Aktéři — klepněte pro kontext
Emilijan Gebrev
Bulharský obchodník se zbraněmi a majitel muniční firmy EMKO, který v roce 2015 přežil pokus o otravu.
Proč tady: Jeho munice ležela v roce 2014 ve Vrběticích a jeho závod hořel 10. srpna 2026.
Vrbětice
Obec v okrese Zlín, kde v říjnu a prosinci 2014 vybuchly dva muniční sklady a zahynuli dva lidé.
Proč tady: Nejstarší článek tohoto řetězce a jediný, kde je vyšetřování uzavřené.
Více info →
Ivan Demerdžiev
Bulharský advokát a politik, ministr vnitra, který působil ve čtyřech úřednických vládách.
Proč tady: Prohlásil, že výbuch v Belici byl s největší pravděpodobností nehodou.
Více info →
Milrem Robotics
Estonská firma z Tallinnu, která vyrábí pozemní bojové roboty THeMIS a VECTOR a dodává je Ukrajině.
Proč tady: Její budovu v Lasnamäe někdo v noci na 15. srpna úmyslně zapálil.
Více info →
Kristen Michal
Estonský premiér a představitel středopravé Reformní strany.
Proč tady: Řekl, že stát prověřuje možné ruské zapojení do podpálení v Tallinnu.
Více info →LPP Holding
Česká zbrojní společnost z Pardubic, která vyráběla drony používané ukrajinskou armádou.
Proč tady: Její sklad vyhořel 20. března 2026 a škoda dosáhla stovek milionů korun.
Earthquake Faction
Skupina, která se na Telegramu přihlásila k podpálení pardubického skladu.
Proč tady: Její účty vznikly těsně před útokem a nemá dohledatelnou historii, proto se zvažuje falešná vlajka.
Martin Vondrášek
Český policejní prezident.
Proč tady: Uvedl, že čeští novináři dostali zprávy z domény spojené s přihlášenou skupinou.
Více info →
Lubomír Metnar
Český ministr vnitra a bývalý policista.
Proč tady: Pardubický požár od začátku označil za pravděpodobně související s terorismem.
Více info →Normunds Mežviecs
Šéf lotyšské služby státní bezpečnosti VDD.
Proč tady: Vysvětlil, proč důstojníci GRU do cílových zemí sami nejezdí.
Stefan Thumann
Zakladatel a šéf bavorské dronové firmy Donaustahl, která dodává Ukrajině.
Proč tady: Po varování německých služeb žije na utajovaných místech a sepsal závěť.
Armin Papperger
Generální ředitel německého zbrojního koncernu Rheinmetall.
Proč tady: Je dlouhodobě pod ochranou kvůli ruskému plánu na jeho likvidaci.
Více info →
Elbit Systems
Izraelská zbrojní společnost.
Proč tady: Přihlášená skupina jí útok zdůvodnila, ačkoli spolupráce s pardubickou firmou se nikdy neuskutečnila.
Více info →Tři závody, pět dní
- Národnosti obviněných jsou venku a potvrzují lotyšskou stopu: dva Lotyši a jeden Ukrajinec. Řecké Protothema je uvádí přímo v titulku, rakouský ORF stejně. Slovenská policie je nepojmenovala, takže jsme je dosud v tomto textu neměli. Lotyšsko je přitom i země, která zadržela trojici podezřelou z podpálení haly Milrem Robotics v Tallinnu — ve dvou ze čtyř případů série tedy vykonavatelé pocházejí z téhož státu. Protothema ↗ ORF ↗
- Třetího podezřelého zadrželi v Hamburku. Německý Spiegel upřesňuje město, kde padlo zatčení na evropský zatykač; dosud jsme věděli jen to, že to bylo v Německu. Spiegel ↗
- Litevské 15min pojmenovalo tempo, které se v jednotlivých zprávách ztrácí: v Evropě šlo za jediný měsíc o čtvrtý pokus vyhodit do vzduchu vojenskou továrnu. Je to stejný počet, jaký sledujeme v tomto textu, ale poprvé ho takto shrnula redakce mimo postižené země — což je i odpověď na otázku, zda se série dá číst jako série. 15min ↗
- Cílem byla ukrajinská firma. Kyiv Independent s odvoláním na Deník N uvádí, že závod patří společnosti Skyeton, která vyrábí průzkumné drony dlouhého doletu, a je v ukrajinském vlastnictví. Slovenská policie ve svém prohlášení majitele ani národnosti zadržených nepojmenovala. Skyeton se podle Kyiv Independentu bezprostředně nevyjádřil. Zařazuje to slovenský případ přesněji: nešlo o náhodný průmyslový areál, ale o výrobce techniky pro ukrajinskou armádu — stejně jako v Pardubicích. (Kyiv Independent ↗)
