a která stavěla komunikační uzly a hotspoty pro obnovu internetového připojení v Pásmu Gazy. Open ↗

Obvinění se opírá i o pravidlo, které má kolektiv na vlastní stránce

Americká obvinění jsou konkrétní a vážná. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že služby kolektivu slouží k organizování, náboru a komunikaci násilných skupin, ke sdílení map kritické infrastruktury a návodů na výrobu improvizovaných výbušných a zápalných zařízení, i k publikování prohlášení organizací, které Spojené státy vedou jako zahraniční teroristické. Jmenovitě zmiňuje i blogovou platformu Noblogs, kterou kolektiv provozuje. Ministerstvo financí k tomu dodává, že mezi uživateli byla i Strana kurdských pracujících. Podle sankčního úřadu platformy kolektivu využívaly i anarchistické a krajně levicové sítě odpovědné za sabotáže železniční a energetické infrastruktury v Evropě. Ministerstvo zahraničí USA ↗

Dokument jmenuje konkrétní útoky. Jeden se týká ropovodu zásobujícího Česko

Podklad ministerstva zahraničí nezůstává u obecných formulací a vypočítává tři okruhy případů. Buňkám, které podle něj letos sabotovaly železnice ve Francii, Itálii, Německu a Nizozemsku, měly nástroje kolektivu posloužit k přihlášení se k útokům, ke zveřejňování komuniké a k šíření návodů, jak vyrobit zápalné zařízení na železnici. Ministerstvo zahraničí USA ↗

Druhý případ se dotýká střední Evropy přímo. Ministerstvo píše o buňce odpovědné za březnovou „sabotáž Transalpinského ropovodu", která dočasně zastavila tok ropy do Rakouska, Německa a České republiky, a tvrdí, že právě platformy kolektivu jí posloužily k přihlášení se k útoku a ke zveřejnění manifestu vyzývajícího k dalším útokům na kritickou infrastrukturu. Manifest měl odkazovat na jinou platformu kolektivu s podrobnými sabotážními manuály a mapami zranitelné infrastruktury v Severní Americe. Ministerstvo zahraničí USA ↗

Tady je ale na místě přesnost, kterou americká formulace stírá. Veřejně doložený incident z 25. března není útok na ropovod, ale poškození stožáru vysokého napětí na vedení Tolmezzo–Paluzza v provincii Udine. Provozovatel přenosové soustavy Terna potvrdil, že podpěra byla poškozena neznámými pachateli a že to odpojilo od proudu čerpací stanici společnosti SIOT, která ropovod provozuje. Podle vyšetřovatelů byla patka stožáru přeřezána řezacím hořákem tak, aby se nezřítil naráz, ale postupně. ANSA ↗

Vedení ropovodu přitom jakýkoli útok na vlastní zařízení popřelo a hovořilo o běžné technické poruše — ve stanovisku uvedlo, že informace o zásahu třetích stran proti kterékoliv části zařízení TAL se nezakládají na pravdě. Případ vyšetřuje protimafiánské ředitelství v Terstu spolu s karabiniérskou jednotkou ROS. Německé rafinerie Miro a Bayernoil musely podle německých médií na několik dní sáhnout do rezerv. ORF ↗

Třetí okruh je německý. Jde o síť, kterou ministerstvo viní ze série žhářských útoků a sabotáží německé železniční a energetické infrastruktury v letech 2011 až 2026 včetně lednového útoku na berlínskou rozvodnou síť, který připravil o elektřinu 45 tisíc domácností. Americký dokument k němu uvádí i jednu oběť na životech — německé zpravodajství hovoří o úmrtí 83leté ženy v zasažené čtvrti, ale příčinnou souvislost podává opatrněji. Berlín za ubytování lidí postižených tím výpadkem zaplatil v srpnu téměř milion eur. Ministerstvo zahraničí USA ↗

Přečtěte si také: Policie zmařila útok napalmem na slovenskou výrobnu dronů. Pět dní předtím hořely tři evropské zbrojovky

Ani u jednoho z těchto případů dokument neuvádí, o jaké důkazy se opírá, a nerozlišuje mezi tím, zda pachatelé infrastrukturu kolektivu použili s jeho vědomím, nebo bez toho, aby znal konkrétní účel a plán útoku. To je rozdíl, na kterém v trestním řízení stojí odpovědnost poskytovatele — v sankčním režimu se však nezkoumá.

