Rumunsko zničilo dron u plošiny projektu Neptun Deep. Ten má ze země udělat největšího producenta plynu v EU

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek ráno zasáhl palubním kanonem mořský dron, který se přiblížil na několik stovek metrů k pracím na plošině Neptun Alpha v Černém moři, asi 148 kilometrů východně od Konstance. Zneškodnění dokončili pyrotechnici. Podle rumunského ministra obrany Radu Miruty nesl dron výbušninu a na plošině v té době pracovalo několik stovek lidí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila incident za hybridní válku, Miruță zároveň uvedl, že dron nebyl ukrajinského původu. HotNews ↗ Ve čtvrtek večer přišel čtvrtý incident: ve stejné rumunské ekonomické zóně se vznítila a potopila nákladní loď Progress IV. Posádku zachránili, prezident Nicușor Dan mluví o zásahu neznámým původcem.

Cíl není ledajaká plošina

Neptun Alpha stojí v perimetru projektu Neptun Deep, který je společným podnikem rakouské OMV Petrom jako operátora a státního Romgazu. Každý z nich drží polovinu a investice se odhaduje na čtyři miliardy eur. Těžební perimetr leží 160 kilometrů od pobřeží u obce Tuzla, v hloubkách od 100 do 1000 metrů, a jeho vytěžitelné zásoby se odhadují zhruba na 100 miliard krychlových metrů plynu. Romgaz ↗

Po spuštění, které je naplánováno na rok 2027, má projekt podle projekcí dávat okolo 8 miliard krychlových metrů ročně. To by z Rumunska udělalo největšího producenta zemního plynu v Evropské unii a poprvé v jeho historii čistého vývozce. Jinými slovy, dron se přiblížil ke stavbě, která má nahradit část plynu, jenž Evropa dosud kupovala od Ruska. Energy Connects ↗

Dvě dronové události za jednu noc

• 28.08.Ve čtvrtek večer se v rumunské výlučné ekonomické zóně vznítila a potopila nákladní loď Progress IV pod vlajkou Dominikánské republiky. Všech dvanáct členů posádky se podařilo vytáhnout z vody do 20:47, jeden je zraněný; než dorazila loď pobřežní stráže, Progress IV už byl pod hladinou. Prezident Nicușor Dan na tiskové konferenci řekl, že plavidlo „utrpělo zásah a zjevně se potopilo", ale kým ani čím, se zatím neví — a vyzval nespekulovat, dokud neskončí vyšetřování. Podle neoficiálních informací pobřežní stráže, které cituje Antena 3 CNN, mohl být za požárem zásah dronu; velitel zasahujícího člunu ale pro ProTV uvedl, že zachránění námořníci mluvili jen o požáru na palubě. Loď byla asi 15 námořních mil od Sfântu Gheorghe — mimo pobřežní vody, ale v rumunské ekonomické zóně, tedy ve stejném pásmu jako plošina Telex ↗Evropská pravda ↗.
• 22.08.U pláže Tuzla — tedy u té samé obce, od které se měří vzdálenost perimetru — nahlásili na tísňovou linku 112 fragmenty leteckého dronu. Ministerstvo obrany na místě zasahuje Digi24 ↗.
• 22.08.Na rumunském pobřeží se objevily další trosky podezřelé z dronu, jednu z nich zahlédl pilot přímo v moři. Není potvrzeno, že jde o dron — zatím jde o podezření Telex ↗.
• 22.08.Moldavský vzdušný prostor v sobotu ráno znovu narušil dron, který přiletěl od Ukrajiny. Ministerstvo obrany říká, že šlo pravděpodobně o typ Šáhid Ziarul de Gardă ↗Newsmaker ↗.

• 20.08.Tutéž noc spadl objekt i u moldavského Giurgiuleşti — specialisté ho identifikovali jako dron typu Geran. Giurgiuleşti leží na trojmezí s Rumunskem a Ukrajinou, tedy pár desítek kilometrů od Galați Newsmaker ↗
• 20.08.Ve čtvrtek přibyl třetí černomořský incident: dron spadl a explodoval na policejní stanici v tureckém Trabzonu Libertatea ↗

Mořský dron nebyl první. Ve 03:21 vnikl do rumunského vzdušného prostoru vzdušný dron asi 13 kilometrů od města Galați, o tři minuty později ohlásila posádka vrtulníku IAR-330 jeho pád severovýchodně od obce Grindu v župě Tulcea. NATO na monitorování situace zvedlo dvě španělské stíhačky F-18, které operovaly pod jeho velením. Pro TV ↗

Přítomnost mořského dronu ohlásila v 06:28 obchodní loď, ministerstvo obrany o něm informovala pobřežní stráž. Na ministerstvu obrany vznikla velitelská buňka, která si vyžádala, aby velení od NATO převzala rumunská armáda. „Kvůli ochraně životů několika stovek lidí, kteří pracovali na plošině, a kvůli zajištění kritické infrastruktury padlo rozhodnutí dron zničit," uvedl Miruță. Dávky z palubního kanonu F-16 dron zasáhly, ale nezničily úplně. Dokončili to pyrotechnici z lodi, která k dronu dorazila, a podle ministerstva obrany až prohlídka potvrdila výbušnou nálož. Digi24 ↗