- Čtvrtý cíl, první zmařený pokus. Příslušníci protizločinecké jednotky ÚBOK v úterý oznámili, že překazili připravovaný žhářský útok na výrobní závod na východním Slovensku, v němž se vyrábějí bezpilotní systémy. Policie zasáhla ještě před útokem. V hale se v době plánovaného útoku mohlo nacházet přibližně sedmdesát zaměstnanců a hodnota majetku v ní dosahuje desítek milionů eur. ta3 ↗Aktuality.sk ↗
- Upozornily na to tajné služby. Mluvčí policejního prezidia Roman Hájek uvedl, že ÚBOK rozvinul pátrání na základě informací a poznatků Slovenské informační služby a Vojenského zpravodajství. Při zásahu zajistil větší množství zápalné směsi, nářadí, mobilní telefony, akční kameru a ručně vyhotovený plán. Podle předběžného zkoumání šlo o směs benzinu a polystyrenu, která se běžně označuje jako napalm. Refresher ↗Živé.sk ↗
Desátého srpna krátce před půl jedenáctou dopoledne vzplál v areálu muničního závodu EMKO v obci Belica u středobulharské Trjavny nákladní automobil. Oheň se přenesl na část skladů, následovaly detonace a spustil se výstražný systém BG-ALERT. Firma evakuovala přibližně tři sta zaměstnanců, preventivně i obyvatele okolních obcí. Nikdo nezahynul a nikdo se nezranil. info.cz ↗
Bulharský ministr vnitra Ivan Demerdžiev ještě téhož dne prohlásil, že výbuch byl s největší pravděpodobností nehodou a nic nenasvědčuje zásahu zahraniční mocnosti. Podle předběžného posouzení úřadů měl incident interní příčinu. Sofie toto stanovisko od té doby nezměnila. Aktuality.sk ↗ Novinite ↗
O tři dny později, 13. srpna, otřásl výbuch a požár muniční továrnou KNDS Ammo Italy v italském Colleferru nedaleko Říma. Závod, který v minulosti patřil italské Simmel Difesa, vyrábí munici středního a velkého kalibru pro pozemní a námořní obranu. Podle prvních svědectví vybuchl lis v oddělení lisování prachu. V areálu bylo čtyřiadvacet lidí, všechny evakuovali bez zranění. Pravda ↗ Il Fatto Quotidiano ↗ ANSA ↗
Případ vede prokuratura ve Velletri, která otevřela spis pro žhářství a podvratnou sabotáž zatím vyloučila. Deník La Repubblica napsal, že vyšetřovatelé prověřovali i možnou souvislost s bulharským výbuchem o tři dny dříve, italský ministr obrany Guido Crosetto však 17. srpna pro agenturu Adnkronos řekl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o něco jiného než o interní problém. La Repubblica ↗ Reuters ↗ La Repubblica ↗
V noci z 14. na 15. srpna hořela v tallinnské čtvrti Lasnamäe budova, kterou využívá estonská společnost Milrem Robotics. Firma vyrábí pozemní bojové roboty THeMIS a VECTOR a dodává je Ukrajině. Estonské úřady požár vyhodnotily jako úmyslně založený. ERR ↗ Novinky.cz ↗
Lotyšská služba státní bezpečnosti VDD 20. srpna oznámila, že zadržela tři lotyšské občany a všichni jsou ve vazbě. Čelí dvěma obviněním: úmyslnému zničení majetku žhářstvím a pomoci cizímu státu proti jinému státu. Který stát to má být, VDD ve svém prohlášení nejmenovala. Estonský premiér Kristen Michal mluví o možném ruském zapojení otevřeněji. Dodávky robotů na Ukrajinu útok podle firmy nepřerušil. VDD ↗ LSM ↗ Euromaidan Press ↗
Nové na tom není sabotáž, ale řetězec prostředníků
- Slovenské obvinění zní „na objednávku". Vyšetřovatel obvinil tři cizince z přípravy zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení, který měli podle policie připravovat na objednávku. Dva z nich zadrželi na Slovensku, třetího na základě evropského zatykače v Německu. Kdo si práci objednal, policie nepojmenovala, stejně jako v Tallinnu a v Pardubicích. iROZHLAS ↗Novinky.cz ↗
- Macko: kdo je najal? Generál v záloze Pavel Macko řekl deníku Plus JEDEN DEŇ, že podobné incidenty mohou být součástí hybridních útoků. Slovenská policie se k pozadí případu nevyjádřila a objednavatel zatím veřejně pojmenovaný není. Plus JEDEN DEŇ ↗