Přečtěte si také: Itálie zatkla síť anarchistů za sabotáž rychlovlaků během olympiády

Jeden z bodů sankčního odůvodnění přitom navazuje na pravidlo, které má kolektiv roky na vlastní stránce, ale Washington ho čte mnohem tvrději. Ministerstvo zahraničí mu vyčítá, že „výhradně nabízí své nástroje radikálním levicovým aktérům a všechny potenciální uživatele ručně prověřuje na ideologickou spřízněnost". Na domovské stránce kolektivu stojí, že služby poskytuje jen pro nekomerční použití a výhradně jednotlivcům nebo skupinám, s nimiž cítí spřízněnost, a že každou jednu žádost zpracovává ručně dobrovolník. Kolektiv to roky prezentoval jako ochranu uživatelů před komerčním sběrem dat. Washington to uvádí jako argument, že kolektiv věděl, komu své služby poskytuje. Autistici/Inventati ↗

Podobné je to s údaji o velikosti. Věty o 16 tisících schránek, 1 500 webech, 5 500 mailing listech a 10 tisících blozích lze najít v odpovědi na otázku ve veřejném FAQ kolektivu, kde stojí v téměř totožném znění. Americké ministerstvo to v textu přiznává slovem „tvrdí" — tedy že jde o vlastní údaj organizace. Rozsah, o který se designace opírá, tedy nepochází z auditu ani z vyšetřování, ale ze stránky, kterou si kolektiv spravuje sám. Autistici/Inventati ↗

Kolektiv ve středu večer všechna obvinění odmítl prohlášením zveřejněným na téže blogové platformě, kterou americké dokumenty uvádějí jako součást inkriminované infrastruktury. „Antifašismus a antikapitalismus nejsou terorismus. Protestovat není terorismus," napsal. Rozhodnutí označil za dílo „politicky zoufalé administrativy". Autistici/Inventati ↗

Do 25. září mají poskytovatelé ukončit vztahy

Sankce nezastavuje servery v Itálii, ale odřezává kolektiv od všeho, co prochází americkou jurisdikcí. Blokuje se majetek pod kontrolou amerických osob, platí zákaz transakcí a povinnost hlásit blokované prostředky. Rozhodnutí výslovně upozorňuje, že zahraničním finančním institucím hrozí za obsluhu sankcionovaného subjektu druhotné sankce a že pokuty se ukládají na principu objektivní odpovědnosti, tedy bez ohledu na úmysl. Ministerstvo financí USA ↗

Sankční úřad zároveň vydal všeobecnou licenci číslo 36, která povoluje transakce nezbytné k ukončení existujících vztahů s kolektivem, a to do 25. září 2026 do 00.01 washingtonského času. Poskytovatelé, registrátoři domén, platební zprostředkovatelé a banky tak dostali zhruba měsíc na to, aby se odpojili, aniž poruší sankční režim. Pro běžného uživatele v Evropě to znamená, že o osudu jeho schránky rozhodnou tyto firmy dřív, než se k věci vyjádří jakýkoli soud. Všeobecná licence č. 36 ↗

Limity tohoto pohledu

Toto rozhodnutí není rozsudek. Je to výkonný akt americké exekutivy přijatý na základě prezidentského dekretu, ne výsledek soudního řízení, a podklady, o něž se opírá, zveřejněny nebyly. Ověřit tvrzení o Straně kurdských pracujících ani obvinění o návodech na výbušniny z veřejných zdrojů nelze. Stejně tak však nelze z veřejných zdrojů ověřit ani opak, a kolektiv své popření nedoložil ničím kromě prohlášení.

Italské deníky, z nichž tento článek čerpá faktografii o historii kolektivu, patří převážně k levicovému nebo liberálnímu spektru a k tématu přistupují s pochopením. Sankční úřad zas ve svých odpovědích uvádí, že Spojené státy nesankcionují nikoho za politický projev — což je tvrzení, které si čtenář musí porovnat s tím, že v odůvodnění se opakovaně pracuje s ideologickým zaměřením organizace. Ministerstvo financí USA ↗

Za pozornost stojí i načasování vůči britským soudům, byť ne tak jednoznačně, jak by se mohlo zdát. Zákaz Palestine Action oznámila britská vláda parlamentu v červnu 2025 a účinnost nabyl 5. července. Prvostupňový soud dal spoluzakladatelce skupiny Hudě Ammoriové za pravdu a označil zákaz za nezákonný, odvolací soud to však zvrátil a zákaz potvrdil. Nejvyšší soud jí 29. července připustil odvolání jen v jednom ze dvou bodů a věc bude projednávat 4. a 5. listopadu. Nejvyšší soud Spojeného království ↗

Britský zákaz tedy platí a jeho hranice se stále řeší u soudů. Do toho patří i rozhodnutí z srpna, kdy soud pěti obžalovaným z akce proti bance Barclays odmítl uložit trest podle protiteroristické sazby. Washington mezitím skupinu zařadil mezi zvlášť označené globální teroristy. The Guardian ↗

Co sleduje hotinfo

Ilustrační fotka: průčelí budovy amerického ministerstva financí ve Washingtonu. Foto: G. Edward Johnson, Wikimedia Commons, CC BY 4.0