Aktéři — klepněte pro kontext
Max
Ruská takzvaná super-aplikace, která v jedné obálce spojuje zprávy, platby a přístup ke státním službám.
Proč tady: Předmět rozboru, který jí připsal pět schopností vůči službám běžícím v jejím nitru.
VK
Ruská internetová firma, provozovatel sociální sítě VKontakte, blízká ruskému státu.
Proč tady: Max vyvíjí a od července 2026 je kvůli tomu na sankčním seznamu Evropské unie.
Více info →Roya Ensafiová
Docentka informatiky na Michiganské univerzitě, která se dlouhodobě věnuje měření cenzury internetu.
Proč tady: Vedla tým, který Max rozebral, a nazvala ho předlohou pro další vlády.
Michiganská univerzita
Americká veřejná univerzita v Ann Arboru.
Proč tady: Její výzkumníci stojí v čele autorského týmu rozboru.
Více info →Communication Platform
Dceřiná společnost VK, která Max spravuje.
Proč tady: Rada Evropské unie ji zařadila na sankční seznam spolu s mateřskou firmou.
FSB
Ruská Federální služba bezpečnosti, nástupkyně KGB.
Proč tady: Podle odůvodnění sankcí Evropské unie je Max pod jejím dohledem.
Více info →Rada Evropské unie
Instituce, v níž zasedají ministři členských států a která schvaluje sankční seznamy.
Proč tady: V červenci 2026 sankcionovala tvůrce Maxu za sledování a represi.
Více info →WeChat
Čínská super-aplikace, která stejný model spojuje se státní kontrolou.
Proč tady: Slouží jako vzor i jako srovnání: v Číně rostla desetiletí, Max přišel naráz.
Roskomnadzor
Ruský úřad pro dohled nad komunikacemi a médii.
Proč tady: Postupně omezoval WhatsApp i Telegram, čímž Maxu uvolnil místo.
Více info →Testovali devadesát služeb, které aplikace hostí
Max je super-aplikace po vzoru čínského WeChatu: jedna obálka, v níž běží desítky menších služeb — banka, státní úřady, doprava, škola. Výzkumníci otestovali devadesát těchto takzvaných mini-aplikací ze zdravotnictví, státní správy, bankovnictví, telekomunikací, obchodu, školství a cestovního ruchu. Pracovali na rootnutých telefonech OnePlus s nástrojem Frida, který zachytává volání přímo za běhu programu, a připojovali se přes ruskou i americkou síť. arXiv ↗Ruská verze Maxu šifruje komunikaci protokolem GOST TLS podle ruské státní normy a běžné nástroje pro rozbor síťového provozu ho nativně nepodporují. Tým se proto napojil až na místo, kde je text ještě nezašifrovaný. Zachytit obraz mini-aplikace se přes rozhraní PixelCopy podařilo v 31 z 35 pokusů, tedy v 88,5 procenta, a to včetně přechodných stavů, jako je rozepsané heslo. arXiv ↗
U jedné z pěti schopností autoři doložili, že ji Max skutečně používá. Do každé načtené stránky vkládá vlastní kód, konkrétně doplněk pro sdílení obsahu a měřič rychlosti vykreslování. Jde o neškodné účely, ukazuje to však, že cesta je otevřená a v provozu. arXiv ↗
Podstatné je podle autorů to, že tyto schopnosti nejsou chybou Maxu. Vyplývají z toho, jak jsou super-aplikace postavené — hostitel má nad hostem přirozeně plnou moc a host nemá jak ověřit, co do něj hostitel vložil. Stejný problém mají podle nich i čínský WeChat či íránský Bale, a řešit ho je třeba na úrovni mobilních operačních systémů a obchodů s aplikacemi. arXiv ↗
Instalaci nenařídili všem, mnozí ale nemají na výběr
Max vyvíjí firma VK, blízká ruskému státu, a spustila ho na jaře 2025. Povinná předinstalace na nových zařízeních platí od září 2025 a v létě 2026 se Max stal nejpoužívanější aplikací pro zprávy v Rusku. Rostl souběžně s tím, jak úřady omezovaly konkurenci: koncem března 2026, kdy měl Telegram v Rusku velké výpadky, vyšplhaly se denní instalace Maxu z obchodu Google Play téměř na 2,9 milionu. Toto číslo vypovídá o instalacích, ne o aktivních uživatelích. arXiv ↗ Le Figaro ↗Jak Max představovali veřejnosti, zachycuje reportáž německé veřejnoprávní stanice DW z června 2025, tedy rok a čtvrt před zveřejněním tohoto výzkumu. Je v angličtině a trvá dvanáct minut.