The Telegraph napsal 23. srpna s odvoláním na nejmenované západní zpravodajské zdroje, že Moskva rozjela novou vlnu útoků na evropské zbrojovky a verbuje na ně členy místních kriminálních skupin. Podle deníku důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU navazují kontakt s informátory uvnitř gangů přes aplikace typu Telegram. Ti pak rozdělují konkrétní úkoly mezi lidi, kteří dostávají zaplaceno v kryptoměně a často vůbec netuší, pro koho pracují. Ukrajinska Pravda ↗ Novinky.cz ↗
Útoky mají být podle stejných zdrojů plánované tak, aby nedosáhly prahu, po němž by se dal aktivovat článek 5 washingtonské smlouvy o kolektivní obraně. Bulharský deník 24 Chasa, který zprávu převzal, cituje šéfa lotyšské služby státní bezpečnosti Normundse Mežviece: agenti GRU „zůstávají v Rusku, kde je to bezpečné, protože nepodstupují žádné riziko pro vlastní bezpečnost.“ 24 Chasa ↗
Je na místě říct i to, co z této zprávy zatím nevyplývá. Ačkoli ji převzala média v několika zemích, od belgického De Morgen přes italský Open až po bulharský 24 Chasa, všechna vycházejí z jednoho textu The Telegraphu, který se opírá o nejmenované zpravodajské zdroje. Nezávislé potvrzení zatím není veřejné a vlády postižených zemí mluví opatrněji než anonymní důstojníci. De Morgen ↗ Open ↗
Česko ten model zná a Pardubice nejsou Vrbětice
Nad ránem 20. března 2026 vyhořel sklad zbrojní společnosti LPP Holding v Pardubicích. Požár zničil podstatnou část výrobní kapacity a české úřady jej od začátku vyšetřují jako teroristický útok. Ministr vnitra Lubomír Metnar tehdy mluvil o pravděpodobné souvislosti s terorismem. RFE/RL ↗K činu se na Telegramu přihlásila skupina Earthquake Faction, která závod označila za výrobní centrum izraelských zbraní. Policejní prezident Martin Vondrášek uvedl, že krátce po nahlášení požáru dostali někteří čeští novináři zprávy z adresy registrované ve stejné doméně jako web skupiny. Server Seznam Zprávy s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že bezpečnostní složky zvažují i operaci pod falešnou vlajkou, protože skupina nemá dohledatelnou historii. LPP tvrdí, že plánovaná spolupráce s izraelskou firmou Elbit Systems se nikdy neuskutečnila, protože tendr zrušili. Vyráběla však drony, které používá ukrajinská armáda. RFE/RL ↗
Vyšetřování běží dodnes a je v něm podstatně víc lidí, než se původně zdálo. Škoda dosáhla stovek milionů korun, policie zadržela jedenáct osob, z toho osm skončilo ve vazbě v Česku a tři zůstaly zadrženy v Polsku. Jednomu z obviněných odmítl Ústavní soud stížnost proti vazbě jako zjevně neopodstatněnou, čtyřem dalším pardubický okresní soud vazbu koncem července prodloužil o tři měsíce. Jednoho podezřelého vydalo Česku už v dubnu Bulharsko. Novinky.cz ↗ iDNES ↗ Aktuality.sk ↗
A právě v tomto bodě se řetěz uzavírá. Muniční závod EMKO, který hořel 10. srpna, patří bulharskému obchodníkovi se zbraněmi Emilijanu Gebrevovi. Ten měl svou munici uskladněnou i v moravských Vrběticích, když tam v roce 2014 vybuchly dva sklady a zahynuli dva lidé. Česká vláda v dubnu 2021 zveřejnila důvodné podezření, že do výbuchů byli zapojeni důstojníci ruské vojenské rozvědky, konkrétně její jednotky 29155. Gebreva samotného se o rok po prvním výbuchu, na jaře 2015, někdo pokusil otrávit. Deník ↗ Bellingcat ↗
Veřejně známý rozdíl mezi rokem 2014 a případy z roku 2026 zatím vypadá přesně tak, jak ho popisuje The Telegraph. Ve Vrběticích podle českých zjištění přišli dva důstojníci ruské rozvědky osobně, s falešnými identitami a se žádostí o přístup do skladu. V Pardubicích ani v Tallinnu zatím nikdo veřejně neidentifikoval důstojníka, který by byl na místě. Ve vazbě jsou podezřelí vykonavatelé a to, kdo si práci objednal, zůstává předmětem vyšetřování.