Věta, která zmizela a vrátila se

Ve 12:51 ministr napsal, že dron „byl nabitý výbušninou". O dvacet dva minut později tu větu z příspěvku vymazal. V 15:38 ji v aktualizaci vrátil, tentokrát formulací „měl výbušninu". HotNews ↗

Mezitím von der Leyenová na síti X napsala: „Rumunsko dnes zničilo námořní dron s výbušninami poblíž své plošiny Neptun Deep v Černém moři. Probíhá stupňující se kampaň hrozeb, která znepokojuje naše občany a snaží se rozdělit naši Unii. Toto je hybridní válka." Dodala, že agenda Readiness 2030 mobilizuje až 800 miliard eur a že přes Evropskou iniciativu obrany proti dronům a program Východní hlídka se navyšuje evropská výroba. HotNews ↗

Zatímco rumunský ministr zmínku o výbušnině na několik hodin stáhl, Brusel ji téhož dne použil jako důvod mluvit o hybridní válce. Rozdíl v komunikaci je při hybridním incidentu sám o sobě informací.

Proč je přisouzení to nejtěžší

• 22.08.Právě to, co zmátlo Lotyše, se mezitím našlo i v Sofii: Bulharsko zneškodnilo zařízení rušící GPS frekvence včetně okolí letiště. Rušení signálu je přesně ten mechanismus, který dron zavleče tam, kam nemířil — a který pak komplikuje určení původu Digi24 ↗.
• 22.08.Na bulharské pláži mezi Albenou a Kranevem se objevil předmět, který média označují otazníkem: ruský průzkumný dron? Formulace samotného titulku ukazuje, jak opatrně se v regionu s přisouzením zachází 24 Chasa ↗.

- 20.08.Lotyšská otázka z tohoto textu dostala odpověď: dron sestřelený 14. srpna nad Balvským krajem byl ukrajinský. Přesně to ukazuje, proč Bukurešť s přisouzením nespěchá — první odhad „ruský dron" se v témže týdnu v jiné zemi nepotvrdil (Die Presse ↗)

Miruță řekl, že původ dronu není ukrajinský a že tu informaci má přímým komunikačním kanálem s ukrajinskými úřady. Kyjev to potvrdil prohlášením, že dron nebyl jeho. Adevărul ↗

Důstojník ve výslužbě Sandu Valentin Mateiu pro Adevărul řekl, že je velmi těžké uvěřit, že mořský dron skončí u plošiny náhodou. Podle něj výbuch a sekundární detonace ztíží vyzdvižení trosek, a tedy i určení původu. Právě to je podle něj podstata hybridní války, tedy snadnost, s jakou lze provést útok, aniž by se k němu někdo přihlásil. Adevărul ↗

Jak těžko se původ určuje, ukázal tentýž týden v Pobaltí. Čtrnáctého srpna sestřelil italský Eurofighter dron nad Balvským krajem v Lotyšsku, nedaleko ruských a běloruských hranic. Lotyšské ozbrojené síly uvedly, že do země zaletěl v důsledku ruského elektromagnetického boje, a ve čtvrtek potvrdily, že šlo o ukrajinský bezpilotní prostředek. Podobný typ incidentu, opačná odpověď. Euronews ↗ LSM ↗

Přečtěte si také: Sofie předvolala ukrajinskou velvyslankyni kvůli výbuchu dronu. Rumunské radary u hranic

Co z toho má Slovensko

• 20.08.Varování von der Leyenové převzaly i redakce mimo Evropskou unii a v kandidátských zemích — srbský Danas i moldavský Ziarul de Gardă ho zařadily mezi hlavní zprávy Danas ↗Ziarul de Gardă ↗
• 20.08.NATO zároveň přechází ve „frontových státech" od dozoru nad vzdušným prostorem ke skutečné protivzdušné obraně De Morgen ↗De Telegraaf ↗. Norsko tentýž den rozšířilo arktickou brigádu na hranici s Ruskem Politika ↗
• 20.08.Cena rizika v Černém moři se dá změřit na pšenici: po útocích prudce zdražila a je blízko tříletého maxima BANI.md ↗

Neptun Deep není vzdálená černomořská epizoda. Slovenský eustream je od ledna 2024 podepsán pod memorandem o Vertikálním koridoru spolu s provozovateli z Řecka, Bulharska, Rumunska a Maďarska, později se přidaly Moldavsko a Ukrajina. Záměrem je přeprava až 10 miliard krychlových metrů ročně směrem na sever. ICGB ↗

Zda se rumunský plyn dostane až ke slovenské hranici, rozhodnou teprve kapacitní aukce. Jisté je, že Neptun Deep je zdaleka největší nový objem, který má v regionu přibýt, a že nepochází z Ruska. Bezpečnost jedné plošiny v rumunské výlučné ekonomické zóně je proto i otázkou, čím bude za několik let topit střední Evropa.

Co sleduje hotinfo