Konkurenci do té doby dusil Roskomnadzor po částech. Od srpna 2025 omezoval hovory přes WhatsApp a Telegram s odůvodněním, že bojuje proti telefonickým podvodům. The Moscow Times ↗ Dvanáctého února 2026 pak WhatsApp, který patří společnosti Meta, obvinil ruskou vládu, že se ho pokouší zablokovat úplně. The Moscow Times ↗
Nařízení pro jednotlivce neexistuje, tlak přichází přes instituce. Úředníci, učitelé, vysokoškoláci i žáci museli přesunout komunikaci do Maxu. Moskevský učitel pro deník The Guardian popsal, že je v březnu svolal ředitel a oznámil, že od té doby budou chaty s rodiči i zadávání domácích úkolů probíhat přes Max, a možnost odmítnout reálně nebyla. Student z Petrohradu si aplikaci stáhl nerad těsně před začátkem akademického roku, když se dozvěděl, že bez QR kódu vygenerovaného v ní ho nepustí do univerzitních budov ani na kolej. AGI ↗
Ruská elita ji podle téhož deníku používá spíše naoko. Člověk blízký Kremlu řekl, že si s několika přáteli koupil druhý telefon jen kvůli Maxu, zatímco na běžnou komunikaci dál používá Telegram a Signal. Max zatím nenahradil Telegram ani jako zdroj zpráv — veřejných kanálů se srovnatelným publikem je na něm málo. AGI ↗
Sankce Unie přišly dříve než výzkum
Rada Evropské unie zařadila 13. července 2026 firmu VK i její dceřinou společnost Communication Platform, která Max spravuje, na sankční seznam v režimu pro porušování lidských práv. V odůvodnění uvedla, že aplikace je pod dohledem FSB a že její sledovací funkce sloužily k represi vůči lidem kritizujícím ruskou válku proti Ukrajině nebo zveřejňujícím jinak zakázaný obsah. Pro sankcionované subjekty to znamená zmrazení majetku v Unii a zákaz zpřístupňovat jim prostředky. The Moscow Times ↗ Le Figaro ↗Toto je odůvodnění sankčního rozhodnutí Rady a stojí odděleně od technického rozboru. Výzkumníci popisují, co aplikace dokáže, ne co s ní ruský stát prokazatelně dělal. U zachytávání obrazu přímo uvádějí, že důkaz o tom, že je Max při běžném používání mini-aplikací spouští, nenašli. Práce navíc zatím neprošla recenzním řízením, jde o předběžnou verzi zveřejněnou na serveru arXiv. arXiv ↗
Vedoucí týmu Roya Ensafiová pro deník The Guardian řekla, že její skupina sleduje ruské omezování internetu deset let a že Max je „nejdůmyslnější a zároveň nejděsivější taktika autoritářských vlád" na sledování občanů. Označila ho za „předlohu, kterou může následovat kterákoli vláda". Deník uvádí, že Max i VK oslovil se žádostí o vyjádření. The Guardian ↗
*Ilustrační foto: Dům Zinger na Něvském prospektu v Petrohradě, v němž sídlí sociální síť VKontakte. Autor: Perituss / Wikimedia Commons, CC0.*