Vlády mluví o nehodách, rozvědky o kampani
- Série pokračovala v Polsku a zasáhla jeden z jejích nejcitlivějších cílů. V noci z neděle na pondělí hořela hala WB Electronics ve městě Skarżysko-Kamienna, asi 150 kilometrů jižně od Varšavy. Je to vlajková firma skupiny Grupa WB, největšího soukromého zbrojařského uskupení v Polsku, a právě v tomto závodě vznikají kompozitové konstrukce a řídicí prvky pro drony, které používá polská i ukrajinská armáda. Oheň vypukl krátce po půlnoci, když byl podnik zavřený, zasahovalo pět hasičských jednotek a nikdo se nezranil. Do Rzeczy ↗ORF ↗Interia ↗
- Na kamerách je člověk v kukle, který přelézá plot. Požár se podařilo zachytit rychle, protože v areálu se spustilo poplašné čidlo a operátor externí bezpečnostní služby zavolal policii. Hořelo v objektu u skladu elektronických součástek. Nedaleko závodu našli vyšetřovatelé batoh a mikinu, na místo přijel psovod se služebním psem i dron s termovizní kamerou. Do Rzeczy ↗
- Cizí rozvědka je tentokrát přímo v právní kvalifikaci, a to do jednoho dne. Státní zastupitelství podle svého komuniké zahájilo vyšetřování pro účast na činnosti cizí rozvědky proti Polské republice a pro spáchání trestného činu teroristické povahy, který měl spočívat v úmyslném podložení nálože s hořlavými materiály. Škoda na zničených skladových prostorách je nejméně patnáct milionů zlotých. Věc dostal státní zástupce krakovské pobočky útvaru Národního státního zastupitelství pro organizovaný zločin a korupci, pracuje na ní spolu s ABW a krajským policejním ředitelstvím v Kielcích a zvláštní policejní skupinu vede jeho zástupce Jacek Cholewa. Obvinění zatím nikdo nedostal. Interia ↗Do Rzeczy ↗
- Samotné polské služby jsou přitom opatrnější než právní kvalifikace i než titulky. Mluvčí ministra-koordinátora speciálních služeb Jacek Dobrzyński pro TVN24 řekl, že věc berou velmi vážně a příslušníci civilní kontrarozvědky ABW jsou už na místě, ale na to, aby se o sabotáži mluvilo s jistotou, je příliš brzy. Přijela i Služba vojenské kontrarozvědky a služby zároveň varují před šířením neověřených informací a před možnou dezinformací. ORF ↗Do Rzeczy ↗
- V zahraničí dostal tentýž požár pevnější rámec než doma. Rumunské Digi24 i Pro TV ho v titulku rovnou označily za podezření z ruské sabotáže a Pro TV k tomu dodalo, že Varšava je „v hledáčku Kremlu"
- Kampaň se z továren přesunula na moře: německé námořnictvo obviňuje ruské z „agresivního chování" v Baltském moři a zrychluje pátrání po podezřelých lodích. Zprávu v jednom okně převzala nizozemská, belgická, chorvatská i bulharská média a německý viceadmirál ji podal jako trvalou činnost, ne jako incident. Je to poprvé v této sérii, kdy mluvíme o sabotáži infrastruktury a mluví o ní uniformovaný velitel, ne rozvědka přes anonymní zdroje. AD ↗De Morgen ↗24 Chasa ↗
- Německo k tomu svolává jednání o hybridních hrozbách proti Baltskému moři. Bulharský Dnevnik to uvádí jako plánovanou mezinárodní diskusi — tedy týž posun od jednotlivých vyšetřování k politice, který jsme v tomto textu sledovali u továren. Dnevnik ↗
- Ruský velvyslanec v Německu mezitím tvrdí, že Ukrajina nemohla útok na plynovod Nord Stream provést sama. Je to tvrzení jedné strany bez předložených důkazů, ale zapadá do vzorce, který tento článek popisuje: při každém zásahu do evropské infrastruktury se autorství obratem stává předmětem sporu dřív, než vyšetřování cokoli uzavře. Kurir ↗
- Chorvatský tisk cituje zpravodajské obavy, že Rusko by mohlo zopakovat krymský scénář, aby otestovalo NATO. I to je zatím hodnocení, ne zjištění. Stojí ale vedle opačného signálu z téhož dne — americký prezident tvrdí, že Putin na alianci nezaútočí. Večernji list ↗
- Slovenský případ potvrdila i ukrajinská a maďarská média, nové skutečnosti však nepřinesla. Ukrajinska Pravda i Censor.NET shodně uvádějí, že cílem byla ukrajinská Skyeton a že mezi zadrženými jsou dva Lotyši a Ukrajinec — tedy to, co tento článek obsahuje od druhé a třetí vlny. Nové je jen to, jak daleko se zpráva dostala: převzal ji i maďarský Telex. Ukrajinska Pravda ↗Censor.NET ↗Telex ↗
- Německé firmy hlásí nárůst útoků cizích tajných služeb — sabotáž, špionáž i krádeže dat. Je to první údaj v této sérii, který nepochází od vlád ani od anonymních rozvědek, nýbrž od samotných podniků. Posouvá to debatu od otázky „děje se to?" k otázce, kolik toho je. n-tv ↗
- Drony nad německými letišti už způsobily miliony eur škod a v hledáčku jsou i ta malá. Letecká branže mluví o přerušeních provozu; je to táž větev kampaně, do níž patří tři stroje s výbušninou u lipského letiště z předchozí vlny, jen vyčíslená. n-tv ↗ Tagesspiegel ↗
- A odborník pro Welt říká bez obalu, že Německo je v protidronové obraně do velké míry bez prostředků. Merzův slib z předchozí vlny, že pachatelé „zaplatí", tak dostal protiváhu: chybí nástroj, kterým by se útok dal zastavit dřív, než se stane. Welt ↗
- Lotyšsko hlásí, že státem podporovaní hackeři zaútočili na představitele EU přes WhatsApp. Táž logika jako u žhářů — cizí stát jedná přes zprostředkovaný kanál, který se těžko připisuje. Rozdíl je, že tady je cílem evropská administrativa, ne výrobní hala. LSM ↗
- A táž země zároveň staví zbrojovku na bojové hlavice za 200 milionů eur. Závod v Jēkabpilském kraji má podle ukrajinských médií vyrábět až 200 tisíc hlavic ročně. Je to přesně ten typ cíle, jaký série útoků zasahuje — takže stejná země figuruje v příběhu naráz jako původ vykonavatelů i jako budoucí terč. LSM ↗ Censor.NET ↗
- Poradce Kremlu tentýž den mluví o britských továrnách na drony jako o možných cílech. Andrej Fjodorov řekl pro BBC, že britské závody na výrobu dronů by mohly čelit útokům „vojenské povahy“ ze strany „neznámých zdrojů“, a to kvůli rozhodnutí Londýna poskytnout Ukrajině podklady k výrobě raket. Británie souhlasila s předáním nákresů britských komponent střely Scalp, francouzské verze Storm Shadow, aby si ji Ukrajina mohla vyrábět sama. Je to poprvé v této sérii, co cíl pojmenoval někdo z ruské strany — a i tak formulací, která si ponechává odstup. Vijesti ↗
- U Stuttgartu vyšetřuje přeřezané kabely protiteroristická jednotka. Podle dpa policie téměř s jistotou vyloučila stavební práce: neznámí pachatelé vlezli do betonové šachty pod mostem na trati u Backnangu a přeřezali několik kabelů, což shodilo přenos dat a narušilo dopravu i internetové a telefonní spojení ve městě. Trať byla zavřená od nedělní půlnoci do pondělí 3.30 ráno. V šachtě našli stopy, které pravděpodobně pocházejí z nářadí, a vyšetřovatelé hledali i DNA. Případ vede speciální jednotka pro boj proti terorismu a státní bezpečnost. Radio Sarajevo ↗
- Přebírání slovenského případu se přes večer rozšířilo dál. Přibyl maďarský Index, chorvatská N1 a litevský LRT; belgický Het Laatste Nieuws dal do titulku „improvizovaný napalm“. Série se tak čte jako evropské téma i v zemích, které v ní zatím nemají vlastní incident. Index ↗N1 Croatia ↗LRT ↗Het Laatste Nieuws ↗
- Poprvé se řetěz nezastavil až u popela. Argument o chybějící atribuci má ve slovenském případu jinou výchozí pozici než v Belici či Colleferru: policie má tři obviněné, jejich telefony i plán útoku, a to dřív, než cokoli shořelo. Zda z toho vzejde jméno objednavatele, ukáže vyšetřování. ta3 ↗
- Berlín ve stejný den přitvrdil. Kancléř Friedrich Merz prohlásil, že pachatelé hybridních útoků proti Německu za své činy „zaplatí", a poukázal na drony u lipského letiště, kde vyšetřovatelé našli třetí stroj s výbušninou. Německo se podle něj stále častěji ocitá v hledáčku hybridních útočníků. Aktuality.sk ↗Spiegel ↗
- Evropa si slovenský případ přečetla jako pokračování série. Zprávu převzaly rakouské ORF a Kurier, německý Die Zeit, finská Yle, maďarský Telex i polské Onet a TVN24. Belgický De Morgen ji zařadil do stejného živého přenosu jako lipské drony a válku na Ukrajině, tedy ne jako slovenskou kriminální zprávu, ale jako další bod téže kampaně. ORF ↗Die Zeit ↗Telex ↗
Právě to dělá z této vlny politický problém, ne jen bezpečnostní. Pokud útok provede najatý místní člověk placený v kryptoměně, který svého objednavatele nikdy neviděl, vyšetřování se zpravidla zastaví u něj. Bez atribuce není odveta a bez odvety není odstrašení.
Reakce se proto země od země liší, a to podstatně víc, než by se z titulků o ruské kampani mohlo zdát. Sofie i Řím trvají na interní příčině, jedině Tallinn mluví o možném ruském zapojení otevřeně. Analýza britského magazínu UnHerd, kterou převzal rumunský Digi24, popisuje i politický důsledek tohoto rozptylu: Polsko a pobaltské státy prosazují hlasitou reakci, Itálie a Německo nechtějí Moskvu provokovat, a výsledkem je rozdělenější aliance. Digi24 ↗
Německo přitom řeší i osobnější větev téže kampaně. Šéf bavorské dronové firmy Donaustahl Stefan Thumann pro RTL řekl, že po varování německých služeb žije na utajovaných místech a sepsal závěť, protože ho podle nich měli ruští agenti v plánu otrávit. Pod ochranou je dlouhodobě i předseda představenstva Rheinmetallu Armin Papperger. V polovině srpna německý soud odsoudil Ukrajince na patnáct měsíců za to, že pro ruskou rozvědku připravoval sabotáže s výbušnými balíky. Pravda ↗ Živé.sk ↗ HN ↗
Toto je pátá a poslední aktualizace tohoto článku. Série zjevně neskončila, polské vyšetřování se teprve začalo a otevřené zůstávají i bulharská, italská, estonská a pardubická větev. Další vývoj proto zpracujeme v samostatném článku, ne další vlnou.
Ilustrační foto: bojový robot THeMIS páté generace od estonské společnosti Milrem Robotics, jejíž halu v Tallinnu někdo v srpnu podpálil. Foto: Milrem Robotics, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons.
Co sleduje hotinfo
- Bulharské ministerstvo vnitra uzavřelo vyšetřování výbuchu v Belici nebo změnilo závěr o interní příčině
- Italské úřady potvrdily nebo definitivně vyloučily souvislost výbuchu v Colleferru s bulharským závodem
- Estonská prokuratura vznesla obvinění proti třem Lotyšům zadrženým kvůli podpálení Milrem Robotics
- V kauze podpálení pardubického LPP Holding padla obžaloba a ukázalo se, zda v ní figuruje ruská stopa
- NATO nebo Evropská unie ohlásily společný postup při reakci na sabotáže obranného průmyslu
- Slovenská policie nebo státní zastupitelství pojmenovaly, kdo si objednal žhářský útok na výrobnu bezpilotních systémů na východním Slovensku
- Polské státní zastupitelství vzneslo obvinění v kauze požáru v závodě WB Electronics ve Skarżysku-Kamienne nebo pojmenovalo, kdo za něj odpovídá
